Publikace o dojížďce za prací a do škol v hl. m Praze uzavírá proces zpracování údajů ze SLDB 2001. Data o dojížďce pražské populace byla tentokrát zpracována také za dojíždějící v rámci hlavního města a to v územním členění až do městských částí. Takto podrobně jsou údaje o dojížďce ze sčítání lidu, domů a bytů prezentována poprvé. V předchozích cenzech byla dojížďka v Praze běžně chápána pouze jako dojížďka mezi obcemi (tak jako v celé ČR) a obecně tedy byly publikovány pouze údaje týkající se dojížďky přes hranice města. Podrobné údaje o vyjížďce a dojížďce i v rámci hlavního města byly sice zjišťovány již od roku 1980, ale detailní zpracování dat o vnitropražských cestách za prací a do škol bylo prováděno pouze specializovanými organizacemi, které se přímo zabývaly problematikou městské dopravy v Praze. Základní zpracování výsledků ze SLDB 2001 bylo v tomto členění provedeno poprvé a umožnilo zmapovat tento druh mobility obyvatel v územním detailu až do jednotlivých městských částí. Při popisu struktury osob cestujících mezi jednotlivými částmi hlavního města bylo použito velkého počtu kritérií. Všeobecná prezentace těchto výsledků rozšiřuje služby ČSÚ veřejnosti.

Publikace o dojížďce osob z údajů SLDB 2001 byly v jednotlivých krajích zpracovány podle jednotného vzoru. Praha však má mezi kraji zcela specifické postavení. Území kraje je totožné s administrativním vymezením hlavního města Prahy a například prostorové typy cest uváděné v ostatních regionech ČR mají v prostoru Prahy zcela jinou vypovídací hodnotu. Pro Prahu je právě mimořádně podstatné cestování za prací a do škol uvnitř města, mezi jednotlivými částmi metropole. Zpracováním této rozsáhlé databáze vnitroměstských cest obyvatel Prahy byly získány podrobnější údaje než v ostatních velkých městech republiky. Výsledná podoba „pražské“ publikace se tak od publikací z ostatních regionů značně liší.

• Největší objem vyjížďky za prací i do škol představuje vyjížďka v rámci hlavního města. Na jiné místo ČR či do zahraničí cestuje za prací jen 6 % ekonomicky aktivních obyvatel Prahy. Do škol mimo Prahu pak směřuje pouze 5 % studentů. Do Prahy ovšem dojíždí také značný počet osob bydlících mimo hlavní město a to jak za prací, tak do škol. Ze všech pracujících v Praze v roce 2001 byla již více než pětina bydlící mimo hlavní město a téměř čtvrtina ze všech žáků, studentů a učňů byla mimopražských. Ve srovnání se situací v roce 1991 obrat cest přes hranice hlavního města značně vzrostl. To se týká jak vyjížďky obyvatel mimo Prahu, tak dojížďky obyvatel ostatních krajů České republiky do Prahy. Rozšiřování tohoto druhu mobility má své důvody ve společensko-ekonomických, ale i sociálně kulturních změnách, k nimž došlo po roce 1989. I přes tento nárůst jsou ovšem pro Prahu nejdůležitější směry a intenzita dojížďky uvnitř města. Tak, jako se zvyšuje obrat cest přes hranice kraje, zvyšuje se také rozsah cest na delší vzdálenosti uvnitř města. Tyto delší cesty jsou reprezentovány dojížďkou přes hranice správních obvodů.
• V Praze žije 592 tisíc pracujících obyvatel, ekonomika města ale nabízí 726 tisíc pracovních příležitostí. Obyvatelé Prahy jsou v drtivé většině zaměstnáni na území hlavního města a obsadí více než 77 % pracovních míst na území, zbytek je obsazen obyvateli ostatních krajů České republiky. Objem dojížďky z ostatních částí ČR stále roste. Vzrůstá důležitost mobility pracovní síly, což se projevuje v růstu počtu dojíždějících. Při hodnocení rozsahu a struktury vyjížďky a dojížďky v Praze byly potvrzeny jevy zjištěné i jinde v ČR. S rostoucí vzdáleností mezi bydlištěm a pracovištěm přibývá mezi dojíždějícími osobami mužů, osob mladších věkových skupin a vysokoškolsky vzdělaných osob. Je zřejmé, že více specializované pracovní příležitosti se zvýšenými požadavky na odbornost a kvalifikaci zaměstnance jsou většinou obsazovány uchazeči, u nichž vzdálenost od bydliště není tak významným faktorem.
• Na základě výsledků SLDB 2001 týkajících se dojížďky za prací byla zpracována analýza směrů dojížďky a celé území ČR bylo rozděleno na tzv. pracovní mikroregiony, které byly stanoveny jako relativně uzavřené územní celky na základě směru a rozsahu dojížďky za prací. Z této analýzy jednoznačně vyplývá, že Praha je centrem největšího a nejvýznamnějšího pracovního mikroregionu v republice. Rozsah dojížďky do hlavního města byl v 293 obcích Středočeského kraje natolik významný, že byly tyto obce klasifikovány jako zázemí Prahy a společně s ní tvoří funkčně propojený celek – pracovní mikroregion Praha. Největší ze 184 pracovních mikroregionů v ČR, mikroregion Praha, má rozlohu 2 223 km2, bydlí zde 1 443 tisíc obyvatel (v zázemí pražského pracovního mikroregionu bydlí 31 % všech obyvatel Středočeského kraje) a je v tomto mikroregionu 18 % z celkového počtu pracovních příležitostí v ČR. Praha představuje velmi silné jádro mikroregionu. Bydlí zde 81 % obyvatel celého mikroregionu a je zde soustředěno 88 % pracovních míst mikroregionu. Územně se však Praha na celkové rozloze mikroregionu podílí pouze 18 %.
• Po Praze cestuje za prací cca 550 tisíc osob, které zde i bydlí a více než 150 tisíc osob, kteří se sem dopraví z jiných lokalit. Pracovní místa jsou v Praze soustředěna spíše v centrálních městských částech, kam směřují hlavní dojížďkové proudy, a to především z částí města s převažující obytnou funkcí, které se většinou nacházejí v okrajových částech hlavního města. Vzhledem ke koncentraci cest za prací uvnitř města bylo na základě údajů o převládajících směrech dojížďky za prací určeno také 7 vnitropražských pracovních regionů, které jsou tvořeny jednotlivými městskými částmi. Nejvýznamnějším vnitropražským pracovním mikroregionem je region v samotném centru hlavního města, jehož jádrem je městská část Praha 1, a do jehož zázemí patří městské části Praha 2, Praha 3, Praha 7 a Praha–Troja. Tento mikroregion na svém území soustřeďuje 35 % všech příležitostí hlavního města.
• Naprostá většina žáků, studentů a učňů bydlících v Praze navštěvuje školy na jejím území. Po Praze do škol cestuje cca 184 tisíc studujících bydlících v Praze a dále 55 tisíc studujících dojíždějících z jiných míst republiky. Věk žáků, studentů a učňů a typ navštěvované školy určuje i rozdělení podle prostorového typu vyjížďky a dojížďky do škol. Žáci základních škol navštěvují školy co nejblíže svému bydlišti. Střední vzdělávací stupeň je už na místo bydliště vázán méně. Studující, kteří při cestě do školy překračují hranice Prahy, jsou nejčastěji studenti vysokých škol. Do ostatních krajů ČR vyjíždí z Prahy více než 6 tisíc studentů a z nich jsou cca 4 tisíce 19letých a starších, tedy studentů vysokých škol. Do pražských škol dojíždí 55 tisíc osob z ostatních obcí ČR, z nich více než 70 % je 19letých a starších. Čím je vzdálenost mezi místem bydliště a místem školy kratší, tím je zastoupení žáků základních škol mezi dojíždějícími osobami větší.

Osoby vyjíždějící z Prahy nejčastěji směřují do měst v okolí Prahy (s denní frekvencí cest), nebo do jiných regionálních center republiky, která se často nacházejí ve větších vzdálenostech od Prahy, a kam její obyvatelé dojíždějí s jinou frekvencí. Hlavní zdroje zejména dojíždějících pracujících jsou situovány do nejbližšího okolí Prahy. Obce okresů Praha-východ a Praha-západ jsou dnes již jednoznačně chápána jako obytné zázemí pro hlavní město.

Nejčastějším cílem cest uvnitř hlavního města jsou její centrální městské části. Do městské části Praha 1 směřuje každý pátý pracující obyvatel Prahy z celkového počtu osob cestujících mezi pražskými částmi. V Praze 1 připadá na 100 trvale bydlících obyvatel 347 pracovních míst.

Dojíždění uvnitř města, ale i v jeho těsném sousedství je významně ovlivněno systémem městské hromadné a příměstské integrované dopravy. Kvalitní dopravní obslužnost uvnitř města a také v jeho blízkém okolí významně ovlivňuje složení vyjíždějících a dojíždějících osob podle použitého dopravního prostředku a podle doby strávené na cestě mezi místem bydliště a pracovištěm nebo školou. Mezi osobami cestujícími po Praze, ale i vyjíždějících a dojíždějících do Prahy jsou osoby využívající služeb MHD nadprůměrně zastoupeny. Cestující mezi městskými částmi hlavního města se z místa bydliště do místa pracoviště či školy dostanou do jedné hodiny v 93,5 % případů.

Takto podrobně zpracovaná publikace o vyjížďce a dojížďce za prací a do škol na základě výsledků sčítání lidu, domů a bytů byla zpracována poprvé. Je ambicí jejích autorů, aby se stala základem pro dlouhou řadu obdobně zpracovaných údajů z následujících cenzů. Základní metodou užité statistiky je srovnání ukazatelů v časové řadě a proto věříme, že se tato práce stane východiskem pro práce našich následovatelů.