13. VĚDA A TECHNOLOGIE, INFORMAČNÍ SPOLEČNOST


Věda a technologie, informační společnost - metodika

Věda a technologie, informační společnost - metodika


 
13. VĚDA A TECHNOLOGIE, INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

      Údaje této kapitoly byly získány ze samostatných ročních statistických šetření u ekonomických subjektů a domácností (šetření o výzkumu a vývoji, šetření o využívání informačních a komunikačních technologií u podnikatelských ekonomických subjektů a domácností), s využitím ostatních datových zdrojů ČSÚ (Výběrové šetření pracovních sil), resp. ostatních administrativních zdrojů dat (Ústav pro informace ve vzdělávání, Úřad průmyslového vlastnictví ČR, Ministerstvo financí ČR – Generální ředitelství cel, Česká národní banka, Český telekomunikační úřad atd.).

A. VĚDA a TECHNOLOGIE

      Věda představuje konzistentní systém verifikovatelných poznatků o dané množině jevů stejně jako metod spojených s jejich získáváním, zpracováním, teoretickým vysvětlením a využitím.

      Technologie vystupují ve dvou základních formách: hmotné jako znalosti vtělené do fyzických objektů (stroje, zařízení, přístroje atd.) nebo nehmotné jako znalosti akumulované v lidech (lidský kapitál), informace vtělené do elektronických médií a dokumentů (software, plány, projekty, výsledky pozorování, matematické výpočty, mapy atd.) a znalosti vtělené do institucionální formy, tj. uspořádání činností a vztahů (organizační struktura, systém řízení, normy, předpisy atd.). Zatímco se tedy věda zajímá, jak a proč se určité věci dějí, technologie se zaměřují na prostředky jejich uskutečňování.

Poznámky k tabulkám

Tab 13-1. a 13-2. Lidské zdroje ve vědě a technologii

      Lidské zdroje ve vědě a technologii (LZVT) jsou definovány v Canberra manuálu (manuál pro měření lidských zdrojů ve vědě a technologii, OECD, Paříž, 1995) jako osoby, které splňují alespoň jednu z následujících podmínek:

- úspěšně ukončily terciární vzdělávání definované dle Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED 97 ve vědeckých a technických (VaT) studijních oborech;

- nejsou formálně kvalifikovány jako výše uvedené osoby, ale jsou zaměstnány ve vědeckých a technických (VaT) oborech zaměstnání, definovaných dle mezinárodního standardu ISCO-88 (v ČR pomocí Klasifikace zaměstnání „KZAM-R“, která je harmonizovaná s ISCO-88), které tuto kvalifikaci běžně vyžadují.
      Lidské zdroje ve vědě a technologii jsou monitorovány jako jejich zásoba k určitému časovému okamžiku a jako jejich toky v sledovaném období v rámci systému LZVT .

      Tab. 13-1. zobrazuje celkový počet studentů a absolventů terciárního stupně vzdělávání (ISCED stupeň 5B, 5A, 6) v přírodovědných (biologické vědy, fyzikální a chemické vědy, matematické vědy a statistika, informatika a výpočetní technika) a technických (technické vědy a technicky zaměřená řemesla, výroba a zpracovatelský průmysl, architektura a stavebnictví) studijních oborech. Studenti a absolventi terciárního vzdělávání celkem, resp. jejich část, která vystudovala výše uvedené přírodní a technické studijní obory, představují toky (potenciální u studentů a reálné u absolventů) plynoucí do systému LZVT. Údaje byly získány z datových zdrojů Ústavu pro informace ve vzdělávání.

      Tab. 13-2. zobrazuje zásobu lidských zdrojů ve vědě a technologii. Zásoba LZVT je tvořena osobami, které úspěšně ukončily terciární úroveň vzdělání (ISCED stupeň 5B, 5A, 6), a to v rámci následujících hlavních skupin studijních oborů: vědy o vzdělávání a výchově, humanitní vědy a umění, sociální vědy, ekonomie, obchod a právo, přírodní vědy, matematika a informatika, technické vědy, výroba a stavebnictví, vědy o zemědělství a veterinářství, lékařské vědy a sociální péče, a ostatních věd, přičemž studijní obory přírodních a technických (Science & Engineering) věd jsou považovány za více relevantní z hlediska měření LZVT. Druhou část zásoby LZVT tvoří všichni zaměstnaní v zaměstnáních VaT (tj. vědečtí a odborní duševní pracovníci KZAM-R hlavní třída 2 a techničtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech KZAM-R hlavní třída 3). Osoby, které splňují jak podmínku úspěšného ukončení terciárního vzdělání, tak podmínku zaměstnání v povoláních VaT, tvoří tzv. jádro LZVT, jsou to tedy osoby pro systém LZVT nejcennější, aktivně se podílející na vědecko-technologickém rozvoji. Data pocházejí z Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ.

Tab. 13-3. až 13-9. Výzkum a vývoj

      Údaje o výzkumu a vývoji obsažené v této části kapitoly byly získány z výsledků pravidelného ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji, které se vztahuje na všechny ekonomické subjekty (od roku 2001 jednotlivá pracoviště výzkumu a vývoje), které provádějí výzkum a vývoj jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost bez ohledu na počet jejich zaměstnanců. Uvedené statistické šetření plně respektuje doporučenou mezinárodní metodiku uvedenou ve Frascati manuálu, který vytvořila Organizace pro hospodářskou spolupráci a soutěž (OECD, Paříž, 2002) jako příručku pro standardizaci ukazatelů výzkumu a vývoje - měření a hodnocení lidských (počet zaměstnanců) a finančních (vnitřní výdaje) zdrojů určených k výzkumným a vývojovým činnostem.

      Od referenčního roku 2001 se údaje o VaV sledují i z pohledu regionálního členění podle místa pracoviště výzkumu a vývoje jednotlivých zpravodajských jednotek (CZ-NUTS 3, tj. úroveň krajů). Ve stejném roce bylo z důvodu zlepšení kvality dat zavedeno také použití matematicko-statistických metod pro dopočet za zpravodajské jednotky, které ve stanoveném termínu výkaz nepředložily (tzv. non-reponse). Je také zvlášť sledován počet uzavřených dohod o provedení práce nebo pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji.

      Pojmy výzkum a vývoj jsou v ČR definovány zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Pro účely tohoto zákona se rozumí výzkumem a vývojem systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití. Dále se rozlišuje na:

      Výzkum, kterým je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků, prováděná jako

- základní výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, nebo

- aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi; ta část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání podle zvláštního právního předpisu (např. obchodní zákoník, zákon č. 77/1997 Sb. o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů), se označuje jako průmyslový výzkum.

      Vývoj, kterým je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení anebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení.

      Pět sektorů je definováno ve Frascati manuálu jako možné zdroje financování, čtyři sektory (bez zahraničí) jsou určeny pro statistické zjišťování oblastí provádění výzkumu a vývoje:

- podnikatelský sektor zahrnuje všechny firmy, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu,

- vládní sektor je složen z orgánů státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství,

- sektor vyššího odborného a vysokého školství (dále jen sektor vyššího školství) obsahuje univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání. Zahrnuje také všechny výzkumné ústavy, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené nebo spojené s organizacemi vyššího vzdělávání. Tento sektor není samostatným institucionálním sektorem (SNA), byl však odděleně identifikován OECD pro svou důležitou roli ve výzkumu a vývoji,

- neziskové instituce sloužící domácnostem (dále jen neziskový sektor) zahrnují soukromé nebo poloveřejné instituce, které nejsou založeny s primárním cílem tvorby zisku, jejichž hlavní funkcí je poskytovat netržní služby domácnostem. Jsou to např. spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí, nadace, náboženské společnosti apod.,

- zahraničí zahrnuje všechny instituce a jednotlivce umístěné mimo politické hranice země. Také sem patří všechny mezinárodní organizace (s vyloučením výdělečně činných firem) včetně jejich zařízení a provozů uvnitř hranic země.

Tab. 13-3. Souhrnné ukazatele výzkumu a vývoje

      Zaměstnanci výzkumu a vývoje (dále jen zaměstnanci VaV) jsou míněni výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, a dále pomocní, techničtí, administrativní a jiní pracovníci pracující na pracovištích výzkumu a vývoje v jednotlivých zpravodajských jednotkách. Mezi zaměstnance VaV patří i ti zaměstnanci, kteří obstarávají přímé služby k výzkumným a vývojovým činnostem. Od roku 2001 je zvlášť sledován počet uzavřených dohod o provedení práce nebo pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji.

      Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12. ve fyzických osobách (Head Count) vypovídá o evidenčním počtu osob aktivních ať už plně nebo částečně ve výzkumných a vývojových činnostech (lidských zdrojích ve výzkumu a vývoji). Do roku 2000 zahrnoval i dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji platných ke konci sledovaného roku.

      Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem (dále jen FTE). Jeden FTE se rovná jednomu roku práce (na plný pracovní úvazek) zaměstnance, který se na 100% věnuje VaV činnosti. u zaměstnanců, kteří se zabývají i jinou činností než VaV, je započtena pouze příslušná část jejich pracovní kapacity, čímž nedochází k nadhodnocení údajů o počtu zaměstnanců, kteří se věnují VaV. Ukazatel FTE v sobě zahrnuje také počet osob pracujících pro zpravodajskou jednotku na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce přepočtených dle metodiky platné pro FTE.

      Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj (dále jen výdaje na VaV) tvoří všechny vnitřní výdaje na VaV vynaložené v rámci zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje uskutečněné mimo zpravodajskou jednotku, ale podporující vnitřní VaV (např. nákup dodávek pro VaV) se zahrnují. Vnitřní výdaje na VaV tvoří:

Neinvestiční výdaje na VaV, které se dále dělí na:

- celkový objem mezd zaměstnanců VaV v evidenčním počtu, jejichž výše odpovídá podílům pracovní doby věnované VaV činnostem, včetně pojistného na zdravotní a sociální pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance,

- odměny za práce podle dohod o provedení práce nebo pracovní činnosti ve VaV konané mimo pracovní poměr,

- ostatní neinvestiční výdaje - materiál, zásoby a vybavení na podporu VaV vykonávaného zpravodajskou jednotkou, dále výdaje za služby pronajaté nebo nakoupené pro VaV). Veškeré odpisy budov, strojního a mechanického zařízení a vybavení jsou ze statistického sledování vnitřních výdajů na VaV vyloučeny.

Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku na VaV, který se dále dělí na:

- dlouhodobý nehmotný majetek – výdaje na nehmotné výsledky výzkumné a vývojové činnosti, software, výrobně technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti bez ohledu, zda jsou nebo nejsou předmětem ocenitelných práv nabývaných i poskytovaných,

- pozemky, budovy, haly a stavby – výdaje na pozemky získané pro potřebu VaV (např. pokusné laboratoře) a budovy postavené nebo koupené, výdaje na technické zhodnocení budov apod.,

- ostatní dlouhodobý hmotný majetek – výdaje na technické a jiné vybavení nezbytné pro vykonávání VaV (stroje, přístroje, zařízení, počítače, dopravní prostředky apod.).

Tab. 13-5. Zaměstnanci zabývající se výzkumem a vývojem podle zaměstnání, dosaženého vzdělání a vědních oblastí

Zaměstnanci VaV podle zaměstnání jsou rozděleni na:

- výzkumné pracovníky – zabývají se koncepcí nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů, nebo takové projekty řídí. Jde převážně o zaměstnance zařazené do hlavní třídy 2 (Vědečtí a odborní duševní pracovníci) a podskupiny 1237 (Vedoucí pracovníci výzkumných a vývojových útvarů) platné Klasifikace zaměstnání-rozšířené (dále jen KZAM-R),

- technické a ekvivalentní pracovníky (dále jen techničtí pracovníci) – účastní se výzkumu a vývoje uskutečňováním vědeckých a technických úkolů, aplikováním konceptů a provozních metod, obvykle za dohledu výzkumných pracovníků. Jde převážně o zaměstnance zařazené do třídy 31 (Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech) a třídy 32 (Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech) KZAM-R,

- další pomocní pracovníci (dále jen ostatní) – jsou řemeslníci, sekretářky a úředníci, kteří se podílí na výzkumných a vývojových činnostech nebo jsou začleněni do takových prací; zahrnuti jsou i manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoji.

Zaměstnanci VaV podle nejvyššího dosaženého vzdělání jsou rozděleni na:

- zaměstnance VaV s doktorským vzděláním – dosáhli stupně v (Doktorské vzdělání dosažené absolvováním studia v doktorském studijním programu, postgraduálním studiu nebo vědeckou výchovou „PhD, Dr., DrSc., CSc.“) podle Klasifikace kmenových oborů vzdělávání (dále jen KKOV),

- zaměstnance VaV s vysokoškolským vzděláním – dosáhli stupně T (Vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním magisterských, inženýrských a lékařských studijních programů vysokých škol) nebo stupně R (Vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním bakalářských studijních programů vysokých škol) podle KKOV,

- zaměstnance VaV s vyšším odborným vzděláním – dosáhli stupně N (Vyšší vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů vyšších odborných škol, konzervatoří a tanečních konzervatoří; pomaturitní studium specializační a inovační) podle KKOV,

- zaměstnance VaV s úplným středním a středním odborným vzděláním (dále jen středním) – dosáhli stupně H, J, K, L a M podle KKOV,

- zaměstnance VaV s ostatním nižším vzděláním - dosáhli stupně A, B, C, D, E podle KKOV.

      Doktorské vzdělání, vysokoškolské vzdělání a částečně i vyšší odborné vzdělání tvoří tzv. terciární vzdělání

Zaměstnanci VaV podle vědních oblastí jsou rozděleni na:

- zaměstnance VaV působící v přírodních vědách - matematické a počítačové vědy (pouze software), fyzikální, chemické a biologické vědy, nauka o Zemi a příbuzné vědy životního prostředí,

- zaměstnance VaV působící v technických vědách - stavební inženýrství, elektroinženýrství, elektronika (pouze hardware) a ostatní inženýrské vědy a technologie (chemické, kosmonautické, strojní, potravinářské, metalurgické, oděvní apod.),

- zaměstnance VaV působící v lékařských vědách - základní medicína, klinická medicína, zdravotní vědy a další příbuzné disciplíny,

- zaměstnance VaV působící v zemědělských vědách - zemědělství, lesnictví, rybářství a příbuzné vědy, veterinární lékařství,

- zaměstnance VaV působící v sociálních a humanitních vědách - psychologie, ekonomie, vzdělávání a výcvik a ostatní sociální vědy (antropologie, etnografie, demografie, zeměpis, řízení, právo, lingvistika, politické vědy, sociologie apod.), historie, jazyky a literatura, filozofie, umění, historie umění, náboženství apod.

      Vědní oblast, v níž jsou převážně zabezpečovány výzkumné a vývojové práce, určuje zpravodajská jednotka.

      Údaje o počtu zaměstnanců VaV k 31. 12. 2000 nejsou z metodických důvodu zcela srovnatelné s údaji o počtu zaměstnanců k 31. 12. za další sledované roky. k 31. 12. 2000 zahrnují i dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji platných ke konci roku 2000, které jsou od referenčního roku sledovány zvlášť).

Tab. 13-10. Přihlášky vynálezů a udělené patenty

      Počty přihlášek vynálezů, resp. počty udělených patentů jsou tradičně považovány za jeden z ukazatelů úspěšnosti výzkumných, vývojových a inovačních činností.

      Vynález je vyřešení technického problému, které je ve srovnání se světovým stavem techniky nové, obsahuje tzv. vynálezecký krok, pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze známého stavu techniky a je průmyslově využitelné. Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky (dále jen ÚPV ČR). Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti. Přihláška se podává ve všech státech, ve kterých potenciální majitel patentu požaduje ochranu.

      Patent je definován zákonem č. 527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Je to veřejná listina vydaná některým národním (v České republice je to ÚPV) či mezinárodním patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález po dobu až 20 let, a to na teritoriu, pro něž byl úřadem vydán.

      Údaje byly získány z datových zdrojů Úřadu průmyslového vlastnictví ČR a jsou tříděny podle země původu podavatele přihlášky vynálezu a dle mezinárodní patentové klasifikace (IPC) dle metodiky Patentového manuálu OECD (OECD, Paříž, 1994). Na základě IPC pak jsou dále přihlášky a patenty tříděny v rámci tzv. „high-tech“ výrobků, resp. jejich skupin.

      Např., když čtyři vynálezci různých národností vyplní společně patentovou přihlášku, jedna čtvrtina tohoto patentu se připíše každé zemi, podobně se postupuje i pro stanovení IPC třídy přihlášky nebo patentu.

Tab. 13-11. Zahraniční obchod s technologicky vyspělými (high-tech) výrobky

      V rámci OECD byly definovány technologicky vyspělé (dále jen high-tech) výrobky podle mezinárodní klasifikace zboží SITC, rev. 3 (Standard International Trade Classification), které byly rozděleny dle SITC do devíti základních skupin:

      1. Letectví
      2. Počítače a kancelářské stroje
      3. Elektronika a telekomunikace
      4. Farmaceutické výrobky
      5. Vědecké přístroje
      6. Elektrické stroje
      7. Chemické výrobky
      8. Neelektrické stroje
      9. Zbraně

      Údaje o vývozu a dovozu výrobků (zboží) technologicky vyspělých výrobků v členění podle SITC byly získány z datových zdrojů Ministerstva financí ČR – Generálního ředitelství cel.

Tab. 13-12. Technologická platební bilance - příjmy a platby

      Údaje o příjmech, resp. platbách získané v rámci tzv. „technologické platební bilance“ (dále jen TPB) vyjadřují technologickou úroveň ekonomiky, či přesněji rozsah zahraničního obchodu s průmyslovým vlastnictvím a znalostmi spojenými s vyspělými technologiemi. Metodologie a koncepce této statistiky je založena na manuálu OECD (Manual for the Measurement and Interpretation of Technology Balance of Payments Data – TBP Manual, OECD, 1990).

      Údaje byly převzaty z datových zdrojů České národní banky, a to z běžného účtu platební bilance. Jednotlivé položky TPB jsou definovány dle jednotlivých platebních titulů a jim odpovídajících mezinárodních kódů (BPM5):

- licenční poplatky a ochranné známky a franšízy – platební titul ČNB 360 (BPM5 §260),
- nákup a prodej vlastnických práv a nefinančních aktiv – platební titul ČNB 640 (BPM5 §312 a 358),
- služby výpočetní techniky – platební titul ČNB 365 (BPM5 §259),
- technické služby – platební titul ČNB 390 (BPM5 §264),
- výzkum a vývoj – platební titul ČNB 355 (BPM5 §264).

      Údaje o TPB, příjmy a platby jsou dále členěny podle zemí. Ne u všech transferů TPB získaných z ČNB byl uveden kód země. Tyto údaje jsou uvedeny v položce nerozlišeno.


* * *

      Další informace z oblasti statistik vědy a technologií lze získat z publikací ČSÚ, vydávaných podle Edičního plánu roku 2004 v tematické skupině 9 - SLUŽBY, podskupině 96 - Věda a výzkum :

- „Lidské zdroje ve vědě a technologii za rok 2001 a 2002“
- „Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2003“ – září 2004
- „Ukazatele vědy a technologie v ČR v období 1995-2002“ – září 2004

B. INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

      Informační společnost je termín používaný v souvislosti se zaváděním, rozvojem a šířením nových, především informačních a komunikačních technologií (počítač, internet atd.), umožňujících rychlý přenos dat a informací v podobě datové, zvukové a audiovizuální do nejrůznějších oblastí každodenního života, způsobem jejich používání a vlivem na společnost.

Poznámky k tabulkám

Tab. 13-13. Základní infrastruktura informačních a komunikačních technologií

       Údaje této tabulky, pokud není uvedeno jinak, byly získány z Českého telekomunikačního úřadu.

      Hlavní telefonní stanice (HTS) - účastnická přípojka veřejné telekomunikační sítě ukončená koncovým bodem sítě určeným pro přístup k telefonní službě a mající jednoznačně určený přípojný bod v zařízení ústředny.

      Telefonní stanice ve veřejné síti, bytové – telefonní stanice, zřízené fyzickým osobám pro osobní potřebu.

      Telefonní stanice ve veřejné síti, podnikové – -telefonní stanice, zřizované právnickým osobám, pro orgány státní správy a jiné instituce a pro fyzické osoby k podnikatelským účelům.

      Počet uživatelů internetu – odhad sekundárních poskytovatelů služeb přístupu k internetu (jako např. internetové kavárny, školy, knihovny apod.) udávající průměrný počet uživatelů ve sledovaném období.

      Účastníci kabelové televize a rozhlasu celkem – evidovaní účastníci kabelové televize a rozhlasu u příslušného provozovatele televizních a kabelových rozvodů (TKR).

      Účastníci internetu, celkem – počet zákazníků, kteří využívají alespoň jednu službu sítě internet. Účastník je fyzická nebo právnická osoba napojená na komplexní globální počítačovou síť, která využívá služby přístupu k internetu na základě smlouvy s poskytovatelem této služby.

      Účastníci internetu s komutovaným připojením (dial-up) – počet smluvních zákazníků na komutovaných okruzích

      Účastníci internetu s pevným připojením - počet zákazníků připojených pevným okruhem.

      Účastníci internetu připojených prostřednictvím TKR – počet zákazníků připojených prostřednictvím televizního kabelového rozvodu.

      Počítače přímo připojené k internetu – počet hostitelských „host" počítačů. Hostitelský počítač je počítač, který je přímo napojen na světovou internetovou síť (má přidělenu IP adresu). Identifikovány jsou dvou- nebo trojmístným kódem země, který všeobecně vyjadřuje povahu organizace používající počítač připojený k síti internet. Počet hostitelských počítačů je přidělen zemím na základě kódu země, i když to nezbytně neznamená, že se hostitelský počítač právě nachází v dané zemi. Zdrojem dat je Réseaux IP Européens, Network Coordination Centre (RIPE NCC).

      Doména je základní adresa na internetu, zastupující IP (internet protokol) adresu. Doména se registruje u registrační autority (v ČR jde o sdružení CZ.NIC), která je pověřena správou příslušných domén nejvyšší úrovně. Česká národní doména v zóně .cz je vhodná pro subjekty působící pouze na území České republiky a pro www stránky napsané v českém jazyce. Počet registrovaných domén se vztahuje k prosinci sledovaného roku.

Tab. 13-14. až 13-21. Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru

      Údaje byly získány z pravidelného ročního statistického zjišťování o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru, jehož základní soubor zahrnoval právnické a fyzické osoby zapsané i nezapsané do obchodního rejstříku, a to s počtem zaměstnanců od 5 do 9 včetně (mutace a) a s 10 a více zaměstnanci (mutace b) působící ve všech odvětvích kromě zemědělství, dobývání nerostných surovin, veřejné správy, školství, zdravotnictví a neziskových organizací. Uvedené šetření navazovalo na Pilotní šetření o využívání informačních a komunikačních technologií a elektronickém obchodování v podnikatelském sektoru a bylo založeno na obdobném šetření probíhajícím v členských zemích Evropské unie (Community Survey on ICT Usage and e-commerce in Enterprises 2003), se kterým bylo jak z hlediska metodologického, tak i obsahového srovnatelné.

      Šetření bylo zaměřeno na širokou škálu ukazatelů o rozšíření (infrastruktuře) a míře a způsobu využívání jednotlivých moderních informačních technologií a systémů v českém podnikatelském sektoru. z důvodu mezinárodní srovnatelnosti jsou v ročence publikovány základní ukazatele za ekonomické subjekty s 10 a více zaměstnanci. Prezentovaná data jsou tříděna jednak dle velikostních skupin ekonomických subjektů v závislosti na počtu jejich zaměstnanců a jednak dle převažující činnosti (sekce OKEČ D, E, F, G, I, J, K, o a skupiny 55.1 a 55.2 sekce H) ekonomických subjektů.

      Vysokorychlostní připojení k internetu je definováno pomocí maximální rychlosti přenosu dat, která musí být vyšší než 128 kb/s (přenos informací směrem k uživateli).

      Dynamické webové stránky jsou webové stránky jejichž obsah se mění, generuje až podle vstupních údajů, a to buď na straně serveru nebo klienta. Například jde-li o dotaz do databáze, server nejprve zprostředkuje položení dotazu databázi, a následně zajistí dynamické vygenerování stránky s výsledky dotazu.

      Lokální počítačová síť (LAN - Local Area Network) - síť, která se vyznačuje tím, že uživatel (organizace, podnikatelský subjekt) je typicky shodný s provozovatelem sítě (síť je v majetku uživatele), má menší vzdálenosti mezi uzly sítě a (často) vyšší přenosové rychlosti. Tyto sítě slouží především pro rozvoj vnitřní komunikace, předávání dat, sdílení stejných programů, datových souborů, periferních zařízení apod. - obecně k elektronickému propojení jednotlivých procesů ekonomických subjektů.

      Intranet – místní virtuální počítačová síť založená na internetových technologiích TCP/IP umožňující obdobné služby jako internet. Specifický příklad aplikace mechanismů internetu - jako www stránek, elektronické pošty atd. na privátní prostředí ekonomického subjektu. Slouží potřebám sdílení informací a provozování informačních systémů uvnitř ekonomického subjektu.

      Extranet – místní virtuální počítačová síť založená na internetových technologiích TCP/IP umožňující obdobné služby jako internet. Na rozdíl od intranetu je její určitá část rozšířena za hranice ekonomického subjektu k bezpečnému sdílení informací a realizaci elektronických operací s dodavateli, prodejci, partnery, zákazníky a jinými subjekty. Zjednodušeně řečeno jde o intranet, který je zpřístupněný, nebo jeho určitá část, pro jiné ekonomické subjekty. Přístup ke zdrojům extranetu je řízen a kontrolován.

      Elektronické obchodování je provádění obchodních transakcí (nebo jejich částí) s využitím moderních prostředků informačních a komunikačních technologií. v dotazníku byla použita definice OECD, která za elektronické obchodování považuje prodej nebo nákup zboží a služeb mezi ekonomickými subjekty, domácnostmi, jednotlivci, vládami a ostatními veřejnými nebo státními organizacemi prostřednictvím sítí založených na internetovém protokolu (internet, extranet přes internet, EDI přes internet,… ,) nebo přes ostatní počítačově propojené sítě (systém elektronické výměny dat „EDI“ přes soukromě počítačově propojené sítě nepoužívající internetové protokoly, …).

      Nákup resp. prodej přes internet je definován jako nákup (prodej) zboží a služeb uskutečněný prostřednictvím počítačových sítí založených na internetových protokolech nejčastěji prostřednictvím www rozhraní prodávajícího. Nezahrnují se zde nákupy (prodeje) realizované na základě objednávek, které byly uskutečněny na základě informací získaných přes internet podaných klasickou cestou (telefon, fax, písemná objednávka) ani prostřednictvím klasického, ručně psaného a odeslaného e-mailu. Při nákupu musí dojít k objednání zboží nebo služby elektronickou cestou přes internet – www rozhraní prodávajícího. Placení a dodání takto objednaného zboží může být provedeno off-line, ne prostřednictvím internetu.

      Systém elektronické výměny dat (EDI - Electronic Data Interchange) – elektronická výměna dat ve strukturované podobě (např. objednávek, faktur, dluhopisů apod.) na základě dohodnutých standardů zpráv mezi informačními systémy jednotlivých ekonomických subjektů pomocí elektronických prostředků přes vyhrazené většinou privátní, počítačově propojené sítě, které nejsou založeny na internetu.

Tab. 13-22. až 13-26. Informační a komunikační technologie v domácnostech a  mezi jednotlivci

      Údaje vycházejí z prvního periodického ročního statistického šetření o využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) v domácnostech a mezi jednotlivci (fyzickými osobami), které provedl Český statistický úřad ve 4. čtvrtletí 2003. Toto šetření navázalo na pilotní šetření z roku 2002, které proběhlo na omezeném počtu respondentů ve 3. čtvrtletí 2002.

      Šetření bylo realizováno (formou samostatného formuláře) v rámci Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS), což umožnilo propojení se socio-demografickými charakteristikami osob v jednotlivých domácnostech. Jednalo se o šetření provedené metodou interview „face to face“ na výběrovém vzorku cca 8 500 jednotlivců ve věku 15 let a více. Dotazník tvořilo 53 otázek vztahujících se k ICT, z nichž 9 otázek bylo určeno domácnostem a 44 otázek jednotlivcům. Shodně s metodikou VŠPS proběhlo převážení výsledků na celkovou populaci ČR.

      Tab. 13-22. obsahuje informace o domácnostech, které mají doma k dispozici vybrané informační technologie (pevnou telefonní linku, osobní počítač, osobní počítač s připojením k internetu, vysokorychlostní připojení na internet) v členění podle krajů.

      Osobní počítač zahrnuje všechny typy osobních počítačů tj.: stolní počítač, přenosný počítač a počítač do dlaně.

      Vysokorychlostní připojení umožňuje vyšší rychlost přenosu dat. Do šetření domácností bylo zařazeno: připojení přes kabelovou televizi (TKR – televizní kabelový rozvod), ADSL, satelitní a ostatní bezdrátové připojení a pronajatý datový okruh (pevná linka).

      Tab. 13-23. zachycuje přístup jednotlivců k informačním technologiím osobního charakteru (mobilní telefon, přenosný počítač) pro soukromé účely a k osobnímu počítači a internetu doma v členění podle krajů.

      Tab. 13-24. zobrazuje použití počítače a internetu jednotlivci. Tabulka zachycuje, kde a jak často respondenti používají počítač a internet, zda absolvovali nějaké počítačové školení a  jak se jednotlivci podílejí na elektronickém obchodování.

      Tab. 13-25. specifikuje, k jakému účelu jednotlivci využívají internet. Tabulka konkrétně sleduje činnosti v oblasti komunikace a vyhledávání bezplatných informací a služeb on-line pro soukromé účely. Další část je věnována druhu zboží a služeb, které jednotlivci nakoupili přes internet.

      Tab. 13-26. charakterizuje počítačové dovednosti jednotlivců rozlišené dle jednotlivých počítačových aplikací či specifických činností.


* * *

      Další informace z oblasti statistik informační společnosti lze získat z následujících publikací ČSÚ, vydávaných podle Edičního plánu roku 2004 v tematické skupině 9 - SLUŽBY, podskupině 96 - Věda a výzkum:

- „Výsledky šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru v roce 2003“ – prosinec 2004
- „Výsledky šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech v roce 2003“ – prosinec 2004

 
© Český statistický úřad, 2004

Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.