Kraj Vysočina má centrální polohu v  rámci ČR. Sousedí s  krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským, se kterým vytváří oblast NUTS 2 za  účelem podpory regionálního rozvoje. Od  sousedních regionů se kraj odlišuje členitostí území, vyšší nadmořskou výškou a  řídkým osídlením. Rozdrobená sídelní struktura způsobuje v  některých případech vylidňování menších obcí a  emigraci mladých a  kvalifikovaných obyvatel.

Vysočina má vnitrozemskou polohu a  její hranice se nedotýkají státní hranice ČR. Jižní část kraje však zasahuje do  pásma podél hranice s  Rakouskem, a  proto byly okresy Jihlava a  Třebíč zařazeny do  programu přeshraniční spolupráce Phare. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší, zdravými lesy, čistými a  vodohospodářsky významnými vodními plochami a  zdroji vody.

Rozlohou 6  796  km2 (1.  1.  2005) se kraj řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti – pouze 4 kraje ČR mají větší plošnou velikost. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v  Javořické vrchovině na  jihu okresu Jihlava s  výškou 837 m  n.  m. Nejnižší bod cca  239  m  n.  m. je na  jihovýchodě okresu Třebíč v  místě, kde řeka Jihlava opouští jeho území. Na území kraje jsou dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a  Železné Hory. Vrch Melechov na  území okresu Havlíčkův Brod je v  některých pramenech označován za  geografický střed Evropy.

Území kraje Vysočina se administrativně člení na  5 okresů, 15 správních obvodů obcí s  rozšířenou působností (ORP) a  26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v  kraji 704 (stav k  1.  lednu  2005). Průměrná populační velikost obce na Vysočině je 725 obyvatel, což je nejméně ze  všech krajů ČR. V  kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s  počtem obyvatel menším než 500. Statut města má v  současnosti 33 obcí kraje, což je v  rámci ČR vzhledem k  velikosti kraje mírně podprůměrné.

V  důsledku zákona o  změně hranic krajů, přijatého Parlamentem ČR, se s  účinností od  1.  ledna  2005 území kraje zmenšilo o  25 obcí, které se staly součástí Jihomoravského kraje. Rozloha kraje se tak snížila o  129, 7  km2 (tj.  o  1,9 %) a  jeho populace klesla o 7  039 osob (-1, 4 %).

K  1.  lednu  2006 žilo na  Vysočině 510 767 obyvatel, což představuje čtvrtou nejnižší lidnatost mezi kraji ČR. Ženy z  toho tvoří 50, 5 %. V roce 2005 se mírně zvýšil počet narozených dětí, ale i  rozvodů. Nejvíce manželských párů se rozvedlo po  15 - ti letém a  víceletém společném soužití. Rozváděla se především manželství s  jedním dítětem. Většina matek dosáhla při  narození prvního dítěte věkové hranice 25  – 29 let. Podíl dětí narozených mimo manželství je nižší než v  ostatních regionech ČR, ale má rovněž vzestupnou tendenci a  v  roce 2005 dosáhl hranice 22,  7  %. S  tím souvisí i  růst počtu svobodných matek.

Ke  konci roku 2005 bylo v  kraji podchyceno ve  statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, téměř 96 tisíc subjektů. V  rámci ČR se tak Vysočina umístila před  Karlovarským krajem na  předposledním místě, což vzhledem k  počtu obyvatel svědčí o  nižším stupni podnikatelských aktivit. Nejvíce ekonomických subjektů v  kraji vykázal okres Třebíč (21  788) a nejméně okres Pelhřimov (14  839).

Ekonomická výkonnost kraje ve  srovnání s  ostatními regiony ČR zaostává za  průměrem. Podíl kraje na  HDP České republiky dosahuje v posledních letech 4,  2 %, což představuje 11.  místo mezi  kraji. Při přepočtu HDP na 1 obyvatele kraj obsazuje 7.  místo, když v roce 2005 činil tento ukazatel 244  510 Kč, tj.  84,  2%  průměru ČR.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda v  kraji Vysočina v  roce 2005 činila 16  294  Kč. Průměrné mzdy na  Vysočině patří k těm nejnižším v  ČR. Značné rozdíly jsou i  v  průměrných hrubých mzdách vyplácených v  jednotlivých odvětvích hospodářství kraje. Nejvyšší mzdy měli pracovníci v  odvětví finančního zprostředkování, naopak nejnižší mzda byla v  ubytování a  stravování.

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla koncem roku 2005 hodnotu 8,23  % a  byla sedmá nejnižší v  celé ČR. Nejvyšší v  kraji byla v  okrese Třebíč (13,  03  %) a  naopak nejnižší v okrese Pelhřimov (4,94  %). Všechny okresy zaznamenaly meziroční pokles nezaměstnanosti. Počet neumístěných uchazečů o  práci se oproti roku 2004 snížil o 7,0  %. Na jedno volné pracovní místo připadlo 11,9 uchazečů. Nabídka pro kvalifikované pracovní síly není vysoká.

Kraj Vysočina nadále pokračuje v  tradici zemědělské výroby. Přestože zdejší přírodní podmínky jsou podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost území snižují produkční schopnost půd), pro  některé zemědělské komodity a  činnosti je území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu). Chybí však ekonomická i  technická základna zemědělských producentů.

Po  složitém období transformace zůstává pro  zemědělství kraje nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na  kombinaci rostlinné a  živočišné výroby, větší specializaci je možno sledovat u  menších výrobních jednotek typu SHR (fyzických osob).

Celková plocha obilovin v  roce 2005 činila 157  875  ha. Celková sklizeň činila 682  897  tun při snížení průměrného hektarového výnosu na  4,30  tun. Největší sklizňová plocha obilovin byla v  okrese Třebíč. Celková sklizeň brambor v  kraji činila 326  241  tun a   představuje přibližně jednu třetinu produkce brambor v  ČR. Proti roku 2004 se produkce brambor zvýšila vlivem růstu výnosů. Průměrný výnos brambor z  jednoho hektaru činil 28,8  tun.

Intenzita chovu skotu na 100  ha zemědělské půdy se pohybovala v  roce 2005 ve výši 57, 9  kusu (z  toho 22,7  kusu krav) a  byla nejvyšší ze  všech krajů ČR. Průměrná roční dojivost 1 krávy dosáhla výše 6  446 litrů mléka. Výrobou masa ve výši 44  583   tun byl kraj na  čtvrtém místě v   ČR.

Průmyslové podniky utržily v   roce 2005 za   vlastní výrobky a   služby více než 92 miliard korun, což je o  4,  7   % více než v   roce 2004. Údaje se týkají 142 společností se 100 a   více zaměstnanci. Průmyslová výroba je zastoupena v   kraji strojírenským a  kovodělným, textilním, dřevozpracujícím a  potravinářským odvětvím. Centry průmyslu jsou bývalá okresní města a  další střediska – v  okrese Havlíčkův Brod města Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, v  okrese Jihlava Polná, Třešť a   Kostelec, v  okrese Pelhřimov města Humpolec a  Pacov, v   okrese Třebíč Dukovany a  Moravské Budějovice a  v   okrese Žďár nad Sázavou Velké Meziříčí, Nové Město na  Moravě, Velká Bíteš a  Dolní Rožínka.

V  kraji Vysočina bylo v  roce 2005 vydáno 6   966 stavebních povolení na   všechny typy objektů, což představuje pokles o   15  % proti  roku 2004. Orientační hodnota staveb, pro  jejichž zahájení úřady loni vydaly stavební povolení, poklesla o 1,  1  %.

Bytová výstavba nově zahájených bytů poklesla v   roce 2005 o 14,  5   %. Na   tom se podílí okresy Jihlava, Žďár nad Sázavou a   Havlíčkův Brod, ve   zbývajících okresech kraje byl zaznamenán nárůst. V   počtu zahájených bytů zaujímá kraj jedenácté místo mezi   14 kraji ČR. V  kraji bylo dokončeno 1   573 bytů, což znamená meziroční pokles o 0,  5  %. Zmodernizováno bylo 609 bytů.

Silniční a   železniční síť Vysočiny je strategická jak z  pohledu národního tak evropského. Území kraje je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín-Praha-Vídeň/  Bratislava-Budapešť). Dálnice D  1 (v   síti evropských silnic označení E   50 a E  65) tak plní svoji funkčnost jak v   dopravě národní tak evropské. Chybí však kvalitní propojení okresních měst a   rychlostní komunikace pro   S-J propojení.

Kraj má poměrně stabilizovanou síť základních škol a  dostatečnou kapacitu středních škol. Problémem je nedostatečné technické vybavení škol a   zabezpečení dojížďky dětí z  malých sídel. Také zdravotnictví se potýká s  nedostatkem prostředků k zabezpečení terénní i ambulantní ošetřovatelské péče.

Nespornou výhodou regionu je relativně nízký stupeň kriminality a  nízký podíl sociálně rizikových skupin obyvatelstva.

Na  území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z   nichž některé mají celostátní a  mezinárodní charakter. Každoročně se v   Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z  celého světa, které je spojeno s  mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů - Mezinárodní festival sborového umění. Důležitým organizátorem kulturního dění v  kraji je město Telč. Mimo festival Prázdniny v  Telči, zde probíhá např. i   Evropské setkání folklorních souborů. Svoji popularitu získal i  Mezinárodní festival dokumentárního filmu konaný v  Jihlavě, kde se soutěží o  nejlepší dokumentární film roku.

Kraj Vysočina je atraktivním z   hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro  pobytovou zimní i   letní turistiku a   návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Nejlepší sněhové podmínky na  Vysočině nabízejí Žďárské vrchy, které umožňují lyžování až v  nadmořské výšce 700-820  m. Svratecká hornatina nabízí také vrchy přes  700  m  n.  m. Největší rybniční vodní plochou v  kraji je Velké Dářko s  206   ha. Vodní nádrž Dalešice na  řece Jihlavě je s  výškou sypané hráze 100  m nejvyšší hrází v  České republice. Ve   výšce 720  m leží Sykovec, nejvýše položený rybník s  písčitým dnem na   celé Českomoravské vrchovině.

Na  území kraje Vysočina se nachází 3 památky České republiky zapsané v  UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč, národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u  Žďáru nad Sázavou a   židovská čtvrť se hřbitovem a  s   bazilikou sv. Prokopa v  Třebíči. Budoucnost cestovního ruchu na  Vysočině bude bezpochyby patřit vedle městské turistiky především formám klidné a   ekologicky čisté pobytové turistiky. Tu  umožňuje hustá síť turisticky značených cest (2   900   km), budování cyklotras či postupně se rozvíjející agrofarmy s  ubytováním.