Správní obvody obcí s rozšířenou působností - kraj Vysočina - 2004


Údaje o domovním a bytovém fondu jsou převzaty ze

Údaje o domovním a bytovém fondu jsou převzaty ze SLDB v letech 1991 a 2001. Počet trvale obydlených domů vzrostl za deset let o 699 na 103 556. Pro vývoj domovního fondu v tomto desetiletí byl charakteristický výrazný nárůst neobydlených domů, jejich počet se zvýšil o téměř 37 % (tj. o 6 900 domů). Ve správním obvodu Telč vzrostl podíl neobydlených domů dokonce o 62,6 %. Do neobydlených domů jsou zahrnuty i domy sloužící k rekreaci, které nebyly vyčleněny z bytového fondu. Jejich počet ke dni sčítání byl 14 334, tj. 56 % z celkového počtu všech neobydlených domů. Ve správním obvodu Nové Město na Moravě a Pelhřimov podíl neobydlených domů sloužících k rekreaci dosáhl dokonce 67,1 %. S počtem 1 956 domů sloužících k rekreaci se podílí Pelhřimov 13,6 % na celkovém počtu těchto domů v kraji.



Z hlediska typu se trvale obydlené domy člení na rodinné domy, bytové domy a ostatní, přitom největší zastoupení mají rodinné domy, kterých bylo ke dni sčítání v roce 2001 celkem 94 685 tj. 91,4 %. Největší zastoupení rodinných domů má správní obvod Moravské Budějovice (95,0 %) a nejmenší Chotěboř (86,8 %)
Průměrné stáří domovního fondu je dané obdobím výstavby nebo zásadní rekonstrukce a v kraji dosahuje úrovně 42,9 roků. Nejstarší domy jsou ve správním obvodu Telč s průměrným stářím 47,9 roků, naopak nejmladší domovní fond má Žďársko (36,9).
Bytový fond v kraji se v období mezi sčítáními zvýšil o 7 194 trvale obydlených bytů na 179 784. Ve správních obvodech Humpolec a Pacov se počet trvale obydlených bytů snížil, naopak ve Žďáru nad Sázavou byl zaznamenán největší nárůst a to o 9,5 %.
Více než o polovinu vzrostl v kraji počet neobydlených bytů (celkem o 11 174 bytů), přitom ve správním obvodu Telč se zvýšil za deset let dokonce o 82,1 %. Z neobydlených bytů nejvyššího podílu dosahují byty sloužící k rekreaci. V absolutním počtu jich bylo ke dni sčítání 14 657, což v kraji představuje 44,5 %. V jednotlivých správních obvodech byl zaznamenán nejvyšší podíl v Novém Městě na Moravě (56,2 %) a Pelhřimově (56,1 %). Dalším významnějším důvodem neobydlenosti je přechodné bydlení, takových bytů bylo v kraji 5 351 a představují 16,3 % z neobydlených bytů. Nejvyšší podíl těchto bytů je zaznamenán v Telči (19,3 %) a Jihlavě (21,4 %). Nejmenší podíl přechodně neobydlených bytů je na Bystřicku (11,2 %).

V letech 1997 až 2003 bylo v kraji dokončeno 8 823 bytů z toho absolutně nejvíc ve správním obvodu Jihlava (2 269 bytů) a Třebíč (1 081 bytů). K hodnocení vývoje počtu dokončených bytů je lépe využít ukazatele intenzity bytové výstavby, což je počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu, jeho hodnota se pohybovala v rozmezí od 8,1 v Pacově a Žďáru nad Sázavou do 23,4 v Jihlavě. Převládá bytová výstavba rodinných domů nad domy bytovými, neboť těch bylo v kraji v letech 1997-2003 postaveno více než dvakrát tolik. Z celkového počtu 1 608 bytů vzniklých ve sledovaném období v bytových domech nebyl postaven žádný ve správních obvodech Bystřice nad Pernštejnem a Pacov. V nástavbách, přístavbách vestavbách vzniklo v kraji 2 238 bytů, nejvíce na Jihlavsku (700).




Obytná plocha bytů dokončených v letech 1997 až 2003 byla ve správních obvodech značně rozdílná. Ve sledovaném období se nejrozměrnější byty stavěly v roce 1998 na Humpolecku, kde byla průměrná obytná plocha jednoho dokončeného bytu téměř 100 m2. Velikost obytné plochy jednoho bytu v kraji se pohybovala od 61,3 m2v roce 1997 do 73,7 m2 v roce 2001.

Zveřejněno dne: 30.06.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.