Správní obvody obcí s rozšířenou působností - kraj Vysočina - 2004


Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Pro p

Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB

Pro posouzení ekonomické aktivity byly použity výsledky SLDB v roce 2001. V té době bylo v kraji 256 686 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho bylo 44 % žen. Největší podíl mezi ekonomicky aktivními mají ženy ve správním obvodu Jihlava (44,8 %) a nejmenší v Chotěboři a Pacově (shodně 42,8 %). Na 100 mužů starších patnácti let připadá 68,4 ekonomicky aktivních mužů, přičemž největší podíl byl na Jihlavsku (70,6) a nejmenší na Bystřicku (63,3). Nejvyšší hodnotu míry ekonomické aktivity vykazovalo Jihlavsko i u žen (54,3).
Z ekonomicky aktivních tvořily největší skupinu zaměstnané osoby, zaměstnavatelé a samostatně činní. V kraji jejich podíl představoval 93,1 %, nejvíce jich bylo na Pelhřimovsku (96 %) a nejméně na Moravskobudějovicku (88,1 %). Celkem 2,8 % připadalo na pracující důchodce, z toho ve správním obvodu Pacov jich byly 4,0 %. Kategorie zaměstnavatelů se v celém kraji podílela na ekonomicky aktivních 2,9 %, přičemž nejvyšší podíl 3,2 % byl zaznamenán ve správním obvodu Pelhřimov.
Na ekonomicky neaktivním obyvatelstvu kraje se nejvíce podíleli nepracující důchodci a to 45 %. Na Humpolecku a Pacovsku dosáhl tento podíl shodně 49,9 %. Celkem 37,0 % neaktivního obyvatelstva tvořili žáci, studenti a učni, z toho nejvíce na Třebíčsku a Ždársku shodně 39,0 %. Z uvedených hodnot je zřejmé, že struktura ekonomicky neaktivních úzce souvisí s věkem obyvatel jednotlivých regionů.
Podle vykonávané činnosti je největším zaměstnavatelem odvětví služeb, v němž v kraji pracovalo 46 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, na Náměšťsku představoval tento podíl 52 %. Proti roku 1991 byl v kraji zaznamenán nárůst o 13,3 procentního bodu a tento vývojový trend se projevil ve všech správních obvodech. Značný úbytek ekonomicky aktivního obyvatelstva v průběhu desetiletí byl zaznamenán v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolov v úhrnu o 11,7 procentního bodu, přičemž ve správním obvodu Velké Meziříčí byl rozdíl největší a dosáhl hodnoty 16,8 procentního bodu.



V odvětví průmyslu došlo k poklesu podílu na úrovni kraje z 39 % na 35,9 %, tato vývojová tendence platí pro všechna správní území s výjimkou Moravských Budějovic a Telče, kde se podíl zaměstnaných v průmyslu zvýšil. Nejvyšší podíl byl zaznamenán ve Světlé nad Sázavou (45,8 %) a nejnižší v Náměšti nad Oslavou (27,2 %). Ve stavebnictví bylo v kraji zaměstnáno 8,4 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a zde se podíl zvýšil proti roku 1991 o 1,5 procentního bodu, z této vývojové charakteristiky se vymykají pouze dva regiony. Jedním je Humpolec, kde podíl zůstal v průběhu sledovaného desetiletí zachován a Jihlava, kde se počet pracovníků ve stavebnictví dokonce snížil a to o 0,2 procentního bodu. Nejvyšší podíl v kraji byl zaznamenán v Třebíči (9,9 %). Nejméně lidí pracuje ve stavebnictví na Pacovsku (6,3 %).
V kraji dojíždělo za prací 98 564 osob, tj. 41,5 % ze všech zaměstnaných. Ve správních obvodech vyjíždělo za prací nejvíce osob na Náměšťsku (59,4%) a nejméně na Jihlavsku (32,1%). Více než tři čtvrtiny vyjíždějících musí cestovat za prací denně a nejčastější doba trvání cesty je 15-29 minut. Žáků, studentů a učňů vyjíždělo do škol v úhrnu 43,6%, z toho nejméně ve správním obvodu Jihlava, nejvíce vyjíždějících je v Náměšti nad Oslavou (60,4%).

Nezaměstnanost podle MPSV

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2003 dosáhla úrovně 9,29 % a proti roku 2001 vzrostla o 2,2 procentního bodu. Rostoucí vývojová tendence byla zaznamenána i ve všech správních obvodech, i když mezi jednotlivými regiony jsou poměrně velké rozdíly. K trvale nejvíce postiženým oblastem patří Nové Město na Moravě (10,0 %), Bystřice nad Pernštejnem (11,99 %), Telč (12,74 %), Třebíč (13,70 %), Náměšť nad Oslavou (14,06 %) a Moravské Budějovice (16,83 %). Vyšší míra nezaměstnanosti je ovlivňována celou řadou faktorů jako je restrukturalizace zemědělství, špatné dopravní spojení a značná odlehlost od krajského města.


Nejnižší nezaměstnanost je zaznamenána ve správním obvodu Pacov (5,30 %) a Pelhřimov (5,28 %).
Na 23 841 uchazečů o zaměstnání připadalo v kraji 1 317 volných pracovních míst, což odpovídá 18,1 uchazečům na jedno volné pracovní místo. Přibližně třetina, přesně 33,8 % uchazečů hledalo práci déle než dvanáct měsíců. Nejvíce v Bystřici nad Pernštejnem (43,5 %), nejméně v Humpolci (12,6 %). Z celkového počtu nezaměstnaných bylo 13,6 % osob se změněnou pracovní schopností, přičemž jejich největší podíl byl zaznamenán v Bystřici nad Pernštejnem (25,2 %) a v Novém Městě na Moravě (19,6 %). Nejmenší zastoupení těchto osob měly správní obvody Humpolec (8,9 %) a Telč (8,7 %).

Zveřejněno dne: 30.06.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.