V dlouhodobých časových řadách je kladen důraz především na metodickou srovnatelnost dat. V celém období docházelo k řadě změn vyvolaných snahou státní statistiky o mezinárodní porovnatelnost metod a výsledků zjišťování. Rovněž organizační struktura hospodářství se postupně měnila. Pro správné posouzení dlouhodobého vývoje bylo proto nutno časové řady ukazatelů přepočítat na metodiku a organizační strukturu posledního publikovaného roku, tedy roku 2005. Všechny hodnotové ukazatele jsou však vyjádřeny v běžných cenách, protože pro přepočet do stálých cen nejsou v regionálním členění k dispozici dostatečně relevantní údaje o cenovém vývoji, a to jak ve výrobní, tak ve spotřební oblasti.

Z pohledu územního uspořádání byly všechny údaje přepočteny na nově vzniklé vyšší územní samosprávné celky (kraje). Přepočet byl proveden přerozdělením dat za celé okresy. K 1. lednu 2005 došlo k přesunu 25 obcí z kraje Vysočina do kraje Jihomoravského a 3 obcí z kraje Moravskoslezského do kraje Olomouckého. Tím se částečně změnilo území krajů a do nich příslušných okresů i správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Naší snahou bylo přepočítat údaje vedené v dlouhodobých časových řadách na novou územní strukturu. Přepočet je jednoznačně možný v ukazatelích, které jsou vedeny až do úrovně obcí. Pokud jsou údaje zjišťovány výběrovým šetřením a na nižší územní úroveň pouze dopočítávány matematickostatistickými metodami, je přepočet obtížnější a v části ukazatelů není možný vůbec. V této ročence byly přepočítány demografické údaje, které jsou publikovány jak v této kapitole, tak v kapitole 3 a v kapitole 12. V kapitole Správní obvody, obce byly přepočteny na srovnatelnou územní úroveň i všechny ostatní ukazatele publikované v časové řadě. V příštím roce budeme usilovat o přepočet dalších oblastí dat, pokud to bude možné a účelné.

Vzhledem k provedeným přepočtům se některé údaje odlišují od dat dříve publikovaných. V některých případech se v zájmu dlouhodobé porovnatelnosti obsahová náplň odlišuje od dat publikovaných v mezikrajovém a meziokresním srovnání (kapitola 13), popřípadě i od dat publikovaných v jednotlivých úsecích.

Časová řada ukazatelů regionálního hrubého domácího produktu je plně srovnatelná. Rovněž údaje o emisích ze stacionárních zdrojů znečistění (REZZO 1 – 3) jsou v časové řadě porovnatelné.

Údaje o obyvatelstvu jsou v celé časové řadě metodicky srovnatelné. Do roku 2000 navazovaly na výsledky sčítání lidu k 3. březnu 1991, od roku 2001 již navazují na definitivní výsledky sčítání lidu k 1. březnu 2001, na jejichž základě jsou zpracovávány demografické bilance v tomto desetiletí. Navíc jsou v nich zahrnuty počty dlouhodobě přítomných cizinců (v souladu s mezinárodními úmluvami). Relativní ukazatele jsou počítány na střední stavy obyvatel v příslušných letech a jsou rovněž plně srovnatelné.

V úseku práce poskytuje časově srovnatelné údaje o trhu práce na úrovni krajů výběrové šetření pracovních sil. V podnikových statistikách docházelo ke značným změnám hranice mezi většími (sledovanými) a menšími (nesledovanými) podniky. Tyto změny se promítají především ve vývoji počtu zaměstnanců, méně již ve vývoji průměrné měsíční mzdy. Vývoj souboru vykazujících jednotek byl následující:

1995 a 1996	podniky se 25 a více zaměstnanci zapsané v obchodním rejstříku (v zemědělství podniky s 1 000 a více ha zemědělské půdy, specializované zemědělské podniky, v průmyslu, obchodu, pohostinství a ubytování podniky se 100 a více zaměstnanci), všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, bez ozbrojených složek
1997 - 2001	podniky se 20 a více zaměstnanci zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, bez ozbrojených složek
2002 - 2005	podniky se 20 a více zaměstnanci zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, všechny subjekty v peněžnictví a pojišťovnictví, všechny subjekty nepodnikatelské sféry, včetně dříve nepublikovaných částí rezortu Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany

Údaje jsou členěny podle kraje místa pracoviště, od roku 2002 jsou nově započteny i malé podnikatelské subjekty do 20 zaměstnanců. Proto se letos publikované údaje o zaměstnancích a mzdách výrazněji odlišují od dat zveřejněných v minulé ročence. Zařazení do odvětví se řídí podle hlavní činnosti celého ekonomického subjektu (podniku).

Údaje o nezaměstnanosti z hlediska počtu a struktury nezaměstnaných jsou plně srovnatelné. Ke změně metodiky však došlo v polovině roku 2004 ve výpočtu míry registrované nezaměstnanosti. Od roku 2005 je tento ukazatel publikován již pouze v nové metodice.

V zemědělství došlo od roku 2002 k významné změně metodiky zjišťování. V souladu s normami Evropské unie jsou do zemědělství započítávány subjekty, jejichž hospodářství přesahuje tzv. „prahové hodnoty“ (hospodaření na 1 ha zemědělské půdy nebo chov 1 kusu dobytka nebo 2 kusů prasat nebo 50 slepic, apod.). Menší zemědělská hospodářství byla zařazena do sektoru domácností jako „hobby aktivity“ obyvatelstva. Na regionální úrovni však jejich rozsah není možno s dostatečnou spolehlivostí zjistit. Rovněž zpětný přepočet časových řad na srovnatelnou základnu není možný.

V průmyslu jsou srovnatelné pouze údaje od roku 1997, kdy jsou na regionální úrovni zpracovávána data za podniky se 100 a více zaměstnanci a sídlem na příslušném území. Od tohoto roku jsou také sledovány tržby z průmyslové činnosti namísto dřívější výroby zboží (hrubé výroby). Rovněž ve stavebnictví jsou k dispozici plně srovnatelné údaje až od roku 1997 (podniky s 20 a více zaměstnanci a sídlem na příslušném území). Naproti tomu údaje o bytové výstavbě a stavebních povoleních jsou bez větších problémů srovnatelné v celé časové řadě.

Ve školství nejsou data v časové řadě plně srovnatelná, v každém roce odrážejí platné členění soustavy základních, středních a vysokých škol. Jsou přebírána z rezortního informačního systému Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

V kultuře jsou údaje o počtu zařízení získávány přímým zjišťováním v jednotlivých okresech, bez ohledu na zřizovatele. V časové řadě jsou plně srovnatelné.

Ve zdravotnictví jsou údaje čerpány z rezortního informačního systému Ministerstva zdravotnictví. Časová řada je srovnatelná od roku 2000, kdy jsou uváděna zařízení všech rezortů (do tohoto roku pouze zařízení v rezortu Ministerstva zdravotnictví). Není zde uvažováno s detašovanými pracovišti zdravotnických zařízení (na rozdíl od kapitoly 12).

V sociálním zabezpečení je zdrojem údajů rezortní zjišťování Ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho výsledky poskytují pohled na zařízení sociální péče z hlediska řídící struktury.

V kriminalitě a nehodovosti jsou údaje čerpány z rezortního informačního systému Ministerstva vnitra. Údaje jsou v časové řadě plně srovnatelné. Starší údaje není možno publikovat vzhledem ke skutečnosti, že nejsou k dispozici data podle okresů a nebylo tudíž možno zpracovat ani údaje za nové kraje.

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

Pro regionalizaci vytvořeného hrubého domácího produktu i hrubé přidané hodnoty byla použita proti předchozím regionálním ročenkám nově metoda pseudo-bottom-up. V podstatě to znamená, že za organizace uni-regionálního charakteru v sektorech nefinančních podniků a domácností byly údaje přímo agregovány a za organizace multi-regionálního charakteru byly údaje odhadnuty přímo za místní jednotky podle regionální struktury vyplacených mzdových prostředků. Obojí dohromady představuje téměř 70 % nově vytvořené hodnoty. Dále ukazatel HDP a od něj odvozené indikátory byly revidovány z důvodu promítnutí metodických změn jako imputované nájemné, alokace spotřeby fixního kapitálu v sektoru vlády. V odvětví P – domácnosti zaměstnávající personál – došlo ke změně ukazatele pro klíčování hodnot do regionů. Alokace byla provedena podle regionální struktury čistého disponibilního důchodu domácností. Regionalizace tvorby hrubého fixního kapitálu se realizuje pomocí objemu investic podle místa stavby. Tato kapitola obsahuje rovněž údaje o čistém disponibilním důchodu domácností.

Pro možnost mezinárodního porovnání byly některé ukazatele přepočteny do jednotek Standardu kupní síly – PPS – Purchasing Power Standards, a to přes platné koeficienty vydávané EUROSTATEM. V časové řadě jsou všechny údaje plně srovnatelné.

Hrubý domácí produkt je klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy). Používá se pro měření výkonnosti celé ekonomiky. Slouží ke srovnání míry ekonomického rozvoje dané země respektive regionů.

Hrubá přidaná hodnota představuje hrubý domácí produkt bez daní a dotací na produkty (při třídění podle odvětví nelze daně případně dotace na produkty na odvětví rozdělit).

Hrubý domácí produkt z hlediska užití je roven souhrnu konečné spotřeby (domácností, vlády a neziskových organizací sloužících domácnostem), hrubé tvorby kapitálu (fixního kapitálu a salda zásob) a salda zahraničního obchodu.

Tvorba hrubého fixního kapitálu představuje:

• nové investice, rekonstrukce, modernizace a nákupy a bezplatné nabytí dlouhodobého majetku po odpočtu jejich prodeje a bezplatných předání
• pořízení nehmotných fixních aktiv
• zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv

Čistý disponibilní důchod domácností je částka, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory finančních aktiv a na akumulaci hmotných i nehmotných aktiv. Ukazuje, jak se saldo prvotních důchodů umísťuje znovurozdělením: běžnými daněmi, sociálními příspěvky a dávkami a ostatními běžnými transfery. Ukazatel nám do velké míry naznačuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v jednotlivých regionech.

OKRESY

Pro hodnocení návaznosti dat o jednotlivých okresech platí stejné zásady jako v časových řadách za celý kraj. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou v tabulkách zpracovány pouze roky 2003 – 2005, je možno časové řady používat prakticky bez omezení.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

V návaznosti na mezinárodní praxi některých států Evropské unie začal Český statistický úřad sledovat zahraniční obchod zbožím podle jednotlivých krajů. Zdrojem dat jsou údaje celní statistiky zpracovávané z Jednotných celních deklarací. Publikovány jsou pouze údaje o vývozu zboží jednotlivých krajů. U dovozu zboží není v řadě případů známé přesné místo jeho konečného užití.

FINANCE

Tato subkapitola obsahuje vybrané údaje o příjmech a výdajích krajských úřadů, obcí a dobrovolných svazků obcí. Také tyto údaje jsou v krajských ročenkách zařazeny poprvé. Vzhledem ke změnám rozpočtových pravidel lze srovnatelnou časovou řadu publikovat od roku 2003. Data jsou přebírána z Ministerstva financí, které potřebné údaje zpracovává z účetních a finančních výkazů jednotlivých územních samosprávných celků.