1.2 Vývoj sídelní struktury

Obdobně jako v jiných venkovských okresech ovlivnily na Svitavsku vznik sídelní struktury přírodní podmínky, dlouhodobě však působily i ekonomické a sociální vlivy. Poloha okresu na Česko-moravském pomezí spolu s německou středověkou kolonizací měla za následek vytvoření menších středisek osídlení a jejich spádových území. Centrální a východní část okresu byla systematicky osídlena až při německé kolonizaci ve 13. století. Starší osídlení s hustší sítí menších obcí je na severozápadě okresu (Trstěnice, Sebranice a Litomyšl). Z ostatních částí okresu se nejstarší zmínky vztahují k městům Bystré (11. století), Jevíčko a Polička (rok 1200). Obce však postupně vznikaly až do 18. století. K nejmladším patří Rozhraní (1834). Převážně německé osídlení v centrální a severovýchodní části okresu trvalo až do roku 1945. Po odsunu německého obyvatelstva se výrazně snížil počet obyvatel v řadě obcí a některé osady téměř zanikly.

Ve 2. polovině 20. století se začal počet obcí snižovat. Jestliže bylo na území svitavského okresu při soupise v roce 1947 celkem 160 obcí, již při sčítání lidu v roce 1950 jich bylo o 8 méně. Kromě běžného slučování obcí byl po roce 1948 zaznamenán i 1 případ vysídlení obce a jejího zrušení v souvislosti s vyhlášením pásma hygienické ochrany vodního zdroje pro město Brno (Muzlov). Obce se slučovaly až do roku 1985, kdy bylo v okrese pouze 81 obcí. Obyvatelé některých obcí se nesmířili s násilným slučováním v 70. a 80. letech a využili demokratizace společnosti k opětnému rozdělení. V období 1990 – 1992 se 32 obcí osamostatnilo a při sčítání lidu k 1. březnu 2001 měl okres 113 obcí. Od předchozího sčítání proběhlo osamostatňování obcí pouze k 1. lednu 1992, kdy se od Moravské Třebové odpojila Gruna (s částí Žipotín), Malíkov a Radkov, z Městečka Trnávky se vyčlenilo Bezděčí u Trnávky (s částí Unerázka) a od Křenova se osamostatnily Janůvky.

Tab. 1 Základní údaje o obcích

Počet částí obcí se na území okresu postupně snižoval. Jestliže v roce 1961 jich bylo 211, v roce 1991 jen 188 a v roce 2001 celkem 191. Nejvíce částí obcí má nadále Městečko Trnávka (12) a Litomyšl (10). Moravská Třebová se po roce 1992 zařadila s 5 částmi až za Poličku a Svojanov (po 6 částech). Svitavy mají 4 části. Naproti tomu v roce 2001 se na části nedělilo 76 obcí. Od roku 2002 se k nim ještě připojilo město Březová nad Svitavou, které zrušilo části Dlouhá a Zářečí.

Údaje zjištěné při sčítání lidu jsou zpracovávány a publikovány až do úrovně základních sídelních jednotek neboli základních prvků sídelní struktury, které jsou skladebnou součástí každého sídelního útvaru. Představují část území obce s jednoznačnými územně-technickými a urbanistickými podmínkami

(ve vybraných městech se jedná o urbanistické obvody, na ostatním území o sídelní lokality). Počet základních sídelních jednotek se od roku 1970 zvýšil o 43. Zatímco ve venkovském osídlení se jejich počet po redukci v 70. letech téměř neměnil, ve městech byly zejména v 80. letech 20. století vytvářeny nové urbanistické obvody. V uplynulém desetiletí přibylo 7 základních sídelních jednotek.

Ve velikostní struktuře obcí dochází k růstu počtu malých obcí do 200 obyvatel a též obcí ve skupině 200 – 499 obyvatel, a to nejen vlivem dezintegrací obcí, ale i v důsledku vylidňování venkova. Skupina obcí s 200 – 499 obyvateli je v současné době nejpočetnější (44 obcí). Jestliže žilo před rokem 1914 na území dnešního svitavského okresu téměř o polovinu obyvatel více než dnes, počet obyvatel ve městech (po přepočtu na současnou strukturu) nedosahoval dnešní úrovně. Rozhodující úbytek byl tedy v obcích do 2 000 obyvatel. To, že se nejedná jen o vliv odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce, lze doložit na tom, že typicky česká obec Svojanov se přesunula za 100 let z kategorie obcí s více než 2 000 obyvateli do kategorie s 200 – 499 obyvateli a Pustá Rybná z kategorie 1 000 – 1 999 do skupiny obcí s méně než 200 obyvateli.

Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí dle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001

Vylidňování malých obcí pokračovalo i v období 1991 – 2001, to potvrzuje snížení průměrného počtu trvale bydlících v obci do 200 obyvatel ze 131 na 116 osob a u obcí s 200 – 500 obyvateli z 348 na 330 osob. V obcích s 500 – 999 obyvateli došlo k jediné změně – hranici 500 obyvatel překročil Kamenec u Poličky. V obcích nad 2 000 obyvatel se v úhrnu stav obyvatel zvyšoval, pokles byl pouze v Moravské Třebové. Dnešní úbytek obyvatelstva v malých obcích je dán především stárnutím obyvatelstva těchto obcí. Tím, že ekonomicky aktivní mají malou možnost pracovního uplatnění na venkově a podmínky pro dojíždění za prací se zhoršují, nevracejí se absolventi škol do svého bydliště a hledají uplatnění ve městech. To má dopad na stárnutí obyvatelstva na venkově a na růst počtu neobydlených bytů včetně jejich využívání k rekreačním účelům. Podíl městského obyvatelstva zůstává v okrese poměrně malý. Za 10 let se i po vzniku 2 nových měst zvýšil z 50,1 na 53,2 %. Nízký podíl městského obyvatelstva se projevuje též v podprůměrné hustotě obyvatel. Na 1 km2 nyní připadá 77 obyvatel, zatímco v roce 1910 jich bylo 112.

Tab. 3 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k 1. 3. 2001

Nejčastěji používané členění okresu na menší celky bylo v 80. a 90. letech 20. století podle územních obvodů pověřených obecních úřadů. V době, kdy vznikaly pověřené obecní úřady, bylo v okrese pouze 5 měst a každé z nich se stalo centrem územního obvodu. K největšímu úbytku obyvatel došlo v územních obvodech Jevíčka a Moravské Třebové. V těchto obvodech je také nejnižší hustota zalidnění. Nejvyšší koncentrace obyvatelstva je v územním obvodě města Svitav, kde je podíl obyvatel města vyšší než

55 % veškerého obyvatelstva územního obvodu. Nejnižší podíl městského obyvatelstva je v územních obvodech měst Litomyšl a Jevíčko (42 %).

Změny v územním členění státní správy platné od 1. ledna 2003 příliš neovlivnily dosud platné vymezení územních obvodů. Navíc byly nově vymezeny 4 územní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP):

- Litomyšl – k původnímu území pověřeného obecního úřadu bez obce Karle byly přiřazeny obce Němčice, Sloupnice a Vlčkov z okresu Ústí nad Orlicí
- Moravská Třebová – celé obvody pověřených obecních úřadů Jevíčko a Moravská Třebová
- Polička – územní obvod je totožný s obvodem pověřeného úřadu
- Svitavy – k původnímu obvodu pověřeného úřadu přešla od Litomyšle obec Karle.
S ohledem na to, že výše uvedené územní obvody obcí s rozšířenou působností nejsou důsledně skladebné do hranic okresů, bude jejich podrobná charakteristika z pohledu sčítání lidu, domů a bytů součástí krajské analytické publikace.