Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům, určený pro bydlení, i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům.

Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti.

Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila „Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora“ (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000).

Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001.

Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí.

Otázky týkající se dojížďky/docházky do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Zahrnuty jsou všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Údaje o dojížďce vyplňovaly podle skutečnosti k 1.3.2001.

Zjišťovaly se údaje o

o přesunu z místa trvalého bydliště do místa pracoviště nebo školy (otázka na místo pracoviště, školy a otázka na frekvenci dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy)
o každodenním pohybu zaměstnaných osob, školáků, učňů a studentů z místa trvalého nebo přechodného bydliště (otázka na denní dojížďku/docházku do zaměstnání a školy a otázka na dopravní prostředek).
Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě (resp. v jiné obci nebo v jiném státu), než ve kterém měly trvalý (dlouhodobý) pobyt.

Vyjíždějící (dojíždějící) v rámci obce jsou osoby, jejichž místo pracoviště je v obci, ve které mají trvalý (dlouhodobý) pobyt, avšak v jiném domě. V hl. m. Praze jsou ve vyjíždějících (dojíždějících) v rámci obce zahrnuty také osoby, dojíždějící do zaměstnání/školy do jiného správního obvodu.

Vyjíždějící mimo obec jsou osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu, případně jejichž místo pracoviště bylo v zahraničí. V počtu vyjíždějících z obce jsou zahrnuty i osoby, s nezjištěnou obcí pracoviště, pokud byl znám okres pracoviště, který byl různý od okresu trvalého pobytu.

Vyjíždějící denně byly osoby, které v otázce o frekvenci dojížďky (alternativy – denně, týdně, 1 – 2 x měsíčně, jinak) zvolily danou odpověď.

Čas strávený dojížďkou se týká každodenního dojíždění (docházení) do zaměstnání nebo školy. Osoby, které z místa trvalého pobytu dojížděly do zaměstnání a školy jinak než denně, uváděly v této otázce dobu denní dojížďky (docházky) z místa jejich přechodného ubytování do zaměstnání nebo školy. Údaj odpovídal celkové době, která uplyne od opuštění domova (místa přechodného ubytování) do registrace na pracovišti nebo vstupu do školy, tj. včetně pěší chůze na stanici a od stanice veřejné dopravy, čekání na příjezd, přestup, apod.

Použití dopravních prostředků se vyplňovalo podle denní dojížďky (docházky); uvedly se všechny obvykle používané dopravní prostředky. Autobus (kromě MHD) uvedly osoby využívající autobusovou dopravu, která překračuje hranice obce/města. Odpověď „žádný dopravní prostředek“ uvedly osoby, které chodí do zaměstnání nebo školy pouze pěšky.

Zaměstnané osoby v tabulkách za dojížďku jsou všechny osoby pracující s výjimkou pracujících studentů a učňů, kteří vyplňovali do tiskopisu dojížďku do školy, a proto jsou ve všech výstupech za dojížďku zařazeni v kategorii studentů a učňů bez ohledu na skutečnost, že v rozhodný okamžik sčítání byli také ekonomicky aktivní. Mezi zaměstnané osoby jsou tak zahrnuty všechny osoby, které uvedly, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě a ve výkonu trestu uváděly údaje podle posledního zaměstnání, pokud trval jejich pracovní poměr. Údaj o celkovém počtu zaměstnaných osob zveřejněný v této publikaci se liší od údajů o počtu zaměstnaných osob uváděných v jiných publikacích s výsledky sčítání. Důvodem je skutečnost, že v tabulkách o počtu dojíždějících a vyjíždějících osob nejsou v úhrnu zaměstnaných zahrnuti pracující studenti a učni.

Směrový proud vyjížďky je definován jako vyjíždějící osoba/osoby z obce trvalého pobytu do obce pracoviště nebo z obce trvalého pobytu do jiného státu (při dojížďce do zahraničí). Podmínkou vytvoření směrového proudu je zjištěná obec pracoviště resp. zjištěný stát pracoviště při dojížďce do zahraničí.

V tabulkách je použito několika úrovní dojížďky – vnitroobecní (uvnitř obce), meziobecní dojížďka (z obce do obce), meziokresní (z okresu do okresu) a mezikrajská (z kraje do kraje). Proto u stejného území mohou být v různých tabulkách uvedeny rozdílné počty vyjíždějících a dojíždějících.

Saldo dojížďky je rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících.

Obsazená pracovní místa jsou součtem počtu zaměstnaných osob a salda dojížďky.

Zařazení zaměstnaných osob do odvětví ekonomické činnosti se provádělo podle hlavního druhu ekonomické činnosti. Přehled odvětví byl uveden ve vysvětlivkách ke sčítacím tiskopisům.

Pracovní mikroregion tvoří územně souvislý celek charakterizovaný relativně vysokou mírou vnitřní uzavřenosti dojížďky za prací (především její denní formy). Je až na výjimky tvořen 1 centrem (jádrem) a jeho spádovým zázemím tvořeným nejméně 3 obcemi. Zázemí musí mít nejméně 4 tisíce obyvatel, celý mikroregion 10 tisíc obyvatel.

Centrum (středisko) pracovního mikroregionu je město s významnější koncentrací pracovních příležitostí, které slouží k uspokojování potřeb nejen jeho rezidentů, ale i obyvatel bydlících v okolních obcích. Centra mají obvykle více než 5 tis. obyvatel a většinou i kladné saldo denní dojížďky za prací.

Spádová oblast (zázemí) pracovního mikroregionu je tvořena obcemi, které se nacházejí kolem centra pracovního mikroregionu a jsou s ním funkčně propojeny intenzivní dojížďkou za prací. Obce jsou přiřazeny k centru podle principu převládající orientace celkové pracovní dojížďky. V případě nejasné orientace hlavního směru dojížďky (z obce vyjíždí stejný počet osob i do jiných směrů) je přihlédnuto k dodatečným kritériím (denní forma dojížďky, silniční vzdálenost mezi obcemi, terénní členitost). Některé obce nemají hlavní spád přímo do příslušného centra, ale jsou s ním spojeny nepřímo přes jinou větší obec (často přes tzv. subregionální centrum).

Centrum (středisko) pracovního subregionu je obec (obvykle město), do které mají hlavní spád (přímo či nepřímo) denní dojížďky za prací alespoň 2 sousední obce s úhrnnou populační velikostí v rozmezí 1 - 4 tis. obyvatel. Pracovní subregion je hierarchicky nižší celek, u něhož rozhodující část pracovní dojížďky není obvykle uzavřena v rámci jeho hranic (pracovní vyjížďka z jeho centra směřuje většinou mimo vymezený subregion).

Centrem dojížďky do škol je každá obec, která měla v době sčítání na svém území zařízení poskytující minimálně úplné středoškolské vzdělání (pro účely této regionalizace zúženo na gymnázium nebo střední odbornou školu). Většinou jde o obce s populační velikostí mezi 5 - 10 tis. obyvateli.

SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991

Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. Údaje o zaměstnaných osobách nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization – Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání „voják základní (náhradní resp. civilní) služby“ a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Tyto skutečnosti se promítly i do ukazatelů o dojížďce.

Údaje o počtech vyjíždějících a dojíždějících podle odvětví nejsou plně srovnatelné. V roce 1991 se při zařazování do odvětví vycházelo ze zápisů názvů organizací podle druhu provozované nebo převažující činnosti (klasifikace JKONH), v roce 2001 se odvětví ekonomické činnosti určovalo podle hlavního druhu ekonomické činnosti (klasifikace OKEČ).

Poznámky:
1 V roce 1991 uváděno místo posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 místo výkonu současné vojenské služby; vliv klesajícího počtu osob nastupujících k vojenské službě, zkracování vojenské služby a vyššího podílu těch, kteří absolvovali vojenskou službu v obci trvalého pobytu.
2 Projevuje se nejvíce mezi obcemi (městy, centry dojížďky), na objem dojížďky mezi vyššími územními celky (okres – kraj – ČR) nemá vliv. Jedním ze zdrojů nárůstu mohou být osoby nelegálně pracující v ČR i zahraničí.
3 Výsledný efekt nebude tak výrazný, neboť část mladé generace se zařadila mezi nezaměstnané, část déle studuje apod., pozitivní demografický vliv je částečně vyvážen snížením ekonomického zapojení obyvatel na konci „produktivního“ věku.
4 Na dojížďce se projevuje zejména zvýšení počtu její nedenní formy, častější využívání přechodných pobytů v ubytovnách či v nájemních bytech v oblastech s vysokou nabídkou atraktivních pracovních míst. Narůstá také objem dojížďky na delší vzdálenost.
5 Individuální volba mezi prací a volným časem, ochota pracovat, „demotivující efekt“ sociálních dávek apod.
6 Nezaměstnaní při SLDB 1991 („hledající zaměstnání“, zhruba 120 tis. osob) sice zvyšovali počet ekonomicky aktivních, ale na otázku ohledně dojížďky do zaměstnání neodpovídali (stejně jako v roce 2001), proto je tato kategorie řazená mezi vlivy reálné, nikoliv „statistické“.
7 Projevuje se v pravděpodobném nárůstu osob, které mají shodnou adresu trvalého bydliště a pracoviště (v roce 2001 jich bylo v ČR 363 tis., tj. 7 % všech zaměstnaných), nejvíce v Praze a Libereckém kraji (9 %), nejméně v krajích s nízkou mírou podnikatelské aktivity – Moravskoslezském a Karlovarském (6, resp. 5 %). Je obtížné odhadnout podíl podnikatelů, kteří reálně vyjíždějí (např. stavební práce) a těch, kteří mají skutečně provozovnu v místě bydliště (např. pohostinství). Orientačně jde o snížení dojížďky zhruba o 100 tis. osob.
8 Jejich vliv je malý a vzájemně se kompenzující:
+ děti cizinců s dlouhodobým pobytem
- nedopočet při sčítání
- pravděpodobný nárůst počtu dětí vyučovaných doma, nebo v odborných léčebných ústavech
- osoby studující na zahraničních středních a vysokých školách (mnozí ani nebyli sečteni).
9 Z nově vzniklých obcí mezi roky 1991 a 2001 jich má 63 školu, 427 nemá. Počet obcí, které existovaly v roce 1991 a 2001, v roce 1991 základní školu měly a v roce 2001 již ne, se zvýšil o 100, čímž došlo k nové dojížďce vlivem zrušení školy.
10 Týká se spíše dojížďky ve velkých městech a nabídkou specializovaných škol doprovázenou kvalitní dopravní infrastrukturou, tento vliv se mohl projevit i na venkově (spojením dojížďky rodičů za prací a jejich dětí do škol).
11 Ve 407 obcích, které existovaly v obou srovnávaných rocích, se dřívější nevybavenost školou změnila na vybavenost a vyjížďka zanikla.