Tato skladba prošla v době mezi oběma posledními sčítáními lidu (1991 a 2001) velice podstatnými změnami, které v neposlední řadě odrážejí proces transformace našeho hospodářství.

Nejvýraznější úbytek v počtu vyjíždějících do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště za toto desetiletí zaznamenáváme u odvětví zemědělství a lesnictví (o plných 49,4 %, absolutně o 8 440). V tomto případě se však vedle faktického poklesu zaměstnanosti může výrazněji projevovat i vliv dezintegrace obcí a tím přesun do kategorie vnitroobecní dojížďky.

K zmenšení počtu vyjíždějících mimo to došlo u obchodu, nebyl ovšem tak výrazný (o 4,4 %). U všech ostatních odvětví se počet vyjíždějících zvýšil, nejvíce pak u dopravy a telekomunikací (o 8,1 %).

Jednotlivé okresy ovšem prošly rozdílným vývojem. Tak v jihlavském okrese byl pokles počtu vyjíždějících u zemědělství a lesnictví ještě výraznější než za kraj celkem (o 53,1 %) – podobně tomu bylo v třebíčském okrese (pokles o 52,7 %) i na Žďársku (- 51,1 %). Naopak zdaleka nejmírnější úbytek vyjíždějících do zemědělství zaznamenáváme v okrese Pelhřimov (o 39,6 %). Na Jihlavsku pak naproti tomu došlo k velmi výraznému zvýšení vyjížďky do průmyslu (o 18,1 %). Pozoruhodný je též ve srovnání s krajem téměř dvojnásobný přírůstek počtu vyjíždějících v odvětví školství, zdravotnictví, sociální činnosti v okrese Havlíčkův Brod (23,5 %).

Z 98 564 osob, které v kraji Vysočina v roce 2001 vyjížděly do zaměstnání mimo obec svého trvalého bydliště, připadalo nejvíce na průmysl, a to 39 738 (40,3 % vyjíždějících). Na druhém místě, ale s velkým odstupem, bylo stavebnictví s 9 728 vyjíždějícími (9,9 %), na třetím místě bylo zemědělství a lesnictví (8 642 osob, 8,8 %), pak následoval obchod s 6 739 vyjíždějícími (6,8 %) a doprava a telekomunikace (absolutně 6 377, podíl 6,5 %). Na zdravotnictví a sociální činnosti připadalo 5,6 % (5 504 osob) a z těchto vybraných odvětví stálo co do četnosti vyjížďky na posledním místě školství se 4,0 % vyjíždějících (3 915 osob).

Jednotlivá odvětví mají ovšem v okresech našeho kraje rozdílnou váhu. Zemědělství se na počtu vyjíždějících zvlášť silně podílí v okrese Pelhřimov (2,1 procentního bodu nad úrovní kraje). To dokládá i další ukazatel: okres Pelhřimov se na celkovém počtu osob vyjíždějících do zaměstnání v roce 2001 podílel 13,5 %, avšak na počtu vyjíždějících do zemědělství a lesnictví 16,5 %. Naopak relativně malý význam má vyjížďka do zemědělství a lesnictví v jihlavském okrese (6,9 %) – zde se projevuje velká váha samotné Jihlavy, ve zbývajících okresech se pohybuje těsně kolem úrovně kraje. To také koresponduje s výše uvedeným faktem, že v těchto okresech došlo v devadesátých letech k nejnižšímu, respektive nejvyššímu úbytku počtu vyjíždějících do zemědělství.

Průmysl měl ve vyjížďce nejvyšší význam v jihlavském okrese, v němž 7 600 osob vyjíždějících do průmyslu představovalo 43,0 % všech vyjíždějících. O něco menší – ale stále nad úrovní kraje - byl tento podíl v okresech Žďár nad Sázavou (41,7 %) a Třebíč (41,1 %). Nejnižší podíl na vyjíždějících měl průmysl v pelhřimovském okrese (36,0 %).

Výrazně nadprůměrný podíl měli vyjíždějící do stavebnictví v třebíčském okrese (11,3 %), ve všech ostatních okresech s výjimkou jihlavského byl tento ukazatel pod úrovní kraje. Obchod se na celkovém počtu vyjíždějících nejvýrazněji podílel v okrese Pelhřimov (7,5 %), doprava a telekomunikace pak v okrese Havlíčkův Brod (8,0 %). U vyjížďky do školství nezaznamenáváme mezi jednotlivými okresy příliš velké rozdíly, podíl na celkové vyjížďce se ve sčítání 2001 pohyboval mezi 3,6 % (okres Třebíč) a 4,3 % (okres Žďár nad Sázavou). U zdravotnictví a sociálních činností byl rozptyl poněkud větší, ale i zde nacházíme minimální hodnotu o třebíčského okresu (4,9 %), maximum pak u okresu Pelhřimov (6,3 %).

Zajímavé výsledky nám při zkoumání odvětvové struktury vyjížďky přinese promítnutí územního hlediska.

U vyjížďky do jiných obcí okresu vidíme, že ve srovnání s vyjížďkou celkem byla výrazně vyšší vyjížďka do zemědělství a lesnictví (10,8 %) i do průmyslu (44,3 %). Ve srovnání s celkovou vyjížďkou je ve vnitrookresní vyjížďce relativně nejnižší dojížďka do stavebnictví (8,3 %) a pak v dopravě a telekomunikacích. Váha ostatních sledovaných odvětví se od příslušného podílu za dojížďku celkem téměř neliší.

Podobně jako u vyjížďky celkem má i u vnitrookresní dojížďky zemědělství a lesnictví největší váhu v pelhřimovském okrese, naproti tomu výrazně pod krajskou úrovní v něm byla dojížďka do průmyslu, v menší míře to platí i o vyjížďce do stavebnictví. Určitým protipólem byl opět okres jihlavský, v němž se průmysl na vyjížďce do jiných obcí okresu podílel téměř polovinou. Nadprůměrný byl na Jihlavsku i podíl stavebnictví a dopravy a telekomunikací.

Téměř stejnou váhu jako na Jihlavsku měl průmysl i v okrese Žďár nad Sázavou, poměrně menší byl na Žďársku podíl vyjíždějících do stavebnictví. V třebíčském okrese vynikala vyjížďka do stavebnictví, význam ostatních odvětví se na Třebíčsku příliš nelišilo od krajských údajů s výjimkou nižšího podílu dopravy a telekomunikací. Toto odvětví bylo naopak výrazně nadprůměrně zastoupeno v okrese Havlíčkův Brod, poměrně menší roli pak v tomto okrese ve vnitrookresní dojížďce hrál průmysl.

Ze všech prostorových typů vyjížďky do zaměstnání měl průmysl nejvyšší váhu u vyjížďky do jiných okresů kraje. Vyjížďka do zemědělství a lesnictví měla již mnohem menší význam a její podíl byl nižší než u celkové vyjížďky. Stejně tomu bylo u stavebnictví a obchodu. Odvětví doprava a telekomunikace se na vyjížďce do ostatních okresů kraje podílelo více než u vyjíždějících celkem.

V okresech Havlíčkův Brod a Třebíč měl na vyjížďce do jiných okresů kraje mimořádně vysoký podíl průmysl. V okrese Havlíčkův Brod byl vedle toho ještě vyšší podíl odvětví doprava a telekomunikace, na Třebíčsku jsme pak mohli zaznamenat výraznější zastoupení vyjížďky do stavebnictví. S výjimkou školství na Havlíčkobrodsku byl pak v obou okresech u všech zbývajících odvětví podíl nižší než za kraj celkem.

V jihlavském okrese byl nadprůměrný podíl vyjíždějících zejména v odvětví zemědělství a lesnictví, stavebnictví a obchod. Relativně nejnižší pak byla na Jihlavsku vyjížďka do průmyslu.

V pelhřimovském okrese byla ve srovnání s krajem relativně nejsilnější vyjížďka v odvětví zdravotnictví, sociální činnosti. Nad úrovní kraje byla ještě vyjížďka v zemědělství, lesnictví a školství. Naopak výrazně méně zastoupeni byli na Pelhřimovsku vyjíždějící do průmyslu. Pod úrovní kraje byl i podíl vyjíždějících ve všech zbývajících sledovaných odvětvích.

V okrese Žďár nad Sázavou byla váha vyjíždějících do průmyslu ještě menší než na Pelhřimovsku, ve srovnání s krajem byl pak vyšší podíl vyjíždějících do odvětví zemědělství, lesnictví, školství a zdravotnictví, sociální činnosti. Podíl ostatních odvětví byl ve srovnání s krajem nižší nebo shodný (stavebnictví).

U druhého nejvýznamnějšího prostorového typu vyjížďky do zaměstnání – u vyjížďky do jiných krajů České republiky (20,2 % vyjíždějících za prací) – je patrně nejvýraznějším rozdílem oproti vyjížďce v rámci okresu i kraje podstatně nižší podíl připadající na průmysl (o 15,0 bodů méně než u vyjíždějících celkem), rovněž podíl vyjíždějících za prací v zemědělství a lesnictví byl nižší.

Podíl vyjíždějících byl oproti celkové vyjížďce vyšší zejména u stavebnictví, na něž připadalo 15,6 % vyjíždějících do jiných krajů a též u o dopravy a telekomunikací. Menší rozdíl lze pozorovat u obchodu a zdravotnictví a sociálních činností.

Okres Havlíčkův Brod se u tohoto prostorového typu vyjížďky vyznačoval obzvláště vysokým podílem připadajícím na dopravu a telekomunikace. Relativně nejnižší byl v havlíčkobrodském okrese podíl zdravotnictví a sociálních činností.

V jihlavském okrese byl ze všech okresů kraje Vysočina u vyjíždějících do jiných krajů republiky zjištěn nejnižší podíl připadající na průmysl. Oproti úrovni kraje byl výrazně nižší i údaj u odvětví doprava a telekomunikace. Nadprůměrný byl podíl vyjíždějících u zdravotnictví a sociálních činností.

Z údajů za okres Pelhřimov stojí za povšimnutí nízký podíl, který připadá na průmysl, jen o málo vyšší než v jihlavském okrese. Naopak výrazně byli v pelhřimovském okrese zastoupeni vyjíždějící do odvětví doprava a telekomunikace.

Třebíčský okres se pak u vyjížďky do jiných krajů republiky vyznačoval mimořádně vysokým podílem připadajícím na stavebnictví, zdaleka nejvyšším ze všech okresů kraje. Ve srovnání s úrovní kraje měl na Třebíčsku u tohoto typu vyjížďky o něco menší význam průmysl, podíl ostatních odvětví se pohyboval okolo krajských hodnot nebo byl dokonce stejný.

V okrese Žďár nad Sázavou byl z pěti okresů kraje Vysočina zaznamenán nejvyšší podíl připadající na průmysl. Nadprůměrný byl na Žďársku ještě podíl u zdravotnictví a sociálních činností. Zastoupení ostatních odvětví bylo většinou nižší než v kraji, zejména u stavebnictví.

U vyjížďky do zahraničí byl podíl většiny vybraných odvětví ve srovnání s celkovou vyjížďkou nižší a to zpravidla velmi výrazně. Výjimku v tomto směru představovala odvětví stavebnictví a zdravotnictví a sociální činnosti. Ovšem úhrnný počet vyjíždějících za prací do zahraničí byl v roce 2001 nevelký (889 osob, což představovalo 0,9 % vyjíždějících z obce trvalého bydliště) a navíc se tento typ vyjížďky vyznačoval mimořádně nízkým podílem zde sledovaných vybraných odvětví (připadalo na ně pouze 49,9 % vyjíždějících).

Obdobně jako u vyjížďky do zaměstnání nepředstavuje ani u dojížďky za prací sedm vybraných odvětví rozhodně celý soubor 86 159 dojíždějících osob, i když jejich podíl na celkové dojížďce je o něco vyšší než u vyjížďky a na ostatní zvlášť neuvedená odvětví zbývá 16,1 %.

Nikoli nepodstatná je též skutečnost, že za výše uvedené desetiletí se výrazně zmenšil podíl těchto vybraných odvětví na celkovém počtu dojíždějících. V roce 1991 představovaly plných 93,7 % dojíždějících, avšak o deset let později to bylo jenom 83,9 %.

Stejně jako u vyjížďky za prací i odvětvová skladba dojížďky do zaměstnání prošla v desetiletí mezi oběma posledními sčítáními lidu podobně dramatickým vývojem. Velmi pronikavě se snížil počet dojíždějících do primárního sektoru, tedy do zemědělství a lesnictví (o 50,4 %). Na rozdíl od vyjížďky se též mírně snížil rozsah dojížďky do průmyslu (o 0,3 %) a výrazněji vzrostla dojížďka do stavebnictví (o 3,5 %).

V okrese Havlíčkův Brod byl ve srovnání s krajem zaznamenán o něco mírnější pokles dojíždějících do zemědělství, ale dosti výraznější úbytek u průmyslu, dopravy a telekomunikací a obchodu. Oproti kraji byl vyšší nárůst dojížďky ve stavebnictví a v odvětví školství, zdravotnictví a sociální činnosti.

Nejvýraznějším rysem vývoje v jihlavském okrese byl pronikavý růst dojížďky do průmyslu. Též přírůstek dojíždějících do stavebnictví byl výraznější než v kraji a u obchodu došlo na rozdíl od kraje k mírnému nárůstu. Naproti tomu v odvětví školství, zdravotnictví a sociální činnosti, kde byl v kraji Vysočina zaznamenán přírůstek počtu dojíždějících, v jihlavském okrese dojížďka poklesla.

Pelhřimovský okres se vyznačoval menším úbytkem dojížďky do zemědělství (oproti kraji o 10,2 bodu), vyšším přírůstkem počtu dojíždějících do průmyslu (o 8,1 bodu více) a zejména velkým nárůstem dojížďky u odvětví doprava a telekomunikace (o 33,9 %). Ve srovnání s krajem došlo na Pelhřimovsku k zmenšení rozsahu dojížďky do obchodu a do odvětví školství, zdravotnictví, sociální činnosti.

Jediným odvětvím, ve kterém byl v okrese Třebíč ve sčítání 2001 zaznamenán oproti roku 1991 vyšší přírůstek počtu dojíždějících než za kraj Vysočina celkem, bylo stavebnictví (o 5,3 bodu více než v kraji). Úbytek dojíždějících do zemědělství byl na Třebíčsku o 6,0 procentních bodů vyšší než v kraji celkem a v průmyslu dokonce o 13,5 bodu větší. Velmi výrazný byl i pokles dojížďky v odvětví obchod.

I v okrese Žďár nad Sázavou došlo k úbytku počtu dojíždějících do průmyslu, i když k ne tak výraznému jako v třebíčském okrese, výrazněji ale poklesla dojížďka ve stavebnictví. Ve srovnání s krajem na Žďársku výrazněji vzrostla dojížďka v odvětví doprava a telekomunikace a mírnější byl pokles dojížďky u obchodu (o 7,3 bodu). Téměř dvojnásobný byl oproti kraji nárůst dojížďky v odvětví školství, zdravotnictví, sociální činnosti.

Zemědělství a lesnictví mělo dle výsledků posledního sčítání lidu v dojížďce do zaměstnání největší váhu v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Nejmenší význam pak dojížďka do primárního sektoru měla v jihlavském okrese.

Průmysl měl na celkovém počtu dojíždějících největší podíl v okrese Žďár nad Sázavou (2,9 bodu nad úrovní kraje), o něco méně tomu bylo v jihlavském okrese.

Nejvyšší podíl na dojížďce do zaměstnání mělo stavebnictví v okresech Jihlava a Třebíč (shodně 9,4 %), mírně pod jeho úrovní byl v okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov a relativně nejmenší význam mělo na Žďársku. U dojížďky do obchodu byl znatelně vyšší podíl zaznamenán pouze v pelhřimovském okrese (o 0,9 bodu více než v kraji celkem), údaje za zbývající okresy se pohybují kolem úrovně kraje.

Odvětví doprava a telekomunikace se na dojížďce podílelo nadprůměrně v okresech Havlíčkův Brod, Jihlava a Pelhřimov, naopak v okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou byl jeho význam ve srovnání s úrovní kraje výrazně nižší.

Dojížďka do školství měla největší váhu v okrese Žďár nad Sázavou, kde byla o 0,5 bodu vyšší než v kraji, nejmenší pak v okresech Jihlava a Třebíč (shodně 3,7 % všech dojíždějících). Zřetelně vyšší rozdíly mezi okresy kraje nacházíme u dojížďky do posledního sledovaného odvětví – zdravotnictví, sociálních činností. To mělo největší váhu v okrese Havlíčkův Brod (6,1 % dojíždějících) a nejmenší v jihlavském okrese (o 0,8 bodu méně než v kraji).

Dojížďka do zaměstnání z jiných obcí okresu (tedy vnitrookresní dojížďka) již byla popsána o několik odstavců výše (vnitrookresní dojížďka se rovná vyjížďce) a můžeme se tedy zastavit u dalšího bodu, kterou bude dojížďka z jiných okresů kraje, konkrétně rozdíly mezi jednotlivými okresy u tohoto typu dojížďky.

Nejvyšším podílem dojíždějících z jiných okresů kraje do zemědělství a lesnictví se vyznačoval okres Havlíčkův Brod ( o 4,1 bodu více než za kraj celkem), jen o málo méně to bylo v třebíčském okrese. Je zajímavé, že vedle okresu Jihlava byl tento ukazatel pod úrovní kraje i v pelhřimovském okrese, i když jinak v něm primární sektor hraje poměrně významnou úlohu.

Více než polovina dojíždějících z jiných okresů kraje připadala na průmysl ve dvou okresech – Pelhřimov a Žďár nad Sázavou. Nad úrovní kraje byl ještě údaj za jihlavský okres, nejmenší podíl na tomto typu dojížďky pak měl průmysl v okrese Havlíčkův Brod (o 12,5 procentního bodu méně než v kraji).

Stavebnictví se na meziokresní dojížďce největší měrou podílelo v jihlavském okrese (9,6 %), v okresech Pelhřimov a Žďár nad Sázavou podíl tohoto odvětví odpovídal úrovni kraje, nejmenší pak byl v třebíčském okrese (o 2,2 procentního bodu méně než za kraj celkem).

U dojíždějících z jiných okresů kraje měla o něco menší význam než stavebnictví odvětví obchod a doprava a telekomunikace. Obchod u tohoto typu dojížďky hrál největší roli ve žďárském okrese, nejmenší na Třebíčsku a Jihlavsku. Vysoko nad hodnotami ostatních okresů i kraje celkem stál podíl dojíždějících za dopravu a telekomunikace v okrese Pelhřimov (10,4 %). Podobně tomu bylo i v jihlavském okrese. Jiná situace byla v okresech Třebíč (4,5 %) a Žďár nad Sázavou (5,0 %).

Posledním zkoumaným prostorovým typem dojížďky je dojížďka do zaměstnání z jiných krajů České republiky. I na ní se největší měrou podíleli dojíždějící do průmyslu (41,0 % dojíždějících z jiných krajů), druhým nejčetnějším odvětvím bylo stavebnictví, následované obchodem.

Zemědělství a lesnictví bylo u tohoto typu dojížďky zastoupeno nadprůměrně v okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov. Zdaleka nejmenší pak byl podíl primárního sektoru v jihlavském okrese.

Značné rozdíly mezi okresy kraje jsou i u nejvýznačnějšího odvětví, průmyslu. Největší podíl mělo toto odvětví v okrese Žďár nad Sázavou (50,4 % dojíždějících z jiných krajů). Nad úrovní kraje byl podíl za průmysl ještě v okresech Třebíč a Pelhřimov, pod ní v okresech Havlíčkův Brod a zejména Jihlava (o 9,8 bodu méně než za kraj).

Stavebnictví se na celkovém počtu zaměstnaných dojíždějících z jiných krajů podílelo nejvíce v pelhřimovském okrese (o 2,5 bodu více než v kraji celkem), o něco menší byl jeho podíl v jihlavském okrese. Nejméně bylo mezi těmito dojíždějícími zastoupeno v okrese Žďár nad Sázavou (6,6 %). Okres Pelhřimov měl u tohoto typu dojížďky nejvyšší podíl ještě v dalších dvou odvětvích: obchodu a dopravě a telekomunikacích. Obchod byl mezi dojíždějícími z jiných krajů nadprůměrně zastoupen ještě v žďárském a jihlavském okrese, nejmenší podíl měl v okrese Třebíč (4,7 %). Stejně tak tomu bylo i v odvětí doprava a telekomunikace, na které v třebíčském okrese připadalo pouze 2,8 % osob dojíždějících z jiných krajů.

Obě zbývající odvětví, školství a zdravotnictví, sociální činnosti, měla na dojížďce z jiných krajů nejvyšší podíl v okrese Žďár nad Sázavou. Nejmenší měrou se školství podílelo na tomto typu dojížďky v okresech Havlíčkův Brod a Třebíč. Na Jihlavsku pak byl zjištěn nejmenší podíl zdravotnictví a sociálních činností.