Údaje této části kapitoly (tab. 10-1. až 10-9.) byly získány z šetření u ekonomických subjektů, resp. z administrativních zdrojů. Šetření u ekonomických subjektů se provádí v závislosti na počtu zaměstnanců buď plošným nebo výběrovým zjišťováním. Při výběrovém způsobu zjišťování se dopočet na základní soubor provádí na všechny aktivní jednotky zařazené do registru ekonomických subjektů ČSÚ (pokud není uvedeno jinak).

Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách byly čerpány z výsledků zpracování ročních statistických výkazů ČSÚ, s výjimkou tab. 10-4, ve které jsou údaje čerpány z výsledků zpracování čtvrtletních statistických výkazů.

Ke zjištění aktivity ekonomických subjektů a stanovení jejich velikosti byly v případě ročních statistických zjišťování od roku 2002 a v případě čtvrtletních zjišťování od roku 2003 využity dostupné administrativní zdroje, což vedlo ke změně dříve publikovaných hodnot ukazatelů. Stejná metoda byla použita pro zpřesnění výsledků zpracování ročních výkazů za roky 2000 a 2001. Časová řada není proto zcela metodicky srovnatelná, týká se tab. 10-1. až 10-3. (z ročních výkazů) a 10-4. (z čtvrtletních výkazů).

Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v hlavním i vedlejším pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je též pracovní vztah) k zaměstnavateli (dále jen „pracovní poměr“).

Průměrný roční evidenční počet zaměstnanců je vypočten jako aritmetický průměr z dvanácti měsíčních průměrných počtů (vypočítávají se jako součet denních stavů dělený počtem kalendářních dnů v měsíci).

Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

Průměrná hrubá měsíční mzda v tab. 10-1. až 10-4. a 10-7. představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Mediány hrubých měsíčních mezd a průměrné hrubé měsíční mzdy v tab. 10-5. a 10-6. jsou vypočteny poměřením mzdy zaměstnance v daném roce s celkovou placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které tuto mzdu skutečně pobíral, tzn. že je odečtena doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok.

Údaje o počtu zaměstnanců, průměrných hrubých měsíčních mzdách a měsíčních nákladech práce nezahrnují osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslance, senátory, uvolněné členy zastupitelstev všech stupňů), soudce, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učně, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnance ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

Údaje v tabulkách o zaměstnancích, průměrných hrubých měsíčních mzdách a měsíčních nákladech práce podle odvětví odpovídají Odvětvové klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Tyto údaje se týkají ekonomických subjektů podnikatelské i nepodnikatelské sféry (tj. organizačních složek státu, příspěvkových organizací částečně financovaných ze státního či územních rozpočtů a neziskových institucí), a proto se liší od údajů o zaměstnancích a mzdách v kapitolách za jednotlivá odvětví, které zahrnují pouze podnikatelské ekonomické subjekty. Údaje v tab. 10-3. jsou členěny podle Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů. Veřejný sektor zahrnuje nefinanční podniky veřejné, finanční instituce veřejné a vládní instituce. Soukromý sektor zahrnuje nefinanční podniky soukromé národní a pod zahraniční kontrolou, finanční instituce soukromé národní a pod zahraniční kontrolou, domácnosti (fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku) a neziskové instituce sloužící domácnostem. Údaje o průměrných hrubých měsíčních mzdách a mediánech v tab. 10-5. a 10-6. jsou členěny podle pohlaví, věku a hlavních tříd Klasifikace zaměstnání (KZAM).

Měsíční náklady práce jsou náklady, které zaměstnavatel vynaložil na získání a výchovu zaměstnanců, na odměňování za práci a na zabezpečení sociálních potřeb zaměstnanců. Šetření se provádí u ekonomických subjektů všech odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců, zahrnuti nejsou zaměstnanci u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. Na rozdíl od předchozích let jsou za rok 2003 zahrnuty dříve nepublikované údaje za část rezortu Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Jedná se o údaje za aparáty ministerstev a útvary bez právní subjektivity, v nichž jsou zaměstnáni jednak civilní zaměstnanci, jednak vojáci z povolání a příslušníci Policie ČR. Údaje byly čerpány z výsledků zpracování ročního statistického výkazu ČSÚ.

Neumístění uchazeči o zaměstnání jsou občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání.

Dosažitelní neumístění uchazeči o zaměstnání jsou evidovaní uchazeči (vč. občanů EU a EHP), kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, protože nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání.

Míra registrované nezaměstnanosti byla do června 2004 počítána jako podíl, kde v čitateli byl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla tj. zaměstnaní z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) + neumístění uchazeči (původní metodika).

Od července 2004 zveřejňuje MPSV míru nezaměstnanosti podle nové metodiky. Jedná se o podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet počtu zaměstnaných z VŠPS, pracujících cizinců registrovaných na úřadech práce, nebo s platným povolením k zaměstnávání, či živnostenským oprávněním a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání.

V této části kapitoly nekorespondují s definicemi a doporučeními ILO tyto ukazatele:

• průměrná hrubá měsíční mzda
• neumístění uchazeči o zaměstnání
• míra registrované nezaměstnanosti.

Poznámky k tabulkám


Tab. 10-4. Zaměstnanci a jejich průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství podle odvětví OKEČ a velikostních skupin ekonomických subjektů

Údaje v této tabulce byly čerpány z výsledků zpracování čtvrtletních statistických výkazů a jsou uvedeny za všechny osoby zahrnuté do evidenčního počtu zaměstnanců u ekonomických subjektů

1. podnikatel-ské sféry s 20 a více zaměstnanci, vč. zaměstnanců u soukromých podnikatelů nezapsaných do obchodního rejstříku (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců)
2. nepodnikatelské sféry, tj. za zaměstnance organizačních složek státu, příspěvkových organizací částečně financovaných ze státního či územních rozpočtů a institucí, které nehospodaří za účelem zisku (např. veřejně prospěšné instituce, zdravotní pojišťovny apod.).

Tab. 10-5. a 10-6. Mediány hrubých měsíčních mezd a průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a věku

Údaje za podnikatelskou sféru jsou přebírány z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Jedná se o výběrové šetření zahrnující ekonomické subjekty s 10 a více zaměstnanci, kteří jsou odměňováni podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. Údaje za nepodnikatelskou sféru jsou přebírány z Informačního systému o platu (ISP) Ministerstva financí ČR. Jedná se o administrativní zdroj, který pokrývá všechny zaměstnance odměňované podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. Průměrná mzda z těchto zdrojů není shodná s průměrnou mzdou z podnikových zjišťování ČSÚ (tab. 10-1. až 10-4. a 10-7.). ISPV a ISP poskytují informace o jednotlivých zaměstnancích, podniková zjišťování sledují evidenční počet zaměstnanců a objem mezd za celý ekonomický subjekt. Průměrná mzda z ISPV a ISP je vypočtena poměřením s placenou dobou zaměstnance (nezahrnuje se neplacená nepřítomnost v práci, např. pro nemoc apod.), nezahrnují se ale zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hod., v podnikových zjišťováních ČSÚ je vypočtena poměřením s evidenčním počtem zaměstnanců (zaměstnanci s krátkodobou neplacenou nepřítomností jsou zahrnuti) bez ohledu na délku jejich týdenního úvazku.

Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Tento ukazatel lépe vypovídá o mzdové úrovni v dané kategorii.

Údaje uvedené v části 10 A. Trh práce jsou srovnatelné s údaji v kapitole 1. Souhrnné ukazatele národního hospodářství této publikace i s údaji uvedenými ve Statistické ročence 2004 (s výjimkou tab. 10-1. až 10-4. a 10-7.).

V této kapitole jsou v částech A a B uváděny počty zaměstnanců, resp. zaměstnaných vycházející ze 2 různých zdrojů a způsobů zjišťování, z podnikového výkaznictví a z výběrového šetření pracovních sil, prováděného u domácností. Vzhledem k tomu, že výsledky nevykazují vždy shodné počty osob, struktury a trendy, jsou v následující tabulce uvedeny podstatné rozdíly v pokrytí základního souboru.

čtvrtletně:

• „Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR“ – červen, září, prosinec 2005, březen 2006

• „Úplné náklady práce za rok 2004“ – 4. čtvrtletí 2005
• „Vývoj úplných nákladů práce (1993 - 2004)“ - 4. čtvrtletí 2005
• „Struktura mezd zaměstnanců za rok 2004” – červen 2005
• „Mzdová diferenciace zaměstnanců v roce 2004“ – 3. čtvrtletí 2005
• „Časové řady základních ukazatelů statistiky práce“ – prosinec 2005