V hl. m. Praze bydlelo k 31. 3. 2001 zaměstnaných osob 592 180 (bez pracujících studentů a učňů). U těchto osob se v rámci sčítáni lidu zjišťovalo, zda pracují doma nebo za prací vyjíždějí z domu trvalého bydliště a kde se jejich pracoviště nachází.

Na tuto otázku, ze všech těchto zaměstnaných, odpovědělo 580 717 osob a 11 463 osob na tuto otázku neodpovědělo, tedy neuvedlo vůbec místo svého pracoviště.

Celkový počet zaměstnaných osob, u nichž víme, zda pracují doma či zda za prací vyjíždějí z domu trvalého bydliště je v Praze 580 717. Tyto dvě kategorie jsou rozděleny následovně:
- osoby pracující v domě trvalého bydliště, a to 53 643 osob
- osoby za prací vyjíždějící či vycházející, a to 527 074 osob

Základem pro informace o vyjížďce do zaměstnání je tedy počet ekonomicky aktivních, kteří uvedli, že pracují jinde než v domě svého bydliště, protože to jsou ti, které je možno označit jako vyjíždějící, respektive vycházející.

Graf 2.1 Zaměstnané osoby bydlící v Praze vyjíždějící za prací z domu trvalého bydliště

Na základě toho, kam za prací směřují, dělíme pražské vyjíždějící na dvě základní skupiny:
- cestující mimo Prahu 29 415
- cestující v rámci hlavního města 484 152

Další informace o vyjížďce do zaměstnání byly zpracovány u těch osob, které uvedly i místo svého pracoviště tedy cíl vyjížďky. Těchto osob je v Praze 513 567. Z 484 152 vyjíždějících do zaměstnání v rámci Prahy u 63 036 osob neznáme cíl vyjížďky, víme pouze, že při cestě do zaměstnání nepřekročí hranice hl. m. Prahy.

2.1 Struktura vyjíždějících za prací podle prostorového typu vyjížďky

• Počet vyjíždějících za prací mimo Prahu představuje jen dvacetinu ze zaměstnaných osob bydlících v Praze
• Většina cestujících za prací v rámci hlavního města pracuje v jiné městské části než bydlí
• V okrajových částech Prahy je zvýšený podíl vyjíždějících za prací do částí centrálních, ale i mimo hlavní město
• V centrálních částech města kolem čtvrtiny zaměstnaných pracuje ve stejné městské části jako bydlí
• Podíl osob vyjíždějících za prací mimo republiku je v Praze nejvyšší ze všech krajů ČR

Ovšem uvnitř hlavního města se projevují specifické rysy prostorového rozvrstvení pohybu podle správních obvodů. Charakteristiky osídlení jednotlivých částí Prahy a v neposlední řadě i jejich poloha zpětně ovlivňuje i strukturu prostorového typu vyjížďky obyvatel, kteří zde žijí.

Tab. 2.1.1 Vyjíždějící za prací v rámci Prahy podle prostorového typu vyjížďky a 22 správních obvodů

Největší podíl vyjíždějících za prací v Praze se pohybuje mimo městskou část, ale i mimo správní obvod svého bydliště. Nejvýrazněji se tento rys projevuje ve správních obvodech, respektive v městských částech, v nichž dominuje obytná funkce. Jsou to zejména správní obvody s vysokým podílem sídlištní zástavby. Snížený podíl zaměstnaných ve stejném správním obvodu, v jakém mají své bydliště, je i v okrajových částech Prahy. V rámci stejného obvodu pracuje pouze kolem desetiny zaměstnaných bydlících ve správních obvodech Praha 11 (Jižní město), a to 10,0 %, Praha 14 (sídliště Černý Most), a to 10,6 % ze všech osob vyjíždějících za prací na jiné místo Prahy, dále v obvodu Praha 17 (sídliště Řepy), kde to bylo 11,4 %, ale i v obvodu Praha 21 (Újezd nad Lesy, Klánovice, Koloděje, Běchovice), kde to bylo 11,6 %. Zde nejde o sídlištní zástavbu, ale převaha výhradně obytné funkce je v těchto městských částech také zřejmá. Naproti tomu v centrálních obvodech s vysokou koncentrací pracovních příležitostí je zpravidla i zvýšený podíl tzv. bydlících pracujících. Téměř třetina (31,8 %) zaměstnaných bydlících v Praze 1 zde i pracuje. Obdobná situace byla i v Praze 6. I tady téměř třetina (30,3 %) zaměstnaných bydlících nevyjíždí mimo správní obvod. V členění podle jednotlivých městských částí je celkové hodnocení poněkud obtížnější než u správních obvodů, protože se zde více projevují i extrémní hodnoty dané různou velikostí městských částí, které pozorujeme zejména u městských částí s velmi malým celkovým počtem obyvatel.

Graf 2.1.1 Městské části se zvýšeným zastoupením osob vyjíždějících za prací v rámci městské části a do jiných městských částí

Městské části, u kterých pozorujeme zvýšený podíl zaměstnaných osob, které vyjíždí za prací na jiné místo Prahy, jsou většinou městské části okrajové, kde není dostatek pracovních příležitostí a jejichž obyvatelé nalezli ve větší míře pracovní místo na jiném místě uvnitř hranic Prahy. Tyto městské části mají současně velmi malý podíl obyvatel, kteří vyjíždí za prací uvnitř samotné městské části. Právě mezi těmito městskými částmi jsou oblasti, ve kterých v posledních letech probíhala intenzivní bytová výstavba a kam se stěhovali obyvatelé jak z vnitřních částí Prahy, tak i z jiných částí republiky.

Informace o osobách vyjíždějících za prací mimo hranice hlavního města jsou k dispozici v poměrně detailním členění ze standardního zpracování celorepublikových údajů ze SLDB 2001.

Tyto osoby ovšem v Praze představují pouhých necelých 6 % celkového počtu vyjíždějících. V absolutním vyjádření je to 29 415 obyvatel Prahy, kteří pracují za hranicemi města. Tyto osoby můžeme dále rozdělit podle cíle vyjížďky. Dle následujícího grafu je zjevné, že zaměstnané osoby, které za prací vyjíždějí mimo hranice Prahy, převážně směřují do Středočeského kraje. Další čtvrtina zaměstnaných vyjíždějících z Prahy cestuje do jiných krajů a méně než osmina vyjíždějících pracuje v jiné zemi.

Graf 2.1.2 Vyjíždějící za prací z Prahy podle cíle vyjížďky

Graf 2.1.3 Vyjíždějící za prací do Středočeského kraje podle okresu cíle vyjížďky

Graf 2.1.4 Vyjíždějící za prací do ostatních krajů ČR (kromě Středočeského)

Tab. 2.1.2 Vyjíždějící za prací z Prahy podle prostorového typu vyjížďky a 22 správních obvodů

I v členění vyjíždějících osob za prací podle jednotlivých městských částí se ty, ze kterých vyjíždí zvýšený podíl zaměstnaných mimo Prahu, nalézají v okrajových částech hlavního města. Nejvyšší podíl osob vyjíždějících za prací mimo Prahu byl v MČ Praha-Benice.

Graf 2.1.5 Městské části s nejvyšším podílem vyjíždějících za prací do jiného kraje ČR

Místo pracoviště za hranicemi státu mělo 3 397 obyvatel Prahy. Je to jen nepatrná část všech bydlících zaměstnaných (0,6 %), ale ve srovnání s ostatními regiony je to značně vysoký počet pracujících v zahraničí. Početně se k pražské hodnotě přibližuje pouze Jihomoravský kraj (3 288 osob).

Graf 2.1.6 Nejvýznamnější cíle vyjížďky za prací v zahraničí

V členění podle správních obvodů je poněkud vyšší podíl osob s místem pracoviště v zahraničí ve správních obvodech Praha 1, Praha 7 a Praha 6. V absolutním počtu je nejvíce zaměstnaných mimo území státu ve správním obvodu Praha 6 (429) a Praha 4 (423), což jsou ovšem správní obvody s nejvyšším počtem zaměstnaných.

Graf 2.1.7 Městské části s nejvyšším podílem vyjíždějících za prací do zahraničí

2.2 Vývoj rozsahu vyjížďky za prací

• Zaměstnaní obyvatelé hlavního města vyjíždějící za prací z domu trvalého bydliště v drtivé většině (92 %) na území Prahy rovněž pracují
• Počtem i podílem k celku se však skupina obyvatel Prahy vyjíždějících za prací mimo hranice Prahy v posledním období výrazně zvýšila, přesto i nadále tvoří pouhý zlomek (6 %) celkového počtu zaměstnaných osob vyjíždějících za prací
• Obyvatelé Prahy vyjíždějící za prací mimo město pracují nejčastěji v jeho blízkém okolí, 64 % z celkového počtu vyjíždějících jich směřuje do Středočeského kraje; mezi vyjíždějícími do Středočeského kraje jsou největší skupinou osoby pracující v okresech Praha-východ a Praha-západ (dohromady 67 %)
• Hlavní město je krajem s nejvyšším počtem osob vyjíždějících za prací do zahraničí (3 397); 15 % z tohoto počtu jich za prací mimo republiku vyjíždí denně

Dalším významným metodickým posunem, který znesnadňuje srovnání s minulými cenzy, je rozdíl mezi počty ekonomicky aktivních osob, tak jak byla tato kategorie definována v SLDB do roku 1991 a počty zaměstnaných, které tvoří základ údajů o pohybu osob za prací v SLDB 2001. Dále pak také ochota odpovídat otázku na místo pracoviště byla v SLDB 2001 podstatně menší než v předchozích sčítáních, takže celkové absolutní počty pro srovnání nejsou zcela adekvátní. Nicméně strukturu vyjíždějících srovnávat lze.

Počet ekonomicky aktivních osob bydlících v hlavním městě poklesl oproti roku 1991 o 2 %. Souvisí to se snížením celkového počtu obyvatel Prahy (početní stav obyvatel oproti roku 1991 poklesl o 3,7 %). Výrazně pak poklesl ve srovnání s minulými cenzy počet zaměstnaných osob, které odpovídaly na otázku o dojížďce. Tento počet poklesl o necelých 10 %. Jak již bylo řečeno v předchozích odstavcích, v minulých cenzech byla zjišťována dojížďka u všech ekonomicky aktivních osob, takže časové srovnání na základě těchto rozdílných ukazatelů není vhodné.

Tab. 2.2.1 Vývoj počtu osob vyjíždějících za prací podle prostorového typu vyjížďky

Pokud jde o většinu zaměstnaných, kterou v Praze trvale tvoří osoby mající své zaměstnání stejně jako své bydliště na území Prahy, můžeme provést srovnání pouze se situací v roce 1980, protože za rok 1991 byly publikovány jen údaje o mimopražské vyjížďce.

Běžně počítaná intenzita vyjížďky za prací vycházející z počtu vyjíždějících připadajících na 1 000 ekonomicky aktivních je v důsledku výše zmíněných problémů s vymezením kategorií z minulých cenzů zvláště v Praze poněkud obtížně srovnatelná. Z dlouhodobějšího srovnání je tedy pouze zřejmé, že se zvýšila vyjížďka zaměstnaných mimo hlavní město. Při hrubém přepočtu vyjíždělo z 1 000 ekonomicky aktivních v roce 1980 za hranice města 21, v roce 1991 již 30 a v roce 2001 to bylo 46 osob.

Podíl osob vyjíždějících do zaměstnání uvnitř hlavního města za 20 let od SLDB 1980 poklesl (z 97,8 % na 91,9 %), ale stále je to naprostá většina všech zaměstnaných. Pro srovnání pohybu obyvatel uvnitř hlavního města s výsledky SLDB 1980 bylo nutné přepočítat hodnoty z roku 2001 na deset správních obvodů v takovém členění, které platilo až do roku 1990, protože jiné údaje nebyly v roce 1980 publikovány.

Tab. 2.2.2 Vyjíždějící podle správních obvodů (Praha 1 - 10) v rámci Prahy v letech 1980 a 2001

Většinu osob pohybujících se za prací v rámci Prahy tvoří zaměstnaní vyjíždějící do jiného správního obvodu (i v členění na Prahu 1 až 10) v němž bydlí. Podíl těchto osob za 20 let vzrostl, v roce 1980 bylo přece jen poněkud větší zastoupení zaměstnaných v rámci správních obvodů bydliště. V roce 1980 to bylo 34,7 % ze všech vyjíždějících v rámci Prahy a v roce 2001 jen 31,2 %. V rozdělení na 10 bývalých správních obvodů byl, stejně jako v roce 1980, největší podíl zaměstnaných v rámci správního obvodu (který je v tomto případě totožný i s městskou částí) v Praze 1. Naopak nejnižší podíl byl v roce 1980 a shodně i při posledním cenzu ve správním obvodu Praha 3 (taktéž totožný s MČ Praha 3). V roce 2001 byl stejně nízký podíl pracujících ve stejném obvodu svého bydliště ještě v obvodu Praha 7. K poklesu podílu zaměstnaných v rámci správního obvodu bydliště došlo ve všech regionech kromě Prahy 4. Tento tehdy největší správní obvod zahrnující dnešní městské části Praha 4, Praha-Kunratice, Praha 11, Praha 12, Praha-Šeberov, Praha-Libuš a Praha-Újezd v současnosti nabízí častěji pracovní místa pro své obyvatele než v minulosti. Z organizační statistiky víme, že speciálně v MČ Praha 4 sídlí největší počet ekonomických subjektů ze všech městských částí. V roce 2001 zde sídlilo 46 759 ekonomických subjektů, což bylo 12,1 % z celkového počtu subjektů v Praze. Třetinu ekonomických subjektů v Praze 4 tvořily právnické osoby a u těchto firem bylo zaměstnáno 14,1 % všech osob zaměstnaných v Praze. Toto zastoupení firem v MČ Praha 4 stále mírně narůstá. Naproti tomu další městské části spadající do bývalého obvodu Praha 4 jsou velkými sídlištními celky, kde bydlí vysoký počet Pražanů. Zde pak je možno hledat určité vodítko pro vysvětlení, že v rámci velké Prahy 4 bydlí i pracuje stále více obyvatel.

Ve srovnání s minulými cenzy se poměrně značně zvýšil počet osob vyjíždějících za prací mimo hlavní město, ale stále je to velmi malý podíl ze všech zaměstnaných. Nicméně se oproti roku 1980 zvýšil počet vyjíždějících za prací z Prahy o více než 100 %. Jde zejména o výjezdy do ostatních částí republiky, ale také o výrazný nárůst počtu osob pracujících v zahraničí, taková skupina osob vyjíždějících za prací v roce 1980 neexistovala.

Postupný nárůst osob vyjíždějících z Prahy po roce 1980 a i po roce 1991 je pravděpodobně z velké části zapříčiněn také vznikem pracovních míst v těsné blízkosti hlavního města. Po roce 1989, kdy sice řada podniků zanikla, na druhé straně v Praze, ale i v jejím bezprostředním okolí začala investovat řada zahraničních firem. Pro srovnání základních směrů vyjížďky z Prahy za prací podle minulých cenzů jsme provedli součty podle tehdy existujícího správního rozdělení.

Tab. 2.2.3 Vývoj vyjížďky za prací mimo Prahu v regionálním členění

Počet vyjíždějících z Prahy do všech regionů trvale roste. Nejméně se od roku 1980 zvýšil počet vyjíždějících na sever Čech.

Trvale nadpoloviční většinu představují vyjíždějící do Středočeského kraje a tento podíl stále roste. V roce 2001 se již i při početním nárůstu mimopražské vyjížďky přiblížil podíl osob vyjíždějících za prací z Prahy do Středočeského kraje ke třem čtvrtinám vyjíždějících za hranice města. V rámci Středočeského kraje je dominantním cílem trvale nejbližší okolí, tedy okresy Praha-východ a Praha-západ. Ve všech třech posledních cenzech sem mířila nadpoloviční většina všech vyjíždějících do Středočeského kraje (v roce 1980 to bylo 51 % z celých středních Čech, v roce 1991 pak již 59 % a v roce 2001 dosáhl tento podíl 67 %).

2.3 Intenzita vyjížďky za prací

• Intenzita vyjížďky za prací je v Praze (z 1 000 zaměstnaných osob jich 890 vyjíždí za prací z domu, ve kterém bydlí) nižší než je celorepublikový průměr (906)
• Vzhledem k velkému soustředění jak obyvatel, tak pracovních míst v Praze je v hlavním městě nadprůměrná intenzita vyjížďky za prací v rámci obce Praha (z 1 000 zaměstnaných osob jich 818 vyjíždí za prací na jiné místo Prahy); v celé ČR je intenzita vyjížďky za prací v rámci obce 510 z 1 000 zaměstnaných osob

Tab. 2.3.1 Intenzita vyjížďky za prací podle 22 správních obvodů a prostorového typu vyjížďky

Počty vyjíždějících za prací ve vztahu k počtu zaměstnaných osob se mezi jednotlivými částmi Prahy liší. Největší zastoupení osob, které pracují v domě svého bydliště, je ve správním obvodu Praha 1 (totožné jako MČ Praha 1). V tomto správním obvodu je také nejsilnější intenzita vyjížďky v rámci správního obvodu respektive městské části. Celkově je nejvyšší intenzita vyjížďky ve správním obvodu Praha 18, který je tvořen rozlohou poměrně malou sídlištní městskou částí Praha-Letňany, kde převažuje obytná funkce.

V členění na 57 městských částí byla intenzita vyjížďky přesahující 90 osob na 100 zaměstnaných v jedenácti městských částech, přičemž nejvyšší hodnoty byly zjištěny v MČ Praha 18, a to 92,8 vyjíždějících osob na 100 zaměstnaných. Naopak nejnižší intenzita nedosahující ani 80 vyjíždějících na 100 zaměstnaných byla ve dvou menších městských částech, a to Praha-Štěrboholy (78,9 osob na 100 zaměstnaných) a Praha-Troja (79,2 osob na 100 zaměstnaných).

2.4 Vyjíždějící za prací podle pohlaví, věku a rodinného stavu

• S rostoucí vzdáleností bydliště a pracoviště klesá mezi vyjíždějícími osobami zastoupení žen, výjimkou jsou osoby vyjíždějící do zahraničí; mezi osobami vyjíždějícími do jiné MČ je 47,3 % žen, mezi osobami vyjíždějícími na jiné místo ČR je 31,6 % žen, z celkového počtu osob vyjíždějících za prací do zahraničí tvoří ženy 43,2 %
• V rámci osob vyjíždějících za prací mezi MČ Prahy tvoří největší skupinu ženatí a vdané (58,9 %); mezi ženami vyjíždějícími za prací je zvýšené zastoupení rozvedených (16,5 %) a ovdovělých (4,0 %) oproti mužské části vyjíždějících osob
• S rostoucí vzdáleností vyjížďky za prací vzrůstá mezi vyjíždějícími osobami podíl mladších věkových skupin (vyšší podíl vyjíždějících mimo Prahu u 25 - 39letých), u osob vyjíždějících mezi městskými částmi Prahy jsou naproti tomu nejsilněji zastoupenou skupinou osoby 50 - 59leté (24,6 %)

Graf 2.4.1 Vyjíždějící za prací podle pohlaví a prostorového typu vyjížďky

Struktura vyjíždějících za prací podle pohlaví se mění v závislosti na prostorovém typu vyjížďky. Ženy častěji jezdí v rámci hlavního města (95 % ze všech vyjíždějících žen) a muži naopak častěji jezdí mimo Prahu (necelých 7 % ze všech vyjíždějících mužů). Také ve vyjížďce po Praze si ženy poněkud častěji nacházejí zaměstnání blíže svého bydliště, což se odráží v tom, že mezi muži vyjíždějícími za prací v rámci hlavního města bylo téměř 70 % těch, kteří cestovali do jiné městské části než je jejich bydliště. U žen stejná skupina tvořila necelých 68 %. Celkové rozdíly v Praze v členění podle pohlaví nejsou však nijak výrazné, ale i zde se potvrzuje všeobecně zjištěný trend, že ženy si hledají zaměstnání spíše blíže svého bydliště než muži.

Rozdělení osob vyjíždějících za prací v rámci Prahy je podle pohlaví vcelku rovnoměrné. V rozdělení do správních obvodů shledáváme však určité rozdíly v rozvrstvení prostorového typu vyjížďky v členění podle pohlaví. Jsou správní obvody, kde je jednoznačně nejvyšší podíl pracujících v tomtéž správním obvodu v němž mají bydliště, a to jak u mužů, tak u žen. Je to především Praha 1, kde jak muži, tak ženy jen v necelých 60 % ze všech vyjíždějících po Praze mají zaměstnání v jiné části Prahy než bydliště. Relativně vysoký podíl bydlících zaměstnaných pracuje v téže městské části v níž bydlí ještě ve správním obvodu Praha 6 a také ve správních obvodech Praha 5 a Praha 10. Jde o velké správní obvody, respektive městské části, kde jsou soustředěny i pracovní příležitosti, které jsou obsazeny i obyvateli, kteří zde bydlí. V těchto správních obvodech také platí, že mimo městskou část vyjíždí více mužů než žen. Jsou však i správní obvody, v nichž mimo městskou část svého bydliště jezdí více žen. Jsou to správní obvody Praha 18 a také Praha 12 a Praha 15. Zde jde o obytné obvody, kde převažuje sídlištní zástavba a pracovní příležitosti jsou zde omezené bez ohledu na pohlaví.

Tab. 2.4.1 Vyjíždějící za prací podle 22 správních obvodů, podle pohlaví a prostorového typu vyjížďky

Pokud porovnáváme vyjížďku podle pohlaví a jednotlivých městských částí dostáváme se již do velmi podrobného detailu. Zvýšené zastoupení žen vyjíždějících za prací do jiné městské části Prahy bylo zjištěno v MČ Praha-Březiněves (84,5 % ze všech vyjíždějících žen), v MČ Praha-Štěrboholy (84,2 %) a v MČ Praha-Petrovice (81,0 %). V posledně jmenované městské části pracuje i nejvyšší podíl mužů mimo tuto městskou část. Jde o územně poměrně malou městskou část, kde tvoří většinu sídlištní zástavba s převážně obytnou funkcí.

Městské části, kde je vyšší podíl osob vyjíždějících do jiných krajů ČR, mezi kterými jednoznačně vždy převažují muži, jsou zejména městské části okrajové. Nejvyšší podíl mužů vyjíždějících mimo Prahu byl v MČ Praha-Benice (21,4 % ze všech vyjíždějících mužů), MČ Praha-Nedvězí (19,6 %) a MČ Praha-Přední Kopanina (18,2 %). V Benicích a Nedvězí je i zvýšený podíl žen vyjíždějících mimo Prahu. V tomto detailu je však třeba brát v úvahu skutečnost, že se jedná o městské části s velmi nízkým počtem obyvatel, takže jednotlivé případy zde představují vyšší váhu při statistických propočtech.

Dalším třídícím aspektem, který byl u vyjíždějících vyhodnocen, byl rodinný stav vyjíždějících. Struktura obyvatel vyjíždějících za prací podle rodinného stavu je k dispozici pouze u vyjížďky mezi MČ Prahy. Následující graf ukazuje složení vyjíždějících podle pohlaví a rodinného stavu.

Graf 2.4.2 Vyjíždějící za prací do jiné městské části podle pohlaví a rodinného stavu

Z výsledků SLDB je možné také zmapovat vztah věku a typu vyjížďky za prací. Struktura zaměstnaných osob vyjíždějících za prací ovšem přímo souvisí s věkovou skladbou osob ekonomicky aktivních.

Tab. 2.4.2 Vyjíždějící za prací podle věku a podle prostorového typu vyjížďky

Celkově téměř 57 % ze všech ekonomicky aktivních osob bydlících v Praze vyjíždí za prací mimo městskou část svého bydliště. Porovnáme-li tuto vyjížďku podle hlavních věkových kategorií, vidíme, že nejmenší podíl osob pracujících mimo městskou část, v níž bydlí je u nejmladších vyjíždějících (53,7 % ze všech ekonomicky aktivních v tomto věku) a naopak nejvyšší podíl je u osob v druhé nejmladší skupině 25 - 29 let (59,4 %). Nejvyšší podíl vyjíždějících mezi MČ Prahy vzhledem k celku ekonomicky aktivních osob je u osob ve věkové skupině 50 – 59 let (54,9 %).

V závislosti na prostorovém typu vyjížďky (vzdálenosti) se mění struktura vyjíždějících podle věku. S rostoucí vzdáleností bydliště a místa pracoviště roste v počtu vyjíždějících osob zastoupení osob ve věkových skupinách 25 – 29 a 30 – 39letých. Opačný je pak trend u osob ve vyšších věkových skupinách. Nejvíce osob vyjíždějících za prací mimo Prahu je ve věku 30 – 39 let a 40 – 49 let. Celkem ze všech vyjíždějících za hranice hlavního města je téměř 47 % ve věku mezi 30 a 49 lety.

Graf 2.4.3 Vyjíždějí za prací podle věkových skupin a prostorového typu vyjížďky ¹⁾

Členění zároveň podle pohlaví a věkových skupin v rozdělení podle územního členění je k dispozici opět pouze u nejčastějšího typu vyjížďky, a to mezi městskými částmi Prahy.

Muži mezi těmito vyjíždějícími převažují ve většině uvedených věkových skupin. Výjimku tvoří jen skupiny 15 až 24letých a 40 až 49letých, kde mezi zaměstnanými osobami vyjíždějícími za prací mezi městskými částmi převažují ženy. Tato skutečnost souvisí s tím, že obecně ve věku kolem 50 let je mezi ekonomicky aktivními v Praze mírná převaha žen.

Graf 2.4.4 Vyjíždějící za prací do jiné městské části podle pohlaví a věkových skupin

Tab. 2.4.3 Vyjíždějící za prací do jiné městské části podle věku a 22 správních obvodů

V Praze mezi městskými částmi jezdí za prací nejvíce osob ve věkové kategorii 50 – 59 let. Ačkoli celkem je ekonomicky aktivních v tomto věku v Praze jen cca desetina, nejčastěji osoby tohoto věku vyjíždějí v Praze mimo městskou část svého bydliště. V Praze celkem je to necelá čtvrtina (24,6 %) ze všech vyjíždějících mezi městskými částmi. Také v přesné polovině správních obvodů (správní obvody Praha 1 až Praha 11) mezi vyjíždějícími do jiných městských částí je nejvíce vyjíždějících ve věku 50 – 59 let. Naproti tomu ve správních obvodech Praha 12 až Praha 22 jsou četnější vyjíždějící ve věku 40 – 49 let. Ve vnitřních městských částech se starší zástavbou, které spadají většinou právě do správních obvodů Praha 1 až Praha 11 (Praha 11 v tomto směru tvoří výjimku), jsou ekonomicky aktivní obyvatelé celkově ve starším věku a ekonomicky aktivní ve věkové skupině 50 – 59 let zde jsou nejpočetnější. Naproti tomu dalších 11 správních obvodů, kde je velký podíl novější sídlištní zástavby, je obýváno poněkud mladší populací a ekonomicky aktivní jsou zde nejpočetnější ve věku o deset let nižším, tedy 40 – 49 let a ti tvoří též nejpočetnější kategorii vyjíždějících mezi městskými částmi.

Pokud jde o územně nejdetailnější členění na jednotlivé městské části nacházíme jisté extrémní hodnoty opět u těch nejmenších, kde jednotlivé případy silněji ovlivňují průměrné hodnoty. „Nejmladší“ zaměstnané osoby vyjíždějí z MČ Praha-Nedvězí. Mezi vyjíždějícími osobami z této městské části je výrazně zastoupena skupina osob ve věku 15 až 24 let a naopak podprůměrné je zastoupení vyjíždějících obyvatel 50letých a starších. Na druhém konci žebříčku městských částí podle věku vyjíždějících osob je městská část Praha-Královice. Mezi vyjíždějícími osobami za prací z této městské části jsou velmi málo zastoupení obyvatelé ve věku 25 - 39 let. Naopak, ve věkových skupinách nad 50 let jsou dvě pětiny vyjíždějících osob za prací v rámci Prahy.

Graf 2.4.5 Vyjíždějící za prací do jiné městské části podle věkových skupin, vybrané městské části

2.5 Vyjíždějící za prací podle vzdělání

• Zastoupení osob s vysokoškolským vzděláním mezi osobami vyjíždějícími za prací roste zároveň se vzrůstající vzdáleností místa pracoviště od místa bydliště; mezi osobami vyjíždějícími za prací z Prahy mimo hranice republiky je podíl vysokoškolsky vzdělaných osob téměř poloviční (48,7 %) a tvoří nejpočetnější skupinu mezi pracujícími v zahraničí
• Mezi osobami vyjíždějícími za prací v rámci hlavního města či do jiných krajů ČR je nejčetněji zastoupena skupina osob s úplným středním vzděláním; to odpovídá i tomu, že tato skupina podle dosaženého vzdělání tvoří největší část mezi osobami staršími 15 let

Tab. 2.5.1 Vyjíždějící za prací podle vzdělání a prostorového typu vyjížďky

Zatímco ze všech ekonomicky aktivních je osob s vysokoškolským vzděláním 23,6 %, ze všech vyjíždějících do jiné městské části jich je 26,5 % a na jiné místo v ČR 27,2 %. Ze všech zaměstnaných osob, které vyjíždějí za prací do zahraničí je vysokoškolsky vzdělaných téměř polovina (48,7 %). Také u zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou je zvýšený podíl cestujících mimo městskou část svého bydliště. V Praze je mezi ekonomicky aktivními nejvíce obyvatel se středním vzděláním s maturitou (40,3 %), mezi pracujícími v jiné městské části jich je také nejvíce a procentuálně vyjádřeno je jich ještě více než mezi ekonomicky aktivními celkem, a to 42,1 %. Naproti tomu osoby s nižšími stupni vzdělání si zaměstnání volí častěji blíže svého bydliště. Osob vyučených či se středním vzděláním bez maturity je v Praze celkem mezi ekonomicky aktivními 29,5 % a z těch, kteří jezdí mimo městskou část bydliště jich je 26,8 %. Mírně zvýšený je u nich ovšem podíl osob pracujících jinde v ČR, kde tyto představují necelou třetinu ze všech těchto osob (31,1 %).

Graf 2.5.1 Vyjíždějící za prací podle prostorového typu vyjížďky a stupně vzdělání

Tab. 2.5.2 Vyjíždějící za prací do jiné městské části podle vzdělání a 22 správních obvodů

Ze všech vysokoškolsky vzdělaných zaměstnaných jich nejvíce vyjíždí na pracoviště v jiné městské části ve SO Praha 4, vysokoškoláci zde vyjíždějí ve vyšší míře než zaměstnaní celkem. Tento jev byl zaznamenán ještě v dalších 7 správních obvodech, a to v těch, kde je mezi bydlícími ekonomicky aktivními vyšší podíl vysokoškoláků. Ve správních obvodech, kde je zvýšený podíl vyjíždějících vysokoškoláků je současně nižší podíl vyjíždějících se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity. Naproti tomu ve většině správních obvodů podíl vyjíždějících do jiné městské části u středoškolsky vzdělaných zaměstnaných odpovídá prakticky celkovému podílu. Skladba ekonomicky aktivní populace, ale také skladba pracovních příležitostí ovlivňuje strukturu vyjíždějících podle dosaženého vzdělání.

2.6 Vyjíždějící za prací podle odvětví ekonomické činnosti

• Mezi osobami cestujícími za prací za hranice hlavního města jsou nadprůměrně zastoupeny osoby pracující ve výrobních odvětvích a v odvětví obchodu
• Osoby vyjíždějící za prací za hranice státu pracují nejčastěji v sektoru služeb
• V rámci samotného hlavního města cestují za prací nejvíce pracovníci v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (73,1 % ekonomicky aktivních obyvatel Prahy pracujících v tomto odvětví) a v odvětví veřejné správy (66,8 %)
• Ve struktuře osob podle profese jsou mezi osobami vyjíždějícími za prací mimo MČ bydliště ve větší míře zastoupeny profesní skupiny úředníků, vědeckých pracovníků, technických a pedagogických pracovníků a skupina zákonodárců a řídících pracovníků

Tato nevýrobní odvětví mají zvláště v Praze velký význam. Jsou to odvětví, která patří do sektoru služeb, v němž pracuje většina obyvatel Prahy (v posledních letech i republiky). Počet pracovních míst v terciárním sektoru vzrůstá a je tedy škoda, že toto třídění nebylo zařazeno do standardního zpracování pohybu osob za prací. Celkem tedy u více než dvou pětin vyjíždějících osob je v třídění podle odvětví uvedena kategorie „ostatní“.

Tab. 2.6.1 Vyjíždějící za prací podle vybraných odvětví ekonomické činnosti a prostorového typu vyjížďky

Více než polovina z ekonomicky aktivních obyvatel uvedla, že za prací cestuje mimo městskou část svého bydliště. U osob pracujících v odvětvích zemědělství, obchodu, školství a ve zbylých odvětvích terciárního sektoru je tento podíl zhruba obdobný. Vyšší podíl osob, které cestují za prací mimo svou městskou část je u pracujících v průmyslu, zdravotnictví a telekomunikacích a dopravě. Naopak častěji pracují v městské části bydliště zaměstnaní ve stavebnictví.

Mezi osobami opouštějícími při cestě za prací hranici MČ jich nejvíce pracuje v jiné MČ Prahy (92 %), na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob se tato skupina podílí 52 %. Mírně zvýšený podíl vyjíždějících za prací do jiné městské části byl zaznamenán u osob zaměstnaných ve školství, zdravotnictví a dopravě a telekomunikacích.

Za prací vyjíždí do ostatních krajů ČR pouze 4 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Prahy. Výrazně vyšší procento zaměstnaných vyjíždí za prací mimo Prahu v oblastech zemědělství, průmyslu, ale i obchodu, pohostinství a ubytování a stavebnictví. V absolutních počtech nejde o vysoká čísla, ale odvětvová struktura vyjíždějících na jiná místa v ČR je ve větší míře zastoupena výrobním sektorem. Naproti tomu obyvatelé Prahy, kteří v Praze i pracují, jsou ve větší míře zaměstnání právě v sektoru terciárním.

Pro účely této publikace bylo proto provedeno dodatečné zpracování vyjížďky mezi městskými částmi a máme tedy k dispozici podrobnější údaje o odvětví ekonomické činnosti u osob, které vyjíždějí za prací v rámci hlavního města.

Tab. 2.6.2 Vyjíždějící za prací do jiné městské části podle odvětví ekonomické činnosti a 22 správních obvodů

Mezi městskými částmi Prahy nejčastěji cestují osoby pracující v peněžnictví a pojišťovnictví (73 % ze všech, kteří v tomto odvětví pracují) a ve veřejné správě. Naproti tomu mezi osobami pracujícími v zemědělství, stavebnictví a v odvětví ostatních veřejných služeb za prací cestuje mezi městskými částmi jen necelá polovina ekonomicky aktivních. V tabulce však nejsou zahrnuty osoby, které vyjíždějí mimo Prahu, nebo pracují v MČ trvalého bydliště. Ze sníženého zastoupení zaměstnaných ve vyjížďce mezi městskými částmi (např. ekonomicky aktivních osob pracujících v oblasti stavebnictví je 8,2 %, ale mezi osobami vyjíždějícími za prací na jiné místo Prahy je zastoupení tohoto odvětví pouze 7 %) lze usuzovat, že bydlící osoby, které pracují v takto zastoupených odvětvích ve větší míře pracují v rámci MČ nebo za prací vyjíždějí mimo Prahu. Určitou roli může také hrát fakt, že např. v oblasti stavebnictví je větší zastoupení živnostníků, kteří za místo pracoviště udávali adresu trvalého bydliště neboť za prací vyjíždějí často na odlišná místa. Opačným příkladem může být odvětví peněžnictví, jehož podíl mezi ekonomicky aktivními je 4,6 %, ovšem zastoupení tohoto odvětví mezi osobami cestujícími za prací po Praze je 6,4 %. Zde jde o odvětví, kde je značný podíl atraktivních pracovních míst soustředěných do větších institucí s jedním místem působení a pro zaměstnance, kteří je zastávají nemá místo pracoviště takový význam a za prací ve větší míře vyjíždějí.

Struktura vyjíždějících osob za prací podle odvětví je rozdílná i v závislosti na pohlaví. V rámci vyjíždějících mužů za prací jsou výrazněji zastoupeni muži pracující v oblasti stavebnictví, průmyslu a dopravy. U žen vyjíždějících za prací je významný podíl žen zaměstnaných ve zdravotnictví, peněžnictví, školství a veřejné správě. Opět zde je přímá návaznost na odvětvové složení ekonomicky aktivních mužů a žen.

Rozdělení osob vyjíždějících za prací v rámci Prahy podle odvětví vychází opět ze struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví ekonomické činnosti. Také v podrobnějším územním detailu, ať už v členění podle správních obvodů nebo až městských částí, jsou zvýšené podíly vyjíždějících v některých odvětvích odvislé od vyššího zastoupení ekonomicky aktivních obyvatel, kteří pracují v tom kterém odvětví. Působí zde ovšem také skladba pracovních příležitostí v jednotlivých městských částech.

Alternativním členěním vyjíždějících je i jejich třídění podle zaměstnání (dle statistické klasifikace KZAM). Ve standardních výstupech o vyjížďce takové informace k dispozici nejsou, dodatečné zpracování dat o vyjížďce uvnitř Prahy nám poskytlo toto třídění u zaměstnaných osob, které za prací cestují uvnitř hlavního města Prahy, mezi jejími městskými částmi.

Rovněž toto členění osob vyjíždějících za prací vychází z rozdělení bydlícího ekonomicky aktivního obyvatelstva a rozmístění pracovních příležitostí.

Graf 2.6.1 Vyjíždějící za prací do jiné městské části podle zaměstnání ¹⁾

Tak jako i při předcházejícím třídění vyjíždějících potvrzuje i toto tendenci, že cestování za prací se účastní osoby s větší specializací ve svém pracovním zařazení vyšším podílem, než jaké je jejich zastoupení mezi celkovým počtem ekonomicky aktivních osob.

V členění podle vzdělání byli zaměstnaní s vyšším stupněm kvalifikace ochotni cestovat mimo městskou část svého bydliště častěji, než jaké bylo jejich zastoupení mezi ekonomicky aktivními obyvateli. Stejně tak i v odvětvích ekonomické činnosti, kde lze předpokládat soustředění atraktivních pracovních příležitostí ve větších podnicích či institucích (peněžnictví, veřejná správa), byly zastoupeny osoby cestující mimo MČ bydliště ve větší míře. Rovněž v třídění vyjíždějících osob podle profesí se ukazuje stejná tendence: větší měrou než by odpovídalo jejich zastoupení v ekonomicky aktivní populaci se na vyjížďce podílejí zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, vědečtí a duševní pracovníci, ale i techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci a úředníci.

2.7 Vyjíždějící za prací podle frekvence a času stráveného na cestě

• Frekvence pohybu obyvatel mezi trvalým bydlištěm a místem pracoviště závisí na vzdálenosti, denně vyjíždí za prací na jiné místo v ČR 2/3 vyjíždějících osob; z celkového počtu osob vyjíždějících za prací na jiné místo uvnitř hlavního města jich denně vyjíždí 9/10
• Druhou nejčastější frekvencí vyjížďky za prací u obyvatel Prahy je jakákoli nepravidelná vyjížďka
• Prostorový typ vyjížďky významně ovlivňuje i čas strávený na cestě: do práce se při pohybu uvnitř Prahy dostane do 1 hodiny 94 % osob; u osob opouštějících při cestě za prací hlavní město tvoří tato skupina 71 %, u denní vyjížďky se do 1 hodiny dostane do zaměstnání 90 % ze všech denně vyjíždějících osob
• Nejčetnější skupinou podle času stráveného na cestě za prací je u všech správních obvodů Prahy (kromě Prahy 2) skupina osob, cestujících do místa pracoviště půl až jednu hodinu

Frekvence vyjížďky sleduje jak často dotazované osoby vyjíždějí za prací z místa trvalého bydliště. Je značný rozdíl ve struktuře vyjíždějících osob za prací podle frekvence vyjížďky v závislosti na prostorovém typu vyjížďky. Zaměstnaní obyvatelé Prahy, kteří za prací vyjíždějí mimo Prahu (na jiné místo ČR), vyjíždějí za prací denně cca ze dvou třetin. Jednou týdně vyjíždí téměř každý desátý z vyjíždějících. Nepatrný je počet osob vyjíždějících 1-2x do měsíce a osob, které frekvenci dojížďky neuvedly. Značná část pak vyjíždí v „jiné frekvenci“, což znamená v nepravidelných intervalech. Takto za prací cestuje téměř pětina osob vyjíždějících z Prahy.

Tab. 2.7.1 Vyjíždějící za prací podle prostorového typu vyjížďky a frekvence

U zaměstnaných obyvatel Prahy, kteří za prací vyjíždí na jiné místo v Praze je situace pochopitelně odlišná. Podíl osob vyjíždějících denně je mnohem vyšší než u osob vyjíždějících na jiné místo republiky. Takových osob je 92 % celkového počtu. Ze zbylého zlomku případů je rovněž nejčetnější dojížďka za prací týdně a s tzv. jinou frekvencí, tedy lze říci nepravidelně. Jejich zastoupení je však mnohem nižší než u první skupiny osob vyjíždějících za prací mimo město.

Graf 2.7.1 Vyjíždějící za prací podle prostorového typu vyjížďky a frekvence

U vyjíždějících byly dotazovány ještě další okolnosti vyjížďky, jako čas strávený na cestě a i použitý dopravní prostředek. Tyto otázky se však vztahovaly pouze ke každodenní cestě za prací.

V Praze byly samozřejmě zjištěny podstatné rozdíly v době přepravy v členění podle prostorového typu. Obyvatelé Prahy, kteří v Praze i pracují, stráví cestou za prací v průměru méně času než vyjíždějící mimo hlavní město.

Tab. 2.7.2 Vyjíždějící za prací podle prostorového typu denní vyjížďky a času stráveného na cestě

U všech prostorových typů vyjížďky je téměř shodné zastoupení osob, které cestou za prací strávily méně než 14 minut. Tato skupina obyvatel tvoří 7 % obyvatel vyjíždějících za prací. Osoby trávící na cestě 15 - 20 minut se již častěji vyskytují mezi osobami, které cestují po Praze. I skupina osob cestující za prací 30 - 59 minut je výrazněji zastoupena mezi obyvateli Prahy, kteří v Praze i pracují, tato skupina tvoří mezi osobami pracujícími v Praze téměř tři pětiny celkového počtu osob vyjíždějících za prací. Skupina osob cestujících za prací déle než hodinu se pak na celkovém počtu podílí větší měrou u osob vyjíždějících za prací mimo Prahu. V rámci Prahy se tak do zaměstnání dostane do hodiny celkem 94 % obyvatel. U osob cestujících za prací mimo hlavní město je to necelá polovina. V této skupině vyjíždějících za prací je i více těch, u kterých se čas strávený cestou za prací nepodařilo zjistit.

Graf 2.7.2 Vyjíždějící za prací podle prostorového typu vyjížďky a času stráveného na cestě ¹⁾

V územním členění podle městských částí respektive správních obvodů je k dispozici opět pouze vyjížďka mezi městskými částmi. Čas cesty do zaměstnání v rámci hlavního města je tedy zpracován za ty zaměstnané, kteří mají pracoviště v jiné městské části než bydliště. Struktura vyjíždějících osob za prací v rámci Prahy podle času stráveného dojížďkou je u obyvatel jednotlivých správních obvodů a i městských částí rozdílná.

Tab. 2.7.3 Denní vyjížďka za prací mezi městskými částmi podle času stráveného na cestě a 22 správních obvodů

Celkově po Praze cestuje nejvíce osob mezi půl hodinou a hodinou a je tomu tak ve všech 22 správních obvodech kromě Prahy 2. V tomto centrálním obvodu, který je i totožný s městskou částí Praha 2, se nejvíce obyvatel dopraví do práce v intervalu 15 až 29 minut. Obyvatelé centrálních obvodů Prahy se dopravují za prací celkově kratší dobu. V Praze 1, Praze 2 a Praze 3 více než polovina ze všech obyvatel vyjíždějících za prací po Praze cestuje méně než půl hodiny. Vůbec nejkratší čas věnují cestě do zaměstnání již zmínění obyvatelé Prahy 2. Souvisí to s tím, že v centrálních obvodech je soustředěna značná část pracovních příležitostí a když už obyvatelé těchto správních obvodů, respektive městských částí, vyjíždějí mimo městskou část svého bydliště, cestují do sousedních obvodů hlavního města. Městské části patřící k centrálním obvodům města mají také nejkratší průměrné časy strávené na cestě. V Praze 2 to bylo v celkovém průměru 31 minut. Pod celopražským průměrem bylo ještě dalších 7 správních obvodů (Praha 1, Praha 3, Praha 7, Praha 10, Praha 9, Praha 18 a Praha 4). Kromě Prahy 18-Letňan se jedná o obvody spíše vnitroměstské, z nichž je snadná dostupnost zejména do přímého centra města.

Naproti tomu obyvatelům okrajových správních obvodů trvá cesta do zaměstnání déle. Nejnižší podíl vyjíždějících, kteří se dopraví do zaměstnání za méně než půl hodiny byl ve správním obvodu Praha 20, který je totožný s městskou částí Horní Počernice. Tam do půl hodiny dojede do práce jen 22 % ze všech vyjíždějících. Ve správních obvodech Praha 16 (skládá se z městských částí Radotín, Zbraslav, Velká Chuchle, Lipence a Lochkov) a Praha 21 (skládá se z městských částí Újezd nad Lesy, Klánovice, Běchovice a Koloděje) se do půl hodiny dopraví do zaměstnání jen necelá čtvrtina (24 %) vyjíždějících. Ve správním obvodu Praha 21 je také nejvyšší podíl osob, kterým cesta do práce trvá déle než hodinu a je jich necelá pětina (19 %) ze všech vyjíždějících. Nejdelší průměrný čas dopravy byl zjištěn právě u obyvatel těchto tří okrajových správních obvodů. Průměrně tráví zde bydlící obyvatelé vyjíždějící za prací na jiné místo v Praze na cestě do místa pracoviště téměř tři čtvrtě hodiny.

Graf 2.7.3 Vyjíždějící za prací mezi městskými částmi podle průměrného času stráveného na cestě

Tab. 2.7.4 Průměrná doba vnitroměstských cest za prací a hlavní cíle vyjížďky podle 22 správních obvodů

Z uvedených příkladů je zřejmé, že čas vyjížďky souvisí především s polohou městské části a převažujícím cílem vyjíždějících osob. Podrobněji se tomuto tématu bude věnovat jedna z dalších částí této publikace.

2.8 Vyjíždějící za prací podle použitého dopravního prostředku

• Ve srovnání s celorepublikovou vyjížďkou z obce obyvatelé Prahy vyjíždějící mimo hlavní město ve větší míře používají kombinaci autobus a MHD, pouze MHD a automobil jako řidiči
• Nejčastějším typem cestujících z Prahy na jiné místo ČR jsou řidiči automobilů, kteří tvoří 2/5 celkového počtu osob vyjíždějících za prací z Prahy
• Struktura vyjíždějících osob podle zvoleného dopravního prostředku se liší podle pohlaví; ženy ve větší míře využívají veřejné dopravy (43 % všech žen), muži naopak preferují více než ženy dopravu automobilem (51 % všech mužů)

Graf 2.8.1 Srovnání rozsahu používání jednotlivých dopravních prostředků v Praze a ČR

Naopak proti celorepublikovému průměru pozorujeme výrazně nižší zastoupení osob, které k cestě za prací používají motocykl a kolo. Rovněž podíl osob cestujících za prací pouze autobusem, pouze vlakem nebo kombinaci těchto dopravních prostředků je v Praze významně menší.

Struktura osob cestujících za prací mimo hlavní město podle zvoleného prostředku je závislá i na pohlaví. Muži tvoří více než dvě třetiny osob vyjíždějících za prací mimo hlavní město. Téměř polovina z nich ke své cestě používá automobil, který řídí. Mezi ženami tato skupina podle zvoleného prostředku tvoří pouze čtvrtinu. Podíl žen, které k cestě za prací používají ostatní významněji zastoupené dopravní prostředky je tak vyšší než u mužů. Pouze MHD k cestě za prací používá 17 % vyjíždějících žen zatímco pouze 10 % mužů používá tento způsob dopravy.

Graf 2.8.2 Vyjíždějící za prací mimo Prahu podle pohlaví a použitého dopravního prostředku

• Cíli vyjížďky obyvatel Prahy za prací na jiné místo ČR jsou především obce ve Středočeském kraji, kde je soustředěno větší množství pracovních míst a nacházejí se poblíž Prahy (Říčany, Průhonice, Rudná, Kladno), dále pak ostatní regionální centra (krajská města): Brno, Plzeň a České Budějovice. 73 % vyjíždějících za prací mezi městskými částmi cestuje ve směrových proudech o 1 000 osobách, kterých bylo v Praze 105
• Proudů s 5 000 a více osobami bylo v Praze zjištěno 7, vycházejí z velkých městských částí a 6 z nich směřovalo do MČ Praha 1

Vyjíždějící za prací mezi městskými částmi představují naprostou většinu vyjíždějících a směrové proudy vyjížďky mezi městskými částmi mají svůj specifický charakter. Uvnitř hlavního města Prahy bylo vygenerováno celkem 2 106 směrových proudů vyjížďky za prací mezi jednotlivými městskými částmi (z 3 192 potenciálních proudů). Nejpočetněji jsou obsazeny proudy největší. Do proudů o velikosti 1 000 a více osob patří v Praze ve vyjížďce mezi městskými částmi 70 %. Velikost vyjížďkových proudů je přímo závislá na celkových počtech zaměstnaných bydlících v jednotlivých městských částech. Početné vyjížďkové proudy tedy vycházejí z velkých městských částí.

Zastoupení jednotlivých proudů vyjížďky se liší i v členění do správních obvodů. Diference je určována především celkovým počtem vyjíždějících osob z jednotlivých správních obvodů. U vyjížďky hodnocené v tomto rozměru (přes hranice správních obvodů) je vyjížďkových proudů méně a jsou početnější.

Tab. 2.9.1 Směrové proudy vyjížďky za prací mezi 22 správními obvody

Celkově se mezi jednotlivými správními obvody pohybuje poněkud menší počet zaměstnaných osob, než mezi městskými částmi. Potenciálních, avšak i skutečných, směrových proudů mezi správními obvody je však výrazně méně, protože se jak počet zdrojových míst, tak cílů snížil z 57 na 22. Celkový počet proudů je zde 462. Ve směrových proudech vyjížďky za prací mezi SO jsou ve větší míře zastoupeny velikostní skupiny proudů s vyšším počtem osob. Nejpočetnější skupinou proudů vyjížďky mezi SO jsou proudy o velikosti 100 – 499 osob. Těchto směrových proudů je 160, cestuje v nich ale jen 12 % osob ze všech vyjíždějících mezi SO. Druhou nejčetnější skupinou proudů je skupina čítající 1 000 a více osob v proudu. Těchto proudů je mezi správními obvody 105 a obsahují 73 % všech vyjíždějících osob mezi SO.

Pro detailní pohyb obyvatel za prací v rámci hlavního města je však důležité rozložení základních vyjížďkových proudů mezi jednotlivými městskými částmi. Jednotlivé městské části hlavního města se výrazně liší počtem obyvatel, tedy i počtem zaměstnaných osob a počtem osob vyjíždějících z MČ do jiné části Prahy a v návaznosti na to i velikostí vyjížďkových proudů. S velikostí proudu jejich počet klesá. Nejméně proudů je ve skupině s počtem osob v proudu vyjížďky 5 000 a více.

Graf 2.9.1 Vyjížďkové proudy za prací mezi městskými částmi podle velikosti proudu

Významným poznatkem je i konkrétní nasměrování velkých vyjížďkových proudů.

Proudů mezi MČ, jejichž velikost je větší než 5 000 osob, bylo ve vnitropražské vyjížďce zjištěno 7. Zdrojovými městskými částmi těchto velkých proudů jsou městské části s vyšším počtem obyvatel, a to MČ Praha 4, MČ Praha 5, MČ Praha 6, MČ Praha 8, MČ Praha 9, MČ Praha 10 a MČ Praha 11. Z těchto 7 největších proudů jich 6 směřovalo do MČ Praha 1 a pouze 1 do MČ Praha 4, a to z MČ Praha 11, kde převažuje obytná funkce a sousedí s MČ Praha 4.

Vyjížďkové proudy větší než 999 osob směřovaly do 12 městských částí (městské části Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha 7, Praha 8, Praha 9, Praha 10, Praha 12, Praha 15). Jsou to městské části, které tvoří rozšířené centrum hlavního města a je zde soustředěna většina pracovních příležitostí. Mezi těmito městskými částmi dominuje nejužší centrum Prahy, a to Praha 1. Sem směřuje 15 z těchto 101 vyjížďkových proudů a počtem osob je to 28 % z 222 tisíc osob, které vyjíždějí za prací v těchto nejpočetnějších skupinách proudů. V každé ze 16 zdrojových městských částí, kde byly takto velké vyjížďkové proudy zjištěny (městské části Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha 7, Praha 8, Praha 9, Praha 10, Praha 11, Praha 12, Praha 13, Praha 14, Praha 15, Praha 17), směřuje jeden z těchto velkých proudů do MČ Praha 1 a v 11 případech je to proud nejpočetnější. Pouze v městských částech Praha 11 a Praha 12 byl početnější vyjížďkový proud nasměrován do MČ Praha 4, u MČ Praha 15 byl početnější proud vyjíždějících směrován do MČ Praha 10 a u MČ Praha 17 do MČ Praha 6. Tyto 4 zdrojové městské části jsou sídlištní obytné oblasti s poměrně malou nabídkou místních pracovních příležitostí, takže silné vyjížďkové proudy zde směřují i do bezprostředního okolí těchto sídlištních celků s určitou pracovní nabídkou. MČ Praha 1 ovšem celkově dominuje ve vnitropražské dojížďce i bez ohledu na velikost vyjížďkových proudů. Celkově pětina všech osob, které za prací cestují mezi městskými částmi Prahy, jich míří do Prahy 1. Ve 24 městských částech do Prahy 1 směřuje nejvíce osob. Pouze v malých městských částech s dominující obytnou funkcí jezdí lidé za prací někdy častěji do sousedních městských částí, ale i zde je MČ Praha 1 hned na druhé pozici (25 městských částí) a jen v 6 městských částech byla Praha 1 až na pozici třetí.

Významný podíl z vyjíždějících tvoří též vyjíždějící směřující do MČ Praha 4. Ze 101 vyjížďkových proudů o velikosti nad 999 osob jich 12 směřovalo do Prahy 4, osoby v těchto proudech tvořily 13 % z 222 tisíc osob vyjíždějících v těchto velkých skupinách. Z 16 městských částí s početnými vyjížďkovými proudy jen ve dvou nesměřoval jeden z nich do Prahy 4 (v Praze 1 a Praze 17). Nejčastějšími cíly celkové vyjížďky mezi městskými částmi byly po Praze 4 a Praze 1 městské části Praha 2, Praha 10, Praha 5, Praha 6 a Praha 8.

Tab. 2.9.2 Vyjíždějící za prací mezi městskými částmi do vybraných městských částí a podle 22 správních obvodů

Ve správních obvodech respektive městských částech širšího centra jako cíl vyjížďky dominuje Praha 1. Za prací do této městské části směřuje prakticky pětina těch, kteří vyjíždějí do jiných městských částí. Nejvyšší podíl cestujících za prací do MČ Praha 1 je mezi bydlícími ve správním obvodu Praha 6 a v Praze 2. Nejnižší pak je podíl cestujících do Prahy 1 v okrajových částech, kde velká část lidí pracuje v nejbližších velkých městských částech a také v okolí Prahy (viz. dále).

Ekonomicky aktivní obyvatelé Prahy, kteří vyjíždějí za prací mimo hlavní město na jiné místo v ČR představují jen malou část vyjíždějících z městských částí. Celkově z Prahy vyjíždělo na jiné místo republiky za prací 26 018 osob, což je jen cca 5 % ze všech vyjíždějících se známým cílem vyjížďky. Z toho byla u 25 813 osob zjištěna cílová obec vyjížďky.

Pro hodnocení vyjížďkových proudů vnitropražského pohybu za zaměstnáním byly vyhodnoceny skupiny vyjíždějící z jednotlivých městských částí do městské části pracoviště. Zdrojovým územím vyjížďkových proudů směřujících mimo Prahu je území celé Prahy, cílem těchto proudů je jiná obec v ČR. Vzhledem k relativně malému celkovému počtu vyjíždějících mimo Prahu a vysokému počtu možných cílů bylo zjištěno v tomto případě proudů s alespoň 500 osobami v Praze pouhých 6.

Tab. 2.9.3 Směrové proudy vyjíždějících za prací mimo Prahu

Nejvíce vyjížďkových proudů je samozřejmě těch nejmenších. S velikostí proudu jejich počet klesá. Nejvíce vyjíždějících osob je v proudech o velikosti 100 až 499 osob, je to více než třetina všech zaměstnaných osob vyjíždějících za prací mimo Prahu. Kategorií s druhým nejvyšším počtem osob jsou proudy největší. V těchto proudech směřujících do 6 obcí je téměř pětina vyjíždějících.

Nasměrování těchto nejpočetněji obsazených proudů je jednoznačné. Z těchto 51 velkých proudů s velikostí 100 a více osob, v nichž se pohybuje více než polovina všech vyjíždějících z Prahy, jich 41 směřuje do obcí Středočeského kraje. Je to všech 6 největších proudů a dále 1 ze dvou proudů nad 400 osob, 5 z 6 proudů nad 300 osob, 6 ze 7 nad 200 osob a 23 z 30 proudů větších než 100 osob. Obce a města v okolí Prahy jsou nejčastějšími cíli obyvatel Prahy vyjíždějících za prací.

Tab. 2.9.4 Nejvýznamnější cíle vyjížďky za prací

Mezi obce a města Středočeského kraje jako frekventované cíle vyjížďky za prací se dostala v proudech nad 200 osob pouze 3 velká města jiných krajů, a to Brno, Plzeň a České Budějovice. Také v dalších větších proudech (nad 100 osob) figurují kromě cílů ve Středočeském kraji pouze krajská města (Hradec Králové – 193 osob, Liberec – 192 osob, Ústí nad Labem – 184 osob, Pardubice – 162 osob a Karlovy Vary 113 osob). Výjimku tvoří pouze dvě další města, a to Špindlerův Mlýn, kam vyjíždí 117 osob a Tábor s 108 vyjíždějícími.

U mimopražské vyjížďky je možno vysledovat značné rozdíly v závislosti na rozdělení vyjížďky s každodenní a jinou frekvencí. Podíváme-li se na proudy vyjíždějících denně, zjistíme jejich značný úbytek (o 663 proudů). Také jejich rozdělení podle velikosti dozná menších změn. Jedinou velikostní skupinou beze změn je skupina proudů největších. S klesající velikostí proudu vyjíždějících za prací jejich počet klesá. Do mnoha obcí ČR z Prahy vyjíždí alespoň jedna osoba, není však časté, aby za prací dojížděla denně.

Graf 2.9.2 Vyjíždějící za prací mimo hl. m. Prahu podle velikostní skupiny proudu a frekvence