2. Azyl a azylová zařízení

Průběh řízení o udělení azylu upravuje zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

1. 2. 2002 vstoupila v platnost novela zákona o azylu č. 2/2002 Sb. Zahájení správního řízení je vázáno na prohlášení cizince, ze kterého je zřejmý úmysl požádat o udělení azylu. Prohlášení je možno učinit na hraničním přechodu, v přijímacím středisku, v záchytných zařízeních pro cizince, ve zdravotnickém zařízení v průběhu hospitalizace nebo ve vězení. Cizinec má povinnost dostavit se do 24 hodin od prohlášení do přijímacího střediska, kde podá žádost o azyl.

Správním orgánem rozhodujícím ve věci v první instanci je Ministerstvo vnitra ČR (odbor azylové a migrační politiky - OAMP). Ministerstvo vydá do devadesáti dnů ode dne zahájení řízení rozhodnutí ve věci. Formou odvolání proti jeho (tzv. prvostupňovému) rozhodnutí bylo do 31. 1. 2002 podání rozkladu k ministrovi vnitra. Ministr vnitra za účelem rozhodování o rozkladech zřídil rozkladovou komisi, pro jejíž práci připravovali podklady pracovníci odboru azylové a migrační politiky, oddělení Sekretariát rozkladové komise ministra vnitra. Od 1. 2. 2002 mohli žadatelé podat proti rozhodnutí ministerstva opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Praze. Tímto krokem, který rovněž přinesla novela zákona o azylu, je žadatelům o azyl zajištěn nezávislý přezkum správního rozhodnutí soudem. Ministr vnitra mohl rozhodnout ve věci, mohl tedy kromě o potvrzení prvostupňového rozhodnutí, či jeho zrušení a vrácení k novému řízení o udělení azylu, rozhodnout o udělení azylu. Soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí a nerozhoduje ve věci azylu - může tedy rozhodnutí správního orgánu potvrdit nebo zrušit a vrátit k novému řízení. (Od 1. 1. 2003 se právní úprava opět změnila a neúspěšní žadatelé o azyl mohou podat proti rozhodnutí ministerstva vnitra žalobu k příslušnému krajskému soudu.)

Ministerstvo vnitra zřizuje pro žadatele o azyl a azylanty tzv. azylová zařízení. V přijímacím středisku je cizinec povinen po určitou zákonem stanovenou dobu pobývat (za účelem provedení identifikačních úkonů, sepsání žádosti o azyl, lékařského vyšetření apod.). Přijímací střediska se nacházejí v obci Vyšní Lhoty, v okrese Frýdek - Místek, na letišti Praha - Ruzyně a v záchytných zařízeních pro cizince (Balková, Frýdek - Místek, Velké Přílepy, Poštorná a Bělá pod Bezdězem). Následně je žadatel přemístěn do pobytového střediska. Pobytové středisko slouží k ubytování žadatele o udělení azylu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu. Pobytová střediska se nacházejí v obcích Zastávka u Brna, okres Brno - venkov; Červený Újezd, okres Teplice; Bělá pod Bezdězem, okres Mladá Boleslav; Havířov, okres Karviná; Seč, okres Chrudim; Bruntál, okres Bruntál; Zbýšov, okres Brno - venkov; Stráž pod Ralskem, okres Česká Lípa a Kostelec nad Orlicí, okres Rychnov nad Kněžnou. Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování cizinců, kterým byl udělen azyl. Integrační azylová střediska se nacházejí v Jaroměři, okres Náchod; Zastávce u Brna, okres Brno – venkov; Krásné Lípě, okres Děčín; Náchodě, okres Náchod a Ústí nad Labem – Předlicích, okres Ústí nad Labem.

Tabulka 2-1. Počet nově zahájených řízení a počet vydaných rozhodnutí v obou instancích správního řízení v roce 2002

Údaje o počtech rozhodnutí zahrnují všechna rozhodnutí, tedy i rozhodnutí vydaná v případech nezletilých účastníků řízení, jejichž jménem podává žádost jejich zákonný zástupce. Celkový počet rozhodnutí není prostým součtem druhů rozhodnutí uvedených v tabulce, ale zahrnuje ještě další typy rozhodnutí (např. rozhodnutí o odnětí azylu), kterých je ale v celkovém srovnání minimum.

Tabulka 2-3. Počet rozhodnutí II. správní instance v roce 2002

Od 1. 2. 2002 se začali žadatelé odvolávat k Vrchnímu soudu, nicméně ještě v průběhu celého roku byly sekretariátu rozkladové komise ministra vnitra doručovány rozklady proti rozhodnutím, doručeným do 31. 1. 2002. Rozkladová komise se skládá ze tří zástupců státních orgánů a čtyř zástupců nestátních institucí. Komise podává ministrovi vnitra formou usnesení návrhy na rozhodnutí. Usnesení komise je pak doporučením pro ministra vnitra při rozhodování konkrétního případu. Rozkladová komise bude pracovat, dokud nebude rozhodnuto o všech rozkladech, předpokládá se minimálně do roku 2003.

Tabulka 2-4. Řízení u Vrchního soudu - odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí MV ČR - 1. 2. - 31. 12. 2002

Od 1. 2. 2002 mohli podat žadatelé o azyl proti rozhodnutí ministerstva vnitra opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Praze. Žadatel podává opravný prostředek cestou odboru azylové a migrační politiky, který pak postupuje spis s vyjádřením k Vrchnímu soudu. V případě, že žadatel vzal opravný prostředek zpět, nebyl již postoupen na Vrchní soud, ale nabylo právní moci prvostupňové rozhodnutí.

Tabulka 2-5. Žaloby podané k Vrchnímu soudu a počty rozhodnutí Vrchního soudu k 31. 12. 2002

Jde o žaloby proti pravomocnému rozhodnutí ministra vnitra, tedy proti rozhodnutí druhé správní instance (viz. Tabulka 2-3.). Jedná se o možnost přezkumu v rámci správního soudnictví; cizinec, který podá tuto žalobu již není žadatelem o azyl, ale obvykle žádá cizineckou policii o vízum za účelem strpění pobytu.

Tabulka 2-7. Žadatelé o azyl podle místa pobytu k 31. 12. 2002

Pod pojmem azylová zařízení se rozumí přijímací, pobytová a integrační střediska. Ostatními místy pobytu jsou pak míněny nemocnice, věznice a zařízení pro zajištění cizinců.

Tabulka 2-8. Žadatelé o azyl podle věku, pohlaví a státního občanství k 31. 12. 2002

Věk je udáván k 31. 12. 2002.

Tabulka 2-13. Udělení státního občanství ČR azylantům

Tabulka ukazuje počty azylantů, kteří získali státní občanství České republiky. Za doby platnosti předchozího zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících, bylo postavení uprchlíka osobám, které získaly české státní občanství, odnímáno (postavení uprchlíka mohlo být odňato i z jiných důvodů). Evidence OAMP nedisponuje přesnými informacemi o důvodech odnětí postavení uprchlíka, a tak lze poskytnout informace o odnětí z důvodu získání státního občanství pouze za rok 1999, kdy začaly být důvody odnětí zaznamenávány přesně. Podle nové právní úpravy, zákona č. 325/1999 Sb., zákona o azylu, azyl v případě získání státního občanství zaniká. Sloupce za roky 2000 až 2002 tedy ukazují počty osob, kterým azyl zanikl z důvodu získání státního občanství.

Pokles počtu žádostí je důsledkem novely zákona o azylu, která zpřísnila některé podmínky průběhu řízení o azylu (např. žadatelé nesmějí první rok pracovat, je omezena možnost podat opakovanou žádost, řízení o azylu se vede v zařízeních pro zajištění cizinců, aniž by byli žadatelé propouštěni).

Nejvýznamnější skupinou žadatelů byli občané Ukrajiny (1 676 osob, tj. 20 % žadatelů), dále následovali občané Vietnamu (891 osoba, tj. 11 %), Slovenska (843 osoby, 10 %), Moldavska (724 osoby, 9 %), Gruzie (678 osob, 8 %), Ruska (629 osob, 7 %), a Číny (511 osob, 6 % žadatelů).

80 % žadatelů podalo svou žádost v přijímacích střediscích Vyšní Lhoty a Praha - Ruzyně, 18 % žadatelů podalo žádost v zařízeních pro zajištění cizinců (ZZC). Množství osob, které v roce 2002 požádaly o azyl v ZZC, se oproti roku 2001 podstatně snížilo. 2 % žádostí pak pocházejí z nemocnic a věznic, dále pak se jedná o děti, které se narodily žadatelům o azyl - žadatelé nejsou v tom případě nuceni cestovat do přijímacího střediska, ale žádost je sepsána v pobytovém středisku.

V roce 2001 byl azyl udělen 103 osobám, z toho 101 osobě v první instanci. 27 osobám (16 v první a 11 ve druhé instanci) pak byla k rozhodnutí o neudělení azylu vyslovena překážka vycestování.