3.1.2 Rozvoj malého a středního podnikání

Regionální ukazatele pro všechny kraje společné

Rozvoj malého a středního podnikání stabilizuje regionální ekonomiku zejména díky své flexibilitě. Údaje o těchto ekonomických subjektech se dostávají do centra zájmu při hodnocení vývoje regionálních ekonomik. Jde o přiblížení ekonomického významu skupiny malých a středních podniků, která je velmi důležitým prvkem stability hospodářského vývoje a zaměstnanosti

Podíl zaměstnaných v malých a středních podnicích na celkovém počtu zaměstnaných na daném území (zjišťováno při Výběrovém šetření pracovních sil) poskytuje informaci o významu malého a středního podnikání pro ekonomickou situaci obyvatel daného regionu. Zaměstnanost v malých a středních podnicích je zkonstruována jako součet počtu zaměstnanců v podnicích, které mají podle Registru ekonomických subjektů od 1 do 249 zaměstnanců (podle stavu k 31. 12.), osob pracujících na vlastní účet (tzn. bez zaměstnanců) a pracujících rodinných příslušníků podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil.

V hl. m Praze je zaměstnanost v malých a středních podnicích nadprůměrná. V roce 2003 to byly téměř tři čtvrtiny všech zaměstnaných (74,4 %) a v roce 2006 stále více než 70 % (72,0 %). V roce 2003 byl v Praze tento podíl o 7 procentních bodů větší než v ČR celkem a v roce 2006 větší o 6 procentních bodů. Podobně vysoký byl podíl zaměstnanosti u malých a středních podniků v roce 2006 ještě ve dvou moravských krajích (Jihomoravský a Zlínský), ale ve všech ostatních regionech byl tento podíl nižší než udává celorepublikový průměr. Vůbec nejnižší zastoupení na celkové zaměstnanosti měly malé a střední podniky v kraji Moravskoslezském. Sousední Středočeský kraj stojí ve středu této škály. Pouze vPraze, Jihomoravském a Zlínském kraji zaměstnanost v malých a středních podnicích včetně osob pracujících na svůj účet v roce 2006 převyšuje celorepublikový průměr.

Graf 3.1.2.1
Zaměstnanost v malých a středních podnicích v hl. m. Praze a ČR

Graf 3.1.2.2
Podíl malých a středních podniků na zaměstnanosti v roce 2006 (v %) podle krajů

Pokles zastoupení zaměstnanců malých a středních podniků včetně OSVČ v celku zaměstnaných ve srovnání roku 2006 a 2003 byl zaznamenán v Praze i v ČR celkem.

I ve všech českých krajích, s výjimkou kraje Jihočeského, se zaměstnanost v malých a středních podnicích snížila. Naproti tomu na Moravě vykázal tento ukazatel vzestup.

I přes klesající podíl zaměstnaných v malých a středních podnicích zůstává Praha stále regionem s nejvyšším zastoupením těchto zaměstnaných na celku zaměstnaných.

Ukazatele pro hl. m. Prahu

Základním zdrojem dat o ekonomických subjektech se sídlem na daném území je Registr ekonomických subjektů, který vede ČSÚ. Ekonomické subjekty, kterými se rozumí právnické subjekty a fyzické osoby s postavením podnikatele, se do registru zapisují na základě údajů, které ČSÚ získal podle zvláštních zákonů nebo podle zákona o státní statistické službě. Registr se pravidelně aktualizuje. Tento zdroj nám umožňuje adresně identifikovat tyto subjekty a kromě identifikací obsahuje údaje o právní formě subjektu, o převažující činnosti, je zde uvedena kategorie dle počtu pracovníků a institucionální sektor.

Ovšem i údaje z tohoto registru mají svá omezení. Musíme si být vědomi skutečnosti, že zvyšování počtu zapsaných subjektů je zčásti i důsledkem toho, že subjekty se při svém vzniku do registru zapsat musí (aby jim mohlo být vydáno identifikační číslo, které ke své činnosti bezpodmínečně potřebují), ale na druhé straně při přerušení činnosti a někdy ani při jejím ukončení se tyto informace do statistického registru nedostanou. Neohlášení ukončení či přerušení činnosti je nejčastější u ekonomických subjektů bez zaměstnanců. Součástí registru jsou i subjekty u nichž není uvedeno, zda mají zaměstnance nebo jsou to subjekty bez zaměstnanců (tento údaj ke konci roku 2006 nebyl uveden v ČR u více než 50 % ekonomických subjektů). Právě subjekty, které neuvedly stav zaměstnanců nebo neaktualizovaly skutečnost, že jsou bez zaměstnanců můžeme nejčastěji chápat jako neaktivní, ale přesto patří do celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Potvrzení o skutečném provozování podnikatelské činnosti získává ČSÚ i z různých výběrových statistických zjišťování a z nich víme, že nějakou činnost opravdu provozuje cca polovina zapsaných ekonomických subjektů.

Nejvýznamnější část celkového počtu ekonomických subjektů představují subjekty bez zaměstnanců (v ČR ke konci roku 2006 to bylo více než 70 % ze všech subjektů, u nichž byl uveden údaj o zaměstnancích), což jsou převážně fyzické osoby. Pro značnou část z nich ovšem ohlášená činnost nemusí být jediným a hlavním zdrojem příjmů. Může jít jen o příležitostné vykonávání doplňkových činností.

Také struktura subjektů podle převažujícího odvětví ekonomické činnosti je silně ovlivněna právě velkým počtem zapsaných fyzických osob, zejména živnostníků, jejichž činnost ve výsledku ovlivňuje ekonomiku podstatně méně než příkladně činnost velkých podniků jejichž počet je podstatně nižší.

S vědomím uvedených limitů byly vybrány pro Prahu tyto doplňující ukazatele, jejich zdrojem jsou údaje z RES.

· Celkový počet ekonomických subjektů s 1 - 249 zaměstnanci v členění podle odvětví 2001,2003,2006 ČSÚ

Jedná se ekonomické subjekty, které mají podle Registru ekonomických subjektů od 1 do 249 zaměstnanců a to podle stavu k 31. 12. daného roku.

· Podíl počtu ekonomických subjektů s 1 - 249 zaměstnanci na celkovém počtu zapsaných ekonomických subjektů, u nichž nechybí údaj o počtu zaměstnanců (v%) 2001,2003,2006 ČSÚ
Relativní ukazatel, který vypovídá o postavení malých a středních podniků.

· Celkový počet ekonomických subjektů bez zaměstnanců v členění podle odvětví 2001,2003,2006 ČSÚ
Jedná se ekonomické subjekty, které mají uvedeno v Registru ekonomických subjektů, že nezaměstnávají žádné zaměstnance to podle stavu k 31. 12. daného roku. Jedná se tedy převážně o osoby samostatně výdělečně činné.

· Podíl počtu ekonomických subjektů bez zaměstnanců na celkovém počtu zapsaných ekonomických subjektů, u nichž nechybí údaj o počtu zaměstnanců (v%) 2001,2003,2006 ČSÚ
Relativní ukazatel, který vypovídá o aktivitě fyzických osob samostatně výdělečně činných, které buď vyvíjejí ohlášenou činnost jako hlavní zaměstnání nebo souběžně se svým zaměstnáním

Tab. 3.1.2.1
Registrované ekonomické subjekty od 0 do 249 zaměstnanců podle vybraných odvětví

Malé a střední podnikání je především spojováno s podniky s nižšími počty zaměstnanců, zpravidla s podniky od 1 do 249 zaměstnanců. Počet těchto subjektů je v Praze poměrně stabilní, ve srovnání s rokem 2001 se jen velmi mírně zvýšil. Nejvíce těchto subjektů se zabývá obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou jsou subjekty zabývající se činnostmi v oblasti nemovitostí a pronájmu, ale do této kategorie odvětví spadají i ty subjekty, které se věnují službám pro jiné podniky, ale i zpracování dat a také výzkumu a vývoji. Toto odvětví je v hl. m. Praze ve všech ohledech velmi silně zastoupeno. Jeho význam mezi malými a středními podniky v posledních letech stále roste. Ve srovnání s rokem 2001 se počet podniků s 1 až 249 zaměstnanci zvýšil v tomto odvětví téměř o pětinu (18 %). Mírný nárůst firem s 1 až 249 zaměstnanci byl v Praze zaznamenán i v odvětví stavebnictví. Naproti tomu v ostatních odvětvích, kde je zvýšený počet registrovaných ekonomických subjektů s těmito počty zaměstnanců dochází k mírnému poklesu jejich podílu. Stále však více než 85 % všech malých a středních podniků v hl. m. Praze podniká v terciárním sektoru.

Celkově význam podniků této velikostní kategorie roste, v roce 2006 se již blížil ke 30 % ze všech podniků s udaným počtem zaměstnanců.

Počet ekonomických subjektů bez zaměstnanců, kam jsou řazeny zejména osoby samostatně výdělečně činné, je v absolutních hodnotách poznamenán určitým metodickým posunem mezi lety 2004 a 2005, kdy byla provedena revize aktivity registrovaných subjektů. Početní vývoj těchto subjektů vykazuje určitý pokles. Také u osob pracujících na vlastní účet se více než třetina z nich v Praze věnuje činnostem v oblasti nemovitostí a pronájmu a služeb pro podniky. Sem spadají různí samostatní účetní, ale i část pracovníků např. v reklamě, marketingu a podobně, pokud pracují jako soby samostatně výdělečně činné. Podíl tohoto odvětví zde výrazně narůstá. Naproti tomu mírně klesá počet osob, které se věnují obchodu a službám pro osobní potřebu. Stále to však je druhé nejsilněji zastoupené odvětví. Poklesl i podíl těch, kteří se věnují ubytování a stravování. Z výsledků jiných statistických zjišťování víme, že počty zaměstnanců v obou těchto odvětvích v Praze rostou, lze předpokládat, že část osob pracujících na vlastní účet se stala zaměstnanci větších podniků a věnují se stejné činnosti, ale v jiném právním vztahu. Zvýšil se i podíl těchto subjektů podnikajících v dopravě. Nárůst podílu byl však zaznamenán i u OSVČ pracujících ve stavebnictví a také ve zpracovatelském průmyslu. Přesto trvale cca čtyři pětiny všech ekonomických subjektů bez zaměstnanců se věnují činnostem terciární sféry.

V roce 2006 ekonomické subjekty bez zaměstnanců představovaly necelých 70 % ze všech registrovaných subjektů s udaným počtem zaměstnanců.

Podniků s více než 249 zaměstnanci je v Praze jen velmi malý počet (v roce 2006 to bylo 513 podniků) a bylo v nich zaměstnáno 38 % ze všech zaměstnaných.

Do charakteristik malého a středního podnikání tedy bezesporu spadá také podnikatelská aktivita jednotlivých obyvatel. Jedním ze zdrojů údajů o podnikatelské aktivitě obyvatel daného území je Výběrové šetření pracovních sil. Výsledky tohoto šetření v přepočtu na celou populaci ukazují strukturu obyvatelstva ve věku 15 a více let podle postavení v zaměstnání, jde o četnosti zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob pracujících na vlastní účet, členů produkčních družstev a i pomáhajících rodinných příslušníků. Tyto údaje jsou získávány dopočty z výběrového šetření, takže je lze uvádět v územním členění jen do úrovně krajů, v Praze je to pouze za hlavní město celkem. Všechny údaje se zde týkají osob bydlících na území Prahy na rozdíl od údajů z RES, kde jde o územní identifikaci podle sídla podniku. Porovnání údajů z výsledků VŠPS s výstupy z RSO pak umožní přesnější interpretaci dat z těchto dvou zdrojů.

· Počet zaměstnaných podle postavení v zaměstnání 2001 – 2006 ČSÚ
Zaměstnanci jsou osoby s formální vazbou k zaměstnání. Mezi zaměstnance patří podle ILO rovněž příslušníci armády (vojáci z povolání).
Pracovníci na vlastní účet jsou osoby zaměstnané ve vlastním podniku pokud nemají žádné zaměstnance, tedy podnikatelé bez zaměstnanců. Jsou to osoby, které nemají uzavřen pracovní poměr s jakýmkoli zaměstnavatelem.
Jako samostatná kategorie jsou klasifikováni členové produkčních družstev. Pro potřeby mezinárodního srovnání jsou pak tyto osoby na doporučení ILO spojovány se skupinou zaměstnanců.
Za zaměstnané ve vlastním podniku se považují i pomáhající rodinní příslušníci bez ohledu na počet hodin odpracovaných během referenčního týdne.

· Vývoj počtu zaměstnavatelů řetězové-meziroční indexy (v %) 2001 – 2006 ČSÚ

· Vývoj počtu osob pracujících na vlastní účet řetězové-meziroční indexy (v %) 2001 – 2006 ČSÚ

K vyjádření vývoje počtu těchto osob byly použity meziroční indexy.

· Podíl zaměstnavatelů v Praze na celku zaměstnavatelů v ČR (v%) 2001 – 2006 ČSÚ

· Podíl osob pracujících na vlastní účet v Praze na celku těchto osob v ČR 2001 – 2006 ČSÚ

Relativní ukazatel, který dokumentuje zastoupení individuální ekonomické aktivity obyvatel hl. m. Prahy na celku ČR.

Tab. 3.1.2.2
Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání podle VŠPS (v tisících osob)

Celkově vývoj v posledních 6 letech lze označit jako početní nárůst všech ekonomicky aktivních osob. Nejvýrazněji se ovšem zvýšil počet zaměstnavatelů, kterých v roce 2006 bylo v Praze o čtvrtinu více než v roce 2001. Počet osob pracujících na vlastní účet se ve srovnání s rokem 2001 také poměrně značně zvýšil. Lze říci, že podnikatelská aktivita obyvatel hlavního města sílí. Nárůst počtu zaměstnavatelů se projevil v letech 2002 a 2006. U osob samostatně výdělečně činných šlo o růst zejména v počátku sledovaného období a následně ke stagnaci. V roce 2006 zaměstnavatelé představovali 5,2 % ze všech ekonomicky aktivních a osoby pracující na vlastní účet v Praze představovaly necelých 15,7 % ze všech ekonomicky aktivních. V roce 2006 tedy samostatně podnikajících osob bylo v Praze 21 % a v roce 2001 to byl jen 19 % ekonomicky aktivních. V ČR celkem byl v roce 2006 podíl zaměstnavatelů 4,1 % a osob pracujících na vlastní účet 11,4 %, tedy 15,5 % ekonomicky aktivních bylo zařazeno do těchto dvou kategorií. Míru podnikatelské aktivity lze dokumentovat i podílem pražských zaměstnavatelů a osob pracujících na vlastní účet na celku republiky. Zatímco ekonomicky činní pražští obyvatelé představují 13 % ze všech ekonomicky činných v ČR, podíl zaměstnavatelů je v Praze necelá pětina a osob pracujících na vlastní účet téměř čtvrtina ze všech v ČR.