ÚMRTNOST DĚTÍ DO JEDNOHO ROKU Úmrtnost dětí do je
ÚMRTNOST DĚTÍ DO JEDNOHO ROKU
Úmrtnost dětí do jednoho roku je jedním z důležitých ukazatelů, kterým bývá hodnocena účinnost péče o dítě v prvním roce jeho života. Je také pokládána za poměrně výstižný a citlivý ukazatel zdravotního stavu populace. Závisí však také na stupni socioekonomického rozvoje i kulturní úrovni společnosti. Sociální rozdíly v úmrtnosti se za sledované období 1991 – 2002 nezmenšily, naopak relativně vzrostly, změnila se struktura úmrtnosti podle příčin, v kojenecké úmrtnosti narostla relativní váha příčin perinatální úmrtnosti a vrozených vývojových vad.
Tab. 7 Počet zemřelých do jednoho roku věku ve Zlínském kraji za období 1991 – 2002
Za období let 1991 – 2002 se ve Zlínském kraji mrtvě narodilo celkem 197 dětí. Počet mrtvě narozených dětí měl od roku 1993 do roku 1999 klesající tendenci (kromě roku 1996), v následujících dvou letech pak mírně stoupal a v roce 2002 se mrtvě narodilo 8 dětí.
Jednoho roku života se nedožilo celkem 381 dětí, z toho 263 do 28. dne po porodu. Počty zemřelých dětí do jednoho roku se ve sledovaném období (kromě let 1997 a 2000) trvale snižovaly.
Míra mrtvorozenosti stejně tak jako míra kojenecké úmrtnosti, je odrazem stupně rozvoje dané společnosti, obě míry také vyjadřují úroveň kvality prenatální péče.
Tab. 8 Míra mrtvorozenosti ve Zlínském kraji podle okresů za období 1991 – 2002
V České republice měla míra mrtvorozenosti v letech 1991 – 2002 klesající tendenci. Ve Zlínském kraji byla za sledované období nižší než v celé České republice (výjimkou je rok 1996). Z jednotlivých okresů byla v průměru nejnižší míra mrtvorozenosti v okrese Uherské Hradiště (2,4 promile). Nejvyšších hodnot v průměru dosáhla ve Vsetínském okrese (3,3 promile). Celkově nejvyšší hodnota míry mrtvorozenosti ve sledované časové řadě byla zjištěna v okrese Kroměříž v roce 1996 – 7,7 promile a nejnižší v okrese Uherské Hradiště v letech 1998, 1999, 2002 a okrese Vsetín v roce 2002 (0,8 promile).
Podíl dětí narozených s nízkou porodní hmotností, tj. méně než 2500 gramů, je důležitým ukazatelem charakterizujícím kvalitu novorozenecké populace a je odrazem zdravotního stavu matek i jejich výživy. Tento ukazatel má pak determinující vliv na hodnotu míry kojenecké úmrtnosti.
Tab. 9 Počet zemřelých do jednoho roku podle porodní hmotnosti ve Zlínském kraji podle okresů za období 1991 – 2002
Ve Zlínském kraji od roku 1991 počet zemřelých dětí do jednoho roku vážících při porodu méně než 2 500 gramů klesl v roce 1996 na polovinu a do roku 2002 postupně až téměř na jednu čtvrtinu. Při porodní hmotnosti nad 2 499 gramů byl tento pokles ještě výraznější.
Obr. 3 Zemřelí do jednoho roku podle porodní váhy ve Zlínském kraji za období 1991 - 2002
Tab. 10 Míra kojenecké úmrtnosti ve Zlínském kraji podle okresů za období 1991 – 2002
V roce 1992 poprvé poklesla kojenecká úmrtnost v České republice pod hranici 10,0 promile, což představuje evropský standard. Od roku 1993 se dostala již hluboko pod tuto hranici a v roce 2001 se snížila na 4 promile (pokles se týkal zejména úmrtnosti novorozenců).
Kojenecká úmrtnost ve Zlínském kraji byla dlouhodobě nižší než v celé České republice, výjimku tvoří rok 1997 (vyšší kojenecká úmrtnost v okresech Kroměříž a Zlín). Kojenecká úmrtnost ve Zlínském kraji se snížila za období let 1991 až 2002 více než trojnásobně.
Z jednotlivých okresů byla v průměru let 1991 - 2002 nejnižší míra kojenecké úmrtnosti v okrese Kroměříž (4,8 promile) a nejvyšší v okrese Vsetín (5,8 promile). Maximální hodnoty dosáhla v roce 1991 v okrese Uherské Hradiště 13,0 promile a nejnižší v okrese Zlín v roce 2002 - 1,7 promile.
Tab. 11 Míra novorozenecké úmrtnosti ve Zlínském kraji podle okresů za období 1991 – 2002
Novorozenecká úmrtnost také zaznamenala v České republice značný pokles. Z hodnoty 7,0 promile v roce 1991 až na 2,3 promile v roce 2001. Mezi roky 2001 a 2002 se nepatrně zvýšila.
Zlínský kraj zůstával v období let 1991 – 2002 pod hranicí novorozenecké úmrtnosti v České republice a míra novorozenecké úmrtnosti měla jednoznačně klesající tendenci. Od roku 1992 do roku 2002 se snížila z 6,5 na 1,7 promile (výjimkou byl rok 1997, kdy dosáhla hodnoty 4,9 promile). Ze sledovaných okresů byla v průměru let 1991 až 2002 nejnižší míra novorozenecké úmrtnosti v okrese Kroměříž (3,0 promile) a nejvyšší v okrese Vsetín (4,4 promile). Nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 1991 v okrese Uherské Hradiště - 8,7 promile. Vůbec žádný novorozenec nezemřel v roce 2000 v okrese Kroměříž.
Na první pohled je patrný značný rozdíl mezi úmrtností novorozeneckou (do 27 dnů po narození) a ponovorozeneckou (od 28 dnů do 1 roku po narození). Zatímco ponovorozenecká úmrtnost je v naší republice na úrovni nejvyspělejších zemí, novorozenecká úmrtnost je vyšší.
Jedním z možných vysvětlení může být rozdílný výklad mezinárodní definice narozených dětí, která je v naší republice přísně dodržována. O tom svědčí dlouhodobě velmi nízká hladina mrtvorozenosti v České republice. Je pravděpodobné, že některé děti, které jsou v České republice považovány za zemřelé kojence, jsou v jiných zemích uváděny jako mrtvě narozené.
Kvalitní průběžný záchyt vrozených vývojových vad v populaci, který u nás má dlouholetou tradici, je jedním ze základních faktorů potřebných pro hodnocení zdravotního stavu populace a umožňuje kontrolu nepříznivých vlivů zevního prostředí na reprodukci. Vrozené vývojové vady stále patří k hlavním příčinám perinatální a kojenecké úmrtnosti v České republice.
Tab. 12 Počet zemřelých do jednoho roku na vývojové vady ve Zlínském kraji podle pohlaví za období 1991 – 2002
V tabulce je uveden přehled počtu zemřelých do jednoho roku na vrozené vývojové vady za období 1991 – 2002 ve Zlínském kraji a jeho okresech. Z uvedených dat vyplývá, že případy perinatálně zemřelých dětí s vrozenou vývojovou vadou neslučitelnou se životem za období let 1991 – 2002 ve Zlínském kraji představují v průměru 23,1 % celkové perinatální úmrtnosti.
Tab. 13 Procentuální podíl zemřelých do jednoho roku na vývojové vady ve Zlínském kraji za období 1991 – 2002
Z tabulky je patrný pokles počtů případů úmrtí na vrozené vady. Podílí se na tom zkvalitnění péče o těhotné ženy a tím i posun ukončení těhotenství s postiženým plodem z období spontánního potratu do narození dítěte s vrozenou vadou.
Úspěšnost prenatální diagnostiky v České republice je v hlavních rysech plně srovnatelná s vyspělými státy.
Obr. 4 Zemřelí do jednoho roku na vývojové vady ve Zlínském kraji za období 1991 – 2002
