Cizinci v ČR - 2007


2. Azyl a azylová zařízení

2. Azyl a azylová zařízení

Průběh řízení o udělení azylu upravuje zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Správním orgánem rozhodujícím ve věci v první instanci je Ministerstvo vnitra ČR (odbor azylové a migrační politiky - OAMP). Ministerstvo vydá do devadesáti dnů ode dne zahájení řízení rozhodnutí ve věci. Toto rozhodnutí je pravomocné dnem předání. Proti rozhodnutí mohou cizinci podat žalobu k místně příslušným krajským soudům. Pokud krajský soud žalobu zamítne, cizinci mohou podat kasační stížnost. V případě, že současně požádají o odkladný účinek, je jim uděleno vízum za účelem strpění pobytu na dobu 1 roku.

Ministerstvo vnitra ČR provozuje pro žadatele o azyl a azylanty tzv. azylová zařízení. V přijímacím středisku je cizinec povinen po určitou zákonem stanovenou dobu pobývat (za účelem provedení identifikačních úkonů, sepsání žádosti o azyl, lékařského vyšetření apod.). Přijímací střediska se nacházejí v obci Vyšní Lhoty, okres Frýdek - Místek, na letišti Praha – Ruzyně. Cizinci mohou požádat o azyl i v záchytných zařízeních pro cizince (Frýdek - Místek, Velké Přílepy, Poštorná a Bělá pod Bezdězem). Pokud není zákonná překážka (žadatel je v záchytném zařízení pro cizince, věznici), je žadatel přemístěn do pobytového střediska, nebo se na základě schválené žádosti může ubytovat v soukromí. Pobytová střediska slouží k ubytování žadatelů o udělení azylu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu. Pobytová střediska se nacházejí v obcích Zastávka u Brna, okres Brno - venkov; Havířov, okres Karviná; Zbýšov, okres Brno – venkov, Stráž pod Ralskem, okres Česká Lípa a Kostelec nad Orlicí, okres Rychnov nad Kněžnou. Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování cizinců, kterým byl udělen azyl. Integrační azylová střediska se nacházejí v Jaroměři, okres Náchod; Zastávce u Brna, okres Brno - venkov; Krásné Lípě, okres Děčín; Havířov, okres Karviná;a Ústí nad Labem - Předlicích, okres Ústí nad Labem.

Metodické poznámky k tabulkám

Tabulka 2-1. Počet nově zahájených řízení o udělení azylu a počet rozhodnutí I. instance v roce 2006

Údaje o počtech rozhodnutí zahrnují všechna rozhodnutí, tedy i rozhodnutí vydaná v případech nezletilých účastníků řízení, jejichž jménem podává žádost o azyl jejich zákonný zástupce. Celkový počet rozhodnutí není prostým součtem druhů rozhodnutí uvedených v tabulce, ale zahrnuje ještě další typy rozhodnutí (např. rozhodnutí o odnětí azylu), kterých je ale v celkovém srovnání minimum.

Oproti loňskému roku byla z publikace vyřazena tabulka 2-2., která zachycovala počet rozhodnutí II. správní instance, tedy počet odvolání proti rozhodnutí I. instance k Vrchnímu soudu. K Vrchnímu soudu se žadatelé mohli odvolávat pouze do 31. 12. 2002, přičemž v roce 2006 již II. správní instance neřešila žádné zbylé případy. Od počátku roku 2003 mohou neúspěšní žadatelé o azyl podat proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR žalobu k příslušnému krajskému soudu (viz. dále). Vyjmutí tabulky mělo za následek posunutí číslování ostatních tabulek.

Tabulka 2-2. Řízení o udělení azylu u krajských soudů v roce 2006

Od 1. 1. 2003 mohou žadatelé o azyl podat žalobu k příslušnému krajskému soudu (podle místa pobytu žadatele v době podání žaloby). Obdrží-li žadatel o azyl negativní rozhodnutí krajského soudu, přestává být (po nabytí právní moci rozhodnutí) žadatelem o udělení azylu. Proti rozhodnutí krajského soudu může cizinec podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Při splnění zákonných podmínek mu může být uděleno vízum za účelem strpění pobytu.

Tabulka 2-3. Průběh řízení kasačních stížností u Nejvyššího správního soudu v roce 2006

Počtem cizinců s kasační stížností se rozumí počet cizinců, o jejichž kasačních stížnostech nebylo dosud rozhodnuto.

Tabulka 2-5. Žadatelé o azyl podle místa pobytu k 31. 12. 2006

Pod pojmem azylová zařízení se rozumí přijímací, pobytová a integrační střediska. Ostatními místy pobytu jsou pak míněny nemocnice, věznice a zařízení pro zajištění cizinců.

Tabulka 2-11. Udělení státního občanství ČR azylantům

Podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v případě získání státního občanství azyl zaniká. Sloupce za roky 2000 až 2006 ukazují počty osob, kterým azyl zanikl z důvodu získání státního občanství.


* * * * *


Česká republika v roce 2006 evidovala celkem 3 016 žadatelů o azyl. V porovnání s rokem 2005 se počet azylových žádostí snížil o 25%. Pokračoval tedy trend poklesu počtu žadatelů o azyl, který započal po vstupu České republiky do Evropské unie v květnu roku 2004.
Rok 2006 v azylové problematice přinesl vedle přetrvávajícího klesajícího počtu azylových žádostí dvě početně významné migrační vlny. Jednalo se o státní příslušníky Kazachstánu a Egypta. Společným rysem těchto vln bylo, že v průběhu několika měsíců požádaly o azyl mnohanásobně vyšší počty občanů těchto zemí než je běžné.
V první polovině roku 2006 nevykazoval měsíční vývoj počtu žadatelů o azyl výrazné výkyvy. V srpnu však počet žadatelů o azyl dosáhl hodnoty 426 osob. Toto zvýšení bylo způsobeno migrační vlnou státních příslušníků Egypta. Důsledkem přijatých opatření došlo od září k poklesu žadatelů a průměrný měsíční počet žadatelů se vrátil do původního stavu první poloviny roku.
V roce 2006 došlo k výraznému snížení podílu na celkovém počtu žadatelů z Ukrajiny, dlouhodobě hlavní zdrojové země žadatelů o azyl v ČR. S celkem 571 žadateli se i přesto, nejčetněji zastoupenou zemí původu žadatelů o azyl v ČR, stala Ukrajina. Tato země patří již tradičně k nejvýznamnějším zdrojovým regionům.
Druhou početně nejvýznamnější zemí původu žadatelů o azyl se v roce 2006 stal Egypt. Česká republika evidovala v roce 2006 celkem 422 žadatelů o azyl z Egypta, přičemž oproti roku 2004 se jejich počet zvýšil šedesátkrát. Státní příslušnici Egypta do ČR cestovali letecky, přičemž dle cestovních dokladů pro ně ČR nebyla cílovou destinací. Přesto při tranzitu na letišti Praha – Ruzyně odmítali v cestě pokračovat a podávali žádosti o azyl. Reakcí na extrémní nárůst žadatelů o azyl z Egypta bylo zavedení letištních víz v srpnu 2006.
Třetí hlavní zdrojovou zemí žadatelů o azyl v ČR se v roce 2006 stal Kazachstán. Za celý rok 2006 bylo evidováno celkem 236 žadatelů o azyl z Kazachstánu, což je sedmkrát více než v předchozím roce. Stejně jako v případě egyptské migrační vlny byl příliv žadatelů o azyl z Kazachstánu výrazně omezen zavedením letištních víz.
Za zmínku dále stojí nárůst žadatelů o azyl bez státní příslušnosti. Jejich počet se v roce 2006 meziročně zvýšil o 37%. V ČR o azyl požádalo celkem 100 osob bez státní příslušnosti.
Oproti předchozím letům, kdy převažovali žádosti o azyl od příslušníků ze zemí evropského kontinentu, bylo v roce 2006 zastoupení kontinentů vyrovnané. Podíl Evropy se snížil z 60% na 34%, výrazně se zvýšil podíl Afriky 25%, zastoupení asijských zemí zůstalo víceméně na stejné úrovni. Dvojnásobně vyšší je také podíl kategorie ostatní, kde se projevil především nárůst počtu žadatelů o azyl bez státní příslušnosti. V roce 2006 byla výrazná vyrovnanost zastoupení jednotlivých státních příslušností na celkovém počtu žadatelů o azyl v České republice.
Vývoj celkového počtu žadatelů o azyl v České republice koresponduje se situací v ostatních evropských zemích. Trend snižujícího se počtu žadatelů o azyl je dlouhodobě zaznamenáván ve většině zemí Evropské unie. Z hlediska kritéria počtu žadatelů o azyl se Česká republika v roce 2006 ve srovnání s ostatními členskými zeměmi zařadila na čtrnácté místo v EU.
Ministerstvo vnitra udělilo azyl celkem 268 osobám. Nejvyšší počet azylů získali státní příslušníci Běloruska (66) a Ruské federace (51). Mezi další četnější státní příslušnosti žadatelů, kterým byl azyl v České republice v roce 2006 udělen, patří Kazachstán (31) a Ukrajina (31).

Zveřejněno dne: 30.11.2007
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.