Věková struktura obyvatel je významnou demografick

Věková struktura obyvatel je významnou demografickou charakteristikou, je též výchozím uspořádáním demografických dat pro další demografické analýzy a je podkladem pro plánování v dalších oblastech života společnosti.

Publikovaný stav obyvatel včetně podrobnějších charakteristik, jakými je například i věkové složení obyvatel podle pohlaví, navazuje na definitivní výsledky posledního sčítání lidu, domů a bytů (SLDB 2001, k 1.3.2001). Tento výchozí stav a je každoročně upravován o počty narozených a zemřelých tak, jak je hlásí matriční úřady, a dále o počty přistěhovalých a vystěhovalých. Ty byly v letech 2001-2004 hlášeny obecními (městskými) úřady, od roku 2005 jsou elektronicky přebírány z Informačního systému evidence obyvatel (ISEO) z Ministerstva vnitra. Zdrojem dat o stěhování cizinců je Ředitelství služby cizinecké policie ČR.

Veškeré údaje se přitom týkají všech obyvatel, kteří mají v ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od r. 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují také cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců) a cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Tyto změny se v hl. m. Praze výrazně promítly hlavně do migrační statistiky. Cizinci dlouhodobě významným dílem přispívají k migračním i celkovým přírůstkům počtu obyvatel v Praze.

Obyvatelstva daného území se v čase mění ve svém počtu i struktuře. Iniciátory pohybu obyvatelstva jsou demografické události, které obyvatelé během roku podstupují:

narození: sleduje se počet všech narozených dětí (živě i mrtvě), za něž obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (matriky) statistické hlášení o narození; územně jsou narozené děti tříděny podle trvalého pobytu matky v době porodu; do zpracování údajů o aktuálním věkovém složení obyvatel daného území vstupují pouze počty živě narozených dětí.
zemřelí: sleduje se počet všech zemřelých osob, o jejichž úmrtí obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (matriky) statistické hlášení o úmrtí.
stěhování (přistěhovalí, vystěhovalí): stěhováním se rozumí změna trvalého bydliště či dlouhodobého pobytu osoby za hranice určité územní jednotky; rozlišuje se stěhování vnitřní, tj. v rámci území ČR, a zahraniční.

Data o stěhování byla v letech 2001–2004 získávána z Hlášení o stěhování (zpravodajskou jednotkou byly ohlašovny pobytu a okresní úřadovny cizinecké a pohraniční policie ČR), od roku 2005 přebírá ČSÚ soubory dat z Ministerstva vnitra a Ředitelství služby cizinecké policie.

Výsledky SLDB 2001 byly také využity jako výchozí stavy pro každoroční bilance stavu obyvatel podle věku v hl. m. Praze i v jeho 57 městských částech. Tato publikace každoročně zveřejňuje údaje o současné věkové struktuře obyvatelstva Prahy. Městské části jsou seřazeny podle aktuálního správního členění hl. m. Prahy na 22 správních obvodů. Věkové složení 22 správních obvodů je rovněž součástí tohoto výstupu.

Obyvatelstvo je podle věku rozděleno do pětiletých věkových skupin a dále do tří základních kategorií podle věku: 0 – 14, 15 – 64 a 65 a více let. Věkem obyvatele se v demografické analýze rozumí dokončený věk, jehož dosáhla osoba v okamžiku zjišťování, tedy věk při posledních narozeninách.

Údaje o věkové struktuře jsou i nezbytným základem pro výpočet řady syntetických statistických ukazatelů. Mezi často používané ukazatele, které úzce souvisejí s vlastním věkovým složením obyvatel, patří průměrný věk, index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku do 14 let) a také index ekonomického zatížení (počet dětí věku 0-14 let a osob ve věku 65 a více let (ekonomicky neaktivní) na 100 osob ve věku 15- 64 let (ekonomicky aktivní)).

Další ukazatele demografického vývoje a podrobnou metodiku výpočtu jednotlivých ukazatelů naleznete v Demografické ročence České republiky, v metodických poznámkách publikace Úmrtnostní tabulky za ČR a kraje a na internetové adrese http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel.