Cizinci v České republice - 2004


6. Zdravotní péče o cizince

6. Zdravotní péče o cizince

Data o cizincích, uvedená v této kapitole, jsou získána z povinných hlášení (hospitalizace, potratů, tuberkulózy) a z výkazů o čerpání zdravotní péče cizinci, které jsou v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) zpracovány v Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Tato data jsou doplněna informací z Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP ČR) o smluvním zdravotním pojištění cizinců v ČR.

Uvedené údaje za zdravotnictví dávají pouze neucelenou informaci o čerpání zdravotní péče cizinci a o jejich zdravotním stavu v ČR.

Tabulka 6-1.

Tabulka se týká cizinců s dlouhodobým i krátkodobým pobytem na území ČR, kteří uzavřeli smluvní zdravotní pojištění s VZP ČR. Jde o komerční pojištění, které je uzavíráno na základě dobrovolnosti.

Nejvíce cizinců, kteří uzavřeli smluvní zdravotní pojištění s VZP ČR, bylo z Vietnamu (22,3 % všech takto pojištěných cizinců, tj. 5 064 osob), Ukrajiny (20 %, 4 530 osob) a Ruska (9,1 %, tj 2 064 osob). Zároveň i zdravotní péči čerpali nejvíce občané Vietnamu (32,5 % z pojištěných cizinců čerpajících zdravotní péči, tj. 1 654 osob), Ukrajiny (19,3 %, tj. 981 osoba) a Ruska (11,4 %, tj. 577 osob).

Tabulky 6-2. a 6-3.

Údaje o čerpání zdravotní péče cizinci se sledují na ročním výkazu V (MZ) 1-01, který vyplňují pouze nemocnice. Jde o cizince, kteří hradí zdravotní péči ze smluvního zdravotního pojištění, pojištění uzavřeného v zahraničí, hotově nebo je zdravotní péče hrazena státními orgány (Ministerstvem zdravotnictví ČR, Ministerstvem vnitra ČR, Ministerstvem spravedlnosti ČR, OÚ apod.). Zároveň jsou v počtu cizinců uvedeni i žadatelé o azyl, kteří jsou ubytováni v azylových zařízeních Ministerstva vnitra ČR a za které je zdravotní péče hrazena Ministerstvem vnitra ČR.

Ve výkazu nejsou uvedeni cizinci, kteří čerpají zdravotní péči z všeobecného zdravotního pojištění. Tabulky uvádějí data pouze za nemocnice rezortu zdravotnictví. Počty osob čerpajících zdravotní péči ze smluvního zdravotního pojištění uvedené v tabulkách 6-2. se liší od údajů od VZP ČR v tabulce o smluvním zdravotním pojištění cizinců (tabulka 6-1.) v roce 2002. Důvodem je možnost čerpání tohoto pojištění cizinci ve více nemocnicích za sledované období a čerpání smluvního zdravotního pojištění i v jiných zdravotnických zařízeních než jsou nemocnice.

V České republice byla v nemocnicích v roce 2002, stejně tak jako v předchozích letech, poskytnuta zdravotní péče 51 475 cizincům. Nejčastěji se jednalo o občany Ukrajiny (17,3 %, tj. 8 911 osob), Slovenska (16,6 %, 8 536 osob) a Vietnamu (11,8 %, 6 070 osob). Ze zemí EU vyhledali nejčastěji zdravotní péči občané Německa (9,1 %, 4 701 osoba). Občané Ukrajiny a Německa hradili zdravotní péči převážně v hotovosti, občané Slovenska převážně ze zahraničního pojištění a občané Vietnamu pak ze smluvního zdravotního pojištění.

Náklady na zdravotní péči cizinců v nemocnicích vzrostly oproti roku 2001 o 1,9 %. Nejvyšší náklady za poskytnutou zdravotní péči vykazovali občané ze Slovenska (18,7 %) a z Ukrajiny (14,7 % - ti byli v roce 2001 z hlediska výše nákladů na prvním místě). Ze zemí EU byli z hlediska celkové výše nákladů na zdravotní péči opět na prvním místě občané Německa (11 %). V roce 2002 vzrostly náklady na zdravotní péči cizinců ze zemí EU o 16,1 %. Podíl uhrazených nákladů na zdravotní péči z celkových nákladů vzrostl. Z celkové výše nákladů na zdravotní péči uhradili cizinci 71,2 % nákladů, z toho 41 % bylo uhrazeno v hotovosti. Neuhrazeno bylo 28,8 % nákladů na zdravotní péči, z toho náklady po lhůtě splatnosti představovaly z celkové výše nákladů na zdravotní péči 12,3 %.

Zdravotní péče byla cizincům z hlediska počtu osob nejčastěji poskytnuta v Praze (40,9 % z cizinců čerpajících zdravotní péči) a Středočeském kraji (8 %). Z hlediska výše nákladů bylo na prvním místě opět hlavní město Praha (48,4 %) a na druhém místě byl tentokrát Jihomoravský kraj (6,8 %).

Tabulka 6-4.

Tabulka o hospitalizovaných cizincích v nemocnicích ČR informuje o nemocnicích všech rezortů. Jedná se pouze o cizince, kterým nebylo přiděleno rodné číslo a kteří nejsou pojištěni v rámci veřejného zdravotního pojištění - cizinci s přechodným pobytem.

Nejčastějšími důvody hospitalizace cizinců byly poranění a otravy, následovaly faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotními službami (jedná se např. o prohlídky a vyšetření, které vyžadují hospitalizaci, pozorování po úrazu nebo při podezření na určitá onemocnění apod.), nemoci oběhové soustavy a nemoci trávicí soustavy.

Tabulky 6-5. a 6-6.

Všechny druhy potratů provedené ve zdravotnických zařízeních ČR podléhají hlášení „Žádost o umělé přerušení těhotenství (UPT), hlášení potratu a mimoděložního těhotenství“. Toto hlášení se vyplňuje též za cizinky s trvalým a dlouhodobým pobytem na území ČR. Cizinky s přechodným pobytem a turistky se nesledují.

Mezi lety 2001 a 2002 vzrostl počet potratů na 2 751, což je o 6,8 % více než v roce 2001. U 403 z nich (83,3 %) se jednalo o umělé přerušení těhotenství (UPT). Počet potratů ze zdravotních důvodů se oproti roku 2001 zvýšil na 177 případů (nárůst o 24, 6 %).

Celkový počet potratů cizinek se od roku 1994 zvýšil (z 1 334 v roce 1994 na 2 751 v roce 2002). Z toho počet UPT se zvýšil z 1 162 případů v roce 1994 na 2 292 v roce 2002. Toto zvýšení zhruba odpovídá zvýšení počtu usazených cizinců v ČR. Mezi lety 1994 a 2002 se také výrazně změnil podíl potratů cizinek na celkovém počtu potratů v ČR, a to z 2 % v roce 1994 na 6,7 % v roce 2002. Tento nárůst není způsoben pouze zvyšujícím se počtem cizinek v ČR, ale je také z větší části ovlivněn velkým poklesem počtu potratů u žen s českým občanstvím. Rovněž hodnocení údajů podle jednotlivých krajů je ovlivněno soustředěním cizinců v Praze a v ostatních větších městech.

Tabulka 6-7.

Tabulka se týká počtu nově hlášených onemocnění tuberkulózou (TBC) v ČR podle země narození nemocného, nemusí jít o cizince.

V roce 2002 bylo celkem nově hlášeno 1 200 případů onemocnění TBC, tj. o 11 % méně než v roce předchozím. Cizinci se na celkovém počtu onemocnění TBC podílejí 14 %.


* * * * *

Shrnutí poznatků a změn proti roku 2001

Data za rok 2002 o zdravotní péči cizinců v České republice jsou publikována téměř ve stejném rozsahu jako v roce 2001.

Ze srovnání dat o čerpání zdravotní péče cizinci v České republice v roce 2002 proti minulému roku vyplývá, že s VZP ČR uzavřelo smluvní zdravotní pojištění o 1 349 cizinců více. Zároveň vzrostl i počet cizinců čerpajících z tohoto pojištění zdravotní péči o 41 %. Oproti loňskému roku uzavřelo smluvní zdravotní pojištění nejvíce cizinců z Vietnamu.

V nemocnicích vyhledalo zdravotní péči o 499 cizinců méně, ale výše nákladů na tuto péči vzrostla oproti loňskému roku o 7 mil. Kč. Počet hospitalizovaných cizinců a potratů u cizinek vzrostl. Klesající tendence byla zaznamenána v počtech nově hlášených onemocnění TBC. Z tabulky 6-7. byla vypuštěna část tabulky, která se týkala cizinců s hlášeným onemocněním TBC (bez trvalého bydliště).

Celkově lze shrnout, že zdravotní péče o cizince v ČR nedoznala proti minulému roku podstatnějších změn.


Zveřejněno dne: 31.12.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.