Volby - metodika
Ve dnech 5. 11. a 6. 11. 2004 se ve 13 krajích České republiky uskutečnily řádné volby do zastupitelstev krajů na další čtyřleté volební období. Volby se nekonaly v kraji Hl. m. Praha, neboť funkci zastupitelstva kraje zde plní zastupitelstvo hl. m. Prahy, volené podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Zároveň se ve 27 volebních obvodech uskutečnily řádné volby do Senátu Parlamentu ČR. Byly to volební obvody, ve kterých končilo volební období senátorů zvolených v roce 1998 a ve volebním obvodu č. 58 Brno-město také senátora, zvoleného v doplňovacích volbách v roce 2003. Volby byly vyhlášeny rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 19. 7. 2004 (č. 449/2004 Sb.).
Odevzdávání hlasovacích lístků, jejich posuzování a prvotní sčítání hlasů probíhalo ve stálých a samostatných volebních okrscích a zde působící okrskové volební komise byly pro oboje volby společné. Volby do zastupitelstev krajů proběhly v 13 653 volebních okrscích, volby do Senátu v 4 827 volebních okrscích, 4 514 volebních okrsků bylo společných.
Volby probíhaly pouze na území ČR a řídila je Státní volební komise jako stálý volební orgán. Zákonem č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, ve znění pozdějších předpisů, byla upravena působnost jednotlivých volebních orgánů tak, že s výjimkou úkolů okrskových volebních komisí veškerou organizačně-technickou přípravu voleb a zpracování jejich výsledků zajišťovaly orgány státní správy a samosprávy jako výkon státní správy.
Volby do zastupitelstev krajů se konaly na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, podle zásady poměrného systému. Počet mandátů v zastupitelstvu kraje byl pro tyto volby stanoven na základě počtu obyvatel kraje k 1. lednu 2004 tak, že se volilo 45, 55 nebo 65 členů zastupitelstva. Oproti volbám v roce 2000 se změnilo území čtyř krajů – Vysočiny, Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského přesunem obcí mezi nimi podle zákona č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů.
Voliči byli státní občané ČR, kteří nejpozději ve druhý den voleb dosáhli věku 18 let. Své právo volit mohl volič uplatnit pouze ve volebním okrsku, kde byl zapsán do stálého seznamu voličů podle místa svého bydliště a pokud u něj nenastala zákonem stanovená překážka ve výkonu volebního práva.
Volbu provedl volič tak, že do volební schránky vložil v úřední obálce jeden hlasovací lístek vybrané kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice (dále jen „strana“), při tom mohl až čtyřem kandidátům na vybraném hlasovacím lístku dát přednostní hlas. O stanovený počet mandátů v zastupitelstvu se mohly ucházet však jen ty strany, které získaly alespoň 5 % z celkového počtu platných hlasů v rámci kraje. Mandáty jim pak byly rozděleny algoritmem podle volebního zákona v jednom skrutiniu s použitím volebních dělitelů. Stranou získané mandáty připadly jednotlivým kandidátům v pořadí, v jakém byli uvedeni na kandidátní listině; pokud však kandidát získal tolik přednostních hlasů, že to činilo alespoň 10 % z celkového počtu hlasů pro tuto stranu v rámci kraje, posunul se pro přidělení mandátu, nebo v pořadí náhradníků, na první místo.
V tabulce 28-1. jsou uvedeny celkové údaje o výsledcích hlasování a o účasti na volbách. V tabulce 28-2. je uveden přehled o složení zvolených zastupitelstev podle stran a v tabulce 28-3. pak celkový přehled o podílu získaných hlasů jednotlivými stranami podle krajů.
Volby do Senátu Parlamentu ČR se konaly na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, podle zásady většinového volebního systému v jednomandátových volebních obvodech. Oproti roku 1998 se změnilo vymezení volebních obvodů č. 19 – Praha 11 a č. 22 – Praha 10 v důsledku poklesu obyvatel ve volebním obvodu č. 22 pod zákonem stanovenou mez. Změnu přinesl zákon č. 418/2004 Sb. v tom, že území městských částí Praha-Štěrboholy a Praha-Dubeč bylo přesunuto z volebního obvodu č. 19 do volebního obvodu č. 22.
Voliči byli státní občané ČR, kteří nejpozději ve druhý den voleb dosáhli věku 18 let. Své právo volit mohl volič uplatnit v některém z volebních okrsků na území volebního obvodu, kde byl zapsán do seznamu voličů, pokud u něj nenastala zákonem stanovená překážka ve výkonu volebního práva. Volit mohli i občané ČR s trvalým bydlištěm v zahraničí, pokud se v den voleb zdržovali na území republiky, a to v libovolném volebním okrsku volebního obvodu, kde se konaly volby.
Volbu provedl volič tak, že do volební schránky vložil v úřední obálce jeden hlasovací lístek vybraného kandidáta. Pokud kandidát získal více než 50 % z celkového počtu platných hlasů ve volebním obvodu, byl zvolen senátorem, pokud žádný z kandidátů nedosáhl této hranice, senátor zvolen nebyl a v takovém volebním obvodu se o týden později konalo druhé kolo voleb. V něm však již nekandidovali všichni kandidáti, ale jen ti dva, kteří v prvním kole získali nejvíce platných hlasů. V prvním kole voleb ve dnech 5. 11. a 6. 11. 2004 byl zvolen pouze jeden senátor (za volební obvod č. 7 – Plzeň-jih), takže ve 26 volebních obvodech se ve dnech 12. 11. a 13. 11. 2004 konalo druhé kolo voleb.
V tabulce 28-4. jsou uvedeny základní výsledky hlasování, v tabulce 28-5. údaje o podílech získaných hlasů podle politických stran, politických hnutí a koalic, které kandidáta do voleb přihlásily. V tabulce 28-6. je uveden seznam zvolených senátorů.
Vzhledem k zaokrouhlování nemusí být součet relativních hodnot roven 100.
* * *
Úplné výsledky hlasování v podrobných územních pohledech jsou dostupné na internetové adrese www.volby.cz a v publikacích vydávaných podle Edičního plánu ČSÚ.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu v červnu 2004 byly zařazeny do Statistické ročenky 2004. |
|
|
|
Oficiální stránky Českého statistického úřadu
