Úvod

Statistika rodinných účtů je pravidelné výběrové šetření zaměřené na získání informací o peněžních a naturálních příjmech, vydáních a spotřebě v soukromých domácnostech (rodinách). Zpracované výsledky poskytují podrobný obraz o hodnotové úrovni a struktuře spotřeby v různých demografických, sociálních a příjmových typech domácností. Takto diferencovaná data nelze získat z žádných jiných statistických zjišťování.

Údaje statistiky RÚ umožňují odhadovat dopady sociálně-ekonomických opatření (např. zvýšení cen, valorizace sociálních dávek) na strukturu spotřeby a změny životní úrovně různých typů domácností. Proto slouží jako významný zdroj informací pro uživatele z oblasti sociální problematiky, obchodu, financí a cen. Statistika národních účtů využívá údaje o peněžních vydáních jako pomocný zdroj informací pro sestavení účtu za sektor domácností. V pětiletých intervalech jsou údaje statistiky RÚ zpracovávány podrobněji a slouží jako podklady pro vytvoření nového spotřebního koše a váhového schématu pro výpočet indexu spotřebitelských cen (životních nákladů).

Statistika rodinných účtů byla v České republice zavedena v roce 1957 a od té doby se její organizace a metodika zjišťování v základních rysech nezměnily. Výsledky šetření jsou každoročně publikovány ve velmi podrobných tříděních. Pro snadnější orientaci ve vývoji příjmů a vydání domácností v delším časovém období byla v roce 1983 vydána souhrnná publikace "Peněžní příjmy, vydání a naturální spotřeba u domácností zpravodajského souboru SŽÚD v letech 1957 – 1982 v ČR". Publikace obsahovala údaje za domácnosti dělníků, zaměstnanců a družstevních rolníků, v omezené míře (skupinové položky za období 1964 – 1977) též za domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů.

Zatímco v 80. letech minulého století byla v důsledku omezené nabídky zboží a minimálního pohybu cen spotřeba domácností ustálená, rok 1990 znamenal počátek rozsáhlých ekonomických i sociálních změn ve společnosti. V posledním desetiletí byla také častěji upravována klasifikace příjmů a vydání, aby výstupy lépe vyhovovaly požadavkům uživatelů a především evropským standardům zajišťujícím mezinárodní srovnatelnost. Nejvýznamnější změny nastaly v roce 1993, kdy došlo k rozdělení některých položek pro zavedení zjednodušeného třídění výdajů podle účelu použití, a v roce 1999 plným uplatněním "Klasifikace individuální spotřeby podle účelu" CZ-COICOP. Byla vytvořena v rámci transformace klasifikační soustavy jako česká verze mezinárodního standardu COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose) pro plné zajištění mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a je závazná pro všechna statistická zjišťování prováděná podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

ČSÚ se proto rozhodl opět vydat mimořádnou publikaci, v níž jsou nejdůležitější údaje prezentovány v časové řadě let 1989 až 2003. Existence databáze individuálních údajů za zpravodajské domácnosti od roku 1989 umožnila sjednotit výstupy a zveřejnit v celé časové řadě výsledky za průměrnou domácnost (celkem a za domácnosti v první a poslední decilové skupině).

Položky pro publikaci byly konstruovány tak, aby údaje byly maximálně srovnatelné. Bylo vytvořeno 13 skupin navazujících na CZ-COICOP a podrobné položky vydání byly agregovány do skupin a podskupin podle jejich převažující náplně. Přesto se v časové řadě vyskytují nepravidelnosti způsobené změnami metodiky. Týká se to případů, kdy v náplni výdajových položek došlo k přesunům, které nebyly provázeny vytvořením nové položky pro přesunovanou část (podrobněji v přílohách č. 1 a 3).

2. Stručný popis metodiky šetření

2.1 Výběr zpravodajských domácností

Princip metody výběru se od roku 1989 nezměnil. Výběrovou jednotkou je samostatně hospodařící domácnost, tj. soubor osob společně bydlících a hospodařících. Za znak společného soužití a hospodaření se považuje bydliště v jednom bytě a společné hrazení základních výdajů (na výživu, provoz domácnosti, údržbu bytu apod.).

Domácnosti se vybírají záměrným kvótním výběrem. Kvóty podle dále uvedených znaků rozepisuje ČSÚ na jednotlivé kraje. Nábor probíhá většinou koncem roku, domácnosti jsou nabírány na celý následující kalendářní rok.

2.1.1 Základní zpravodajský soubor

Výběrovými znaky jsou u domácností ekonomicky aktivních osob sociální skupina domácnosti, počet nezaopatřených dětí a čistý peněžní příjem na osobu, u domácností důchodců počet členů, pohlaví (u jednočlenných domácností) a průměrný důchod na osobu.

a/ Sociální skupina

Sociální skupina domácnosti se určuje podle sociální příslušnosti osoby v čele domácnosti, bez ohledu na ekonomickou aktivitu ostatních členů. Osobou v čele je v úplných rodinách vždy muž, v neúplných rodinách většinou rodič (je-li ekonomicky aktivní, v opačném případě může být osobou v čele ekonomicky aktivní dítě). V nerodinných domácnostech se za osobu v čele domácnosti považuje osoba s nejvyšším příjmem.

Do skupiny zaměstnanců patří domácnosti, kde osoba v čele je v pracovním poměru (dělníci a ostatní zaměstnanci) a nepracuje v odvětví zemědělství. Vlastnický sektor jejich zaměstnavatele přitom není rozhodující. Patří sem též společníci s.r.o. (příp. komanditisté komanditních společností), pokud jsou zaměstnaní ve vlastním podniku na základě pracovní smlouvy a pobírají mzdu.

Skupinu zemědělců v letech 1989 – 1991 tvořily pouze domácnosti, kde osoba v čele byla členem zemědělského družstva. Od roku 1992 definice zemědělce zahrnuje též osoby, které pracují manuálně v jiných typech zemědělských podniků (akciové společnosti, soukromé podniky) nebo v nich řídí zemědělský provoz, a samostatně hospodařící rolníky. Podle metodiky statistiky rodinných účtů nejsou za zemědělce považováni zaměstnanci zemědělských podniků, kteří nepracují přímo v zemědělské výrobě (řemeslníci, administrativní pracovníci apod.).

Osoby samostatně výdělečně činné jsou osoby, které se zabývají podnikáním, tzn. na základě živnostenského oprávnění samy nebo s určitým počtem pracovníků provozují výrobní a obchodní činnosti či poskytují různé služby, dále osoby vykonávající nezávislé povolání (např. lékaři, advokáti), osoby podnikající podle zvláštních předpisů (znalci, tlumočníci apod.), osoby provozující uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost. Osoby soukromě podnikající v zemědělství se pro účely statistiky rodinných účtů zařazují do sociální skupiny zemědělců.

Podmínkou zařazení domácností soukromých zemědělců a domácností osob samostatně výdělečně činných do zpravodajského souboru je schopnost jednoznačně oddělit výrobní náklady od hospodaření domácnosti.

V čele domácnosti důchodců je osoba ekonomicky neaktivní pobírající důchod. Podmínkou zařazení domácnosti do zpravodajského souboru je, aby ani žádný další člen domácnosti nebyl v trvalém pracovním poměru.

Počty domácností za jednotlivé sociální skupiny nebyly stanoveny proporcionálně k jejich podílu v celé populaci, ale vznikly jako kompromis mezi požadavky na rozsah výstupů (za každou sociální skupinu, u zaměstnanců možnost dalšího stupně třídění) a potřebou minimalizovat náklady na šetření.

b) Nezaopatřené děti

Za nezaopatřené se považují děti předškolního a školního věku, dále děti starší (do 26 let), které se soustavně připravují na své budoucí povolání nebo pro svůj duševní nebo tělesný stav nejsou schopny si zajistit vlastní obživu a ještě nepobírají invalidní důchod.

Kvóty domácností podle počtu dětí (0, 1, 2, 3 a více) se stanoví podle struktury zjištěné při posledním mikrocenzu a v období mezi mikrocenzy se nemění.

c) Čistý peněžní příjem na osobu

Čistý peněžní příjem je pro výběr domácnosti ekonomicky aktivních osob definován jako hrubý příjem domácnosti snížený o daň z příjmů a příspěvky na zdravotní a sociální pojištění. Do příjmů se nezapočítávají půjčky, přijaté úvěry a vybrané úspory. Z čistého příjmu domácnosti se vypočte průměr na jednoho člena.

Rozdělení domácností do příjmových pásem podle výše peněžního příjmu (resp. podle výše důchodu) na člena domácnosti se v rozpisu kvót pro každý rok mění. Základní tvar rozdělení pro jednotlivé sociální skupiny vychází z výsledků posledního mikrocenzu, změny v následujících letech se odhadují podle dosaženého vývoje makroekonomických ukazatelů (disponibilní důchod, smíšený důchod a hrubý provozní přebytek, průměrná mzda, průměrná mzda v zemědělství, průměrný důchod).

d) Rozhodný okamžik, změny výběrových znaků během roku

Splnění předepsaných výběrových znaků se při náboru zpravodajů zjišťuje podle stavu k rozhodnému okamžiku, resp. v rozhodném období. Změny výběrových charakteristik domácností během zpravodajského období jsou považovány za odraz skutečného vývoje v celé populaci a nejsou většinou důvodem k vyřazení ze souboru. Výjimky jsou uvedeny níže, vyřazená domácnost musí být v co nejkratší době nahrazena novou domácností, která předepsané kvótní znaky splňuje. Pokud domácnost vyhovuje výběrovým podmínkám, může být zpravodajem i několik let.

Sociální skupina domácností osob ekonomicky aktivních a počet nezaopatřených dětí se při náboru určí podle stavu k 30. 6. roku, v němž se provádí nábor (tzn. podle stavu v roce předcházejícím roku šetření). Je-li osoba v čele domácnosti k 30. 6. nezaměstnaná, určí se sociální skupina podle zaměstnání, které vykonávala před náborem. Pro zařazení domácnosti podle výše příjmu se zjišťují čisté peněžní příjmy za "rozhodné období", tj. součet za 2. pololetí roku předcházejícího náboru a 1. pololetí roku, v němž se provádí nábor.

Jakékoliv změny výběrových znaků během zpravodajského období jsou přípustné s výjimkou odchodu osoby v čele domácnosti do důchodu.

U domácností důchodců se výběrové znaky zjistí podle aktuální situace v době náboru, tj. podle stavu v měsíci listopadu.

V průběhu zpravodajského období je výdělečná činnost osoby v čele nebo jiného člena domácnosti omezena na 3 měsíce, příjem z pracovní činnosti nesmí za rok překročit určitou částku (v r. 2003 činila 12 000 Kč). Pokud tyto podmínky domácnost nesplňuje, musí být ze zjišťování vyřazena.

2.1.2 Doplňkový soubor

V roce 1991 byl vytvořen zvláštní zpravodajský soubor určený pro sledování příjmů a vydání domácností s nízkými příjmy (dále jen "doplňkový soubor"). V doplňkovém souboru jsou nyní sledovány pouze rodiny s nezaopatřenými dětmi, v letech 1991 – 1998 to byly též domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů. Důvodem pro vytvoření doplňkového souboru byl zájem uživatelů o informace o domácnostech s nízkými příjmy, přičemž v základním zpravodajském souboru jsou takové domácnosti zastoupeny úměrně jejich skutečnému podílu na celkovém počtu domácností, takže jejich četnost pro samostatné zpracování není dostatečná.

Výběrovým znakem pro rodiny s dětmi v doplňkovém souboru je počet nezaopatřených dětí (1, 2, 3 a více) a výše čistého peněžního příjmu. Obsah ukazatele "čistý peněžní příjem" je shodný jako u domácností ekonomicky aktivních osob, navíc se odečítají výhry.

Příjmové kritérium v letech 1991 – 1994 bylo založeno na pevných přípustných částkách, které byly odvozeny od životního minima a zohledňovaly průměrný věk dětí (do 10 let, nad 10 let).

Životní minimum jako společensky uznaná minimální hranice příjmů bylo přijato zákonem č. 463/1991 Sb. Jeho výše závisí na složení domácnosti. Je součtem částek stanovených pro osoby, tj. děti ve 4 věkových kategoriích a dospělé osoby, a částky pro domácnost, závisející na počtu členů. Životní minimum se proto počítá pro každou zpravodajskou domácnost samostatně.

Od roku 1995 byly přípustné příjmy pro výběr odvozovány přímo od životního minima. Do doplňkového souboru byly vybírány domácnosti, jejichž příjem v letech 1995 a 1996 nepřekročil 1,2 násobek ŽM, počínaje rokem 1997 je hranicí 1,3 násobek ŽM.

Sociální skupina není pro doplňkový soubor specifickým výběrovým znakem. Do souboru se mohou zařadit i takové rodiny s dětmi, v jejichž čele je osoba nezaměstnaná, důchodce nebo osoba pobírající rodičovský příspěvek.

Pro zjištění, zda domácnost vyhovuje podmínkám zařazení do doplňkového souboru v následujícím roce, je rozhodující stav v měsíci listopadu běžného roku. Jestliže domácnost je získávána ke spolupráci až během zpravodajského období, rozhodující je stav v měsíci předcházejícím době náboru.

Jestliže se během zpravodajského období příjem domácnosti trvale zvýšil a ve dvou po sobě následujících měsících překročil 1,3 násobek, resp. (od roku 1997) 1,4 násobek životního minima, domácnost musela být nahrazena jinou.

2.1.3 Rozsah zpravodajského souboru

Během let se, s ohledem na finanční zdroje, rozsah zpravodajského souboru měnil, jak je vidět z následující tabulky:

2.2. Metoda zjišťování údajů

Zpravodaj každý měsíc vyplňuje zvláštní formulář, tzv. "Deník zpravodajské domácnosti". Do něho průběžně zapisuje všechny příjmy a vydání domácnosti i jednotlivých členů, přičemž u potravin, textilního zboží a obuvi se požadují také informace o množství. Důležitý je rovněž přesný popis nakoupeného zboží nebo služby. Dále domácnost eviduje naturální spotřebu a naturální vydání. Většinu naturálních příjmů zapisuje jen ve fyzických jednotkách, jejich ocenění v Kč provádí statistik-tazatel podle průměrných maloobchodních cen platných v daném období. V dalším formuláři - "Přehled údajů o domácnosti" – vyplní tazatel demografické, sociální a ekonomické charakteristiky domácnosti a jednotlivých členů, dále údaje o velikosti a vybavení bytu, domácím hospodářství a vybavení předměty dlouhodobého užívání a tyto údaje v průběhu roku aktualizuje.

Zpravodajská činnost domácnosti je zcela dobrovolná, s poskytováním údajů pro statistické účely musí souhlasit všichni dospělí členové domácnosti. Požadované údaje mají převážně soukromý charakter, vedení záznamů o příjmech a vydáních je časově náročné. Přitom kvalita prvotních záznamů v deníku je rozhodujícím faktorem kvality výsledných údajů statistiky rodinných účtů. Proto statistik-tazatel udržuje se zpravodajskou domácností pravidelný osobní styk – minimálně jednou měsíčně domácnost navštěvuje nebo ji alespoň kontaktuje telefonicky. Tazatel je vázán přísnou mlčenlivostí o zjištěných skutečnostech v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

2.3 Zpracování výsledků

Data z rodinných účtů se až do roku 1992 zpracovávala centrálně v PVT Bratislava. Přitom až do roku 1990 statistici-tazatelé ručně sumarizovali položky za jednotlivé měsíce a do centrálního zpracování byly předávány roční údaje. Od roku 1991 bylo zavedeno decentralizované měsíční pořizování dat na osobních počítačích. Celý systém byl kompletně převeden na PC v roce 1993, s centrálním zpracováním na ČSÚ. Zpětně se podařilo získat archivní magnetické pásky a datové soubory s individuálními daty za roky 1989 a 1990 a transformovat je do využitelné podoby. Databáze ČSÚ založená koncem roku 1992 proto obsahuje individuální data za jednotlivé domácnosti od roku 1989.

První fáze zpracování jsou decentralizovány až na úroveň statistiků-tazatelů. Po převzetí deníku tazatel okóduje zapsané údaje podle klasifikace a pořídí data na PC, kde proběhnou logické kontroly a opravy dat. Centrálně pak ČSÚ agreguje údaje podle položek, vytvoří potřebné odvozené ukazatele a po závěrečných kontrolách začlení data za jednotlivé domácnosti do databáze. Třídící znaky a odvozené ukazatele (sociální skupina, druh domácnosti, charakteristiky osoby v čele apod.) se určují podle převažujícího stavu ve zpravodajském období.

Centrální zpracování výsledků probíhá rovněž v ČSÚ a umožňuje výstupy prakticky podle libovolných proměnných, pokud tříděním vznikne dostatečně velký podsoubor.

Výsledky se publikují jako průměry na jednoho člena domácnosti (na hlavu), v třídění podle sociálních skupin též jako průměry na spotřební jednotku (od roku 1999). Všechny zjišťované údaje za jednotlivé domácnosti se do zpracování zahrnují poměrnou částí, odpovídající délce jejich setrvání v souboru. Týká se to nejen příjmů a vydání, ale též charakteristik a vybavení domácnosti.

Podrobné roční údaje o příjmech, vydáních a spotřebě se od roku 1993 publikují ve třech dílech:

I. díl podle sociálních skupin a podle výše ročního čistého peněžního příjmu na osobu

II. díl domácnosti zaměstnanců podle počtu nezaopatřených dětí a počtu ekonomicky aktivních, domácnosti zaměstnanců bez dětí a domácnosti důchodců

III. díl rodiny s dětmi a s minimálními příjmy podle počtu nezaopatřených dětí

Publikace od roku 1989 jsou k dispozici v oddělení statistiky rodinných účtů, výsledky za poslední tři roky jsou též dostupné na Internetu na stránce ČSÚ http://www/czso.cz. Je možno objednat i zpracování na zakázku, a to v Odboru informačních služeb ČSÚ, Praha 10, Na padesátém 81, PSČ 100 82, e-mail: infoservis@gw.czso.cz.