Dojížďka za prací a do škol v hl. m. Praze (na základě výsledků SLDB) - 2001
3. Vyjížďka do škol Do zpracování údajů o vyjížďce
Přílohy
|
3. Vyjížďka do škol Do zpracování údajů o vyjížďce do škol bylo zahrnuto 193 000 žáků, studentů a učňů, kteří bydlí na území hlavního města Prahy. Drtivá většina z tohoto počtu jsou ekonomicky neaktivní osoby. Pouze část (8 851 osob) pak tvoří pracující studenti a učni, tedy osoby ekonomicky aktivní. Z celkového počtu 193 tisíc žáků, studentů a učňů jich do škol vyjíždí 183 968. Rozdíl mezi těmito hodnotami jsou pak studenti a žáci kteří na otázku o vyjížďce neodpověděli nebo takové osoby, které se učí či studují v domě trvalého bydliště. Osoby vyjíždějící do škol pak můžeme ještě rozdělit podle cíle vyjížďky: Graf 3.1 Žáci, studenti a učni bydlící v Praze vyjíždějící do škol z domu trvalého bydliště 
3.1 Struktura vyjíždějících do škol podle prostorového typu vyjížďky
Z celkového počtu žáků, studentů a učňů vyjíždějících z domu trvalého bydliště, jich 95 % vyjíždí do školy na území hlavního města. Rozložení vyjížďky v rámci hlavního města má ale svá specifika. Necelá polovina ze všech vyjíždějících do škol má školu ve stejné části jako bydliště (46 %). Tento podíl se ovšem v jednotlivých městských částech liší. Mezi 57 městskými částmi je i 8 malých městských částí, na jejichž území není ani základní škola. Územní rozložení škol středních spolu s jejich specializací předurčuje rozsáhlejší vyjížďku jejich frekventantů. U studentů škol vysokých se tento rys projevuje ještě zřetelněji. Tab. 3.1.1 Vyjíždějící do škol v rámci Prahy podle prostorového typu vyjížďky a 22 správních obvodů
V členění podle správních obvodů je situace méně diverzifikovaná. Nadpoloviční většina žáků, studentů a učňů vyjíždí mimo hranice správního obvodu bydliště jen ve 4 správních obvodech (Praha 2, Praha 11, Praha 12 a Praha 21). Jde o 2 správní obvody sídlištního typu, kde je poměrně vysoký počet obyvatel ve věku školním a studijním, kde je však malý počet středních škol a vysoké školy zde nemají sídlo. Mezi vyjíždějícími do škol z těchto SO jsou nejsilněji zastoupeni podle věku právě studenti středních škol (15 až 18 let), v SO Praha 12 je takto starých vyjíždějících více než polovina. Dalším správním obvodem se zvýšeným podílem vyjíždějících je Praha 2, kde vyjíždějí mimo SO nejvíce studenti ve věku 19 a více let (44 % ze všech cestujících do jiných správních obvodů) a SO Praha 21, kde je vyjíždějících do škol celkově poměrně málo a mezi nimi dominují také spíše středoškoláci. Zvýšený podíl žáků, studentů a učňů vyjíždějících v rámci obce je možné pozorovat u dalších velkých měst (Brno, Ostrava, Plzeň) v republice. Graf 3.1.1 Vyjíždějící do škol v rámci vybraných měst ČR 
Do školy mimo hranice Prahy vyjíždí pouze necelých 5 % žáků, studentů či učňů. V porovnání s celou republikou je tento podíl významně nižší. V ČR celkem vyjíždí do školy mimo obec 36 % žáků, studentů a učňů. Jelikož je Praha současně i krajem, můžeme vyjížďku mimo hlavní město porovnat i s celorepublikovou vyjížďkou do škol přes hranice krajů. Zde je rozdíl menší. V republice vyjíždí do škol přes hranice kraje jen 9 % žáků, studentů a učňů. V Praze tvoří největší podíl vyjíždějících do škol mimo hlavní město vysokoškoláci případně středoškoláci. Svědčí o tom i skutečnost, že jen necelá polovina (45 %) vyjíždí denně. Jen necelou třetinu mezi vyjíždějícími mimo Prahu představují děti do 14 let. Hlavní cíle vyjížďky do škol mimo území hlavního města Prahy jsou sídla univerzit. Cílem proudů vyjížďky o velikosti 100 a více osob bylo (kromě Říčan s 206 vyjíždějícími) vždy město se sídlem univerzity. Necelé 1 % ze všech vyjíždějících studentů směřuje mimo ČR. Ve srovnání s celorepublikovou hodnotou (0,5 %) je to poněkud zvýšený podíl, ale ve srovnání s jinými velkými městy je v Praze tento podíl naopak nižší. Ve zmíněných městech ČR je tento podíl vyšší. V Brně 2,3 %, Ostravě 1,8 % a Plzni 2,5 %. Tato skutečnost souvisí patrně i s tím, že tato města leží blíže státních hranic a případné místo studia za hranicemi státu je mnohdy dostupnější než pro obyvatele Prahy. 3.2 Vývoj rozsahu vyjížďky do škol
Bez větších problémů můžeme provést srovnání vyjížďky do škol směřující mimo Prahu, protože tyto údaje jsou z každého cenzu standardně zpracovány. Větší problémy jsou spojeny, stejně jako u vyjížďky za prací, se srovnáním dat o pohybu žáků, studentů a učňů v rámci hlavního města. Celkový počet studujících oproti roku 1991 mírně poklesl, ale ve srovnání se SLDB 1980 byl zaznamenán nárůst. Stále trvá situace, kdy naprostá většina studujících osob bydlících v Praze navštěvuje pražské školy. V roce 1980 a 1991 to bylo téměř 100 % ze všech studujících, v roce 2001 kolem 95 %. Zvýšil se tradičně velmi nízký počet vyjíždějících do škol mimo Prahu. Oproti roku 1980 o 165 % a oproti roku 1991 téměř o 100 %. Tab. 3.2.1 Vývoj počtu vyjíždějících do škol
Nárůst počtu studujících vyjíždějících mimo Prahu byl zvláště výrazný v 90. letech. Nově vznikající zejména vysoké a vyšší odborné školy po celé republice zapříčinily i zvýšený zájem u studentů bydlících v Praze, která je tradičně centrem vysokého školství. Největší část vyjíždějících mimo Prahu jsou studenti starší 18 let. Je zde také již významný podíl studentů vyjíždějících do zahraničí (mezi nimi tvoří osoby starší 18 let většinu), což před rokem 1990 bylo téměř nemyslitelné. Pro účely srovnání s předchozími cenzy byla data z roku 2001 přepočtena na tehdy existující správní dělení ČR, protože údaje z let 1980 a 1991 jsou k dispozici pouze za tato území. Tab. 3.2.2 Vývoj vyjížďky do škol mimo Prahu v regionálním členění
Tradičně nejvíce studujících vyjíždí do Středočeského kraje. Jde i o některé obyvatele okrajových částí Prahy, jejichž děti mohou navštěvovat základní školy v blízkém okolí hlavního města. V minulých letech byly druhým nejčastějším cílem školy ve východočeském regionu, ale v roce 2001 je již předstihl region Jihomoravský s moravskou metropolí Brnem. Naopak velmi málo jezdí pražští studenti do severomoravského regionu, přestože i jejich počet se zvýšil nejvýrazněji. Vyjížďku v rámci města je možné srovnávat pouze s údaji za rok 1980, a to pouze v tehdejším správním rozdělení Prahy, to znamená podle 10 správních obvodů. Za rok 1991 jsou k dispozici pouze údaje o mimopražské vyjížďce. Počet studujících vyjíždějících po Praze se od roku 1980 také zvýšil, ale míra nárůstu je výraznější u osob vyjíždějících do škol mimo Prahu. Přesto tvoří studující v Praze nadále naprostou většinu žáků, studentů a učňů bydlících v Praze. Tab. 3.2.3 Vyjíždějící do škol podle správních obvodů Praha 1 – 10 v rámci Prahy v letech 1980 a 2001
Pokud srovnáváme vyjížďku po Praze v dělení na 10 správních obvodů, navštěvuje většina studujících školu umístěnou ve stejném obvodu, kde bydlí. Podíl vyjíždějících mimo správní obvod bydliště ale vzrostl. Ve dvou správních obvodech, a to v Praze 2 a v Praze 7 se tento podíl zvýšil natolik, že osoby cestující do škol do jiného obvodu již mezi vyjíždějícími osobami převažují. Jsou to ty části Prahy, kde velkou část studujících představuje starší mládež (nad 18 let), u kterých je škola v menší míře vázána na místo bydliště, než je tomu u mladších dětí. Naproti tomu v těch částech Prahy, kde jsou novější sídlištní celky se spíše mladšími rodinami s dětmi je podíl studujících v rámci správního obvodu zvýšený. Podíl vyjíždějících mimo obvod se však zvýšil ve všech částech Prahy. 3.3 Intenzita vyjížďky do škol
Počet žáků, studentů či učňů, kteří do školy vůbec nevycházejí a nevyjíždí je v Praze velmi malý. V celé Praze je 535 osob, které uvedly, že se učí či studují doma. Lze tedy říci, že je celková míra intenzity vyjížďky do škol prakticky 100 %. Ovšem u části (5 %) osob vyjíždějících do škol neznáme přesně cil jejich vyjížďky.Intenzita vyjížďky je počítána na 100 žáků, studentů a učňů, kteří bydlí v daném území. Hodnoty intenzity vyjížďky jsou rozdílné podle cíle. Mimo Prahu cestují 3 ze 100 žáků, studentů a učňů bydlících v Praze. Mimo městskou část svého bydliště má školu 44 osob ze 100 bydlících studujících. Tyto základní hodnoty se liší podle jednotlivých správních obvodů a ještě výrazněji v členění až do jednotlivých městských částí. Tab. 3.3.1 Intenzita vyjížďky podle 22 správních obvodů a prostorového typu vyjížďky
Ve většině správních obvodů chodí nadpoloviční většina žáků, studujících a učňů do škol na území téhož obvodu jako má bydliště. Největší podíl studujících se školou v jiném SO je v sídlištních správních obvodech (Praha 11, Praha 12, Praha 15). Mimo Prahu jezdí do školy jen velmi malý podíl studujících, poněkud zvýšená vyjížďka mimo Prahu je ve správních obvodech v okrajových částech města. Více se pak tato diferenciace projevuje v členění do městských částí. V tomto detailu vidíme, že v 29 městských částech má školu v jiné městské části než bydliště nadpoloviční většina bydlících žáků, studentů a učňů. Je i 6 malých městských částí, kde prakticky všichni studují mimo městskou část bydliště. Jsou to městské části, kde nebyla ani základní škola a žáci většinou cestují do nejbližší větší městské části. 3.4 Vyjíždějící do škol podle pohlaví a věku
Na území hlavního města v době SLDB 2001 bydlelo 193 tisíc žáků, studentů a učňů. Z tohoto počtu bylo 49,2 % dívek. U vyjíždějících se ovšem struktura podle pohlaví značně odlišovala v závislosti na cíli vyjížďky. Ve skupinách osob vyjíždějících do škol v rámci městských částí i ve skupině osob vyjíždějících do škol na jiné místo hlavního města byl poměr obou pohlaví v podstatě vyrovnán (cca 49 % dívek). Ovšem u vyjíždějících do škol mimo hranice hlavního města dívky výrazně převládají. Z Prahy vyjíždí do škol mimo město celkem 8 127 žáků, studentů a učňů, z toho 6 461 na jiná místa v ČR a 1 666 do zahraničí. V obou těchto skupinách výrazně převažovaly dívky. Tab. 3.4.1 Vyjíždějící do škol podle pohlaví a prostorového typu vyjížďky
Na celkovém počtu vyjíždějících osob do škol mimo Prahu se dívky podílejí 55 %. Jejich převaha je nejvýraznější ve skupině osob vyjíždějících do škol na území jiného státu, kde tvoří téměř tři pětiny celkového počtu. Rovněž věkové složení vyjíždějících se liší podle prostorového typu vyjížďky. Graf 3.4.1 Vyjíždějící do škol podle věku a prostorového typu vyjížďky 
Věková struktura je u jednotlivých prostorových typů vyjížďky značně odlišná. Informace o věkovém složení osob vyjíždějících do škol svědčí o tom, že mimo Prahu vyjíždějí častěji studenti vyššího věku, kteří navštěvují střední a zejména vysoké školy. Zvláště počtem malá skupina osob vyjíždějících za studiem do zahraničí má z pochopitelných důvodů mimořádně silné zastoupení studentů vyššího věku. Z celkového počtu žáků ve věku 6 až 14 let vyjíždějících do škol jich jezdí mimo Prahu pouze 2,6 %. Naproti tomu mezi studenty 19letými a staršími je podíl studujících mimo hlavní město téměř 10 %. Členění vyjíždějících podle věku v rozdělení podle městských částí respektive správních obvodů je závislé na typu osídlení, tedy na charakteristikách věkové skladby populace v té které části Prahy. Ovšem základní pravidlo, že čím mladší je frekventant školy, tím blíže je tato instituce k jeho bydlišti platí ve všech částech hlavního města. Tab. 3.4.2 Vyjíždějící do škol v rámci Prahy podle věku a 22 správních obvodů
Ve všech částech Prahy tvoří většinu vyjíždějících v rámci správního obvodu bydliště nejmladší žáci. Žáci základních škol tvoří 4/5 celkového počtu studujících osob cestujících uvnitř hranic správních obvodů. Naproti tomu mezi žáky, studenty a učni cestujícími mezi správními obvody tvoří převahu studenti středních a vysokých škol. Jak středoškoláci, tak studenti vysokých škol tvoří v této skupině osob cca 2/5. Složení osob vyjíždějících ze správního obvodu podle věku se v jednotlivých SO mírně liší, což je opět dáno kombinací skladby obyvatel a výskytu školy na území SO. 3.5 Vyjíždějící do škol podle frekvence a času stráveného na cestě
Frekvence vyjížďky do škol závisí na dvou faktorech. Především je to prostorový typ vyjížďky. Pokud jde o vyjíždějící v rámci hlavního města jde téměř ve všech případech o denní vyjížďku. Ze všech případů vyjížďky na jiné místo v Praze činila denní vyjížďka 96 % a ze všech případů se zjištěnou frekvencí to bylo 97 %. Osoby, které vyjíždí z Prahy na jiné místo republiky, představují velmi malý podíl vyjíždějících žáků, studentů a učňů bydlících v Praze a jejich struktura podle frekvence vyjížďky do škol se značně liší. Stupeň navštěvované školy je dalším významným faktorem, který ovlivňuje frekvenci vyjížďky. Vyjíždějící do škol mimo Prahu jsou většinou studenti vyšších typů škol (cca 2/3 vyjíždějících je 15letých a starších), ale jistou část tvoří i žáci škol základních. Ti většinou vyjíždějí do škol ve větších obcích či městech v blízkosti Prahy a tvoří tak valnou část těch, kteří i mimo Prahu jezdí denně. Denní vyjížďka do škol mimo Prahu představovala 45 % ze všech vyjíždějících na jiné místo v ČR. Naproti tomu studenti starší, kteří navštěvují nejčastěji vyšší školy ve větší vzdálenosti od Prahy, nevyjíždějí tak často s denní frekvencí. Z vyjíždějících do mimopražských škol vyjíždí 27 % jednou týdně, dále pak necelých 7 % jezdí 1 až 2 krát týdně a 19 % s jinou frekvencí (zbylá necelá 3 % jsou případy s nezjištěnou frekvencí). Vyjížďka do škol mimo obec bydliště je v celé republice výrazně častější než je tomu v Praze, a to i vyjížďka denní. Srovnání struktury vyjížďky do škol podle frekvence u vyjíždějících mimo Prahu a v celorepublikové vyjížďce do škol mezi obcemi dokládá, že zejména denní vyjížďka je všeobecně výrazně častější v jiných obcích než v Praze. Graf 3.5.1 Vyjíždějící do škol mezi obcemi podle frekvence vyjížďky 
Je zřejmé, že hlavní podíl denní meziobecní vyjížďky do škol tvoří vyjíždějící v menších spíše venkovských lokalitách a jde častěji o žáky základních škol. Mimo obec bydliště vyjíždějí velmi často zejména žáci, studenti a učni bydlící právě v okolí velkých měst. Naproti tomu největší podíl vyjíždějících do škol v rámci obce je trvale ve velkých městech, kde činí více než 90 % celkového počtu osob vyjíždějících do škol (Praha 95,6 %, Brno 94,7 %, Plzeň 92,8 % a Ostrava 91,1 %). Mezi osobami cestujícími z místa bydliště do místa školy ve stejné obci je převládající vyjížďka denní, naopak u žáků, studentů a učňů, kteří jezdí mimo tato velká města je denní vyjížďka méně častá. I v případě zkoumání času stráveného vyjížďkou do škol je třeba brát v úvahu místo cíle vyjížďky. Soubor žáků, studentů a učňů, kteří vyjíždějí do škol, je možné rozdělit opět na dvě skupiny – vyjíždějící z Prahy a pohybující se v rámci hranic hlavního města. Rozdíl mezi oběma skupinami vyjíždějících osob je i v členění podle času zřejmý. Při pohybu osob do škol na území města je čas potřebný k dopravě do místa školy v průměru kratší. Mezi cestujícími do škol uvnitř města jsou ve větší míře zastoupeni žáci základních škol. Zejména vzdálenost mezi bydlištěm žáka ZŠ a místem jeho školy je většinou velmi malá. U ostatních skupin žáků vyjíždějících do školy v rámci města pak délka času stráveného na cestě velmi úzce souvisí s dopravními možnostmi uvnitř města. Graf 3.5.2 Vyjíždějící do škol podle času stráveného na cestě 
U osob cestujících po městě je nejvíce zastoupena skupina osob, která se do místa školy dopraví za méně než 15 minut. S rostoucím časem nutným k dopravě do školy velikost skupiny klesá. Lze předpokládat, že většina žáků ve věku 6 až 14 let, kteří neopouštějí území hlavního města (89 tisíc žáků) se dostane do školy do půl hodiny (celkový počet žáků, studentů a učňů, kterým cesta mezi domem bydliště a školou trvá méně než 30 minut je 113 tisíc osob). Podíl skupiny, dojíždějící do školy hodinu či déle, jsou pouhá 3 %. Rozdělení žáků, studentů a učňů vyjíždějících mimo Prahu je již odlišné. Největší skupinou osob jsou sice rovněž studující, kteří se do školy dopraví do čtvrt hodiny, jejich zastoupení je však výrazně menší. Jedná se především o docházku do škol v sousedních obcích hlavního města. Zastoupení osob, které do školy cestují mezi 15 a 29 minutami je srovnatelné se zastoupením této skupiny u vyjíždějících v hranicích Prahy. Nejméně je zastoupena skupina žáků, kteří do školy cestují 30 - 44 minut. Podíl osob, které cestují déle, není u osob vyjíždějících mimo Prahu klesající jako u předešlé skupiny. Žáci studenti a učni cestující do školy mimo hlavní město déle než hodinu tvoří 13 % celkového počtu. Tab. 3.5.1 Vyjíždějící do škol v rámci Prahy podle času stráveného na cestě
Uvnitř hranic hlavního města čas dojížďky rovněž závisí na vzdálenosti bydliště a školy. Při cestách uvnitř pražských správních obvodů se do škol dostane do 15 minut naprostá většina vyjíždějících osob. V 15 z 22 správních obvodů tito žáci představovali více než 3/4 všech vyjíždějících v rámci SO. Ve SO Praha 17 to bylo více než 90 % těchto vyjíždějících do škol. Menší podíl (ale vždy více než 60 %) byl v územně rozsáhlých (Praha 4, Praha 5, Praha 6) a okrajových (Praha 16 a Praha 21) správních obvodech . Pokud jde o vyjížďku do škol ležících mimo správní obvod bydliště, trvá cesta studujícím v 10 správních obvodech nejčastěji 30 až 44 minut. Je to kolem 40 % ze všech vyjíždějících mimo správní obvod. V dalších 7 správních obvodech tvoří většinu žáci, studenti a učni, kteří se dostanou do školy během půl hodiny. Ve 3 správních obvodech nejužšího centra města (Praha 1, Praha 2 a Praha 7) tato skupina dokonce přesahuje polovinu všech osob studujících mimo SO svého bydliště. Ve SO Praha 3, Praha 9, Praha 10 a Praha 18 je zastoupení této skupiny podle času vyjížďky kolem 40 %. Naproti tomu déle jezdí do škol studenti z okrajových SO Praha 16, Praha 19, Praha 20, Praha 21 a Praha 22, kde je nejvyšší podíl těch, jimž trvá cesta 45 až 59 minut (kolem 40 % vyjíždějících mimo správní obvod). 3.6 Vyjíždějící do škol podle použitého dopravního prostředku
Uvnitř města cestovalo mezi místem bydliště a školou 175 tisíc žáků, studentů a učňů. Nejfrekventovanějším dopravním prostředkem těchto studujících byly v Praze jednoznačně prostředky MHD. K cestám v rámci hlavního města je používá 57 % vyjíždějících do škol (ať už samotnou, nebo v kombinaci s jiným dopravním prostředkem. Druhým nejčastějším způsobem dopravy při cestách do škol představují na území Prahy cesty bez dopravních prostředků, tedy pěšky. Při cestách do školy nepoužívá dopravní prostředek 38 %. Na třetím místě cestují studující do škol jako spolucestující v automobilech (3 % osob). Použití dalších způsobů dopravy (kromě dopravy autobusem) nepřesahuje 1procentní hranici. Mimo Prahu cestuje do škol 6 461 pražských žáků, studentů a učňů. Struktura použitého dopravního prostředku je u cest těchto osob odlišná od situace uvnitř města. Tab. 3.6.1 Vyjíždějící do škol mimo Prahu podle pohlaví a použitého dopravního prostředku
Zajímavý je fakt, že mezi těmito studujícími tvoří nejčetnější skupinu žáci, kteří do školy docházejí pěšky, respektive při cestě do školy nepoužívají žádný dopravní prostředek. Takto se do školy dopravuje každý čtvrtý žák. Jde patrně o obyvatele okrajových městských částí, kteří navštěvují školy hned za hranicí hlavního města. Značná část žáků vyjíždějících do škol mimo hranice města využívá k dopravě autobus, MHD a jejich kombinace s jinými prostředky. Tato skupina se na celkovém počtu podílí 47 %. Je pravděpodobné, že se jedná o studující využívající systém Pražské integrované dopravy, která pokrývá i část Středočeského kraje, kam směřuje významná část studujících z Prahy. Na druhé straně u osob vyjíždějících z Prahy je poměrně málo zastoupena skupina osob využívající k cestě vlak (13 %). Zde se pražští studenti odlišují od republikového průměru, v ČR úhrnem používá vlak k cestě do škol mimo obec svého bydliště 18,4 % vyjíždějících. U osob vyjíždějících do školy mimo hlavní město pozorujeme rozdíly ve výběru dopravního prostředku i v závislosti na pohlaví. Dívky ve větší míře využívají služeb veřejných dopravců, u chlapců je více zastoupena skupina používajících při cestě do školy automobil, a to jako spolucestující (v případě žáků jistě častější případ), nebo přímo řidiči. Struktura osob vyjíždějících do škol z Prahy podle dopravního prostředku se liší i od struktury celorepublikové. Graf 3.6.1 Vyjíždějící do škol mimo obec v Praze a ČR podle použitého dopravního prostředku 
Studující vyjíždějící do škol do jiné obce republiky používají ve větší míře při cestě do školy MHD, automobil nebo dochází pěšky než je tomu v celorepublikovém průměru. Opačně je tomu v případě cestování vlakem či autobusem. Zvláště v případě použití autobusů je tento rozdíl výrazný. Na území Prahy jsou autobusy součástí dopravní sítě MHD, zatímco mezi menšími obcemi ČR tomu tak není. Autobusové linky tvoří významnou část spojů na kratší vzdálenosti a slouží tak i dojížďce do základních a středních škol mezi sousedícími obcemi. 3.7 Směrové proudy vyjížďky do škol
Naprostá většina žáků, studentů a učňů bydlících v Praze cestuje do škol pražských. Jen malá část vyjíždí mimo Prahu. Velikost jednotlivých směrových proudů vyjížďky do škol je dána na jedné straně počtem bydlících žáků, studentů a učňů v daném území, na druhé straně soustředěním škol na některých místech hlavního města. Celkově bylo v Praze mezi městskými částmi zjištěno 1 435 vyjížďkových proudů, ale 41 % z nich bylo velmi malých, o velikosti do 9 osob. Proudů se 100 a více osobami bylo 145, z toho největších proudů s 1 000 a více osob bylo pouze 9. Graf 3.7.1 Proudy vyjížďky do škol v rámci Prahy podle velikosti proudu 
Zdrojovými městskými částmi těchto největších proudů je 7 velkých městských částí, v jejichž populaci jsou zastoupeny silněji věkové skupiny žáků a studentů (MČ Praha 4, MČ Praha 5, MČ Praha 6, MČ Praha 8, MČ Praha 10, MČ Praha 11 a MČ Praha 12). Cílem těchto nejpočetnějších proudů byly pouze 3 městské části, a to Praha 1, kam směřovalo 6 z těchto 9 vyjížďkových proudů a dále Praha 4 se 2 proudy a jeden z nich směřoval do MČ Praha 2. Do Prahy 1 směřoval největší vyjížďkový proud (1 901 osob), a to z MČ Praha 6, dále sem směřovaly nejpočetnější proudy z městských částí Prahy 5 (1 546 osob), Prahy 4 (1 382 osob), Prahy 11 (1 125 osob), Prahy 8 (1 115 osob) a Prahy 10 (1 108 osob). MČ Praha 4 byla cílem nejsilnějších vyjížďkových proudů pro městské části Praha 12 (1 230 osob) a Praha 11 (1 125 osob). Poslední z těchto vyjížďkových proudů směřoval do MČ Praha 2, a to z MČ Praha 10 (1 088 osob). Mezi správními obvody existuje 10 proudů vyjížďky do škol, které čítají více než 1 000 osob. Tyto proudy směřují nejčastěji do Prahy 1 (z obvodů Prahy 6, 5, 4, 11, 8 a 10), dále do Prahy 4 (ze sousední Prahy 11 a Prahy 12) a do Prahy 2 (z obvodů Praha 4 a Praha 10). Obecně platí, že vyjíždějící osoby do škol jsou zahrnuty častěji ve větších velikostních skupinách proudů, pokud na území obvodu žije více žáků, studentů a učňů. Graf 3.7.2 Počet bydlících studujících a velikostní skupiny směrových proudů vyjížďky do škol 
Další skupinou proudů vyjížďky do škol jsou směry mimo hlavní město. Žáci, studenti a učni bydlící v Praze vyjíždí do 673 obcí v České republice. I u této skupiny vyjíždějících osob platí, že s velikostí vyjížďkového proudu počet těchto proudů klesá. Tab. 3.7.1 Proudy vyjížďky do škol podle velikosti proudu
Drtivá většina proudů vyjíždějících osob do škol spadá do velikostní skupiny proudu 1 až 9 osob, tyto proudy tvoří čtyři pětiny celkového počtu proudů. Na druhém konci rozdělení proudů podle velikosti je pouhých 5 proudů, jejichž velikost činí 200 a více osob. Rozdělení osob do velikostních skupin proudů je odlišné od rozdělení proudů. Nejmenší proudy (1-9 osob) tvoří 84 % počtu proudů, osoby v této velikostní skupině tvoří sice také nejpočetnější skupinu, na celkovém počtu vyjíždějících osob do škol se však podílí jen 22 %. Významný je dále počet osob ve velikostních skupinách proudů 100 - 199 osob a největších proudech o velikosti 500 osob a více (po 17 % z celkového počtu vyjíždějících). Pokud se zaměříme na proudy vyjíždějících žáků, studentů a učňů, kteří do školy vyjíždějí denně, počet proudů se sníží. Denně vyjíždějí studenti z Prahy pouze do 456 ostatních obcí ČR. Rozdělení proudů podle velikosti je podobné jako u studujících celkem. Mezi denně vyjíždějícími žáky, studenty a učni neexistuje proud, který by čítal 200 nebo více osob. Nejvíce osob cestuje mimo Prahu v proudech o velikosti do 9 osob (32 %) a v proudech čítajících 100 a více osob (27 %). Tab. 3.7.2 Nejčastější cíle vyjížďky do škol mimo Prahu
Nejčastějšími cíli žáků, studentů a učňů z Prahy jsou rovněž velká města. Do škol v Brně vyjíždí z Prahy 600 osob, do Plzně 508 žáků. Nejčastějšími cíli denní vyjížďky do škol jsou pak města v bližším okolí hlavního města. Nejvíce žáků dojíždí do Říčan u Prahy (197), dále do Brandýsa nad Labem (165) a Kladna (159). Tak jako u zaměstnaných osob, Středočeský kraj je nejčastějším místem dojížďky i u žáků, studentů a učňů. Do okresů Středočeského kraje směřuje téměř třetina z Prahy vyjíždějících žáků. Z počtu studujících vyjíždějících v rámci ČR pak tvoří vyjížďka do Středočeského kraje 41 %. V rámci Středočeského kraje pak necelá polovina žáků z Prahy cestuje do sousedních okresů Praha–východ a Praha–západ. Mezi osobami vyjíždějícími z Prahy do škol na jiné místo ČR je podíl vyjížďky do Středočeského kraje ještě výraznější, 71 %. Jedná se hlavně o denní vyjížďku žáků základních škol. Tomu odpovídá i skutečnost, že z celkového počtu vyjíždějících do škol do jiné obce ČR ve věku 19 let a vyšším jich do Středočeského kraje směřovalo pouze 14 %. Frekvence vyjížďky do škol vyšších stupňů vzdělávání je častěji jiné než denní frekvence. Nejčastějšími zahraničními destinacemi pražských žáků, studentů a učňů jsou Spojené státy (309 osob), Německo (233 osob), Velká Británie (216 osob) a Francie (109 osob). Co se týče denní vyjížďky do škol do jiných států, nejčastěji žáci míří, poněkud překvapivě, opět do USA, Velké Británie a Německa. Je však možné, že se zčásti jedná o žáky jazykových škol při zastupitelských úřadech jednotlivých států, které byly občany považovány za území příslušného státu. |
Zveřejněno dne: 31.12.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
