Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechn
Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Údaj o počtu ekonomicky aktivních osob není plně srovnatelný na předchozí cenzy. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních.
Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie "samostatně činní", ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické. Plná srovnatelnost není ani u zařazování do jednotlivých odvětví. V roce 1991 byli vojáci základní služby zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby).
Velmi významným aspektem je i u ekonomické aktivity započtení cizinců s dlouhodobým pobytem. Nově oproti sčítání 1991 byla zařazena i otázka na druhé případně další zaměstnání, jejímž vyhodnocením lze postihnout další rozměr socioekonomického chování obyvatel.
4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní. Do zaměstnaných náleží zaměstnané osoby, které zahrnují zaměstnance, členy produkčních družstev a pomáhající rodinné příslušníky. Dále do zaměstnaných patří zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, pracující studenti a učni a osoby na mateřské dovolené.
Ke dni sčítání bylo v Jihomoravském kraji 568 315 ekonomicky aktivních osob, 553 469 osob ekonomicky neaktivních a u 5 934 osob nebyla ekonomická aktivita zjištěna. Podíl ekonomicky aktivních osob činil 50,4% z celkového počtu bydlícího obyvatelstva kraje. Z celkového počtu ekonomicky aktivních bylo 256 109 žen, jejich podíl dosáhl hranice 45,1%. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva poklesl, v roce 1991 činil 51,7% (v roce 1980 celkem 51,0%, v roce 1970 49,5%, v roce 1961 47,9%). V absolutním vyjádření je stav v roce 2001 proti roku 1991 o 19 091 osob nižší, což znamená snížení o 3,3%.
Nejvyšší podíl ekonomicky aktivních je v okrese Brno - město, a to 51,7% a v okrese Břeclav - 51,0%. Naopak nejnižší podíl je v okrese Blansko - 49,0% a v okrese Hodonín - 49,1%. Z hlediska členění na obce s rozšířenou působností je nejvyšší podíl ekonomicky aktivních (pomineme-li Brno, které je shodné s okresem) ve správním obvodu Břeclav - 51,9% a Mikulov - 51,4% a nejnižší podíl ve správním obvodu Rosice - 47,0% a Boskovice - 47,5%.
Z ekonomicky aktivních obyvatel v roce 2001 bylo 513 290 osob zaměstnaných, z tohoto počtu bylo 229 590 žen, což je 44,7%. Zaměstnaní tvoří 45,5% z celkového počtu obyvatel, resp. 90,3% ekonomicky aktivních. Počet nezaměstnaných k datu sčítání činil 55 025 osob, což bylo 4,9% z celkového stavu obyvatelstva kraje, resp. 9,7% ekonomicky aktivních osob. V roce 1991 podíl nezaměstnaných z ekonomicky aktivních tvořil pouze 2,5%. Poměr zaměstnaných a nezaměstnaných se v posledních 10 letech měnil vlivem rozvoje tržního hospodářství, zánikem většiny státních podniků, rozvojem soukromé sféry i vlivem společenských změn spojených se vznikem samostatného státu.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl k datu sčítání v okrese Znojmo (13,3%), Hodonín (12,7%) a v okrese Břeclav - 10,6% ekonomicky aktivních osob. Nejmenší procento nezaměstnanosti bylo v okresech Blansko - 6,5% a Brno - venkov - 6,7%. Z pohledu dělení na obce s rozšířenou působností byla nejvyšší nezaměstnanost ve správním obvodu Mikulova - 16,0%, Hodonína - 14,1% a Znojma - 14,0%. Toto jsou oblasti charakterem činnosti spíše zemědělské. Nejlépe v tomto směru na tom byly ekonomicky aktivní osoby ve správním obvodu Kuřim, kde byla nezaměstnanost ve výši 5,7%, a v obvodech Tišnova a Blanska - shodně 6,0%. Toto jsou oblasti charakterem činnosti spíše průmyslové.
Tab. 4.1.1 Vývoj struktury obyvatel podle stupně ekonomické aktivity
1) zaměstnané osoby zahrnují zaměstnance, členy produkčních družstev a pomáhající rodinné příslušníky
2) v roce 1991 a 1980 včetně osob na další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osob pobírajících rodičovský příspěvek
Údaje o nezaměstnanosti ze sčítání jsou metodicky odlišné od údajů, které poskytují úřady práce. Úřady práce uvádějí míru registrované nezaměstnanosti. Je to podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce a disponibilní pracovní síly. K 31. prosinci roku 2000 byla v Jihomoravském kraji registrovaná míra nezaměstnanosti ve výši 9,35%, z okresů byla nejnižší v Brně - venkově (6,67%) a v Blansku (6,98%), nejvyšší pak v okrese Hodonín (14,13%) a Znojmo (12,99%). V konečném důsledku se závěry šetření o nezaměstnanosti z cenzu shodují s výsledky údajů úřadů práce.
Tab. 4.1.2 Obyvatelstvo podle stupně ekonomické aktivity a velikostních skupin obcí
V rámci zaměstnaných tvoří největší skupinu zaměstnané osoby, zaměstnavatelé a samostatně činní, v roce 2001 jich bylo 483 374 a tvořili 85,1% ekonomicky aktivních osob. Jejich podíl však proti roku 1991 poklesl o 1,5 bodu a proti roku 1980 o 1,8 bodu. Výraznější pohyb byl však u zastoupení pracujících důchodců. Jejich počet v roce 2001 činil 17 923 osob (v roce 1991 to bylo 28 696 a v roce 1980 celkem 48 740 pracujících důchodců), což bylo 3,1% ekonomicky aktivních, podíl byl o 1,8 bodu nižší proti roku 1991 a o 5,3 bodu nižší proti roku 1980. Pokles podílu pracujících důchodců byl dán trhem práce, vzrůstající nezaměstnaností a mnohdy nemožností uplatnění se i pro mladší generace.
Při hodnocení ekonomické aktivity v kontextu s velikostními skupinami obcí platí vztah, čím menší velikostní skupina obcí, tím nižší podíl ekonomicky aktivních osob. Vztah dokládá následující výčet - jestliže je ve skupině 20 000 až 49 999 obyvatel 52,4% aktivních osob, ve skupině 5 000 až 19 999 je to 50,4%, pak ve skupině 1 000 až 4 999 obyvatel je již 49,7%, ve skupině 500 až 999 jen 48,1%, od 200 do 499 osob 47,6% a do 199 osob pouze 44,6% aktivních osob. Podíl ekonomicky aktivních osob ve velikostních skupinách obcí koresponduje s průměrným věkem obyvatel, když v malých obcích je vyšší podíl občanů starších ročníků. Zastoupení jednotlivých kategorií zaměstnaných se ve velikostních skupinách obcí podstatně neodlišuje s výjimkou zastoupení pracujících důchodců, které je vyšší v nejvyšší velikostní skupině obcí.
Tab. 4.1.3 Intenzita ekonomické aktivity podle pohlaví a věkových skupin
Ukazatel ekonomické aktivity se z dlouhodobého pohledu postupně měnil. Jestliže v roce 1961 činil podíl ekonomicky aktivních obyvatel 47,9%, pak v roce 1970 se zvýšil na 49,5%, v roce 1980 na 51,0% a v roce 1991dosáhl za sledované období nejvyšší hodnoty, a to 51,7%. V roce 2001 dosáhl podíl ekonomicky aktivních obyvatel 50,4% a proti roku 1961 byl o 2,5 bodu vyšší. Intenzita ekonomické aktivity obyvatel celkem se zvyšovala především nárůstem podílu ekonomicky aktivních žen. V roce 1961 jejich podíl dosáhl pouze 39,6%, v roce 1970 už 44,1%, v roce 1980 to bylo 46,6% a v roce 1991 nejvyšší podíl ekonomicky aktivních žen - 47,7%. V roce 2001 podíl dosáhl hodnoty 44,1%, což bylo o 4,5 bodu více, než v roce 1961. U mužů nebyl pohyb hodnot podílu tak zřetelný, nejnižší hodnota podílu ekonomicky aktivních mužů byla vykázána v roce 1970, a to 55,4%, nejvyšší hodnota byla právě v roce 2001 - 57,1%, což bylo o 0,5 bodu více proti roku 1961.
Na 1 000 osob starších 15 let v roce 2001 připadalo 600 osob ekonomicky aktivních. Nejvyšší počet ekonomicky aktivních připadá na muže ve 3 věkových skupinách zahrnujících věk 25 až 39 let, ve skupině mužů ve věku 30 až 34 let je z tisíce mužů 964 ekonomicky aktivních, což je nejvyšší hodnota. U žen je v roce 2001 nejvyšší zastoupení ve skupině 40 až 44 let, na tisíc žen je zde 911 ekonomicky aktivních žen. Intenzitu ekonomické aktivity mužů a žen podle pětiletých věkových skupin znázorňuje graf č.5. Hodnoty ukazatele ve všech věkových skupinách osob starších 15 let celkem, mužů i žen v roce 2001 jsou proti roku 1991 nižší, což dokládá výše uvedený tabulkový přehled.
V souvislosti s ekonomickou aktivitou je udávána i míra ekonomické aktivity mužů a žen, což je podíl ekonomicky aktivních mužů (žen) z počtu mužů (žen) starších 15 let. Míra ekonomické aktivity mužů v roce 2001 dosáhla v kraji 68,7%, u žen 52,0%. K okresům s nejvyšší mírou ekonomické aktivity mužů patří okres Břeclav - 70,4% a okres Znojmo - 70,1%. U žen je tento ukazatel nejvyšší v okrese Brno - město - 53,0% a v okresech Břeclav a Vyškov - shodně 52,6%.
Počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva dosáhl k datu sčítání celkem 553 469 osob, což je 49,1% bydlících obyvatel. Jejich počet se proti roku 1991 zvýšil o 4 043 osob, tj. o 0,7%. Struktura neaktivního obyvatelstva se za posledních 20 let výrazně změnila jednak poklesem počtu pracujících důchodců, stárnutím populace a snižujícím se počtem narozených dětí. Podíl nepracujících důchodců v roce 2001 činil 46,9% ekonomicky neaktivních, proti roku 1991 byl o 4,8 bodu vyšší a proti roku 1980 dokonce o 14,4 bodu vyšší. Naproti tomu podíl dětí, žáků a studentů, který v roce 2001 činil 47,7% ekonomicky neaktivních osob, byl o 8,7 bodu nižší, než v roce 1991 a o 15,5 bodu nižší proti roku 1980.
4.2 Ekonomicky aktivní podle věku a vzdělání
Složení věkové struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva v roce 2001 doznalo proti roku 1991 změn především v okrajových věkových skupinách 15 až 19 let a nad 50 let.
Tab. 4.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví
Zatímco v roce 1991 bylo ve věkové skupině 15 až 19 let 5,5% osob ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo pouze 1,8% osob, což je snížení o 3,7 procentního bodu. V absolutním vyjádření se počet těchto osob snížil z 32 488 v roce 1991 na 10 409 v roce 2001. K možným faktorům, které způsobily změnu podílu, náleží nárůst počtu čtyřletých oborů s maturitou, fakt vzrůstajícího významu vzdělání pro další profesní život a snaha mladé generace získat co nejvyšší vzdělání a také možné oddálení nástupu na trh práce dalším studiem.
Další věková skupina, ve které byl takto výrazný posun, je kategorie 50 až 54 let. Zde se podíl zvýšil z 8,7% v roce 1991 na 12,7% v roce 2001 (absolutně zvýšení z 50 852 osob na 72 115), tedy o 4 body. Vysvětlení se nabízí posunem silné věkové skupiny 40 až 44 let v roce 1991 o 10 let výše. Pokles počtu pracujících důchodců se projevil ve snížení podílu ekonomicky aktivních ve skupinách osob starších 60 let.
Ve změnách struktury ekonomicky aktivních osob v roce 2001 proti roku 1991 podle pohlaví a věku není mezi muži a ženami podstatný rozdíl. Z tabulkového přehledu 4.2.1 však názorně vyplývá stárnutí ekonomicky aktivní populace - v roce 1991 u mužů i žen je podíl nad 10% naposled ve věkové skupině 45 až 49 let, ovšem o 10 let později se tato hranice 10 procent přesouvá už do věku 50 až 54 let. Ve věkových kategoriích 55 až 59 let a 60 až 64 let u mužů i žen protichůdně působí snížení počtu pracujících důchodců na jedné straně a posun věkové hranice odchodu do starobního důchodu na straně druhé. Ekonomicky aktivních osob ve věku nad 60 let vykazují nejvíce okresy Brno - město (3,7%) a Brno - venkov (1,9%), nejméně pak okres Znojmo (1,0%) a okres Břeclav (1,2%).
Tab. 4.2.2 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví
Při zohlednění velikostních skupin obcí při pohledu na věkovou strukturu ekonomicky aktivních se jeví velmi podobná struktura ve velikostních skupinách až do 50 tisíc obyvatel a do 59 let věku. Tyto jako celek se odlišují od nejvyšší velikostní skupiny, kterou reprezentuje Brno - město. Ve skupině 55 až 59 let je podíl ekonomicky aktivních v Brně přibližně o 2 body vyšší proti ostatním velikostním skupinám. Ve věkových skupinách nad 60 let u ekonomicky aktivních celkem i u žen je zřejmé, že s růstem velikostní skupiny obce narůstá podíl osob ekonomicky aktivních osob.
Rozložení ekonomické aktivity podle věkových skupin v členění na zaměstnané a nezaměstnané je následující. Z 513 290 zaměstnaných osob je jich nejvíce ve věku 25 až 29 let a 45 až 49 let - v obou kategoriích 14,0% osob, následuje věková skupina 50 až 54 let (13,0%), 40 až 44 let (12,6%) a 35 až 39 let (12,5%). Nejmenší skupinu tvoří zaměstnaní ve stáří nad 65 let - 1,2% zaměstnaných a ve věku 15 až 19 let - 1,3%. Z 55 025 nezaměstnaných osob je jich nejvíce ve stáří 20 až 24 let - 21,2% z celku, 15,6% je ve stáří 25 až 29 let a ve 4 věkových kategoriích zahrnujících věk 30 až 49 let je podíl od 10,0 do 11,6%.
Z hlediska dosaženého vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří největší skupinu osoby vyučené či se středním odborným vzděláním bez maturity - celkem 42,9% (50,4 mužů a 33,7% žen). Následuje skupina osob s úplným středním vzděláním s maturitou s 32,3% (26,2% mužů a 39,8% žen), 13,9% osob dosáhlo vysokoškolského vzdělání (15,6% mužů a 11,8% žen) a 9,4% ekonomicky aktivních má základní nebo neukončené vzdělání (6,5% mužů a 12,9% žen).
Tab. 4.2.3 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a stupně dosaženého vzdělání
Vývoj v oblasti vzdělání ekonomicky aktivních osob je dokladem růstu kvalifikovanosti obyvatelstva. V roce 2001 bylo mezi ekonomicky aktivními osobami celkem 53 300 osob se základním vzděláním včetně neukončeného. Jejich podíl činil 9,4% a byl proti roku 1991 o 3,1 bodu nižší. U ekonomicky aktivních mužů se základním vzděláním, kde stav k datu posledního sčítání činil 20 364 osob (6,5%), byl pokles podílu výraznější - o 17,9 bodu. Ekonomicky aktivních žen se základním vzděláním bylo 32 936, jejich podíl činil 12,9% a byl o 5,3 bodu nižší, než v roce 1991. Podíl osob vyučených či se středním odborným vzděláním bez maturity a osob s úplným středním vzděláním s maturitou včetně nástaveb v roce 1991 dosáhl hodnoty 73,3% ekonomicky aktivních, v roce 2001 činil již 75,2%, ovšem snížil se rozdíl v zastoupení obou podílů. Změny v této úrovni vzdělání byly výrazné u mužů i u žen. U mužů došlo k výraznému nárůstu podílu vyučených, v roce 2001 tvoří 50,4% ekonomicky aktivních mužů, jejich podíl se zvýšil o 16,6 bodu. U žen došlo ke zřetelnému zvýšení podílu osob s úplným středním vzděláním s maturitou, podíl 39,8% byl o 12,4 bodu vyšší, než v roce 1991.
Srovnání vzdělání ekonomicky aktivních osob podle postavení v zaměstnání ukazuje tabulkový přehled 4.2.4. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se nachází mezi zaměstnavateli, zde činí 33,0%, následují osoby samostatně činné s podílem vysokoškoláků 16,0%. Nejvyšší podíl osob se základním vzdělání se nachází u členů produkčních družstev (16,6%) a u ostatních zaměstnanců (15,2%). U velkého počtu zaměstnaných však postavení v zaměstnání nebylo zjištěno.
Tab. 4.2.4 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle stupně dosaženého vzdělání, typu ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání
Úroveň vzdělání je často rozhodující při hledání zaměstnání, osoby s vyšším vzděláním snadněji nachází uplatnění. Svědčí o tom i podíly úrovně vzdělání u nezaměstnaných, podíl osob se základním vzděláním činí 24,2% a osoby se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených tvoří 46,1% nezaměstnaných. Naproti tomu z nezaměstnaných je pouze 3,6% vysokoškolsky vzdělaných.
4.3 Ekonomicky aktivní podle odvětví
V pohledu na zařazování ekonomicky aktivních osob do jednotlivých odvětví hospodářství se omezíme na popis stavu zaznamenaného v roce 2001, neexistuje zde totiž plná srovnatelnost u zařazování do jednotlivých odvětví. V roce 1991 byli vojáci základní služby zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO (Mezinárodní organizace práce) pokud uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby, byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby).
Z jednotlivých odvětví ekonomické činnosti, ve kterých pracují ekonomicky aktivní, je v kraji v nejvyšší míře zastoupen průmysl. Pracuje zde 156 847 osob (z toho 62 800 žen, tj. 40,0%), což je 27,6% z celku. Následuje odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží, zde pracuje 62 243 osob (z toho 33 922 žen, tj. 54,5%) což je 11,0% z celkového počtu ekonomicky aktivních. Hranici 10 procent překročilo ještě stavebnictví, kde bylo zaměstnáno 57 482 osob (z toho 6 644 žen, tj. 11,6%). U 34 702 ekonomicky aktivních osob (6,1%) nebylo odvětví činnosti zjištěno.
Tab. 4.3.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle typu ekonomické aktivity,
věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti
Z hlediska podílu žen na celkovém počtu ekonomicky aktivních je třeba uvést odvětví zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, kde je z 33 291 zaměstnaných osob 27 020 žen (81,2%), dále resort školství - z 34 195 osob je 25 239 žen (73,8%) a peněžnictví a pojišťovnictví - z 10 069 zaměstnaných osob je 6 572 žen (65,3%).
Tab. 4.3.2 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti
a velikostních skupin obcí
V rámci průmyslu je nejvíce zastoupen zpracovatelský průmysl, kde pracuje 143 876 osob (z toho 60 540 žen - 42,1%), což je více než čtvrtina ekonomicky aktivních. Z jednotlivých pododvětví zpracovatelského průmyslu převažuje výroba strojů a zařízení pro další výrobu, zde bylo zaměstnáno 27 392 osob (z toho 6 618 žen - 24,2%), což je 19,0% z osob pracujících ve zpracovatelském průmyslu. Následuje výroba kovů, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, zde pracuje 21 894 osob (z toho 4 750 žen - 21,7%), což je 15,2% z osob pracujících ve zpracovatelském průmyslu. Třetím pododvětvím je výroba potravin, nápojů a tabákový průmysl s 20 530 zaměstnanými (z toho 11 549 žen - 56,3%), tvoří 14,3% osob zpracovatelského průmyslu. Pododvětvím zpracovatelského průmyslu s nejvyšším podílem zaměstnaných žen je oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin, z 5 834 zaměstnaných osob je 5 348 žen - 91,7%. Následuje činění a úprava usní, výroba brašnářského zboží a obuvi, z 3 312 osob je 2 547 žen - 76,9% a dále v textilním průmyslu je z 10 685 zaměstnaných osob 8 101 žen, tedy 75,8%.
Struktura ekonomicky aktivních osob podle odvětví z pohledu velikostních skupin obcí jeví rozdíly především v zemědělství, podíl zaměstnaných osob zde s rostoucí velikostní skupinou obce klesá a rozdíl podílů mezi obcemi do 199 obyvatel a obcemi nad 100 tisíc činí 16,7 bodu. Podíl pracujících v průmyslu je velmi podobný v jednotlivých skupinách obcí až do 20 tisíc obyvatel, pohybuje se na hranici 33%, v nejvyšší velikostní skupině je však přibližně o 14 bodů nižší. V odvětví školství, zdravotnictví a v činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky je v menších velikostních skupinách zastoupení zaměstnaných nižší a s rostoucí velikostní skupinou se zvyšuje. Podíly oborů jako doprava, pošty a telekomunikace nebo stavebnictví nejsou velikostními skupinami obcí nijak výrazně ovlivněny.
Z pohledu členění na obce s rozšířenou působností je zastoupení jednotlivých odvětví činnosti ekonomicky aktivních osob dosti odlišné. Počítáme-li podíly pouze z osob, které uvedly odvětví činnosti, pak ve správním obvodu Blanska je 46,3% ekonomicky aktivních zaměstnáno v průmyslu, u Boskovic 42,6%, naproti tomu v Brně je v průmyslu 18,9% osob a ve správním obvodu Pohořelic je v průmyslu zaměstnáno pouze 24,2% osob. Názorněji lze srovnat zaměstnanost v jednotlivých odvětvích ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností s krajskými hodnotami pomocí indexu specializace zaměstnanosti. Index specializace srovnává relativní zastoupení daného odvětví na celkové zaměstnanosti správního obvodu obcí s obdobným ukazatelem za kraj celkem. Hodnoty jsou uvedeny v grafu č.8, u každého odvětví je uveden správní obvod s maximálním i minimálním zastoupením zaměstnanosti v daném odvětví. Z grafu pak vyplývají specializace oblastí - např. Moravský Krumlov v zemědělství, Blansko v průmyslu, obvod Pohořelic ve stavebnictví a v obchodu a dopravě, Brno ve školství, zdravotnictví, službách, peněžnictví, Vyškov ve veřejné správě a obraně. Udává také odvětví ve správních obvodech nejméně zastoupené.
Dělení nezaměstnaných podle odvětví se určuje podle posledního zaměstnání. Z 55 025 nezaměstnaných nejvíce pracovalo v průmyslu, a to 11 367 osob, což je 20,7% z celku. Následuje stavebnictví, jako obor posledního působení ho uvádí 5 612 nezaměstnaných, tj. 10,2%. Jako třetí je obor obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží, odtud pochází 5 149 nezaměstnaných, což je 9,4% celku. V pohostinství a ubytování původně pracovalo 2 876 osob, tj. 5,2% nezaměstnaných, z dopravy, skladování, pošty a telekomunikací pochází 1 863 nezaměstnaných, tj. 3,4% celku. Celkem 18 322 nezaměstnaných, což je 33,3% všech nezaměstnaných, svůj poslední obor působení neuvedlo.
4.4 Ekonomicky aktivní podle zaměstnání a postavení v zaměstnání
Zaměstnání se ve sčítání 2001 uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání.
Podle klasifikace zaměstnání mají mezi ekonomicky aktivními osobami převahu techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, jejich počet dosáhl 121 888 osob, což je 21,4% z celkového počtu ekonomicky aktivních osob. Z těchto pracovníků je celkem 71 755 žen, což je 58,9%. Vysoké zastoupení mají i řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, jejich počet činí 118 902 osob, tj. 20,9% ekonomicky aktivních. V těchto zaměstnáních je nízký podíl žen - 21,9% představuje 26 017 žen. Provozní pracovníci ve službách a obchodě je třetí nejrozšířenější skupina zaměstnání, 68 759 osob činí 12,1% ekonomicky aktivních, z tohoto počtu je 44 808 žen, tj. 65,2%.
Pro úplnost výčtu - vědečtí a odborní duševní pracovníci tvoří 10,0% ekonomicky aktivních osob (56 666 osob, z toho 51,0% žen), obsluha strojů a zařízení tvoří 9,7% aktivních (55 387 osob, z toho 18,8% žen) pomocní a nekvalifikovaní pracovníci představují 7,2% ekonomicky aktivních (41 112 osob, z toho 61,2% žen), zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tvoří 6,3% (35 724 osob, z toho 30,5% žen) a konečně nižší administrativní pracovníci, kteří tvoří 5,0% aktivních (28 357 osob, z toho 71,5% žen, což je nejvyšší podíl žen, jak je patrné z grafu č.9). U 18 474 osob ekonomicky aktivních, což je 3,3% z celku, nebylo zaměstnání zjištěno.
V jednotlivých okresech kraje je složení ekonomicky aktivních podle zaměstnání odlišné pouze nepatrně, výrazně se však odlišuje Brno - město. Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci tvoří v okresech podíl od 16,6% ve Znojmě po 21,2% v Blansku, ovšem v Brně - městě tvoří 26,5% ekonomicky aktivních. Řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé tvoří v okresech podíl od 22,0% v Břeclavi do 27,0% v Hodoníně, ovšem v Brně - městě tvoří pouze 13,6% ekonomicky aktivních. Obsluha strojů a zařízení představují v okresech podíl od 10,5% v Brně - venkově po 12,6% ve Znojmě, v Brně městě představují 6,0% ekonomicky aktivních. V Brně - městě je proti ostatním okresům vysoký podíl vědeckých a odborných duševních pracovníků 16,2% (ve Znojmě 5,7%) a pracovníků vedoucích a řídících - 7,7% (ve Znojmě pouze 4,6%). V ostatních zaměstnáních jsou podíly ekonomicky aktivních srovnatelné.
Podíly ve složení ekonomicky aktivního obyvatelstva v okresech odpovídají vzdělanostní struktuře jejich obyvatel, v Brně - městě je nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, čemuž odpovídají vysoké podíly vědeckých, odborných duševních, technických, zdravotnických i vedoucích a řídících pracovníků.
Z 55 025 nezaměstnaných osob bylo 18,9% (10 374 osob) v posledním zaměstnání jako řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři, 13,6% (7 498 osob) patřilo mezi provozní pracovníky ve službách a obchodě, 10,2% (5 632 osob) náleželo mezi pomocné a nekvalifikované pracovníky. Celkem 6 279 nezaměstnaných (11,4%) byly nezaměstnaní absolventi škol, ovšem u 10 711 nezaměstnaných (19,5%) nebylo poslední zaměstnání zjištěno. Graf č. 10 ukazuje strukturu posledních zaměstnání nezaměstnaných v podrobnějším členění, zde jsou však podíly jednotlivých zaměstnání počítány pouze ze zjištěných zaměstnání jako celku.
Pojem postavení v zaměstnání byl ve sčítání v roce 2001 použit nově, nahradil termín do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům u osob samostatně výdělečně činných. V roce 1991 byla také kategorie "samostatně činní", ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách). Do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání této oblasti v časové řadě je problematické, omezíme se proto především na popis stavu dosaženého v roce 2001.
Tab. 4.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání
Ve struktuře zaměstnaných ekonomicky aktivních osob z pohledu postavení v zaměstnání tvoří největší skupinu zaměstnanci v pracovním a služebním poměru, a to 69,7% zaměstnaných ekonomicky aktivních osob (66,9% u mužů a 73,1% u žen). Následuje skupina samostatně výdělečně činných - 10,8% (13,9% mužů a 7,0% žen) a ostatních zaměstnanců - 4,4% (4,1% mužů a 4,7% žen). Zaměstnavatelé tvoří 3,3% zaměstnaných ekonomicky aktivních osob (4,4% mužů a 2,0% žen). Zbytek tvoří členové produkčních družstev a pomáhající rodinní příslušníci. U 1,1% zaměstnaných ekonomicky aktivních mužů a 2,1% zaměstnaných ekonomicky aktivních žen nebylo postavení v zaměstnání zjištěno.
Z pohledu věkové struktury ekonomicky aktivních (zaměstnaní a nezaměstnaní) podle postavení v zaměstnání u zaměstnavatelů převládá věková skupina 40 až 49 let, tvoří 36,6%. U zaměstnanců ve služebním poměru je nejsilnější věková skupina osob do 29 let - 28,3%, mezi samostatně výdělečně činnými převládají osoby ve věku 30 až 39 let, tvoří 29,2%. Osoby ve věku 50 až 59 let mají převahu u členů produkčních družstev, kde tvoří 39,9% z celku, mezi pomáhajícími rodinnými příslušníky mají nejvyšší podíl osoby ve věku 40 až 49 let. Souhrnné grafické rozložení věkové struktury ekonomicky aktivních přibližuje graf č. 11. Z něho je navíc patrné, že podíl osob ve věku nad 60 let je nejvyšší u samostatně činných osob.
Při zohlednění velikostních skupin obcí z pohledu postavení ekonomicky aktivních osob v zaměstnání je zřejmý rozdíl u skupiny zaměstnavatelů - s rostoucí velikostní skupinou obce roste podíl zaměstnavatelů. Mezi nejmenší a největší velikostní skupinou obce je rozdíl v podílu 2,0 bodu, vyšší rozdíl je u mužů - 2,7 bodu, u žen 1,4 bodu. U podílu zaměstnanců a samostatně činných není výrazných rozdílů mezi velikostními skupinami až do 50 tisíc obyvatel. Rozdílnost se zde zredukovala na rozdíl mezi Brnem - městem a ostatními obcemi podle jednotlivých velikostních skupin. Zatímco v Brně dosahuje podíl zaměstnanců 77,1% (72,7% u mužů a 82,3% u žen), v ostatních obcích se pohybuje v rozmezí 80,9 až 82,2% (77,7 - 80,1% u mužů a 84,8 - 85,7% u žen). Samostatně činných je v Brně 12,8% z ekonomicky aktivních osob, v ostatních obcích kraje podle velikostních skupin se podíl pohybuje v rozmezí 9,4 až 10,4%, přičemž u mužů je zastoupení vyšší.
Tab. 4.4.2 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví, postavení v zaměstnání
a velikostních skupin obcí
Z 513 290 zaměstnaných osob má 28 763 osob, což je 5,6% z celku, druhé nebo další zaměstnání, z tohoto počtu je 18 637 mužů, tj. 64,8%. Celkem 6 863 mužů (36,8%) s druhým zaměstnáním má vysokoškolské vzdělání. Co se týká postavení v zaměstnání - 12 023 mužů (64,5%) patří mezi samostatně činné. Mezi nejvíce zastoupené třídy zaměstnání patří techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (4 388 mužů - 23,5%) a vědečtí a odborní duševní pracovníci (4 185 mužů - 22,5%). Tito muži odvětvím ekonomické činnosti patří převážně do resortu průmyslu (26,1%) a stavebnictví (13,4%). Žen s druhým nebo dalším zaměstnáním je 10 126, tj. 35,2% celku. U těchto žen převládá úplné střední vzdělání - 4 127 žen, tj. 40,8%. Celkem 4 997 z těchto žen, tedy 49,3%, je samostatně činných. Mezi nejvíce zastoupené třídy zaměstnání opět patří techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (3 762 žen - 37,2%) a vědečtí a odborní duševní pracovníci (2 411 žen - 23,8%). Tyto ženy odvětvím ekonomické činnosti patří převážně do resortu školství (17,9%) a průmyslu (15,7%).
4.5 Ekonomická aktivita žen
Zapojení žen do ekonomicky aktivního života je znakem moderní doby, časy, kdy základním posláním ženy byla starost o děti a domácnost, pominuly. Ženy mají rovnoprávné podmínky pro uplatnění ve všech sférách života. Z 580 900 žen žijících k datu sčítání v Jihomoravském kraji bylo 256 109 žen ekonomicky aktivních, jejich podíl činil 44,1%.
Ekonomické aktivita žen se v posledních 40 letech zvyšovala. V roce 1961 podíl ekonomicky aktivních žen dosáhl 39,6%, v roce 1970 už 44,1%, v roce 1980 to bylo 46,6% a v roce 1991 nejvyšší podíl - 47,7%. Podíl ekonomicky aktivních žen v roce 2001 byl o 4,5 bodu vyšší, než v roce 1961. Z hlediska členění na obce s rozšířenou působností byl nejvyšší podíl ekonomicky aktivních žen ve správním obvodu Břeclavi - 46,0%, Brna - 45,9% a Vyškova - 44,8%, nejnižší podíly ekonomicky aktivních žen byly ve správním obvodu Rosic - 40,1%, Boskovic - 40,6% a Ivančic - 41,0%.
Z hlediska věkové struktury ekonomicky aktivních žen je nejvíce žen ve stáří 45 až 49 let, počet 38 535 žen je 15,0% z celku, následují ženy ve věku 25 až 29 let, 34 769 žen je 13,6% z celku a ženy ve věku 50 až 54 let, 34 915 žen tvoří také 13,6% z celku. Ve věkové skupině do 19 let je pouze 4 461 ekonomicky aktivních žen, což je 1,7%. Zajímavostí je, že i ve věku nad 70 let jsou ženy ekonomicky aktivní, 476 žen tvoří 0,2% celku.
Tab. 4.5.1 Intenzita ekonomické aktivity žen podle věkových skupin,
rodinného stavu a počtu závislých dětí
Z hlediska postavení v zaměstnání je převážná většina žen v pozici zaměstnance v pracovním a služebním poměru - 201 730 žen představuje 78,8% ekonomicky aktivních žen. V postavení samostatně činných je 18 406 žen, tj. 7,2%, 13 992 žen (5,5%) je zařazeno jako ostatní zaměstnanci. V pozici zaměstnavatelů je 5 275 žen (2,1%), u 14 673 ekonomicky aktivních žen nebylo postavení v zaměstnání zjištěno.
Z ekonomicky aktivních žen je 229 590 zaměstnaných a 26 519 nezaměstnaných (10,4% z ekonomicky aktivních žen). Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen z ekonomicky aktivních žen je v okrese Znojmo, a to 14,4% a v okrese Hodonín - 13,2%. Nejnižší hodnoty nezaměstnanosti žen jsou v okresech Blansko - 7,2% a Brno - venkov, kde je 7,7% nezaměstnaných žen. Ve věkové struktuře nezaměstnaných žen jsou nejvíce zastoupeny ženy ve věku 20 až 24 let - 19,2%, následuje věk 25 až 29 let - 16,5% , dále skupina 30 až 34 let - 13,3% a skupina ve věku 45 až 49 let - 11,6%.
Graf č. 12 ukazuje míru ekonomické aktivity žen podle věku a podle počtu dětí bez ohledu na rodinný stav. Ukazuje, že ze 100 žen ve věkové skupině 35 až 44 let s jedním nebo dvěma dětmi je 92 žen ekonomicky aktivních.
Ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi bylo v kraji k datu sčítání 123 944. Tento počet představuje 21,8% ekonomicky aktivních osob a 48,4% ekonomicky aktivních žen. Z tohoto počtu však bylo 12 575 žen s dětmi (10,1%) nezaměstnaných. Mezi ženami ekonomicky aktivními s dětmi z pohledu počtu dětí a jejich stáří a rodinného stavu žen bylo nejvíce vdaných žen se dvěma dětmi, z nichž mladší bylo ve věku 6 až 14 let. Těchto žen bylo 29 559, tedy 23,8% z celku (nejvíce jich bylo ve věkové skupině 35 až 44 let, a to 16 767 žen). Následovaly vdané ženy s 1 dítětem ve věku 15 let a více - celkem 19 319 žen, tedy 15,6% (převahu měla věková skupina nad 45 let - 10 930 žen). Další větší skupinou byly vdané ženy s 1 dítětem ve věku 6 až 14 let - celkem 15 313 žen, tedy 12,4% žen s dětmi (převažují ženy ve věku 35 až 44 let - 5 819 žen).
Tab. 4.5.2 Ženy se závislými dětmi podle stupně ekonomické aktivity,
věkových skupin a věku nejmladšího dítěte
Mezi nezaměstnanými ženami s dětmi z pohledu počtu dětí a jejich stáří a rodinného stavu žen bylo nejvíce vdaných žen se dvěma dětmi, z nichž mladší bylo ve věku 6 až 14 let. Těchto žen bylo 2 198, tedy 17,5% z celku (nejvíce jich bylo ve věkové skupině 35 až 44 let, a to 993 žen). Následovaly vdané ženy s 1 dítětem ve věku 6 až 14 let - celkem 1 449 žen, tedy 11,5% (převahu měla opět věková skupina 35 až 44 let - 459 žen).
Míra ekonomické aktivity žen, což je podíl ekonomicky aktivních žen z počtu žen starších 15 let, v roce 2001 dosáhla v kraji hodnoty 52,0%. K okresům s nejvyšší mírou ekonomické aktivity žen patří okres Brno - město - 53,0% a v okres Břeclav a Vyškov - shodně 52,6%.
4.6 Vyjížďka za prací a do škol
Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy zahrnovaly údaje o místu pracoviště, školy, frekvenci dojížďky (docházky), zda se jedná o denní dojížďku (docházku) do zaměstnání a školy a používaný dopravní prostředek. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané (případně jsou zaměstnavatelé, samostatně činní či pracující důchodci), žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící denně mimo obec byly osoby, jejichž obec sídla pracoviště nebo školy byla jiná než obec trvalého pobytu a v otázce na frekvenci dojížďky (docházky) uvedly, že dojíždějí denně.
V rámci kraje vyjíždí do zaměstnání 459 692 osob (250 126 mužů a 209 566 žen), což je 89,6% zaměstnaných. Celkem 53 598 osob (33 574 mužů 20 024 žen), což je 10,4% zaměstnaných, uvedlo shodné místo pracoviště s místem trvalého pobytu. Z vyjíždějících do zaměstnání dojíždělo či docházelo 253 007 osob (123 677 mužů a 129 330 žen) do zaměstnání v rámci obce trvalého pobytu (55,0% vyjíždějících) a 206 685 osob (126 449 mužů a 80 236 žen) vyjíždělo mimo obec trvalého pobytu (45,0% vyjíždějících). Z vyjíždějících mimo obec (včetně vyjíždějících s nezjištěným místem pracoviště) mělo místo pracoviště ve stejném okrese jako obec trvalého pobytu 101 714 osob, tj. 49,2% (58 328 mužů a 43 386 žen), v rámci stejného kraje pak 69 624 osob, tj. 33,7% (43 089 mužů a 26 535 žen) a do jiného kraje vyjíždělo 19 642 osob (14 229 mužů a 5 413 žen), což bylo 9,5% z vyjíždějících mimo obec.
V otázce frekvence dojížďky denní dojížďku do zaměstnání uvedlo 160 370 osob (93 676 mužů a 66 694 žen), což je 77,6% vyjíždějících. Více než polovině denně dojíždějících trvá cesta do zaměstnání méně než půl hodiny, cestu delší než hodinu udává přibližně 10% denně dojíždějících.
Za zaměstnáním mimo obec vyjíždějí více muži než ženy - v rámci kraje je to 44,6% mužů a 34,9% žen. Údaje o vyjížďce se liší podle okresů, nejnižší podíl vyjíždějících za prací je v okrese Brno - město (13,6% mužů a 7,5% žen). S velkým odstupem následuje okres Břeclav (54,4% mužů a 43,2% žen) a okres Znojmo (55,1% mužů a 44,1% žen). Nejvyšší podíly vyjíždějících za prací jsou v okrese Brno - venkov (69,9% mužů a 65,4% žen), Blansko (60,3% mužů a 51,3% žen) a Vyškov (59,6% mužů a 49,4% žen). Tyto okresy tvoří takzvané zázemí, aglomeraci krajského města. Dopravní dostupnost krajského města umožňující dojížďku za prací pomáhá řešit i otázku nezaměstnanosti v těchto okresech. I proto je v těchto okresech procento nezaměstnanosti nižší, než např. v Břeclavi či Znojmě.
Tab. 4.6.1 Vyjížďka za prací a do škol podle velikostních skupin obcí
1) včetně vyjíždějících s nezjištěným místem pracoviště (školy)
V územním srovnání samozřejmě dojíždí do zaměstnání obyvatelé menších obcí, kde je mnohem méně pracovních příležitostí než ve městech. Tento fakt dokumentuje graf i tabulkový přehled. Jestliže v nejmenší velikostní skupině obcí vyjíždí za prací více než čtyři pětiny zaměstnaných osob, pak v Brně, resp. v obci největší velikostní skupiny, vyjíždí mimo obec pouze jedna desetina zaměstnaných.
Z žáků, studentů a učňů vyjíždí do škol celkem 196 565 osob, z tohoto počtu 124 501 žáků dojíždí či dochází do školy v obci trvalého bydliště a 72 064 žáků mimo obec trvalého bydliště (včetně vyjíždějících s nezjištěným místem školy). Ze zjištěných údajů o vyjíždějících do škol mimo obec jezdí v rámci okresu 37 653 žáků a studentů (52,2%), v rámci kraje 22 123 žáků a studentů (30,7%) a do jiného kraje 8 998 studentů (12,5%). Z počtu vyjíždějících žáků a studentů mimo obec uvedlo denní dojížďku 55 109 osob, což je 76,5% celku.