3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


Životní prostředí - metodika

Životní prostředí - metodika


Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organizmů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organizmy, ekosystémy a energie.

    Investice na ochranu životního prostředí - data jsou získána z ročního statistického výkazu ČSÚ. Údaje o dlouhodobém hmotném majetku (DHM) představují sumu výdajů, které vykazující jednotky vynaložily na pořízení DHM (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou DHM získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání.

    Odpadovým hospodářstvím je činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností.

    Vodní hospodářství zahrnuje všechny činnosti směřující k využití, rozvoji a ochraně vodních zdrojů a k ochraně před škodlivými účinky vod.

Poznámky k tabulkám

Tab. 3-1. až 3-4. Chráněná území

    Podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je rozlišováno 6 kategorií zvláště chráněných území:

    národní parky a chráněné krajinné oblasti - označované jako velkoplošná chráněná území, a národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky - označované jako maloplošná chráněná území.

    Údaje uváděné v tabulkách byly převzaty od Agentury ochrany přírody a krajiny Praha.

Tab. 3-5. Změny jednotlivých druhů pozemků - kultur

    Rozdíly mezi úbytky (přírůstky) zemědělské a nezemědělské půdy jsou způsobeny upřesněním výměr po mapování.

    Údaje uváděné v této tabulce byly převzaty od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Tab. 3-6. a 3-7. Pořízené investice na ochranu životního prostředí

    Ekologické akce zahrnují:

    Ochrana ovzduší a klimatu zahrnuje např. úpravu technologických procesů z důvodu prevence vzniku znečištění (na ochranu ovzduší, klimatu a ozonové vrstvy), odstraňování odpadních plynů a odvětrávaného vzduchu, odstraňování tuhých a plynných emisí, monitorovací zařízení pro sledování čistoty ovzduší.

    Nakládání s odpadními vodami zahrnuje např. úpravu technologických procesů z důvodu prevence vzniku znečištění, výstavbu čistíren odpadních vod, výstavbu kanalizačních sítí se zajištěným napojením na čistírnu odpadních vod, nakládání s chladícími vodami, monitorovací zařízení ke sledování jakosti vody.

    Nakládání s odpady zahrnuje např. úpravu technologických procesů z důvodu prevence vzniku odpadů, zařízení a vybavení pro sběr, svoz, přepravu, třídění a úpravu odpadů, výstavba spaloven, recyklačních závodů, řízených skládek, kompostáren, asanace starých skládek, zařízení pro monitoring odpadů.

    Ochrana krajiny a biodiverzity (druhová rozmanitost) zahrnuje např. ochranu a rehabilitaci stanovišť a druhů, ochranu přírodních a polopřírodních typů krajiny, ochranu a obnovu prvků ekologické stability, revitalizaci hydrologické sítě, náklady na řešení povinností vyplývajících z § 35 a § 32 zák. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

    Ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod zahrnuje např. prevenci depozice znečišťujících látek do půdy vč. následné infiltrace do vod, předcházení kontaminace a degradace půd chemickými vlivy a její následná sanace, ochrana půdy před erozí, svahovými pohyby a ostatní degradací způsobenou fyzikálními jevy, včetně nákladů na řešení problematiky sesuvů, náklady na úkoly geologických průzkumů s účelem ochrany půdy a podzemní a povrchové vody.

    Omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť) zahrnuje např. prevenci vzniku hluku a vibrací úpravou technologie, konstrukce a uplatnění protihlukových a antivibračních zařízení v silniční, železniční a letecké dopravě a průmyslu, měřící zařízení.

    Ochrana proti záření zahrnuje např. protiradonová opatření, geologické práce spojené s problematikou lokalizací hlubinných úložišť jaderného odpadu, měřící zařízení, přepravu a nakládání s vysoce radioaktivním odpadem.

    Výzkum a vývoj zahrnuje výzkum a vývoj zaměřený na ochranu ovzduší, klimatu a ozónové vrstvy, ochranu vod, nakládání s odpady, ochranu půdy a podzemní vody, omezování hluku a vibrací, ochranu biodiverzity a krajiny, ochranu před zářením a ostatní výzkum životního prostředí.

    Ostatní aktivity na ochranu životního prostředí zahrnují např. pořízení dlouhodobého hmotného majetku na prevenci před povodněmi, vzdělávání v problematice ochrany životního prostředí, školení a instruktáže.

    Podkladem pro tabulky byly údaje z ročních výkazů ČSÚ.

Tab. 3-8. až 3-13. Emise ze zdrojů znečišťování ovzduší a měrné emise základních znečišťujících látek

    Mezi základní sledované znečišťující látky, vznikající především při spalování tuhých a kapalných paliv a vypouštěné do ovzduší, patří tuhé látky (polétavý prach, popílek), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO) a uhlovodíky (CxHy).

    Vykazování emisí uhlovodíků (CxHy) bylo od roku 2002 nahrazeno vykazováním těkavých organických sloučenin (VOC). Z podkladů pro emisní bilanci VOC, která zahrnuje také emise z používání rozpouštědel a nátěrových hmot např. pro venkovní údržbu a v domácnostech, nelze v současnosti zajistit rozdělení do jednotlivých kategorií zdrojů. Z tohoto důvodu je dočasně uváděn pouze souhrnný údaj o celkových emisích VOC.

    Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěné do ovzduší je vykazováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je v závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonech členěn na:

    - REZZO 1 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Zařízení uvedené skupiny jsou označována jako „velké zdroje znečišťování“.

    - REZZO 2 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Uvedená skupina je označována jako „střední zdroje znečišťování“.

    - REZZO 3 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. Uvedená skupina je označována jako „malé zdroje znečišťování“.

    - REZZO 4 - zahrnuje pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Uvedená skupina je označována jako „mobilní zdroje znečišťování“. Od roku 1995 jsou do bilance zahrnuty emise tuhých látek a oxidu siřičitého z dopravy.

    Měrné emise jsou emise znečišťujících látek za určité časové období, připadající na jednotku plochy území.

Tab. 3-14. a 3-15. Imise ve vybraných lokalitách a na pozaďových stanicích

    Imisní limit je nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečišťující látky obsažená v ovzduší.

Přípustné průměrné roční koncentrace jsou stanoveny v mikrogramech na m3 v hodnotách pro: oxid siřičitý - 60, polétavý prach - 60, PM10 - 48 a oxidy dusíku - 80.

    Metody měření:
- oxid siřičitý (SO2) - zjišťován kolorimetricky, coulometricky a metodou UV - fluorescence,
- polétavý prach - zjišťován gravimetricky a radiometricky,
- oxidy dusíku (NOx) - zjišťovány kolorimetricky a metodou chemiluminiscence,
- kyselost srážek (pH) - zjišťována pH-metricky.

    Kyselost srážek se uvádí podle stupnice od hodnoty 14 do hodnoty 1, kde stupeň 14 je extrémně zásadité prostředí, stupeň 7 je neutrální prostředí a stupeň 1 je extrémně kyselé prostředí.

Tab. 3-16. Stav přízemní vrstvy ozonu

    Maximální hodnota přízemní vrstvy ozonu je údaj pro maximální denní hodnotu osmihodinového průměru v čase 9.00 až 17.00 hod.

    Údaje o stavu přízemní vrstvy ozonu jsou zjišťovány metodou UV - absorbance.

    Údaje uváděné v tabulkách 3-8. až 3-16. byly převzaty od Českého hydrometeorologického ústavu.

Tab. 3-17. Celkové množství ozonu v atmosféře

    Měření ozonu se provádí Dobsonovým spektrofotometrem. Princip měření spočívá v určení rozsahu selektivní absorbce (úměrné množství ozonu) slunečního záření ozonem po jeho průchodu zemskou atmosférou na určitých vlnových délkách. Všechny hodnoty jsou uvedeny v Dobsonových jednotkách (D.U.) B.P. Scale.

    Údaje uvedené v tabulce byly převzaty ze Solární a ozonové observatoře v Hradci Králové - pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.

Tab. 3-18. až 3-21. Produkce odpadů

    S účinností od 1. 1. 2002 vstoupil v platnost nový zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nový zákon je v plném souladu s právními předpisy ES v oblasti nakládání s odpady.

    Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a která přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v Příloze č. 1 k zákonu č. 185/2001 Sb.

    Nebezpečný odpad je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpisu a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v Příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb.

    Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování.

    Způsoby nakládání s odpadem:

    Způsoby nakládání jsou rozděleny do dvou skupin, které odpovídají rozdělení podle Evropské unie na:
- využívání odpadů - činnosti uvedené v Příloze č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb.
- odstraňování odpadů - činnosti uvedené v Příloze č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb.

    Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a je zařazen do skupiny 20 v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.

    V této publikaci je za komunální odpad považován veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a jemu podobné odpady ze živností, úřadů apod., včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů.

    Živnostenský odpad je odpad podobného složení jako komunální odpad zařazený do skupiny 20 v Katalogu odpadů, vznikající při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např. drobní podnikatelé, úřady, kanceláře).

    Běžný svoz je svoz směsného odpadu z popelnic, kontejnerů nebo v pytlích.

    Svoz objemného odpadu je svoz odpadu, který se velikostí nevejde do popelnic, kontejnerů nebo pytlů.

    Podkladem pro uváděné údaje byl výkaz ČSÚ. Vykazujícími jednotkami v případě tabulek 3-17., 3-18. a 3-20. jsou až na oddíly a třídu 37, 5157 a 90 OKEČ podniky s 20 a více zaměstnanci zařazené do částí 01, 02, 10-41, 45, 502, 5157 (5 a více pracovníků), 55, 601, 602, 62, 642, 747, 7481, 851, 852, 90 (0 a více pracovníků), 9211 a 93 OKEČ. V případě tabulky 3-19. jsou vykazujícími jednotkami vybrané obce (prostřednictvím obecních úřadů) zařazené do skupiny 751 OKEČ.

Tab. 3-22. a 3-23. Výdaje na životní prostředí z centrálních zdrojů a Příjmy a výdaje Státního fondu životního prostředí

    Příjmy SFŽP zahrnují příjmy z úplat a poplatků a prostředky Programu ochrany ovzduší. Ve výdajích jsou zahrnuty dotace a půjčky.

    Údaje byly převzaty ze Státního fondu životního prostředí, Fondu národního majetku a Ministerstva financí ČR.

Tab. 3-24. Kontaminace potravin vybranými cizorodými látkami

    Výběr komodit, chemických prvků i organických kontaminantů, provedený ve spolupráci s Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí, byl zaměřen zejména na látky, jejichž čerpání přijatelné denní dávky označované jako ADI (Acceptable Daily Intake), stanovené Světovou zdravotnickou organizací, je vysoké. V tabulce je uváděn počet odebraných vzorků a podíl vzorků (v % z uvedeného počtu odebraných vzorků) nevyhovujících hygienickému limitu.

    Údaje uváděné v tabulce byly převzaty od Státní veterinární správy ČR a České zemědělské a potravinářské inspekce.

Tab. 3-25. a 3-26. Jakost povrchových vod a stav jakosti podzemních vod

    Jednotlivé ukazatele jakosti povrchových vod jsou vyjádřeny aritmetickým průměrem a hodnoceny v daném ukazateli podle ČSN 75 7221.     Stav jakosti podzemních vod u vybraných ukazatelů je hodnocen podle ČSN 75 7111 - Pitná voda:

- chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr) je spotřeba kyslíku stanovená dichromanovou metodou;
- chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn) je spotřeba kyslíku stanovená manganovou metodou;
- aktivita alfa je aktivita radioaktivního záření a měřicí jednotkou je jeden becquerel (1 Bq).

    Údaje byly převzaty od Českého hydrometeorologického ústavu.

Tab. 3-27. Znečištění vypouštěné do vodních toků a havárie na vodních zdrojích

    Znečištění vypouštěné do vodních toků se uvádí v tunách za rok, a to odděleně pro jednotlivé znečišťující látky, které jsou specifikovány jako:

- nerozpuštěné látky (NL) jsou látky, které se stanoví filtrací vody a vysoušením zbytku filtru při 105°C do konstantní hmotnosti;

- rozpuštěné anorganické soli (RAS) jsou látky, které zůstávají ve filtrátu vzorku vody po odpaření, vysušení a vyžíhání při 600°C do konstantní hmotnosti;

- biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) je množství kyslíku spotřebovaného k aerobnímu biochemickému rozkladu organických látek obsažených ve vodě po dobu 5 dnů při standardních podmínkách;

- chemická spotřeba kyslíku (CHSK) je spotřeba kyslíku stanovená dichromanovou metodou.

Tab. 3-28. Vodní toky a odběry povrchové vody ve správě organizací spravujících vodní toky

    Zákonem 254/2001 Sb., o vodách, je rozhodující část vodních toků svěřena do správy vodohospodářských organizací - státním podnikům Povodí.

    Do délky vodních toků (v km) se zahrnují toky upravené, částečně upravené a neupravené. Nezahrnují se délky odvodňovacích a zavlažovacích kanálů a přivaděčů.

Tab. 3-29. až 3-32. Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu

    Obor vodovodů a kanalizací zahrnuje vodohospodářské činnosti související se správou a provozem vodovodů a kanalizací, tj. zajišťování dostatečného množství kvalitní pitné vody a zajišťování odvádění odpadních vod a jejich čištění.

    Voda vyrobená zahrnuje vodu fakturovanou a vodu nefakturovanou. Součet údajů vody fakturované a nefakturované se může lišit od údajů za vodu vyrobenou o vodu převzatou od jiných organizací, popř. o vodu předanou jiným organizacím.

    Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu zahrnují vodovody a kanalizace v majetku obcí a měst. Vzhledem k tomu, že údaje za vodovody a kanalizace drobných provozovatelů nebyly od roku 1993 sledovány, jsou údaje dopočteny za celou Českou republiku.

    Údaje v tabulkách 3-27. až 3-32. byly získány na základě zpracování výkazů ČSÚ od organizací spravujících vodní toky a od rozhodujících provozovatelů vodovodů a kanalizací. Na základě údajů Cenzu VaK 2002 byly ukazatele sledující dodávku pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod dopočteny na úroveň krajů a ČR celkem.


_____________


    Údaje kapitoly jsou srovnatelné s údaji publikovanými ve statistických ročenkách minulých let.


* * *


    Další a podrobnější informace o životním prostředí je možno získat v pravidelných publikacích ČSÚ vydávaných podle Edičního plánu roku 2003 v tematické skupině 2 - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ, podskupině 20 - Životní prostředí:

-  „Informace o životním prostředí v České republice (1998-2003)“ – listopad 2004
-  „Produkce, využití a odstranění odpadů v roce 2003“ – srpen 2004
-  „Vodovody, kanalizace a vodní toky v roce 2003“ – duben 2004

v tematické skupině 5 - MAKROEKONOMIKA, podskupině 52 - Investice:

-  „Výdaje na ochranu životního prostředí v České republice v roce 2003“ – prosinec 2004

a ve společné publikaci MŽP ČR a ČSÚ „Statistická ročenka životního prostředí České republiky“


Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.