4. Vzdělávání cizinců

Cizinci v České republice mají v oblasti vzdělávání stejná práva a povinnosti jako občané České republiky (pokud není zákonem stanoveno jinak). Cizincům náleží právo na vzdělání podle Listiny základních práv a svobod.

K právním předpisům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, jimiž se řídí vzdělávání cizinců, patří:

 Pokyn k zajištění povinné školní docházky žadatelů o azyl z azylových zařízení

čj. 10 149/2002-22 (vydáno 15. 5. 2002, účinnost od 1. 6. 2002, uveřejněno ve Věstníku MŠMT č. 6/2002)

 Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění kursů českého jazyka pro azylanty čj. 21 153/2000-35 (vydáno 4. 6. 2000, účinnost od 1. 7. 2000, uveřejněno ve Věstníku MŠMT č. 7/2000)
 Pokyn č. 21 836/2000-11 MŠMT ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České republice (vydáno 24. 7. 2000, účinnost od 1. 9. 2000, uveřejněno v č. 9/2000 Věstníku MŠMT).

Vzdělávání cizinců vychází z těchto šesti principů:

1) po dobu povinné školní docházky je poskytováno bezplatné vzdělávání v základních

a speciálních školách včetně vzdělávání při výkonu ústavní a ochranné výchovy cizincům:

 kterým bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území ČR,
 kteří na území ČR pobývají přechodně, a to kterým byla udělena krátkodobá víza k pobytu do 90 dnů, dlouhodobá víza k pobytu nad 90 dnů a bez víza,
 kterým byl na území ČR udělen azyl,
 s vízem za účelem strpění pobytu a za účelem dočasné ochrany.
2) stejným kategoriím cizinců je poskytováno bezplatné vzdělávání i ve středních školách
3) cizincům vzdělávajícím se na vyšších odborných školách je stanovena stejná finanční úhrada jako občanům České republiky
4) na realizaci ústavní a ochranné výchovy cizinců se stanoví stejná finanční úhrada jako občanům ČR
5) cizinci, kteří se vzdělávají na školách v ČR, studují za stejných podmínek jako občané ČR
6) škola nemá za povinnost žáka - cizince doučovat českému jazyku mimořádnou formou studia

Studium cizinců na veřejných vysokých školách se řídí zákonem 111/1998 Sb.,

o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Cizinec studuje za stejných podmínek jako student ČR. Pouze v případě, že veřejná vysoká škola uskutečňuje studijní program pro cizince v cizím jazyce, stanoví mu poplatek za studium v programech bakalářského, magisterského nebo doktorského studia.

Metodické poznámky k tabulkám

Údaje, pokud není uvedeno jinak, jsou za školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, obcemi, kraji, soukromými a církevními zřizovateli. Údaje za vysoké školy v časových řadách jsou za veřejné vysoké školy, od roku 2000/01 i za školy soukromých zřizovatelů. Tabulky za vysoké školy uváděné pouze za rok 2001/02 jsou včetně škol zřizovaných Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem vnitra ČR.

Mateřské školy, základní školy, speciální školy

Údaje o cizincích v mateřských, základních a speciálních školách se sledují od roku 2002/03; z tohoto důvodu neuvádíme časové řady.

Střední školy

 od roku 2002/03 se sledují údaje o cizincích studujících na středních školách v novém členění podle jednotlivých občanství (dříve pouze údaje v členění: občané Slovenské republiky, uprchlíci, bezdomovci a přesídlenci, ostatní cizinci, a to pouze na gymnáziích a středních odborných školách, nikoliv na středních odborných učilištích); z tohoto důvodu neuvádíme časové řady,
 do kapitoly nejsou v letošním roce zařazeny tabulky týkající se vzdělávání žáků v oborech s kombinací jazyka český x jiný (tzv. bilingvy - školy, ve kterých jsou některé předměty vyučovány v cizím jazyce) vzhledem k tomu, že tyto školy navštěvují převážně žáci s českým státním občanstvím.

Vyšší odborné školy

 od roku 2002/03 se sledují údaje o cizincích studujících na vyšších odborných školách i podle státního občanství; z tohoto důvodu není uvedena časová řada,
 členění podle skupin oborů je členěním podle KKOV (kmenová klasifikace oborů vzdělávání).

Vysoké školy

 studenti - občané Slovenska, kteří nastoupili ke studiu před rokem 1993, jsou považováni za studenty - občany České republiky,
 členění podle skupin studijních programů je členěním podle KKOV (kmenová klasifikace oborů vzdělávání),
 údaje o absolventech vysokých škol jsou za rok 2002 bez soukromých vysokých škol.

Naprostá většina dětí - cizinců v mateřských školách pochází z Vietnamu (0,5 % všech dětí v mateřských školách), dále z Ukrajiny (0,2 % všech dětí v MŠ), Slovenska a Ruska (po 0,1 %).

Základní školy

V České republice tvoří cizinci 1 % žáků v základních školách. Nejčastěji se jedná, stejně jako v mateřských školách, o občany Vietnamu (0,3 %), Ukrajiny (0,2 %), Slovenska (0,1 %) a Ruska (0,1 %).

Speciální školy

Ve speciálních školách bylo ve školním roce 2002/03 umístěno celkem 193 cizinců (tvořili 0,3 % dětí a žáků speciálních škol). Nejčastěji se jednalo o občany Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu.

Střední školy

V oblasti středního školství studují cizinci především na gymnáziích (v roce 2002/03 se jednalo celkem o 1 210 studentů) a středních odborných školách (1 127 studentů). Nejvíce cizinců studuje na středních školách v Praze (36 %).

V celkových počtech cizinců studujících v gymnáziích dominují občané Vietnamu následovaní občany Ruska, Ukrajiny a Slovenska.

Na středních odborných školách studují kromě Čechů nejčastěji občané Ukrajiny, Ruska, Slovenska a Vietnamu.

V oblasti středních odborných učilišť z cizinců studují především občané Ukrajiny, Slovenska a Ruska.

Vyšší odborné školy

Celkový počet cizinců vzrostl od roku 1999/2000 o 81 %, meziroční přírůstky se pohybovaly okolo 20 %. Cizinci studují především formou denního studia, dálkovou formou z nich studuje necelá třetina.

Nejvíce cizinců studuje na vyšších odborných školách v Moravskoslezském kraji (42 % cizinců na českých VOŠ) a v Praze (26 %). V Moravskoslezském kraji byl navíc zaznamenán nejvyšší růst počtu studujících cizinců od roku 1999/2000 - o 344 %.

Nejčastěji cizinci studují na vyšších odborných školách v oborech ekonomických

a v oblasti hotelnictví a turismu. Cizinci tvoří 1,4 % všech studentů vyšších odborných škol, nejčastěji se jedná o Slováky.

Vysoké školy

Vysoké školství je oblast vzdělávání, ve které studuje nejvíce cizinců. Od roku 1996/97 se počet cizinců studujících na českých vysokých školách téměř zdvojnásobil, cizinci studují především v bakalářských a magisterských studijních programech prezenční formou a tvoří 4,9 % všech studentů vysokých škol.

Počty studentů pochopitelně závisejí na počtu nově přijímaných ke studiu v jednotlivých letech. Počet nově přijatých cizinců na vysoké školy se od roku 1995/96 téměř ztrojnásobil a cizinci tvoří 6,5 % všech nově přijímaných na vysoké školy. Největší růst počtu nově přijímaných cizinců byl zaznamenán v roce 2000/01, kdy v předchozím školním roce české střední školy opouštělo pouze velice málo potenciálních studentů vysokých škol (v důsledku zavedení povinné devítileté školní docházky na základní škole v roce 1995/96) a na vysokých školách se otevíral prostor pro přijímání uchazečů s „odloženou poptávkou“ (uchazeči, kteří ukončili střední školu v předchozích letech) a pro přijímání většího množství cizinců. Tuto situaci využili především uchazeči ze Slovenské republiky.

Počty cizinců - absolventů vysokých škol narostly od roku 1995 o 64 %, postupně se v těchto počtech začíná projevovat prudký nárůst nově přijímaných v předchozích letech.

Nejvíce cizinců studuje na vysokých školách v Praze a v Brně, v posledních šesti letech se nejčastěji jedná o studenty ze Slovenské republiky. V posledních letech jsme zaznamenali nárůst počtu studentů z bývalých států Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán a další) a Spojeného království. I přes pokles, zaznamenaný v posledních šesti letech, studuje u nás i nezanedbatelné množství studentů z Řecka. Nejvíce cizinců studuje lékařské, technické a přírodní vědy.