Věková struktura obyvatel Olomouckého kraje v dlouhodobém vývoji podle obcí s rozšířenou působností - 2004


Správní obvod obce s rozšířenou působností Přerov

Správní obvod obce s rozšířenou působností Přerov se rozprostírá na jihu Olomouckého kraje a sousedí se správními obvody obcí s rozšířenou působností Prostějov, Olomouc a Lipník nad Bečvou. Celkovou rozlohou 40 082 ha se řadí na páté místo mezi 13 správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) Olomouckého kraje.

ORP Přerov má 59 obcí, 80 částí obcí a 80 katastrů. Z celkového počtu obcí byl třem obcím udělen statut města (Přerov, Tovačov, Kojetín). Mezi 13 ORP Olomouckého kraje stojí ORP Přerov na 1. místě v nejvyšší hustotě zalidnění obyvatelstva. Na 1 km2 zde žije 211 obyvatel, což je téměř dvakrát vyšší hustota zalidnění než v celém kraji.

Z ekonomicko-sociálního hlediska patří ORP Přerov mezi čtyři ORP s nejvyšší registrovanou mírou nezaměstnanosti. K 31. 12. 2003 zde byla registrována 13,9 % nezaměstnanost. Z obcí jsou nejvíce postiženy Měrovice nad Hanou, ve kterých registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla ke stejnému datu 30,3 %.

K 31. 12. 2003 bylo v ORP Přerov k trvalému pobytu přihlášeno 84 452 obyvatel, z toho 40 961 mužů a 43 491 žen. Od roku 1980 se meziročně počet obyvatel snižuje v průměru o 0,3 %. Podíl žen je vyšší než podíl mužů a za posledních 33 let se výrazně nezměnil. I přes to, že chlapců se rodí více než dívek, celkově na 1 000 žen připadá v průměru pouze 939 mužů.

Průměrný věk obyvatel neustále roste. Zkvalitnila se lékařská péče a tedy i kondice nezanedbatelné části populace. V důsledku toho vzrůstá počet obyvatel v produktivním a poproduktivním věku. Ženy se v průměru dožívají vyššího věku než muži. Zatímco k 31. 12. 2003 byl průměrný věk mužů 38,1 let, průměrný věk žen byl o 3,5 let vyšší, tedy 41,6 let. Vzhledem k průměrnému věku obyvatel je obec s rozšířenou působností Přerov nejstarším správním obvodem mezi všemi 13 správními obvody Olomouckého kraje.

Porovnáním věkové struktury obyvatel za posledních 10 let lze usoudit, že rozdíly v počtu obyvatel jednotlivých věkových skupin jsou velmi výrazné. Klesající úmrtnost a prodlužující se střední délka života se ve vývoji věkové struktury obyvatel projevuje stálým růstem podílu obyvatel vyšších věkových skupin. Stejně tak trvale klesající porodnost, způsobená zásadní změnou životního stylu mladých lidí včetně ústupu rodičovství, ale i nepříznivou ekonomickou situací mladých rodin, deformuje „strom života“ obyvatel. Kresba „stromu života“ je nepravidelná a neodpovídá klasickému tvaru se silnou základnou a postupně se zužujícími větvemi (graf  „Věková struktura obyvatelstva ORP Přerov“). Z tvaru „stromu života“ je patrná natalitní vlna po ukončení 2. světové války. Vyšší porodnost zůstala zachována přibližně do poloviny padesátých let. Vznikla tak nová početná generace, jejíž plodnost vrcholila v sedmdesátých letech. Bohužel už se nedostavilo zvýšení porodnosti připadající na přelom 20. a 21. století a od roku 1980 porodnost stále klesá.

Nejvýraznější změnou ve vývoji věkové struktury obyvatelstva od roku 1970 do roku 2003 je pokles podílu dětí do 14 let a růst podílu osob starších 60 let. Tento trend se výrazně projevuje především od roku 1991. V roce 1995 se počet obyvatel ve věku 60 let a starších poprvé blížil počtu dětí do 14 let, u žen jej již překročil. V roce 2003 podíl dětské složky obyvatelstva klesl na nejnižší úroveň za posledních 30 let. Nejmladší obcí správního obvodu Přerov je obec Nahošovice, ve které žije z celkového počtu obyvatel 22,4 % dětí ve věku do 14 let. Naopak nejstarší obcí je Radkova Lhota - z celkového počtu obyvatel je 57,3 % osob starších 65 let.



Věkovou strukturu obyvatel lze též hodnotit ukazatelem „index stáří“, který udává poměr dětské složky (děti do věku 14 let) v populaci k obyvatelstvu v poproduktivním věku (osoby starší 65 let).

V ORP Přerov index stáří od roku 1970 neustále roste. Zatímco k 1. 12. 1970 připadlo na 100 dětí ve věku do 14 let 53 osob starších 65 let, k 31. 12. 2003 už to bylo 97 osob.

Nejhorší charakteristiky (vysoký podíl osob starších 65 let) mají především obce Radkova Lhota, Lhotka a Pavlovice u Přerova. Naopak největší podíl dětské složky v populaci má obec Radkovy, ve které na 100 dětí připadá pouze 54 osob starších 65 let.

Školství je ve správním obvodu Přerov zastoupeno 49 mateřskými školkami a 33 základními školami (z toho 14 základních škol je pouze nižšího stupně, tzn. 1. – 5. ročník). Pro sociální péči je ve správním obvodu 19 domů s pečovatelskou službou, tři domovy důchodců a jeden penzion pro důchodce.

Mateřské školy měly k 1. 9. 2003 celkovou kapacitu 2 885 dětí. K 30. 9. 2003 však mateřské školky navštěvovalo pouze 2 167 dětí. Některé školky se potýkají s nižším počtem dětí, jejichž věk odpovídá docházce do školky. V některých případech je počet dětí výrazně nižší než kapacita školek. Také kapacita základních škol není plně využita. K 1. 9. 2003 byla rovna 10 650 žáků, ale ve skutečnosti se v nich k 30. 9. 2003 učilo pouze 7 832 dětí.

Stárnutí populace a přetrvávající úbytek dětí bude mít za následek nevytíženost školek. Školky budou ztrátové a v některých případech (nebude-li jim udělena výjimka) bude docházet k jejich rušení. Stejný osud čeká i základní školy, do kterých z mateřských škol bude ročně odcházet čím dál méně dětí.

Opačný osud čeká sociální zařízení pro důchodce. Se stárnutím populace a zvyšujícím se počtem penzistů vzroste i zájem o umístění v zařízeních sociální péče. V roce 2003 bylo ve správním obvodu Přerov celkem 465 bytů v domech s pečovatelskou službou, v domovech důchodců bylo umístěno 453 penzistů a v penzionu pro důchodce žilo 154 osob.

 

Zveřejněno dne: 30.6. 2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.

Zveřejněno dne: 30.06.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.