Mezi okresy kraje Vysočina existovaly ovšem odlišnosti, někdy dosti výrazné, v zastoupení jednotlivých časových intervalů denní vyjížďky, ale v souhrnném vyjádření prostřednictvím průměrného času vyjížďky mezi nimi rozdíly téměř nevidíme. Průměrný čas strávený na cestě do školy činil 31 minut v případě jihlavského okresu a 32 minut u okresů ostatních. Výjimkou byl pouze okres Havlíčkův Brod, kde se tato průměrná doba dojížďky vyšplhala na 34 minut zejména vlivem vyšších podílů obou nejdelších časových intervalů. Podíl žáků cestujících do školy hodinu a více byl sice ještě vyšší ve žďárském okrese, v něm byla ale tato skutečnost vyrovnána vysokým podílem krátkých dojížďkových intervalů. Ty v obou případech převyšují úroveň kraje, podíl vyjíždějících v rozmezí 45 – 59 minut byl dokonce nejvyšší ze všech okresů (13,6 %). Hodinu a více zabrala cesta do školy v okrese Havlíčkův Brod téměř jedné desetině vyjíždějících, jen v okrese Žďár nad Sázavou byl podíl tohoto časového rozmezí vyšší, na Žďársku však byl jeho vliv vyrovnán vyšším zastoupením nejkratších intervalů.

V jihlavském okrese převažovaly u vyjížďky do škol časové intervaly 15 – 29 minut a 30 – 44 minut (dohromady více než šest desetin vyjíždějících). To, spolu s nejnižším zastoupením hodinové a delší vyjížďky, stačilo překonat vliv podprůměrného podílu vyjíždějících, kterým cesta za vzděláním zabrala méně než čtvrt hodiny.

Denní dojížďku do škol můžeme dle doby strávené na cestě zhodnotit i za jednotlivé velikostní skupiny obcí. Obecně platí, že u menších obcí převažovala spíše kratší vyjížďka a žákům, studentům a učňům, kteří vyjížděli z větších obcí a měst, vyjížďka do škol naopak častěji zabírala delší čas.

Průměrný čas strávený na cestě za vzděláním byl u obou nejmenších velikostních skupin (obce do 199 obyvatel a s 200 – 499 obyvateli) téměř shodný (25, respektive 26 minut). U obcí se 199 a méně obyvateli byl zjištěn největší podíl dojíždějících do 14 minut (téměř třetina celkového počtu denně vyjíždějících do škol) a nejmenší zastoupení časových intervalů 30 – 44 minut a 60 minut a více. Podobně tomu bylo i u vyjíždějících z obcí s 200 – 499 obyvateli (nejvíce vyjíždějících 15 – 29 minut, nejméně 45 – 49 minut).

Tuto převahu krátké vyjížďky je možno zřejmě přičíst tomu, že jen v málokteré z těchto malých obcí se až do současnosti udržela základní škola, a tak z nich musí zpravidla vyjíždět už i žáci nižšího stupně základní školy. Na druhou stranu pak většinou dojíždějí do nejbližší větší obce či města se školou, tudíž jim cesta nezabere tak dlouhou dobu. Naopak z větších obcí a měst zpravidla vyjíždějí až studenti středních škol, učni či studenti vysokých škol, ty však už obvykle čeká delší cesta za vzděláním.

Průměrný čas vyjížďky byl tedy u všech dalších velikostních skupin delší, už u následující velikostní skupiny (500 – 999 obyvatel) zabrala dojížďka žákům průměrně o pět minut více. U každé další skupiny byla průměrná doba dojížďky vždy delší než u předchozí, ovšem s výjimkou měst s 10 000 – 19 999 obyvateli. Zde zjištěný průměrný čas 43 minut byl podstatně kratší než u ostatních větších měst a jen o málo vyšší než u velikostní skupiny 2 000 – 4 999 obyvatel, do které patří i řada menších měst kraje.

Pozoruhodné je, že vůbec nejdelší průměrný čas vyjížďky do škol nebyl zaznamenán u krajského města (města s více než 50 000 obyvatel), ale u předchozí velikostní skupiny (města s 20 000 – 49 999 obyvateli), do níž patří tři z někdejších okresních měst), přičemž průměrná doba vyjížďky byla u těchto měst o sedm minut delší než v případě Jihlavy. Zvlášť výrazný byl velmi vysoký podíl vyjíždějících 60 minut a více u měst s 20 000 – 49 999 obyvateli (téměř jedna třetina vyjíždějících do škol). Zde se snad projevil vliv Třebíče, jednoho ze tří měst této velikostní skupiny, a studentů z ní vyjíždějících do škol v Brně či Jihlavě (do Brna z Třebíče denně vyjíždělo za vzděláním 125 osob a do Jihlavy 46 – a více než hodinu na cestě do škol trávilo v této velikostní skupině 344 žáků, studentů a učňů).