Od roku 2002 zharmonizoval Český statistický úřad statistická zjišťování podle legislativních předpisů a doporučení platných pro členské země EU. Údaje jsou zjišťovány převážně výběrovým způsobem, vybraný soubor respondentů vychází z aktualizovaného stavu Agroregistru a zjištěné výsledky jsou dopočítávány pomocí matematicko-statistických metod. Celoplošná strukturální šetření, podchycující veškeré hospodařící zemědělské subjekty, jsou zabezpečována v delších časových intervalech v rámci prováděných Agrocenzů. Veškeré údaje se od tohoto roku šetří a dopočítávají pouze za zemědělský sektor bez domácích hospodářství obyvatelstva.

Základní evidenční jednotkou v zemědělské statistice je zemědělský subjekt, který vykonává činnost podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) pro oddíly 01 a 05, vymezený prahovými hodnotami, tj. výměrou od 1 ha obhospodařované zemědělské půdy a doplňkovými kriterii od výměry 1 500 m2 pěstovaných intenzivních plodin – sadů, květin, venkovní zeleniny, 1 000 m2 vinic, 300 m2 plochy skleníků a pařenišť, od 1 ks skotu, 2 ks prasat, 4 ks ovcí a koz, 50 ks drůbeže, 100 ks králíků nebo kožešinových zvířat a dále všechny podnikatelské subjekty s chovem ryb na vodní ploše bez vymezení výměry. Pro zařazení hospodařícího subjektu do zemědělského sektoru je rozhodující splnění alespoň jednoho z uvedených kriterií.

Ve statistickém šetření v rostlinné výrobě je obsah výkazů o plochách, výnosech a produkci zemědělských plodin uspořádán v souladu s požadavky mezinárodních organizací. Plodiny jsou vykazovány v čistém stavu, bez směsí.

Údaje za myslivost (skupina 01.5 OKEČ) jsou vzhledem k užší návaznosti sledované problematiky na lesní hospodářství a k zachování kontinuity s předešlými ročenkami uvedeny v kapitole 15. Lesnictví.



Poznámky k tabulkám


Tab. 14-1. až 14-4. Souhrnný zemědělský účet

Souhrnný zemědělský účet (SZÚ) je základním metodologickým nástrojem pro měření ekonomické velikosti a výkonnosti odvětví zemědělství, resp. zemědělské prvovýroby, v rámci národního hospodářství. Základní součástí SZÚ jsou tyto agregáty:

produkce zemědělského odvětví, která představuje sumu zemědělských výrobků a zemědělských služeb vyprodukovaných příslušnými jednotkami tohoto odvětví plus vedlejší neoddělitelné činnosti,

mezispotřeba, která měří hodnotu vlastních výrobků, zboží a služeb spotřebovaných ve výrobním procesu (bez užití fixních aktiv) a slouží jako jeden z hlavních indikátorů produkční intenzity odvětví zemědělství,

hrubá přidaná hodnota, která znázorňuje výsledný efekt odvětví zemědělství měřený rozdílem produkce zemědělského odvětví a mezispotřeby. Tento ukazatel slouží k hodnocení výkonnosti odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství,

čistá přidaná hodnota, představuje hodnotu, která je vytvořena veškerými zemědělskými jednotkami po odečtení spotřeby fixního kapitálu.

Ze souhrnného zemědělského účtu jsou vyloučeny jednotky produkující pouze pro vlastní spotřebu (zahrádky a chov hospodářských zvířat u domácností). Zemědělská produkce pro vlastní spotřebu rolníků, jejichž hospodářství překročí spodní prahovou hodnotu je však v SZÚ zahrnuta.

Produkce se oceňuje v základní ceně, tj. částkou, kterou výrobce obdrží od kupujícího za jednotku jím vyprodukovaného zboží a služeb, mínus daně na produkty plus dotace na produkty.

Mezispotřeba se oceňuje v pořizovacích cenách za podobné zboží nebo služby, které jsou platné v okamžiku, kdy vstupují do výrobního procesu. Tato cena zahrnuje veškeré daně na produkty mínus dotace na produkty, ne však odpočitatelné daně ze statků jako DPH.


Tab. 14-5. a 14-6. Bilance půdy

Veškerá zemědělská i nezemědělská půda se zjišťuje sumarizací přehledů o plochách kultur podle údajů katastru nemovitostí, vedeného orgány Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k 31. prosinci.

Zemědělská půda zahrnuje ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.

Do nezemědělské půdy jsou zařazeny lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy.

Veškeré údaje o půdě jsou zjišťovány jako plochy kultur zemědělských i nezemědělských závodů nebo soukromých vlastníků bez rozlišení typu hospodaření a velikosti pozemků.


Tab. 14-7. Osevní plochy zemědělských plodin

Plochami osevů, které se zjišťují soupisem k 31. květnu, se rozumí jarní produktivní plocha (tj. plocha orné půdy, plocha osevu v ovocných sadech a zahradách a plocha trvalých travních porostů dočasně rozoraných a využitých pro osev), ze které se ve sledovaném roce očekává sklizeň. Jsou v nich zahrnuty:

1. plochy ozimů, zasetých na podzim předchozího roku a dochované do skončení jarního osevu ve sledovaném roce, (tj. do termínu prováděného soupisu ploch osevů);
2. plochy jařin, oseté na jaře sledovaného roku;
3. plochy víceletých plodin, oseté v minulých letech a dochované do skončení osevu ve sledovaném roce (tj. do termínu provedeného soupisu ploch osevů).

Do bilance celkové osevní plochy nejsou zahrnuty neoseté a neosázené plochy orné půdy, uvedené samostatně v položce „Orná půda nevyužívaná“. Patří sem úhor a veškerá orná půda z nějakých důvodů neosetá, neosázená, vč. orné půdy dočasně odňaté nebo neobdělávané ve sledovaném roce (tj. do termínu provedeného soupisu ploch osevů). Uvedená zemědělská půda a orná půda v této tabulce na rozdíl od tabulek 14-5. a 14-6. „Bilance půdy“ zahrnuje obhospodařovanou půdu pouze za zemědělský sektor, tj. bez domácností obyvatelstva a bez půdy zemědělsky nevyužité.


Tab. 14-8. až 14-11. Hektarové výnosy sklizně a sklizeň zemědělských plodin

V tabulkách jsou uvedeny údaje zabezpečované výkazem o definitivních sklizních zemědělských plodin ke konci roku.

Hektarový výnos je poměr sklizně a produkční plochy.

Sklizeň představuje celkové množství plodiny sklizené v normální vlhkosti a čistotě, včetně podřadnějších částí využitelných např. ke krmení hospodářských zvířat (zadiny, drobných vyřazených brambor apod.), bez sazeček a semenaček.

Produkční plocha zahrnuje do roku 2001 výměru, ze které byla skutečně provedena sklizeň sledované plodiny. Může být menší než plocha osevu, došlo-li ke zničení a zaorání určité plodiny od osevu do sklizně, nebyla-li provedena sklizeň, anebo větší, došlo-li k převodu v užití z jedné plodiny do druhé (např. část osevní plochy kukuřice na zeleno sklizena na zrno). Od roku 2002 se produkční plocha s výjimkou kukuřice na zrno, kukuřice na zeleno a na siláž a trvalých travních porostů rovná ploše vykázané v osevech.


Tab. 14-15. Ovocné stromy a keře, sklizeň ovoce

Počet ovocných stromů a keřů se šetří na základě zpracovaných výkazů o definitivních sklizních ke konci roku.

Sklizeň jednotlivých druhů ovoce z ovocných stromů a keřů na území České republiky se zabezpečuje výběrovým způsobem prostřednictvím výkazu o definitivních sklizních zemědělských plodin ke konci roku a matematicko-statistickými metodami dopočtu.


Tab. 14-17. Produkce vybraných výrobků v domácnostech obyvatelstva

Tabulka dává přehled o zemědělské produkci z oblasti samozásobení, realizované mimo zemědělský sektor v domácnostech obyvatelstva. Byla sestavena na základě kvalifikovaného odhadu výsledků zjištěných za domácí hospodářství v domácnostech zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů a ročních údajů ze šetření o sklizních a živočišné výrobě.


Tab. 14-18. až 14-22. Hospodářská zvířata a intenzita chovu hospodářských zvířat

Počet hospodářských zvířat se uvádí podle soupisu hospodářských zvířat k 1. 4. následujícího roku (do roku 2001 včetně k 1. 3. následujícího roku).

Krávy jsou plemenice alespoň jednou otelené, zapuštěné i nezapuštěné.

Prasnice jsou plemenice alespoň jednou oprasené (bez prasnic z chovu vyřazených), zapuštěné i nezapuštěné.

Do drůbeže se započítávají slepice a kohouti, husy a houseři, kachny a kačeři, krůty a krocani (včetně mláďat).

Dobytčí jednotka je smluvená jednotka, na kterou se přepočítává každý kus dobytka podle stanovených koeficientů. Přepočítávací koeficient je u skotu do 1 roku 0,4; u skotu ve výkrmu nad 1 rok 1,2; u ostatního skotu nad 1 rok 1,0; u prasnic 0,3; u ostatních prasat 0,2; u ovcí 0,14; u koz 0,1; u koní 1,0 a u drůbeže 0,004.


Tab. 14-24. a 14-25. Živočišná výroba a užitkovost hospodářských zvířat

Výroba masa zahrnuje veškerý prodej skotu, telat a prasat v živé hmotnosti dodaných na porážku (u prasat zvětšený o odhad za domácí porážky).

Výroba drůbežího masa zahrnuje veškerý prodej a samozásobení jatečnou drůbeží v živé hmotnosti.

Počet odchovaných telat a selat je rozdíl mezi počtem narozených a uhynulých, a to u telat uhynulých do tří měsíců a u selat do odstavení. Počet narozených a odchovaných telat na 100 krav a počet narozených a odchovaných selat na 1 prasnici se počítá na průměrný stav krav a prasnic.

Úhyn telat i selat se uvádí v procentech z počtu narozených telat (selat). V počtu uhynulých zvířat jsou zahrnuty i celé konfiskáty.

Výroba mléka zahrnuje množství mléka nadojeného i vysátého sajícími telaty; nezapočítává se mléko vysáté od krav bez tržní produkce mléka. Průměrná dojivost je množství mléka vyrobeného během roku, které připadá na jednu dojnou krávu (včetně krav stojících na sucho).

Průměrná snáška je množství vajec snesených během roku, které připadá na jednu slepici (nikoli pouze na nosnici).


Tab. 14-26. až 14-29. Výroba masa v jatečné hmotnosti a průměrná porážková hmotnost

Výroba masa v jatečné hmotnosti zahrnuje údaje ze všech provozů porážek v České republice. Nutné porážky jsou započítány do jatečné hmotnosti jen v případě, že maso je použito pro lidskou spotřebu. Do průměrné porážkové hmotnosti prasat nejsou zahrnuty prasnice a kanci.


Tab. 14-30. Celkový prodej hlavních zemědělských výrobků

Celkový prodej zemědělských výrobků představuje veškerý prodej od prvovýrobců z vlastní sklizně, tzn. obchodním a zpracovatelským organizacím, ostatní prodej mimo tyto organizace, včetně výrobků určených ke zpracování ve vlastním podniku a přímý vývoz. Údaje o celkovém prodeji rostlinných výrobků nezahrnují prodej od drobných pěstitelů a zahrádkářů. Prodej rostlinných i živočišných výrobků je uveden za kalendářní rok.

Celkový prodej jatečných zvířat zahrnuje prodej jatečného skotu, telat, prasat, ovcí, koz a drůbeže v živé hmotnosti. Údaje o prodeji vajec zahrnují pouze vejce konzumní (bez násadových).


Tab. 14-32. Spotřeba průmyslových hnojiv

Uvádí se spotřeba průmyslových hnojiv v čistých živinách v oxidech (s výjimkou N). Hospodářský rok zahrnuje spotřebu od 1. 7. předchozího do 30. 6. běžného roku. Vzhledem ke způsobu sledování je spotřeba uváděna bez závodů samostatně hospodařících rolníků.

Spotřeba na 1 ha je uvedena na obhospodařovanou (nikoli hnojenou) půdu. V časové řadě je zabezpečen přepočet na 1 ha na srovnatelnou úroveň.


Tab. 14-33. Spotřeba účinných látek na ochranu rostlin

Údaje o spotřebě účinných látek na ochranu rostlin jsou převzaty od Státní rostlinolékařské správy v Praze. Publikovaná data byla shromážděna z evidence zemědělských závodů o výměře větší než 10 ha.




Publikovaná data od roku 2002 nejsou v některých případech vzhledem k přechodu sledování za čistý zemědělský sektor (plochy a sklizně brambor, zeleniny, ovoce, jahod, počty slepic, snáška vajec) plně srovnatelná s daty publikovanými v delší časové řadě ve statistických ročenkách minulých let. Na drobné metodické rozdíly upozorňují metodické vysvětlivky a poznámky pod příslušnou tabulkou.

• „Souhrnný zemědělský účet za roky 2003 a 2004“ - září 2005
• „Souhrnný zemědělský účet za roky 2003 a 2004 v jednotlivých krajích ČR“ - listopad 2005
• „Hrubá zemědělská produkce za rok 2004“ - květen 2005
• „Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin za rok 2004“ - leden 2005
• „Operativní zprávy o prognóze sklizní“ - měsíčně v červenci až listopadu 2005
• „Soupis ploch osevů k 31. 5. 2005“ - červenec 2005
• „Prodej rostlinných výrobků“ - čtvrtletně 40. kalendářní den po skončení čtvrtletí
• „Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2005“ - květen 2005
• „Výsledky chovu drůbeže“ - čtvrtletně 38. kalendářní den po skončení čtvrtletí
• „Výsledky chovu skotu“ - srpen 2005, únor 2006
• „Výsledky chovu prasat“ - květen, září 2005, únor 2006
• „Měsíční přehled o porážkách hospodářských zvířat“ - 35. kalendářní den