Je zřejmé, že intenzita procesů probíhajících mezi Prahou a Středočeským krajem se mění v závislosti na vzdálenosti od Prahy. Čím blíže Praze, tím je např. migrace a pracovní dojížďka intenzivnější, naopak okrajové oblasti Středočeského kraje nejsou orientovány na Prahu, spíše na tamní regionální centra. Vybrali jsme tedy v podstatě dvě území, kde jsme hodnotili vztah k Praze. Prvním byly obce Středočeského kraje zařazené do tzv. funkčního městského regionu, tedy regionu nejintenzivnějších vztahů, na jehož území bydlelo v roce 2008 přibližně 240,5 tis obyvatel. Druhým územím bylo širší zázemí Prahy - obce Středočeského kraje zařazené do tzv. rozvojové oblasti, které v roce 2008 obývalo cca 577 tisíc obyvatel. Pro doplnění bylo samozřejmě hodnoceno také území Středočeského kraje, které nepatřilo ani do funkčního městského regionu ani do rozvojové oblasti.

Prvním dokladem toho, že se v území „něco děje“ je prostý pohled na vývoj počtu obyvatel v Praze a ve Středočeském kraji. Zatímco ve Středočeském kraji docházelo od začátku devadesátých let ke stálému růstu počtu obyvatel, v Praze od tohoto období počet obyvatel naopak klesal až do roku 2002. Po celá devadesátá léta byl přirozený přírůstek obyvatel malý nebo záporný a to jak v Praze, tak ve Středočeském kraji. Růst počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl tedy dán především migrací. V Praze byl pokles počtu obyvatel dán vystěhováváním lidí a to zejména do Středočeského kraje. To, že v roce 2002 začal počet obyvatel Prahy opět růst, způsobila metodická změna, kdy se v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001 začali do počtu obyvatel započítávat také cizinci. Zejména migrace cizinců má tedy zásluhu na tom, že počet obyvatel v posledním období v Praze stoupá a naopak zejména migrace českých občanů ovlivňuje růst počtu obyvatel ve Středočeském kraji.

Nejsilnější intenzita migrace je pozorována na území funkčního městského regionu, slabší pak na území rozvojové oblasti. Prakticky ve všech obcích funkčního regionu pozorujeme kladné migrační saldo s Prahou (obce získávají migranty z Prahy), v případě rozvojové oblasti je těchto obcí většina. Do zázemí se z Prahy stěhují zejména osoby ve středním produktivním věku a jejich děti. Do Prahy se ze zázemí a z celé ČR a zahraničí stěhují především osoby v mladém produktivním věku (velkou část tvoří cizinci), kteří do Prahy přišli za prací. Je však třeba ještě doplnit, že okrajové oblasti Prahy mají podobnou věkovou strukturu migrantů jako zázemí Prahy. To, jaká je věková struktura migrantů a jaká je přirozená měna (kolik dětí se narodí a kolik osob zemře), má vliv na výslednou věkovou strukturu obyvatel. Ve velkém počtu obcí funkčního městského regionu tak dochází k tomu, že obyvatelstvo mládne (zvyšuje se podíl dětí), zatímco v oblastech na okraji Středočeského kraje pozorujeme stárnutí populace (zvyšuje se podíl obyvatel straších 65 let).

Také vzdělanostní struktura obcí se mění. I když v případě vzdělanostní struktury můžeme na úrovni obcí hodnotit pouze změnu mezi lety 1991 a 2001, kdy se konalo sčítání lidu, domů a bytů, které přináší detailní výsledky až do úrovně obcí. Změny nejsou tak patrné, ale je viditelné, že dochází ke změně vzdělanostní struktury směrem k vyššímu dosaženému vzdělání a to zejména u obcí těsněji přilehlých k Praze a také poměrně výrazně v okrajových městských částech, kam se obyvatelé Prahy také stěhují.

Vývoj počtu obyvatel a jejich charakteristik ovlivňuje zdroje pracovní síly v území. Údaje o vlastnostech obyvatel podle stupně ekonomické aktivity jsou získávány z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). V posledních letech se zvyšuje počet obyvatel Prahy i Středočeského kraje zejména migrací, ale i přirozenou měnou. Během let 2000 – 2008 se zvyšoval podíl osob v (produktivním) věku 15-64 let na celkovém počtu obyvatel. Zvyšování počtu obyvatel hlavního města je způsobeno zejména zahraniční migrací (příchodem cizinců). Růst počtu obyvatel Středočeského kraje je obdobnou měrou způsoben kladným saldem migrace vnitrozemské a zahraniční. Do Prahy přicházejí obyvatelé z jiných krajů ČR než Středočeského, do Středočeského kraje přicházejí zejména obyvatelé Prahy. V Praze a Středočeském kraji pozorujeme zvýšené zastoupení cizinců. Podle věkové struktury cizinců je zřejmé, že se jedná o osoby v produktivním věku, kteří jsou aktivní na trhu práce. Odvětvová struktura zaměstnaných osob v Praze je výrazně odlišná od průměru za ČR celkem (se zvýšením zastoupením pracovníků v oblastech výzkumu a a vývoje, služeb pro podniky, dopravy a obchodu). Odvětvová struktura zaměstnaných osob ve Středočeském kraji je podobná struktuře ČR. Z VŠPS nemáme informace o územích menších než je kraj a z jiných oblastí hodnocení dat (demografie) víme, že existuje rozdíl mezi územím těsně sousedícím s Prahou a územím vzdálenějším od Prahy. Nelze tedy vyloučit, že odvětvová skladba zaměstnaných obyvatel v okolí Prahy se blíží struktuře v hlavním městě. Z hlediska vývoje v čase ve Středočeském kraji nadprůměrně vzrostlo zastoupení osob zaměstnaných v odvětvích, kde měla vždy výrazný podíl Praha – jedná se o odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky a výzkum a vývoj. Z hlediska vzdělanostní struktury pracovní síly dochází k podobným změnám na celém území republiky - zastoupení osob s vysokoškolským vzděláním a úplným středním se postupně zvyšuje, což souvisí s odchodem starších ročníků do důchodu a s obohacením pracovní síly mladšími lidmi s vyšším vzděláním. Mezi osobami ekonomicky neaktivními výrazně dominují starobní důchodci, byť došlo k poklesu jejich zastoupení mezi lety 2000 a 2008. Počet nezaměstnaných v průběhu období 2000 – 2008 nejprve stoupal, od roku 2004 setrvale klesal, mezi lety 2007 a 2008 došlo ke stagnaci počtu nezaměstnaných na úrovni nižší než tomu bylo v roce 2000. Nezaměstnaní jsou častěji osoby s nižším vzděláním, což se netýká hlavního města kde i mezi nezaměstnanými jsou často osoby vysokoškolsky vzdělané což souvisí s celkově vyšší vzdělanostní úrovní obyvatel hlavního města. Během posledních devíti let došlo ke snížení podílu mladých uchazečů o zaměstnání. Porovnáním uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst podle klasifikace zaměstnání obdržíme orientační informace o nesouladech na trhu práce. V Praze nejvíce převyšuje nabídka práce poptávku u vedoucích (manažerských) funkcí a nižších administrativních pracovníků, ve Středočeském kraji je tomu ve třídách nižších administrativních pracovníků a pracovníků obchodu a služeb. V závislosti na stěhování a místě pracoviště se rovněž proměňuje rozsah dojížďky za prací mezi Prahou a Středočeským krajem. Objem pohybu za prací mezi těmito kraji dlouhodobě mírně roste. Obyvatelé se sice stěhují do zázemí Prahy – změní tedy místo bydliště, často ale nemění místo pracoviště.

Migrující obyvatelé se stěhují zejména do rodinných domů za Prahou, bytová výstavba v celém Středočeském kraji prakticky po celé období let 2000 – 2008 rostla a počet dokončených bytů za celé toto období ve Středočeském kraji dokonce přesáhl hodnotu Prahy. Území Prahy a funkčního regionu resp. rozvojové oblasti se liší typem výstavby. V Praze je valná většina všech bytů dokončována v bytových domech, naopak v oblastech obklopujících Prahu je převaha bytů v rodinných domech. V území jsou vidět výrazné změny ve využití ploch způsobené z větší části právě novou výstavbou, zejména v obvodech obcí s rozšířenou působností (ORP) sousedících s Prahou. Nejvyšší intenzitu dokončené bytové výstavby však nezaznamenal ani jeden obvod ORP, ale správní obvod Prahy 22 (197 dokončených bytů za období 2000-2008), následoval ji další pražský správní obvod Praha 19 a teprve na třetím místě se umístil obvod obce s rozšířenou působností Černošice. Podobně jako v případě dokončených bytů, i v případě zahájené bytové výstavby je relativně nejvíce bytů stavěno v okolí Prahy (obvody ORP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Černošice).

V textu jsme se také pokusili odhadnout velikost bytového fondu k 31.12.2008 z dat sčítání lidu, domů a bytů 2001 a dat o dokončených bytech v jednotlivých letech 2001-2008. Největšího zvýšení velikosti bytového fondu dosáhly obvody s největší intenzitou bytové výstavby. Na prvních třech místech se ocitly pražské obvody (Praha 22, Praha 18 a 19) a na dalších pak obvody Středočeského kraje (Černošice, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav).

Spolu s bytovou i nebytovou výstavbou ubývá v území zemědělské půdy a přibývá ploch zastavěných a ostatních. Nejvíce zastavěných a ostatních ploch přibylo v Praze a funkčním městském regionu, kde je to způsobeno především bytovou výstavbou. Významný přírůstek zastavěných ploch vlivem nebytové výstavby byl zaznamenán v obvodech Mladé Boleslavi, Mnichova Hradiště, Příbrami a Kutné Hory. I nebytová výstavba má vliv na obyvatele v území, z určité části totiž znamená pracovní příležitosti. Obyvatelé se pak do takových lokalit stěhují nebo dojíždí, což dále ovlivňuje další složky prostředí.

Spolu s migrací rodičů a jejich dětí a výstavbou nových domů je spojena také potřeba zajistit občanskou vybavenost v konkrétní obci. Zde je třeba konstatovat, že počty dětí navštěvujících mateřskou školu celkem v zájmových územích nevzrostly tak závratným tempem, mezi jednotlivými obcemi však existují velké rozdíly. I přesto k určitému zvýšení počtu dětí zejména ve funkčním regionu došlo. Je to způsobeno zejména migrací, příznivý vývoj porodnoti v posledních letech se projeví až později. V oblasti dostupnosti zdravotnických služeb (měřeno počtem lékařů) nedošlo v podstatě na území přilehlých okresů Praha-východ a Praha-západ k žádným podstatným změnám. Je to pravděpodobně dáno dvěma faktory: existuje vysoká dojížďka za praktickými lékaři do místa původního bydliště obyvatel zejména funkčního regionu a dále do velkých nebo specializovaných zdravotnických pracovišť.

V některých případech se setkáváme se skutečností, že obce apelují na své nově přistěhovalé spoluobčany, aby se oficiálně do dané obce přihlásily a v podstatě tak obec finančně podpořili (zvýší se jejich příjmy ze sdílených daní), což se může později projevit také ve zlepšení občanské vybavenosti obce. Z dat o veřejných rozpočtech obcí plyne, že rozdíly mezi daňovými příjmy na osobu mezi funkčním regionem a šířeji vymezenou rozvojovou oblastí na jedné straně a mimo tyto oblasti na druhé straně nejsou nijak závratné. Naopak velké rozdíly mezi obcemi byly zaznamenány v podílu kapitálových výdajů, které jsou obecně brány jako investiční. U obcí s největším růstem počtu obyvatel – tedy převážně obce ve funkčním regionu – byl zaznamenán také nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových.

Další složkou, která souvisí s pohybem obyvatel mezi Prahou a oblastmi Středočeského kraje, je doprava. Velmi silná je mezi těmito dvěma celky dojížďka, kterou ale do územní podrobnosti obcí můžeme hodnotit pouze ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. V připravovaném sčítání v roce 2011 bude taková informace také k dispozici. Druhým zdojem, který poskytuje informaci o dojížďce je výběrové šetření pracovních sil, ale pouze do úrovně krajů. Z výsledků sčítání lidu z roku 2001 plyne, že mezi Prahou a Středočeským krajem se odehrává cca 80 % celkové dojížďky/vyjížďky všech krajů ČR do/z Prahy. Veřejná doprava mezi těmito celky je zajišťována v rámci systému tzv. Pražské integrované dopravy (PID), jejíž největší rozvoj byl zaznamenán zejména do roku 2004. Rozsah sítě pražské integrované dopravy je vlastně schematickým vyjádřením oblasti intenzivních vztahů mezi Prahou a sousedícími oblasti Středočeského kraje.

Problémy s dopravou nastávají zejména v obcích, které nejsou dobře dostupné veřejnou dopravou a obyvatelé tedy musí ke svým cestám využívat osobní automobily. Jejich počet od začátku devadesátých let kontinuálně rostl. Na základě výsledků sčítání dopravy lze konstatovat, že zatímco v centru Prahy počty vozidel, které projely sčítacími úseky spíše klesají, na hranicích Prahy se Středočeským krajem a zejména na významnějších komunikacích směřujících do Prahy se rapidně zvyšují.