Statistická ročenka Pardubického kraje

Charakteristika Pardubického kraje

Svou rozlohou 4 519 km2 (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,7 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 44,5 %. Lesní pozemky pokrývají 29,4 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), třetí nejvyšší místo České republiky. Celá oblast Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (202 m n. m.).

Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly – aglomerace Pardubice, kde stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou má rozměry nejvýznamnějších problémů životního prostředí v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).

Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramenní oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a dolních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na východočeské synklinály české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).

Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 1. 1. 2004 celkem 452 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km2 a průměrným středním počtem 1 118 obyvatel (10. pořadí mezi 14 kraji ČR). Na principu partnerství obcí je přitom založeno postupné formování mikroregionů na území Pardubického kraje – jedna z jeho silných stránek, která by měla přispět k jeho celkovému rozvoji. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 14,1 % obyvatelstva kraje, což je o 2/3 větší podíl, než je průměr ČR. Postupně narůstá podíl obcí od 500 do 1 999 obyvatel, nyní 23,7 % - o 1/3 nad průměrem ČR. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 21,5 % - o 1/10 nad průměrem ČR. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel činí 40,7 %, což je cca o 1/4 méně než průměrná hodnota ČR. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,6 % obyvatel kraje.

K 31. 12. 2003 v kraji žilo 505 486 obyvatel, což představuje přibližně 5,0 % celkového počtu obyvatel ČR. V porovnání s předchozími roky se jedná o pokračující mírný pokles počtu obyvatel kraje, proti roku 2002 o 2,1 . Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2003 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve skupině obyvatel mladších 15 let (vliv klesajícího počtu narozených dětí) – oproti roku 2002 o 2,4 %, naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 3,4 ). Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) přitom dosahoval v roce 2003 hodnoty 89,7 (87,3 v roce 2002). Zatímco u žen dosáhl v roce 2003 index stáří hodnoty 112,4, u mužů pouhých 68,4. Tento propastný rozdíl je způsobený zejména nižším věkem úmrtí mužů, ale i vyšším podílem narozených chlapců.

Jedním ze základních předpokladů zlepšení nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva kraje je oživení bytové výstavby. V roce 2003 zaznamenal Pardubický kraj čtvrtý největší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel. Nejvyšší počet bytů v rámci kraje byl dokončen v okrese Ústí nad Orlicí (362 bytů). Naopak v okrese Svitavy dosáhl v roce 2003 počet dokončených bytů pouze 209 a v okrese Chrudim 283.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců za rok 2003 činil 137 248 fyzických osob (o 5,8 % více oproti roku 2002). Ve struktuře zaměstnanosti přitom v Pardubickém kraji zaujímá významné postavení průmysl – 48,7 %, vzdělávání – 10,4 %, zemědělství – 7,0 % a zdravotnictví – 7,0 %. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je naznačena restrukturalizace hospodářství kraje, tedy přesun od primární a sekundární sféry ke sféře terciární. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců Pardubického kraje v uplynulých letech zaznamenala neustálý růst, v roce 2003 dosáhla u fyzických osob hodnoty 14 581 Kč – 86,2 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR. Z hlediska odvětvového členění nejvyšší mzdy vyplácely svým zaměstnancům banky a pojišťovny – 25 888 Kč. V mezikrajovém srovnání průměrných hrubých mezd zaměstnanců v průmyslu je Pardubický kraj na předposledním místě.

Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2003 činila v kraji 9,42 % (7. místo mezi kraji ČR) a byla o 0,76 procentního bodu vyšší než v roce 2002. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okresech Svitavy (13,39 %) a Chrudim (10,39 %). Počet registrovaných nezaměstnaných – 24 165 osob představuje 4,5 % nezaměstnaných ČR. Téměř poloviční podíl na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání mají osoby ve věku do 34 let. Zhruba polovinu (51,5 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se ZPS na celkovém počtu nezaměstnaných činí 15,8 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání u vyučených (45,1 %) a osob se základním vzděláním (27,1 %). Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji 10 zájemců o práci (o 10 % méně oproti roku 2002), u pracovních pozic pro osoby se ZPS připadalo na jedno volné pracovní místo 31 uchazečů o zaměstnání.

V Pardubickém kraji činil v roce 2002 HDP na 1 obyvatele v PPS 52,9 % průměru EU15 (o 1,2 procentního bodu více než v roce 2001) a 58,0 % průměru EU25. Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou 5 odvětví, která představují 71,4 % hrubé přidané hodnoty kraje. Rozhodující vliv má zpracovatelský průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2002 dosáhl 33,2 %. Vysoký podíl na HPH byl zaznamenán i u skupiny doprava, skladování a spoje (12,0 %) a u obchodu (10,7 %). Dalšími významnými odvětvími byly činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu (7,9 % HPH kraje) a stavebnictví (7,6 %).

Z hlediska dopravy je v Pardubickém kraji nejvíce využívaná silniční a železniční síť. Na území kraje je více než 500 km železničních tratí a krajské město tvoří jeden z nejvýznamnějších železničních uzlů v republice. Je součástí mezinárodní železniční magistrály E040 (Paříž – Norimberk – Praha – Vídeň) a zároveň i E061 (Berlín – Praha – Brno – Vídeň). Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť dosahuje celkové délky 3 580 km (v tom silnice I. třídy 445 km, II. třídy 912 km, III. třídy 2 223 km). Nejdůležitější silniční spojení představuje silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec – Zámrsk. Průsečíkem významných komunikací jihovýchodní části kraje jsou Svitavy. Odtud směřuje na severozápad silnice č. I/35, která přes Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří k Hradci Králové. Zásadní změnu v silniční dopravě Pardubického kraje by mělo do budoucna přinést dokončení stavby dálnice od stávajícího úseku Praha – Poděbrady dále na východ. Na připravenou dálnici severně od Pardubic by měla navázat rychlostní silnice R35, která bude tvořit páteřní komunikaci kraje. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích se smíšeným vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v Pardubickém kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe. Nutnou podmínkou pro realizaci přístavní dopravně logistické zóny v Pardubicích je splavnění 23 km dlouhého úseku Pardubice – Chvaletice. Tak budou Pardubice přímo napojeny nejen na významný námořní přístav Hamburk, ale také na celou síť evropských vodních cest. V létě roku 2000 také započala pravidelná sezónní osobní říční doprava na trase Kunětice – Pardubice – Přelouč, která k patří k zajímavým turistickým atrakcím.

V oblasti školství bylo v roce 2003 v Pardubickém kraji celkem 314 mateřských škol. V jejich 661 třídách bylo zapsáno 15 182 dětí. V kraji dále působí 237 základních škol s 2 295 třídami a 48 905 žáky, 20 gymnázií s 7 310 studenty, 41 středních odborných škol s 10 608 žáky v denním studiu, 30 středních odborných učilišť s 9 106 učni a 11 vyšších odborných škol s 1 455 studenty v denním studiu. Ke školství v kraji také neodmyslitelně patří Univerzita Pardubice se čtyřmi fakultami a litomyšlská soukromá vysoká škola – Institut restaurování a konzervačních technik.

V oblasti zdravotnictví působilo v roce 2003 na území Pardubického kraje 10 nemocnic s 2 776 lůžky, 7 odborných léčebných ústavů s 1 254 lůžky, z toho 3 léčebny pro dlouhodobě nemocné s 252 lůžky, dále 103 lékáren a výdejen léků. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji řada samostatných lékařských zařízení (ordinace praktického lékaře, ordinace lékaře specialisty, zařízení vedená nelékařem VŠ, samostatné laboratoře atd.). V roce 2003 činil přepočtený počet lékařů v kraji 1 656 (1 616 lékařů v nestátních zařízeních), na 1 lékaře připadalo 306 obyvatel.

Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, lyžařský areál Buková hora-Suchý vrch, oblast Králického Sněžníku. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. V roce 2003 měl Pardubický kraj celkem 319 ubytovacích zařízení, ve kterých pobývalo asi 307 tisíc hostů s průměrným počtem přenocování 3,7 a průměrnou dobou pobytu 4,7 dne. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů je v mezikrajovém srovnání v Pardubickém kraji nejnižší.

Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, státní zámek Slatiňany a jeho hipologické muzeum, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi. Čím dál více návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který kromě pravidelných prohlídek pořádá nejrůznější akce pro milovníky koní. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového dědictví UNESCO. Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach a historická jádra měst. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce. Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích. Již 10. rokem se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.

Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické stepleechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová "Pardubická juniorka" otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.

Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji:

· nejnižší počet potratů na 100 narozených
· nejvyšší relativní úbytek obyvatel stěhováním
· nejnižší příjmy domácností ze závislé činnosti na osobu
· nejnižší průměrné hrubé měsíční mzdy technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků a řemeslníků
· nejvyšší podíl občanů se ZPS mezi neumístěnými uchazeči o zaměstnání
· nejnižší průměrná cena bytových domů za m3
· nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení
· nejnižší počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních
· nejvyšší podíl dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu
· druhý nejvyšší relativní úbytek obyvatel celkem
· druhý nejnižší počet sňatků na 1 000 obyvatel
· druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu
· druhý nejnižší podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání do 24 let
· druhý nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové rozloze
· druhý nejvyšší podíl skotu připadající na 100 ha zemědělské půdy
· druhé nejvyšší měrné emise oxidů dusíku (NOx) v kg/obyvatele
· druhý nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci
· třetí nejnižší počet rozvodů na 1 000 obyvatel
· třetí nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda ve stavebnictví
· třetí nejvyšší počet zahájených bytů v rodinných domech na 1 000 obyvatel
· třetí nejnižší čisté peněžní příjmy domácností na osobu
· třetí nejnižší počet trestných činů na 1 000 obyvatel
· čtvrté nejnižší průměrné hrubé měsíční mzdy
· čtvrté nejvyšší tržby z průmyslové činnosti na 1 zaměstnance
· čtvrtý nejvyšší podíl zaměstnanců výzkumu a vývoje na 1 000 obyvatel
· čtvrté nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj na 1 000 obyvatel