Alternativní pohled na trh práce je pohled ekonomické teorie, která trh označuje za místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. Pro takové srovnání a hodnocení není dostatek informací. Proto je použito uchopitelnější výše uvedené členění na to, jaká je kvalita lidských zdrojů a jaké je jejich využití z pohledu trhu práce.

Vývoj počtu obyvatel a jejich věková struktura

Dlouhodobý vývoj

Počet obyvatel České republiky mezi roky 1980 a 1991 mírně vzrostl, v následujícím desetiletí před posledním cenzem v roce 2001 počet obyvatel poklesl o 70 tisíc na 10 230 tisíc osob, což činilo necelý procentní úbytek.

Podobný vývoj probíhal i v hlavním městě. Počet obyvatel se v posledních dvaceti letech před posledním sčítáním lidu v roce 2001 výrazně neměnil. Podle údajů ze sčítání lidu žilo v Praze nejvíce obyvatel v roce 1991. Během následujících deseti let došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel. V tomto desetiletí docházelo k úbytku obyvatel přirozenou měnou. Proti tomuto vývoji působilo zpočátku kladné saldo migrace, koncem 90. let došlo k úbytku počtu obyvatel hlavního města i mechanickým pohybem (převážně do těsného zázemí města). Kladné migrační saldo bylo zaznamenáno opět v roce 2002, z převažující části zahraniční. Od roku 2006 sledujeme rovněž přírůstek obyvatel přirozenou měnou.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve Středočeském kraji je odlišný. Od roku 1991 do roku 2001 došlo k mírnému zvýšení počtu obyvatel na 1 122 tisíc, což však bylo stále méně než jaký byl stav obyvatel v roce 1980 (1 151 tisíc).

Graf 5.2.1 Dlouhodobý vývoj věkové struktury podle SLDB

Zároveň se změnou počtu obyvatel docházelo i ke změně věkové struktury obyvatel. Změny věkové struktury obyvatel jsou výsledkem posunu stávajících obyvatel do vyšších věkových skupin a obměnou obyvatel vlivem stěhování. Podobné změny ve struktuře obyvatel podle věkových skupin se odehrály i v ostatních sledovaných územích, odlišné je zastoupení základních věkových skupin na populaci.

Dlouhodobě docházelo ke stárnutí obyvatel hlavního města. Měnilo se i zastoupení základních věkových skupin ve struktuře obyvatel Prahy. Podíl dětské složky populace klesal výrazně z 19,9 % v roce 1980 na 13,4 % k poslednímu sčítání v roce 2001. Zastoupení obyvatel produktivního věku naopak stoupalo, a to proporcionálně k úbytku obyvatel ve věku 0-14 let, protože podíl osob ve věku 60 let a starších se podle výsledků posledních tří cenzů měnil nepatrně.

Vývoj věkové struktury ve Středočeském kraji byl podobný vývoji v Praze. Zastoupení dětské složky bylo ve Středočeském kraji vyšší, od roku 1980 do 2001 došlo rovněž k výraznému poklesu podílu této věkové skupiny na 16 % v roce 2001. Jelikož nedošlo k významné změně podílu (ani počtu) osob ve věku 60 a více let, významně se zvýšilo zastoupení osob ve věku 15-59 let.

Obdobný byl posun ve věkové struktuře obyvatel celé republiky, podíl osob starších 59 let se nemění (nebo jen mírně roste), dramaticky klesá zastoupení dětí v populaci a dochází k posilování poměru počtu osob v produktivním věku k celkovému počtu.

Toto zvyšování podílu osob v produktivním věku je důsledkem toho, že v produktivním věku se nacházejí silné ročníky padesátých a sedmdesátých let. Nyní se hovoří o stárnutí populace, kdy obyvatelé narození v poválečném období překračují hranici neproduktivního věku.

Index ekonomického zatížení měřený podílem počtu osob ve věkových skupinách 0-14 a 60 a více let (u kterých se nepředpokládá významná ekonomická aktivita) k počtu obyvatel ve věku 15-59 let (kteří především tvoří pracovní sílu) od roku 1980 v hlavním městě klesal. Tento vývoj souvisí s poklesem dětské složky obyvatelstva doprovázený migrací obyvatel do hlavního města, jejíž jádro tvořily osoby přicházející za prací.

V roce 1980 připadalo v Praze 69 dětí ve věku 0-14 let a osob ve věku 60 a více let na 100 obyvatel ve věku 15-59 let. K datu sčítání v roce 2001 byl tento poměr pouze 52. V Praze dochází k významnému zvyšování zastoupení osob v produktivním věku vzhledem k zastoupení dětí a starších občanů. Obdobný je vývoj i ve Středočeském kraji a České republice, kde však na 100 obyvatel v produktivním věku připadá více dětí a starších osob. Takový vývoj může být dočasně ekonomicky příznivý, dlouhodobě však dochází k nadměrnému zastoupení osob starších ročníků a poklesu zejména mladé pracovní síly.

Vývoj od roku 2000 do roku 2008

Vývoj počtu obyvatel v posledních devíti letech je dynamičtější než v předcházejících dvaceti. Po počátečním poklesu počtu obyvatel ČR na začátku 21. století docházelo k pravidelným meziročním nárůstům, počet obyvatel v roce 2008 byl o 2 % vyšší než v roce 2000. Stejným vývojem prošel počet obyvatel hlavního města. Naproti tomu počet obyvatel Středočeského kraje rostl setrvale v celém devítiletém časovém období, postupně i rychleji. Vývoj počtu obyvatel byl v tomto období již byl významně ovlivněn zahraniční migrací. Cizinci jsou v celkovém počtu obyvatel zahrnováni od roku 2001.

Tab. 5.2.1 Vývoj počtu obyvatel podle zájmových území

Zajímavý je podrobnější pohled na vývoj počtu obyvatel uvnitř Středočeského kraje. Zatímco celkový přírůstek obyvatel kraje mezi lety 2000 a 2008 byl téměř 10 %, v jednotlivých jeho částech se přírůstek lišil více v závislosti na blízkosti hlavnímu městu.

O třetinu se zvýšil počet obyvatel v obcích Středočeského kraje zařazeného do Funkčního městského regionu (FUA, na základě podílu zaměstnaných osob dojíždějících za prací do hlavního města). Menší přírůstek byl zaznamenán v obcích Rozvojové oblasti Praha (OB1), která zahrnuje širší okolí hlavního města s ohledem na dlouhodobější plánování. I zde bylo zvýšení počtu obyvatel nad průměrem kraje, 17 % vzhledem k roku 2000. Naopak obce Středočeského kraje, nezařazené do regionů svázaných s hlavním městem, neměly tak vysoký přírůstek jako kraj celkem.

Graf 5.2.2 Pohyb obyvatel v letech 2000-2008

Změna počtu obyvatel je určena zejména stěhováním. Pouze v posledních třech letech je kladný i přirozený přírůstek. Masivní zvyšování počtu obyvatel ve Středočeském kraji je tak způsobeno především přistěhovalými osobami přicházejícími do nové výstavby (především rodinných domů). Právě kombinace kvalitního bydlení ve vlastním domě a relativní blízkostí místa pracoviště přitahuje nové obyvatele.

Nově příchozí obyvatelé v území se mohou přestěhovat z ostatních krajů České republiky, nebo se jedná o nově příchozí osoby z jiných zemí. Česká republika se v posledních letech stala cílem značného počtu imigrantů. V posledním desetiletí přišlo nejvíce obyvatel z jiných zemí v roce 2007 (104,5 tis.), ve stejném roce odešlo z České republiky pouze 20,5 tisíc osob. V roce 2008 došlo ke všeobecnému poklesu obratu pohybu obyvatel přes hranice České republiky, což pravděpodobně souvisí s nejistotou vyvolanou zhoršenou ekonomickou situací a sníženou mobilitou na trhu práce.

Graf 5.2.3 Saldo vnitřního a zahraničního stěhování

Změna počtu obyvatel migrací je rozdílná u Prahy a Středočeského kraje v závislosti na tom, zda se jedná o migraci vnitřní nebo zahraniční. U Prahy pozorujeme masivní přírůstky obyvatel přicházejících ze zahraničí, saldo migrace s ostatními kraji je v případě Prahy většinou záporné nebo dosahuje nepatrných přírůstků. I ve Středočeském kraji přibývá obyvatel migrací ze zahraničí, významnější jsou přírůstky obyvatel z jiných míst ČR.

Pokud se zaměříme pouze na migraci vnitřní, tedy stěhování mezi kraji (nebo regiony soudržnosti, NUTS2) České republiky, vidíme, že v Praze ubývá obyvatel především výměnou se Středočeským krajem, v posledním roce i s oblastí Jihozápad (kraje Jihočeský a Plzeňský). Z ostatních částí republiky přichází do Prahy více osob než z Prahy do těchto míst odchází.

Graf 5.2.4 Saldo migrace v hl. m. Praze s ostatními regiony ČR

Lepší představu podává pohled na počet přistěhovalých a vystěhovalých zvlášť. V roce 2008 se přistěhovalo do Prahy nejvíce obyvatel ze Středočeského kraje, Ústeckého, Jihomoravského a Moravskoslezského. Naopak obyvatelé Prahy se stěhovali především do Středočeského kraje, Ústeckého, Plzeňského a Jihočeského.

Graf 5.2.5 Saldo vnitřního stěhování v hl. m. Praze v období 2000-2008

I souhrnný přehled za roky 2000-2008 vykazuje stejné pořadí krajů podle počtu přistěhovalých a vystěhovalých do a z Prahy. Nejmenší je výměna obyvatel mezi Prahou a ostatními kraji v případě krajů Olomouckého a Zlínského.

Rovněž Středočeský kraj má s ostatními kraji kladné saldo migrace, výjimkou je Plzeňský kraj, kam ze Středních Čech odchází více lidí, než jich sem přichází. Nejvýznamnější přírůstky migrací jsou z Prahy, odkud v letech 2000-2008 přišlo o 57 tisíc více osob, než jich do Prahy odešlo, dále jsou významné migrační přírůstky (tak jako v případě Prahy) z krajů Jihomoravského, Moravskoslezského, Královehradeckého a Karlovarského.

Ke změně počtu obyvatel dochází i vlivem zahraničního stěhování. Jeho saldo je dlouhodobě kladné a je významným příspěvkem ke zvyšování počtu obyvatel v ČR celkem i v jednotlivých krajích. Cizinci v České republice jsou tak další důležitou skupinou, která ovlivňuje situaci na trhu práce. Po otevření hranic díky relativně dobré situaci ekonomiky začalo docházet k větší migraci cizinců a to zejména díky nabídce pracovních příležitostí. Je všeobecně známé, že výdělky, kterých mohou cizinci z východní Evropy dosáhnout v ČR a zvláště v Praze, převyšují několikanásobně výdělky dosahované v jejich mateřské zemi. Hlavní motivací cizinců k migraci do ČR, potažmo do Prahy jsou tedy pracovní příležitosti.

Tab. 5.2.2 Počet cizinců v Praze a Středočeském kraji v letech 2001-2008¹⁾

Zdroj dat: Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR

¹⁾ bez osob s platným azylem

Celkový počet cizinců od roku 2001 stále roste prakticky ve všech krajích. Počet cizinců v Praze se od roku 2001 zvýšil 2,3 krát, v Ústeckém a Plzeňském kraji to bylo ještě více. Ve Středočeském kraji byl tento nárůst téměř stejný jako v Praze. Počet cizinců v Praze představuje v roce 2008 cca 32 % všech cizinců evidovaných na území ČR. Druhý nejvyšší počet cizinců je ve Středočeském kraji (dosahuje 42 % pražské hodnoty). Důvody ke koncentraci cizinců jsou stejné jako důvody pro soustředění pracovníků ostatních částí republiky v Praze: dostatek pracovních příležitostí a relativně vyšší výdělky.

Mezi jednotlivými okresy jsou však poměrně významné rozdíly v rozmístění cizinců: nejvíce jich je registrováno v okrese Mladá Boleslav (cca 11,4 tis.), která pro Středočeský kraj a i pro další části republiky představuje silné pracovní centrum. Dalšími dvěma okresy, s vysokým počtem cizinců ve Středočeském kraji jsou Praha-východ a Praha-západ (celkem cca 17,3 tis.). Zde je tato vysoká koncentrace dána blízkostí Prahy. Dochází k tomu, že cizinci pracují v Praze, ale bydlí za Prahou, zejména z důvodu nižších nákladů na bydlení. To, že jsou hlavní motivací migrace většiny cizinců v ČR především pracovní důvody, se odráží v jejich věkovém složení.

Graf 5.2.6 Věkové složení cizinců v porovnání s věkovou strukturou obyvatel Prahy (31.12.2007)

Zdroj dat: ČSÚ a Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR

V populaci cizinců je výrazně větší zastoupení osob ve věku 20-29 let - téměř dvakrát větší, naopak zastoupení starších osob, cca od 50 let věku je velmi výrazně nižší. Také zastoupení dětské složky populace, které je přibližně dvakrát menší než v případě obyvatelstva Prahy vypovídá o ekonomické motivaci migrace převážné většiny cizinců. Motivace cizinců zůstat v ČR je rozdílná u různých státních občanství cizinců. Převážná většina cizinců s dlouhodobými pobyty (většinou se má za to, že cizinci s dlouhodobými pobyty nemají v úmyslu se v ČR usadit) má státní občanství Ukrajinské, naopak ruští státní příslušníci mají častěji trvalé pobyty.

Vývoj věkové struktury

Zejména v souvislosti s významnou migrací dochází ke změně věkové struktury obyvatel ve sledovaných územích. V Praze došlo k mírnému zvýšení počtu obyvatel, posílena byla skupina seniorů, zastoupení osob ve věku 15-59 se v podstatě nezměnilo, ve struktuře podle věku oslabila skupina dětí ve věku 0-14 let.

Ve Středočeském kraji se počet obyvatel v období 2000-2008 zvýšil vyšší měrou než v Praze. Zvýšení počtu osob se projevilo ve všech základních věkových skupinách, nejvýznamněji opět u osob důchodového věku. Migrace starších obyvatel není intenzivní, zvyšování počtu obyvatel tohoto věku ve sledovaném území je způsoben především stárnutím populace, která v území žije. Počet dětí ve Středočeském kraji byl v roce 2008 jen mírně vyšší než v roce 2000, jejich počet se zvyšoval od roku 2004.

Graf 5.2.7 Vývoj počtu obyvatel v zájmových územích (index, rok 2000 = 100)

Relativně příznivý vývoj věkové struktury ve funkčním městském regionu (FUA) a rozvojové oblasti (OB1) je daný vývojem v obcích Středočeského kraje, které jsou do těchto funkčních celků zařazeny.

Počet obyvatel v obcích Středočeského kraje tvořící s Prahou funkční městský region se zvýšil v letech 2000-2008 o třetinu, počet dětí se zvýšil o 44 %, počet seniorů vzrost rovněž nadprůměrně, podprůměrně vzrostl počet osob v produktivním věku. Takto vymezené území je jediné ve kterém nedocházelo v průběhu let 2000-2008 k poklesu osob některé základní věkové skupiny. V obcích Středočeského kraje zařazené do FUA dochází k významnému zvyšování počtu seniorů. Detailní údaje o rozmístění domů s pečovatelskou službou by nám poskytly možnost takový jev lépe popsat.

V obcích Středočeského kraje spoluvytvářející Rozvojovou oblast Praha je zvyšování počtu obyvatel rovněž významné (v roce 2008 o 17 % více než v roce 2000), nejvíce vzrostl počet osob ve věku 60 a více let, zvýšení počtu dětí odpovídá zvyšování počtu obyvatel celkem, méně vzrostl počet osob ve věku 15-59 let.

Graf 5.2.8 Věkové složení obyvatel v roce 2008

Aktuálně tvoří zázemí hlavního města relativně mladé obyvatelstvo, ekonomicky aktivní se na celkovém počtu nepodílejí tak jako v Praze, podíl dětské složky je vysoký, zastoupení seniorů poměrně nízké přes pravděpodobně významný počet domů pro seniory a domů s pečovatelskou službou v území.

Praha se z tohoto úhlu pohledu stává pracovním centrem s vysokým podílem ekonomicky aktivních osob, na druhé straně však místem, které není preferováno jako vhodné pro život mladých rodin s dětmi. Vysoké zastoupení seniorů je pravděpodobně dáno rigiditou trhu s byty a neochotou starších občanů měnit bydliště. Na druhou stranu i mezi osobami staršími 59 let se může nacházet řada osob ekonomicky aktivních, kteří nacházejí uplatnění na pražském pracovním trhu.

Ekonomická aktivita

Z věkového složení obyvatel vyplývá i stupeň ekonomické aktivity. Výstupy z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) jsou spolehlivé na úrovni krajů, rozložení pracovních sil a její složení v zájmových územích proto není možné. Ekonomickou aktivitu obyvatel je možné odhadovat z předchozího textu o věkovém složení obyvatel a následujícího textu o nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce. V rámci VŠPS je sledováno pouze obyvatelstvo starší 14 let, tedy skupina obyvatel, která má možnost účastnit se na trhu práce.

Počet osob v jednotlivých skupinách obyvatel podle stupně ekonomické aktivity se v průběhu let 2000-2008 zvyšoval rovnoměrně, mezi žádnými dvěma lety nedošlo k poklesu.

Graf 5.2.9 Změna počtu obyvatel v období 2000-2008 podle stupně ekonomické aktivity (rok 2000=100)

Došlo ke zvýšení počtu obyvatel starších 14 let v České republice (nejsou zde tedy započítané děti a žáci základních škol). Počet ekonomicky aktivních osob se v podstatě nezvýšil. Ekonomicky neaktivních osob proti stavu v roce 2000 přibylo nejvíce. Mezi ekonomicky neaktivní obyvatele patří kromě důchodců také rodiče na rodičovské dovolené, osoby v domácnosti a studenti. Pouze skupina rodičů pečujících o děti a osob, které odešly do důchodu zmenšila pracovní sílu, která byla doplněna nově vstupujícími osobami na trh práce, ať už se jednalo o občany ČR nebo cizince, kteří přišli do ČR za prací.

Tento základní pohyb obyvatel mezi skupinami podle stupně ekonomické aktivity je obdobný i na úrovni krajů, kde se větší měrou odráží vliv migrace (stěhování z a do jiných krajů ČR). Již při hodnocení jiných oblastí dat jsme pozorovali, že údaje za Středočeský kraj celkem a údaje za obce, které byly zahrnuty do zázemí hlavního města byly rozdílné. Podobné rozdíly předpokládáme i ve struktuře obyvatel podle ekonomické aktivity v jednotlivých částech Středočeského kraje, bohužel nemáme "tvrdá" data na jejich popsání. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení pracovní síly v obou krajích. Je proto reálné předpokládat, že došlo i ke zvýšení počtu obsazených pracovních míst. Jejich rozložení v Praze a Středočeském kraji není známé.

Na počtu ekonomicky aktivních osob se podílejí i cizinci žijící a pracující v ČR. Více informací o dostupnosti údajů o zaměstnanosti cizinců je v metodických vysvětlivkách. Počet zaměstnaných cizinců se udává jako součet počtu cizinců s živnostenským oprávnění, počtu cizinců s povolením k zaměstnání a cizinců, o kterých má úřad práce informaci o tom, že nastoupili výkon práce. Nelegální pracovní migrace pochopitelně není zahrnuta. Podle těchto zdrojů byl celkový počet zaměstnaných cizinců v Praze v roce 2008 cca 115 tisíc. Ve statistikách o celkových počtech jsou cizinci tříděni podle místa bydliště, v případě zaměstnání jsou tříděni podle místa výkonu práce. Pokud zanedbáme možnost, že místo (okres, kraj) bydliště se může lišit od místa výkonu práce, lze říci, že v Praze je v průměru let 2001 až 2008 cca 80 % cizinců zaměstnaných, ve Středočeském kraji je to o něco více, cca 83 %. Největší počet cizinců byl registrován v okrese Mladá Boleslav a Praha-východ, stejné územní rozložení existuje i u zaměstnaných cizinců. V Mladé Boleslavi je nahlášeno téměř 25 % zaměstnaných cizinců Středočeského kraje, v Praze-východ pak téměř 20 %. Z dat o pracujících cizincích je vidět, že se koncentrují zejména do okresů s velkými městy. Územní rozložení cizinců celkem bylo mnohem více rovnoměrné, než je územní rozložení zaměstnaných cizinců. Např. v okrese Praha-východ bylo registrováno 7 % celkového počtu cizinců Středočeského kraje, ale zaměstnaných cizinců zde bylo mnohem více – téměř 20 %.

Tab. 5.2.3 Zaměstnaní cizinci v Praze a Středočeském kraji (2001 až 2008) ²⁾

Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR-SSZ, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

²⁾ cizinci s povolením k zaměstnání, cizinci o nichž má úřad práce informaci o výkonu práce a cizinci s vydaným živnostenským oprávněním

Z dat o evidovaných cizincích na úřadech práce a z dat o počtech vydaných živnostenských oprávněních Ministerstva průmyslu a obchodu (zjednodušeně tedy z dat o evidovaných zaměstnaných cizincích) plyne, že v České republice pracovalo ke konci roku 2007 nejvíce cizinců v odvětví zpracovatelského průmyslu (OKEČ sekce D) – 31 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců. Dalšími odvětvími, kde cizinci převážně pracovali, jsou odvětví stavebnictví (sekce F, 22 %), obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost (sekce G, 18 %) a dále činnosti v oblasti nemovitostí a podnikatelských činností (sekce K, 15 %). Je zřejmé, že v jednotlivých regionech se toto zastoupení může lišit. Například v Praze se jistě bude koncentrovat více cizinců, kteří budou zaměstnáni v odvětvích náročnějších na kvalifikaci.

Zaměstnanost

Počet zaměstnaných osob se v celé ČR mezi lety 2000 a 2008 zvýšil o 5,7 %, v Praze o 5,3 % a ve Středočeském kraji o 15,1 %. Jedná se o zaměstnané osoby, které mají v daném území obvyklé bydliště, místo pracoviště se může nacházet v jiném kraji. Během sledovaného období se významně proměnila věková struktura zaměstnaných osob v Praze a Středočeském kraji, což souvisí s masivní migrací obyvatel z a do těchto regionů.

Graf 5.2.10 Vývoj věkového složení zaměstnaných osob

Na rozdíl od vývoje celkového počtu zaměstnaných se vývoj počtu zaměstnaných osob v jednotlivých věkových skupinách liší. Počet zaměstnaných osob ve věku 15-29 let poklesl v ČR celkem (o 19 %), v hlavním městě (v menší míře, o 7 %) i ve Středočeském kraji (15 %).

Naopak došlo ke zvýšení počtu zaměstnaných osob ve skupině 30-44 let, částečně je přírůstek dán stárnutím pracovníků, významnou roli hraje i příliv cizinců a pohyb za prací v rámci republiky. V ČR se počet zaměstnaných v tomto věku zvýšil o 17 %, v Praze o 23 %, ve Středočeském kraji o celou třetinu.

Ve vývoji zaměstnaných osob ve věku 45-59 let existují mezi sledovanými územími největší rozdíly. V České republice celkem se jejich počet zvýšil proporcionálně celkovému zvýšení počtu zaměstnaných osob, v Praze se jejich počet snížil o 10 %, ve Středočeském kraji jich ve srovnání s rokem 2000 pracovalo v roce 2008 o 11 % více.

Největší jsou relativní přírůstky v početně relativně malé skupině zaměstnaných starších 59 let. V ČR se jejich počet zvýšil o 89 %, v Praze o polovinu a ve Středočeském kraji se jejich počet více než zdvojnásobil. V Praze bylo zaměstnaných v tomto věku 54 tis. z celkového počtu 646 tis. zaměstnaných, ve Středočeském kraji 31 tis. z 599 tis. zaměstnaných.

V období 2000-2008 došlo k proměně věkové struktury zaměstnaných osob. V roce 2008 bylo věkové složení zaměstnaných osob v ČR, Praze i Středočeském kraji velmi podobné. V uplynulých devíti letech se významně zvýšilo zastoupení zaměstnaných osob ve věku 30-44 let, a 60letých a starších, což vedlo ke snížení podílu věkových skupin 15-29letých a 45-59letých na celkovém počtu zaměstnaných osob. Je pravděpodobné, že na změnu věkové struktury působí vyšší počtu studentů vysokých škol, zvýšená ochota stěhovat se za prací zkušených pracovníků postupujících v pracovní kariéře a oddalování odchodu do důchodu starších zaměstnanců.

Pohyb za prací je určen tím, jaká práce je v daném území poptávána. Ekonomiku regionu hodnotíme na základě odvětvové struktury, která určuje požadavky na vzdělání a kvalifikaci pracovníků.

Již několikrát jsme v textu uvedli předpoklad, že v zázemí hlavního města bydlí lidé, kteří do Prahy dojíždí za prací. V takovém případě by se složení zaměstnaných obyvatel podle sektorů ekonomiky ³⁾ v Praze a Středočeském kraji mělo přibližovat. Údaje o složení zaměstnaných osob ve Středočeském kraji podle sektorů však odpovídá spíše celorepublikovému průměru a složení zaměstnaných v ostatních krajích. Jelikož v této oblasti hodnocení máme údaje pouze za kraje celkem, nemůžeme hodnotit složení zaměstnaných osob v jednotlivých částech kraje. Struktura zaměstnaných osob podle odvětví může být rozdílná v závislosti na vzdálenosti od Prahy.

³⁾ primární zahrnuje odvětví vyrábějící základní suroviny; sekundární je tvořen zpracovatelským průmyslem a stavebnictvím; terciární obsahuje oblast služeb (z tohoto sektoru se vyčleňuje kvarternární sektor zahrnující činnosti ve vědě a výzkumu a oblast školství, v textu není toto vyčlenění zohledněno)

Graf 5.2.11 Struktura zaměstnaných osob v roce 2008 podle sektorů ekonomiky

Během let 2000 až 2008 nedošlo k výrazné změně struktury zaměstnaných osob podle sektorů, ve kterých jsou zaměstnáni. Úbytek pracovníků v zemědělství se odrazil ve zvýšeném podílů pracovníků v sektoru služeb. V celé ČR pracuje v zemědělství okolo 3 % zaměstnaných osob, 41 % ve zpracovatelském průmyslu a 56 % ve službách. V Praze je tento poměr výrazně odlišný, sektor zemědělství v podstatě neexistuje, 4/5 zaměstnaných pracují v sektoru služeb, zbytek připadá na zpracovatelský průmysl. Struktura zaměstnaných ze Středočeského kraje je v podstatě stejná jako v případě celorepublikového rozdělení zaměstnaných podle sektorů.

Drobné změny ve struktuře zaměstnanosti podle jednotlivých odvětví je možné pozorovat. Celkem se zaměstnanost v ČR zvýšila v odvětvích zpracovatelského průmyslu, stavebnictví, obchodu, pohostinství a ubytování, peněžnictví, nemovitostí, služeb pro podniky, výzkumu a vývoje, zdravotnictví, sociálních služeb, osobních služeb a činností domácností. Úbytek zaměstnaných osob zaznamenala odvětví zemědělství, rybolovu, těžby nerostných surovin, veřejné správy, obrany a školství. Počet zaměstnaných v odvětví energetiky a dopravy a skladování zůstává v podstatě beze změn.

Odlišný vývoj počtu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích a jednotlivých krajích může ukazovat na změny v zaměření regionálních ekonomik. Na rozdíl od celorepublikového vývoje poklesl v Praze počet zaměstnaných v odvětví stavebnictví, obchodu a činností domácností. Naopak se v Praze zvýšil počet zaměstnaných osob v odvětví veřejné správy. Vyšší měrou než v ČR vzrostl v Praze počet zaměstnaných v odvětvích pohostinství a ubytování a peněžnictví. Občané Prahy nejčastěji pracují v odvětvích nemovitostí, služeb pro podniky, výzkumu a vývoji, obchodu, zpracovatelském průmyslu a dopravě, skladování, pošt a telekomunikací.

Ve Středočeském kraji poklesl počet zaměstnaných pouze v odvětvích zemědělství a těžby nerostných surovin. V ostatních odvětvích došlo u osob žijících ve Středočeském kraji ke zvýšení počtu zaměstnaných. K významnému zvýšení zaměstnanosti (oproti celorepublikové úrovni i vzhledem k vývoji v hlavním městě) došlo v odvětvích zpracovatelského průmyslu, obchodu, dopravy a skladování, nemovitostí, činností pro podniky, výzkumu a vývoje a činnosti domácností. Zvýšení celkového počtu zaměstnaných osob žijících ve Středočeském kraji bylo výrazně nad úrovní vývoje v ČR, je tedy logické že se zaměstnanost zvýšila ve všech odvětvích ekonomické činnosti. Nadprůměrný růst počtu zaměstnaných ve Středočeském kraji zaznamenala odvětví peněžnictví a pojišťovnictví a odvětví nemovitostí, služeb pro podniky a výzkum a vývoj.

Graf 5.2.12 Struktura zaměstnaných podle odvětví ekonomické činnosti v roce 2008

Nejvíce byli Středočeši v roce 2008 zaměstnáni v odvětvích zpracovatelského průmyslu, obchodu, dopravy, skladování, pošt a telekomunikací a stavebnictví.

Struktura zaměstnaných osob žijících ve Středočeském kraji podle odvětví je bližší struktuře zaměstnaných v celé České republice. Struktura zaměstnaných Pražanů je významně odlišná. Vzhledem k těsnému propojení Prahy a zejména jeho těsného okolí bychom očekávali větší podobnost odvětvové struktury zaměstnaných osob. Je pravděpodobné, že skutečně existuje významný rozdíl mezi zaměstnáním lidí v těsném okolí Prahy a osob bydlících na "vnějším" okraji Středočeského kraje. Je rovněž možné, že za hranicemi Prahy vznikají nová pracovní místa, která jsou specifická a vyplývají právě z umístění v sousedství velkého centra (průmysl, doprava a skladování, činnosti pro podniky, nemovitosti, výzkum a vývoj) a jsou obsazena lidmi z okolí takových podniků (ať již původními obyvateli nebo nově přistěhovalými).

Rovněž v členění zaměstnaných osob podle klasifikace zaměstnání platí, že se struktura pracovníků v Praze odlišuje od celorepublikového složení, struktura pracovníků ve Středočeském kraji je podobná složení ČR.

Graf 5.2.13 Struktura zaměstnaných osob v roce 2008 podle klasifikace zaměstnání

Ve struktuře zaměstnaných obyvatel Středočeského kraje je oproti ČR větší zastoupení vedoucích pracovníků, úředníků, pracovníků ve službách a obchodě, řemeslníků, pracovníků obsluhujících stroje a příslušníků armády. Naopak menší je podíl vědeckých pracovníků, technických pracovníků a pracovníků nekvalifikovaných.

Mezi obyvateli Prahy převažují vedoucí pracovníci včetně zákonodárců, vědečtí a odborní duševní pracovníci a techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci. Tyto tři skupiny zaměstnání tvoří skoro 2/3 celkového počtu zaměstnaných osob žijících v hlavním městě. Ostatní skupiny podle zaměstnání jsou v Praze zastoupeny podprůměrně (vzhledem ke struktuře zaměstnaných v celé republice).

V České republice se za posledních devět let zvýšil počet zaměstnaných osob o 5,7 %. V jednotlivých skupinách podle klasifikace zaměstnání se vývoj počtu zaměstnaných osob měnil odlišným způsobem. Významně se zvýšil počet pracovníků v kvalifikovanějších skupinách zaměstnání (vedoucí, vědečtí a techničtí pracovníci) a pracovníků obsluhy strojů a zařízení. Naopak pod hranicí průměrného růstu zaměstnaných byl vývoj počtu úředníků, provozních pracovníků ve službách a obchodě, kvalifikovaných pracovníků v zemědělství a lesnictví, řemeslníků, nekvalifikovaných pracovníků a vojáků.

Změny v počtu jednotlivých skupin zaměstnání je výsledkem změn v zaměření ekonomiky, dále zde mohou mít vliv politická rozhodnutí, neboť v některých skupinách zaměstnání jsou významnou složkou státní zaměstnanci (školství, obrana apod.).

Ve Středočeském kraji došlo od roku 2000 do roku 2008 ke zvýšení počtu zaměstnaných osob o 15 %. Je tedy pochopitelné, že i zvýšení počtu pracovníků v jednotlivých skupinách zaměstnání je vyšší. Významné zvýšení počtu zaměstnaných osob ve Středočeském kraji nám může napovědět o tom, jakých pracovních míst v kraji a hlavním městě přibývá a jaká pracovní síla je potřeba pro tato odvětví a profese. Nadprůměrný přírůstek zaměstnaných osob zaznamenaly stejné skupiny zaměstnání (zejména pak vědečtí a odborní duševní pracovníci) jako v případě celorepublikového vývoje. Podprůměrný nárůst pracovníků byl ve skupině úředníků, pracovníků ve službách a obchodě a řemeslníků. Úbytky počtu pracovníků ve Středočeském kraji byly ve skupinách zemědělských pracovníků, nekvalifikované síly a příslušníků armády.

Dalo by se říct, že trh práce v Praze je více specializovaný, přírůstky zaměstnanců zaznamenaly pouze skupiny vedoucích pracovníků, vědců a zejména technických zdravotnických a pedagogických pracovníků. Ostatní skupiny zaměstnání v Praze oslabily, nejvíce málo početné skupiny zemědělských pracovníků a příslušníků armády, kde i malý absolutní úbytek může tvořit značnou relativní změnu. Z početných skupin zaměstnání jsou obyvatelé Prahy méně zaměstnáni ve skupinách řemeslníků, úředníků, obsluhy strojů a nekvalifikovaných pracovníků. I z tohoto pohledu, kdy můžeme pozorovat značné rozdíly na různých územních úrovních ve vývoji počtu řemeslníků, je možné usuzovat na to, že osoby samostatně výdělečně činné si při stěhování "berou" své povolání s sebou.

Charakter trhu práce v území (struktura podle odvětví i klasifikace zaměstnání) určuje charakteristiky pracovní síly (požadavky na lidi, kteří existující místa mohou obsadit). Složení obyvatel podle stupně vzdělání a vystudovaného oboru v regionu by mělo odpovídat požadavkům existující ekonomiky. Pokud existuje nesoulad poptávky po práci a nabízenou pracovní silou, zvyšuje se počet nezaměstnaných v určitých skupinách.

Rozdílná odvětví ekonomiky potřebují jinak vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu. Vzdělanostní struktura se v čase mění, obecně platí že obyvatelstvo České republiky se stává vzdělanějším. Pro takový vývoj je více důvodů. Poptávka studentů po studiu na vysokých školách je větší. Po roce 1989 přestalo v oblasti vzdělávání platit centrální řízení a školní zařízení reagovala na společenskou poptávku po vzdělání.

Přirozené stárnutí populace zároveň z trhu práce vytlačuje starší obyvatelstvo, které dosahuje menší průměrné úrovně vzdělání, což je dáno především dostupností vzdělání v čase jejich dospívání a přípravy na zaměstnání (povolání). Potřeby ekonomiky v době, kdy starší ročníky vstupovaly na trh práce byly samozřejmě odlišné od současné situace a posunu ke "znalostní" ekonomice.

Rovněž tak je dostupnější možnost doplnit si vzdělání při zaměstnání. Tento institut je ve větší míře využíván, ať již jde o tlak zaměstnavatelů na jejich pracovníky doplnit si vzdělání, nebo snahu samotných pracovníků o zvýšení kvalifikace a tím i zvýšení své ceny na trhu práce.

Graf 5.2.14 Vývoj počtu zaměstnaných osob podle ukončeného vzdělání v období 2000-2008

Od roku 2000 do roku 2008 v celé ČR ubylo mezi zaměstnanými osobami lidí se základním a středním vzděláním bez maturity, na druhé straně se významně zvýšil počet zaměstnaných s úplným středoškolským vzděláním a vysokoškolsky vzdělaných zaměstnaných osob. Podobný vývoj proběhl i v Praze. Již před devíti lety byla vzdělanostní struktura obyvatel Prahy nadprůměrná, změny proto nejsou tak dramatické. Ve Středočeském kraji došlo k poklesu zaměstnaných osob se základním vzděláním, zvýšil se počet v ostatních skupinách zaměstnaných osob podle úrovně dosaženého vzdělání. Oproti vývoji v ČR celkem se zvýšil počet zaměstnaných ve skupině odborného středoškolského vzdělání bez maturity.

Graf 5.2.15 Vývoj vzdělanostní struktury zaměstnaných osob

Vzdělanostní struktura zaměstnaných osob v ČR se vyvíjí příznivým směrem, v roce 2008 tvořily zaměstnané osoby se středoškolským vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním 54 % celkového počtu zaměstnaných osob.

Vývoj trhu práce v Praze klade požadavky na pracovníky. Mezi zaměstnanými osobami bydlícími v Praze (místo pracoviště může být na jiném místě) je téměř 4/5 osob se SŠ vzděláním s maturitou nebo VŠ vzdělaných. Trh práce v Praze je významně orientován na sektor služeb, který je značně různorodý, vedle odvětví s vysokými nároky na kvalifikaci (výzkum a vývoj) jsou zde zahrnuta odvětví, kde důraz na vzdělání není tak silný (obchod). Podle klasifikace zaměstnání pracuje mnoho Pražanů na místech vedoucí pracovníci včetně zákonodárců, vědeckých a odborných pracovníků a technických, zdravotnických a pedagogických pracovníci, kde jsou požadavky na vzdělanost zaměstnaných osob vyšší.

Zaměstnavatelé při hledání nových pracovníků stále požadují určitou úroveň vzdělání. Takový požadavek vyplývá spíše z předpokladu, že osoby s vyšším vzděláním jsou flexibilnější při uplatnění v konkrétním prostředí dané firmy.

V roce 2000 byla vzdělanostní struktura zaměstnaných obyvatel Středočeského kraje výrazně pod průměrem republiky. Za posledních devět let se tato situace dramaticky změnila a podíl vyšších úrovní vzdělání je mezi zaměstnanými osobami ve Středočeském kraji větší než v průměru za ČR.

Graf 5.2.16 Vývoj vzdělanostní struktury podle ekonomické aktivity

Rozdílná je vzdělanostní struktura celkového počtu obyvatel 15letých a starších a obyvatel pracujících. Souvisí to s již zmíněnou rozdílnou úrovní vzdělání ve věkových skupinách. Starší obyvatelé mají nižší úroveň dosaženého formálního vzdělání. Zároveň se jedná o osoby ve větší míře na trhu práce již nepůsobící. Vzdělanostní struktura zaměstnaných osob je lepší než struktura celkového počtu obyvatel 15letých a starších. Vzdělanější lidé jsou obecně na trhu práce více uplatnitelní.

Vzdělávání

Vzdělanostní struktura zaměstnaných se mění na základě toho, kdo trh práce opouští a jak kvalifikovaná pracovní síla na trh práce vstupuje.

Údaje o středních školách máme k dispozici v kratší časové řadě, v delší časové řadě nejsou data srovnatelná, vzhledem ke změnám ve sledování ukazatelů. Údaje o žácích středních škol nejsou vztažené k adrese trvalého bydliště jedná se o žáky, kteří navštěvují školu v daném území. Odkud do škol dojíždějí, nevíme. U středních škol se očekává nízká míra pohybu, vzhledem k dobré dopravní obslužnosti přes hranice Prahy cesty do škol předpokládáme.

Na území hlavního města je oproti situaci v celé ČR zvýšená nabídka studia na gymnáziích a na vyšších odborných školách. Ve středočeském kraji se rozložení nabídky středoškolského studia více podobá průměru za ČR, oproti situaci v pražských školách je zde více studentů ve středních odborných školách a učilištích a v nástavbovém studiu.

Graf 5.2.17 Složení studentů středních a vyšších škol podle druhu školy ve školním roce 2008/2009

Již na středním stupni škol je nabízena možnost zvýšit si kvalifikaci při zaměstnání. Denní studenti tvoří drtivou většinu všech studentů středních škol. Podíl jiné než denní formy studia na středních školách se liší podle druhu školy. V celé ČR studuje v gymnáziích necelé 1 % "nedenních" studentů, v odborných školách a učilištích 3 %, nástavbové kurzy jsou určeny spíše pro zaměstnané osoby s 56 % studentů jiné než denní formy studia, konzervatoře v republice studuje 6 % studentů dálkově, ¼ studentů vyšších odborných škol jsou rovněž dálkoví studenti.

V pražských školách je podíl nedenních studentů mírně zvýšený oproti celorepublikové úrovni, vyplývá to opět z dobré dopravní provázanosti Prahy se svým širokým okolím. Ve školách ve Středních Čechách je situace podobná průměru ČR, výjimkou je zvýšený podíl dálkových studentů vyšších odborných škol (44 %).

Graf 5.2.18 Vývoj počtu studentů veřejných vysokých škol

Počet studentů vysokých škol se pravidelně zvyšoval s výjimkou mezi školními roky 2005/2006 a 2006/2007, kdy došlo k mírnému poklesu. Vývoj je stejný na republikové úrovni i u škol v hlavním městě. Mezi studenty přibývá zastoupení studentů, kteří studují jinou než denní formou, je pravděpodobné, že současně jsou aktivní na trhu práce. V ČR celkem distanční a kombinovanou formou studuje cca čtvrtina studentů, v Praze je jejich podíl na vysokých školách menší.

Graf 5.2.19 Vývoj počtu studentů a absolventů soukromých vysokých škol

Významně se zvyšuje i počet studentů na soukromých vysokých školách. Většina těchto škol je v Praze, na těchto školách studuje ve školním roce 2008/2009 více než 2/3 všech studentů soukromých vysokých škol v České republice. Posilování soukromého vysokého školství naznačuje, že zájem o zvýšení úrovně vzdělání převyšuje nabídku vysokoškolských programů nabízených ve státních (veřejných) školách. Ve školním roce 2008/2009 studoval v České republice na soukromé vysoké škole každý sedmý vysokoškolský student.

Denní forma studia je v případě soukromých vysokých škol zastoupena méně, než je tomu u škol veřejných.

Graf 5.2.20 Vývoj počtu studentů soukromých vysokých škol podle formy studia

Oproti ¼ studentů distančního a kombinovaného studia na veřejných školách studuje na školách soukromých 2/3 studentů těchto "nedenních" forem studia.

Celkem v roce 2008 bylo na vysokých školách v České republice 29 % studentů distanční a kombinované formy. Pokud budeme brát tyto studenty jako osoby zvyšující si kvalifikaci při zaměstnání, tedy osoby zaměstnané, na vysokých školách v ČR studují 2 % pracujících osob v ČR. Na střední školy České republiky dochází dalších cca 40 tis. osob, kteří nestudují v denní formě studia. S těmito studujícími by se vzdělávající se skupina zaměstnaných zvýšila na 3 % celkového počtu zaměstnaných osob.

Ekonomicky neaktivní

Obyvatelstvo starší 14 let se dělí na ekonomicky aktivní (zaměstnaní a hledající práci) a osoby ekonomicky neaktivní. Hlavními dílčími skupinami ekonomicky neaktivních obyvatel jsou důchodci (nepracující), studenti, osoby pečující o děti (na rodičovské dovolené) a osoby v domácnosti.

Složení ekonomicky neaktivních osob v ČR se v průběhu posledních devíti let měnilo velmi málo.

Graf 5.2.21 Změna struktury ekonomicky neaktivních osob

Podíl ekonomicky neaktivních osob na celkovém počtu obyvatel 15letých a starších se mění jen velmi málo, v období 2000-2008 došlo k jeho mírnému zvýšení v ČR celkem, v Praze i ve Středočeském kraji. Oproti situaci v ČR je v Praze podíl osob ekonomicky neaktivních nižší, jejich podíl ve Středočeském kraji je s celorepublikovým průměrem srovnatelný.

Hlavní skupinou ekonomicky neaktivních osob jsou lidé v důchodu. Jejich podíl se během období 2000-2008 mírně snížil. Tento trend byl shodný za ČR, Prahu i Středočeský kraj. V Praze je stabilně jejich zastoupení nižší než je tomu v průměru za republiku. Praha na svém území soustřeďuje pracovní příležitosti, i starší lidé jsou zde déle ekonomicky aktivní.

V jednotlivých věkových skupinách obyvatel je zastoupení ekonomicky neaktivních rozdílné, což vyplývá z ekonomického postavení osob v různých fázích života člověka. V čase se toto zastoupení rovněž měnilo. Mezi obyvateli ve věku 15-29 let došlo v ČR v období 2000-2008 ke znatelnému zvýšení podílu ekonomicky neaktivních osob (v roce 2008 51 %), je pravděpodobné že se jedná o promítnutí změn v souvislosti se zvýšeným zájmem o studium na vysokých školách. Tento vývoj celorepublikových čísel dokázal předehnat dříve zvýšené zastoupení ekonomicky neaktivních osob v tomto věku v Praze (v hlavním městě se jejich zastoupení neměnilo tak výrazně). Rovněž ve Středočeském kraji došlo ke zvýšení ekonomicky neaktivních osob v této mladé věkové skupině, jejich podíl je stále mírně pod průměrem ČR.

V celé republice se zvýšil počet osob ve věku 30-44 let. Počet osob ekonomicky neaktivních v tomto věku rostl trochu rychleji, jejich zastoupení mírně vzrostlo. Pravděpodobně se jedná o rodiče pečující o děti, rovněž se může jednat o ostatní osoby v domácnosti. Podíl ekonomicky neaktivních osob v této věkové skupině obyvatel byl v ČR v roce 2008 12,4 %. Vývoj v Praze i ve Středočeském kraji byl podobný, podíl ekonomicky neaktivních osob se zvýšil více.

Zastoupení ekonomicky neaktivních ve věkové skupině 45-59 let se v České republice snižuje, vliv na takový vývoj má pravděpodobně posouvaný odchod do důchodu, lidé jsou aktivní na trhu práce do pozdějšího věku. V této věkové skupině bylo zastoupení ekonomicky neaktivních osob v roce 2008 16,2 %. V Praze je jejich podíl dlouhodobě nižší, v roce 2008 byl 10,2 %. Ve Středočeském kraji se jejich zastoupení blíží celorepublikové hodnotě.

Ve věkové skupině obyvatel 60letých a starších převládají již osoby ekonomicky neaktivní. Celkový počet obyvatel v tomto věku roste, počet ekonomicky neaktivních roste méně, dochází tak rovněž k posilování ekonomicky aktivních osob v této věkové skupině. Tak jako u předchozí věkové skupiny platí, že zastoupení ekonomicky neaktivních osob v této skupině je v Praze (80,8 %) pod celorepublikovou hodnotou (88,4 %).

Ve struktuře ekonomicky neaktivních jednoznačně dominují osoby starší 59 let, dále je významná skupina do 30 let věku. Osoby ekonomicky neaktivní ve věku 30-59 let tvoří v ČR celkem 17,5 %. V Praze je tento podíl podobný (16 %) více neaktivních osob se nachází ve starších skupinách věku (Praha má (bez ohledu na stupeň ekonomické aktivity) vyšší zastoupení starších obyvatel). Ve středočeském kraji je oproti situaci v ČR podíl ekonomicky neaktivních osob ve věku 30-59 let vyšší, 18,4 %, jejich věkové rozložení se více blíží celorepublikovým hodnotám.

Další významnou skupinou neaktivních osob jsou žáci a studenti. Rovněž podíl této skupiny je v Praze zvýšený, zároveň se liší jejich složení podle navštěvované školy. V Praze je vyšší zastoupení zejména studentů vysokých škol. Ve Středočeském kraji je mezi studenty větší zastoupení těch, kteří se připravují na učilištích a středních školách. V Praze i ve Středočeském kraji je menší zastoupení osob v domácnosti než je jejich podíl v celé ČR, větší je naopak zastoupení osob na rodičovské dovolené v hlavním městě i v sousedním kraji.

Graf 5.2.22 Struktura ekonomicky neaktivních bez důchodců a žáků základních škol v roce 2008

Nezaměstnanost

Nezaměstnané osoby jsou ekonomicky aktivní na trhu. Jejich počet a složení vypovídá o jejich uplatnitelnosti na trhu práce, zároveň tato informace vypovídá i o tom, jaká je poptávka po práci v daném území. V ideálním případě by různé požadavky na pracovní sílu v různých územích byly vyváženy dlouhodobým (stěhování) i krátkodobým pohybem za prací (dojížďka). Takovému pohybu ovšem brání některé skutečnosti, nejvýznamnější překážkou je zejména nerozvinutý trh s nájemními byty.

Uchazeči o zaměstnání jsou evidovaní podle místa trvalého bydliště. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání podle evidence úřadů práce se vyvíjel ve všech zájmových územích shodným způsobem. Od roku 2001 jejich počet rostl do roku 2004 kdy jejich počty dosáhly vrcholu v průběhu sledovaného období. Výjimku tvořil vývoj za ČR celkem a obce Středočeského kraje, které nebyly zahrnuty do zázemí hlavního města (Rozvojová oblast, Funkční městský region), u těchto území byl nejvyšší počet uchazečů evidován v roce 2003. Od roku 2004 (respektive 2003) počet uchazečů každoročně klesal až do roku 2007. Mezi lety 2007 a 2008 došlo ke stagnaci uchazečů o zaměstnání evidovaných úřady práce na území republiky. V Praze a Středočeském kraji došlo k mírnému zvýšení jejich počtů.

Graf 5.2.23 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání (rok 2000=100)

Míru nezaměstnanosti je možné sledovat pouze na úrovni kraje, jelikož je počet nezaměstnaných poměřován s velikostí ekonomicky aktivních osob (pracovní síla). Tento údaj je zjišťován prostřednictvím výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které poskytuje dostatečně spolehlivá data právě na územní úrovni krajů.

Na úrovni menších celků je možné počet nezaměstnaných porovnat s počtem obyvatel určité věkové skupiny, například počtem osob v produktivním věku (15-64 let). V této skupině osob se ovšem vyskytuje značná část osob na trhu práce neaktivních, neboť se stále připravují na své budoucí povolání nebo již odešly do důchodu. Podíl neaktivních osob v této věkové skupině jsou různé v jednotlivých územích.

Graf 5.2.24 Vývoj podílu uchazečů o zaměstnání k obyvatelstvu ve věku 15-64 let

Rovněž zde však platí, že vývoj takového ukazatele byl shodný ve všech sledovaných územích, opět s rozdílem v jeho úrovni, což je dáno rozdílnou charakteristikou populace zájmových území.

Nicméně i takový poměr naznačuje, že "rozsah" nezaměstnanosti je v Praze a jeho okolí velmi malý, oproti situaci v jiných částech republiky. Takové rozložení nezaměstnanosti bude možné sledovat v okolí jakéhokoli většího města v České republice, které tvoří centrum pro určité jeho okolí a kde dochází ke koncentraci pracovních příležitostí.

Kartogram 5.2.1 Podíl uchazečů o zaměstnání na počtu obyvatel ve věku 26-64 let (%) v roce 2008

Vývoj obecné míry nezaměstnanosti z VŠPS ukazuje následující graf, ještě v roce 2008, kdy došlo k poklesu výkonu ekonomiky míra nezaměstnanosti klesala.

Graf 5.2.25 Vývoj míry nezaměstnanosti (VŠPS)

V obou těchto zdrojích informací o nezaměstnaných a míře nezaměstnanosti není zahrnut vývoj roku 2009, kde můžeme pozorovat dopad ekonomické krize i na trh práce. Počet uchazečů o zaměstnání v tomto období významně vzrostl, opět ve všech sledovaných územích. Stejný vývoj je možné pozorovat u počtu nezaměstnaných osob podle VŠPS.

Graf 5.2.26 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti (MPSV)

Vymezení nezaměstnané osoby v rámci VŠPS (šetření využívá vymezení Mezinárodního organizace práce, ILO) je jiné než tomu bylo u uchazečů o zaměstnání. V roce 2004 došlo k přiblížení definic nezaměstnaných a i u dat Ministerstva práce a sociálních věcí se bere v úvahu, jestli je uchazeč o zaměstnání připraven nastoupit na nabídnuté místo. Výše uvedený graf ukazuje, jak se změna metodiky zjišťování ukazatele projevila na údajích.

V jednotlivých územích je rozdílná struktura nezaměstnaných obyvatel. Strukturu nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání můžeme posuzovat podle několika hledisek: věku, vzdělání a klasifikace zaměstnání. Kromě věku můžeme takové členění uchazečů o zaměstnání použít ke srovnání s nabídkou volných pracovních míst.

Graf 5.2.27 Vývoj věkové struktury nezaměstnaných (VŠPS)

Data pocházejí z výběrového šetření pracovních sil, data za jednotlivá území jsou středy intervalů spolehlivosti, s klesající velikostí území roste tento interval. Obecný je trend snižování podílu nezaměstnaných osob ve věku 15-29 let v celkovém počtu nezaměstnaných. V hlavním městě je rovněž snížené zastoupení nezaměstnaných ve věkové skupině 30-44 let, naopak je zde větší podíl nezaměstnaných starších 60 let, což opět poukazuje na fakt, že osoby v Praze jsou ekonomicky aktivní i ve vyšším věku. Struktura nezaměstnaných podle věku ovšem vyplývá z věkové struktury celé populace.

Graf 5.2.28 Vývoj struktury obyvatel a nezaměstnaných (VŠPS)

Oproti věkové struktuře obyvatelstva celkem (pro potřeby sledování trhu práce jsou bráni v úvahu pouze obyvatelé ve věku 15 a více let) je mezi nezaměstnanými větší zastoupení osob ve věku 15-29 let, tedy "nováčci" na trhu práce. Ve srovnání se situací v roce 2000 je však jejich zastoupení v roce 2008 významně nižší a to zejména v Praze a v ČR celkem. Podobně je tomu i u další věkové skupiny, 30-44 let, kde jsou lidé na vrcholu kariéry, jejich určitý pohyb na trhu práce je očekávaný. Zastoupení nezaměstnaných ve věku 45-59 let je rovněž větší než je zastoupení těchto osob v celém obyvatelstvu. Tato věková skupina byla i v rámci politiky zaměstnanosti identifikována jako riziková, zaměstnatelnost těchto osob je omezená. Osoby starší 59 let jsou z velké části již ekonomicky neaktivní, jejich zastoupení mezi nezaměstnanými je minimální.

Mezi lety 2005 a 2008 došlo v ČR celkem i v Praze a Středočeském kraji k poklesu zastoupení mladých lidí mezi uchazeči o zaměstnání, mírně se zvyšoval podíl uchazečů 55letých a starších, u věkových skupin uchazečů 30-54letých se jejich zastoupení měnilo jen nepatrně.

Různé věkové skupiny mají různou možnost nalézt své uplatnění na trhu práce. Pokud poměříme počty nezaměstnaných osob určité věkové skupiny počtem celkovým osob v tomto věku, získáme tzv. specifickou míru nezaměstnanosti podle věku.

Graf 5.2.29 Míra nezaměstnanosti ve skupinách obyvatel podle věku v ČR (VŠPS)

Změnu ve struktuře uchazečů o zaměstnání doprovází i změny ve specifické míře nezaměstnanosti podle věku. Míra nezaměstnanosti poklesla v ČR ve všech věkových skupinách, nejdramatičtější bylo její snížení ve věkové skupině nejmladších osob na trhu práce. Stále však zůstává vyšší než je celková míra nezaměstnanosti. Ve věkových skupinách produktivních osob je míra nezaměstnanosti velmi blízká celkové hodnotě. Když se nezaměstnanosti v jednotlivých skupinách věku přibližují, ve větší míře se daří nacházet uplatnění pro různé věkové skupiny osob na trhu práce.

Na základě těchto dat lze tedy říci, že ačkoliv je neustále zdůrazňována podpora zaměstnatelnosti starších věkových skupin, zejména osoby v nejmladší věkové skupině jsou více ohroženy nezaměstnaností. Je zřejmé, že osoby ve věku 15-29 let mají proti osobám ve věku 60 a více let výhodu ve vyšší úrovni dosaženého vzdělání, lepší schopnosti učit se novým věcem a menší nemocnosti, osoby starší mají více zkušeností.

Graf 5.2.30 Míra nezaměstnanosti podle věku a území v roce 2008 (VŠPS)

Obdobný byl i vývoj u specifické míry nezaměstnanosti podle věku v Praze a Středočeském kraji, liší se úroveň těchto měr v jednotlivých krajích. Míra nezaměstnanosti je nižší ve všech skupinách věku jak ve Středočeském kraji, tak v hl. m. Praze.

Rozdíly mezi skupinami v uplatnění na trhu práce existují i podle rozdělení podle úrovně dosaženého vzdělání. Struktura nezaměstnaných osob podle vzdělání se v průběhu období 2000-2008 měnilo v České republice jen velmi málo.

Graf 5.2.31 Vývoj struktury nezaměstnaných v ČR podle vzdělání (VŠPS)

Mezi nezaměstnanými jsou nejčastější osoby se středoškolským vzděláním, dále osoby se vzděláním základním. Menší je zastoupení osob s úplným středoškolským vzděláním a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Tato struktura je však závislá na několika faktorech: struktuře celkové populace (a ekonomicky aktivních osob) podle vzdělání a dále na požadavcích trhu práce co se týče vzdělanosti potenciálních pracovníků.

Graf 5.2.32 Struktura nezaměstnaných podle vzdělání v roce 2008 (VŠPS)

Mezi nezaměstnanými lidmi v Praze jsou mnohem více zastoupeny osoby s úplným středoškolským vzděláním i vysokoškolsky vzdělaní lidé, což je dáno celkovou vzdělanostní úrovní v Praze.

Graf 5.2.33 Změna struktury nezaměstnaných osob podle vzdělání v hl. m. Praze (VŠPS)

Taková struktura je rozdílná proti stavu před devíti lety, kdy bylo i v Praze mezi nezaměstnanými osobami méně vysokoškolsky vzdělaných osob, nejvýznamnější skupinu osob tvořily osoby s úplným středním vzděláním. V hlavním městě je zvýšené zastoupení osob s vyšším dokončeným vzděláním než je tomu v ostatních regionech ČR, zároveň zdejší složení ekonomiky požaduje ve větší míře vzdělanější pracovníky, mezi kterými dochází na trhu práce ke konkurenci.

Struktura nezaměstnaných osob podle vzdělání v Praze se přibližuje vzdělanostní struktuře populace v Praze. Rovněž poptávka po vzdělané pracovní síle je v Praze uspokojena, část vysokoškolsky vzdělaných osob (alespoň krátkodobě) nenachází na trhu práce uplatnění.

Graf 5.2.34 Vzdělanostní struktura osob v roce 2008 podle stupně ekonomické aktivity (VŠPS)

Ve struktuře nezaměstnaných osob je zvýšené zastoupení osob se základním a středním vzděláním bez maturity než je jejich zastoupení v celé populaci obyvatel 15letých a starších (u kterých má sledování ekonomické aktivity a dosaženého vzdělání smysl). Naopak osoby s vyšším ukončeným vzděláním se mezi nezaměstnanými osobami nacházejí v menší míře než je tomu celkem v populaci.

Takové rozdíly ve vzdělanostní struktuře osob podle ekonomické aktivity jsou stejné jak na území Prahy, tak na území Středočeského kraje nebo ČR, existují rozdíly v zastoupení jednotlivých skupin podle vzdělání v populaci a přeneseně i v jednotlivých skupinách podle stupně ekonomické aktivity.

Z rozdílu mezi strukturou pracovní síly a nezaměstnaných podle vzdělání můžeme i v tomto členění posuzovat specifické míry nezaměstnanosti.

Graf 5.2.35 Míra nezaměstnanosti podle vzdělání v roce 2008 (VŠPS)

V České republice jako celku je míra nezaměstnanosti vyšší, to platí i pro jednotlivé skupiny podle dosaženého vzdělání. Zejména markantní je rozdíl v míře nezaměstnanosti u osob se základním vzděláním, které v republice ve větší míře nemohou nalézt pracovní uplatnění. Míra nezaměstnanosti u této skupiny je největší i v Praze a Středočeském kraji. Můžeme spekulovat o tom, nakolik cizinci většinou zaměstnaní na pracovních pozicích s malými požadavky na kvalifikace zabírají místo ostatním uchazečům o práci. Zde je však třeba dodat, že cizinci představují levnou pracovní sílu, která může konkurovat dražší a také méně vzdělané pracovní síle ostatních uchazečů.

Úroveň nezaměstnanosti ve skupině osob s dosaženým vzděláním středoškolským bez maturity se velmi blíží průměrné míře nezaměstnanosti. Pod průměrem celkové míry nezaměstnanosti se nacházejí míry nezaměstnanosti ve skupinách osob se středním vzděláním s maturitou a osob vysokoškolsky vzdělaných.

Vzhledem k roku 2000 byla míra nezaměstnanosti vyšší obecně i všechny specifické. Během posledních devíti let se celková míra nezaměstnanosti ve Středočeském kraji více přiblížila hodnotě v hlavním městě.

U osob se základním vzděláním poklesla míra nezaměstnanosti ve Středočeském kraji pod pražskou úroveň, pracovní síla v této skupině podle vzdělání byla vzhledem k roku 2000 v roce 2008 ve Středočeském kraji poloviční, počet nezaměstnaných poklesl na třetinovou úroveň. U osob Středočeského kraje se středoškolským vzděláním bez maturity i s maturitou došlo ke zvýšení pracovní síly, zároveň s tím došlo k poklesu nezaměstnaných s tímto vzděláním. Nejvyšší nárůst pracovní síly ve Středočeském kraji došlo u osob vysokoškolsky vzdělaných, u kterých došlo i ke zvýšení počtu nezaměstnaných osob, avšak podstatně menší měrou, míra nezaměstnanosti se snížila i u této skupiny podle vzdělání.

Údaje o uchazečích o zaměstnání poskytují i informace o délce, po kterou jsou nezaměstnaní vedeni v evidenci úřadů práce. Takto podrobné informace nejsou k dispozici pro celé období 2000-2008. V libovolném zájmovém území pozorujeme zvyšování podílu uchazečů evidovaných na úřadech práce méně než 3 měsíce. Na druhé straně mezi uchazeči o zaměstnání klesá zastoupení osob nezaměstnaných déle než 1 rok.

V letech 2005 –2007 docházelo k pravidelnému úbytku počtu uchazečů o zaměstnání, v roce 2008 jejich počet buď stagnoval nebo došlo k mírnému nárůstu jejich počtu (v závislosti na území, ve kterém byli uchazeči sledováni). Počet nezaměstnaných evidovaných po delší dobu klesal rychleji než celkový počet. Je obtížné jednoznačně určit, zda se na tomto poklesu podílel fakt, že uchazeči o zaměstnání našli práci (ve spolupráci s úřady práce či jiným způsobem), či zda byli z evidence vyřazeni pro nespolupráci.

Nárůst podílu uchazečů o zaměstnání krátkodobě evidovaných může být částečně frikční nezaměstnanost (přirozený pohyb na trhu práce v souvislosti se změnou zaměstnání), zejména v období 2005-2007, kdy celkový počet uchazečů o zaměstnání klesal. V posledním roce sledovaného období se již může jednat o důsledek dopadu ekonomické krize na trh práce.

Graf 5.2.36 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence na úřadech práce

Doplňkovým údajem k hodnocení situace na trhu práce jsou počty nově evidovaných uchazečů o zaměstnání a osob vyřazených z evidence. Rozdílná situace na trhu práce v letech 2006 a 2008 se odráží i v toku uchazečů o zaměstnání. V roce 2006 bylo z evidence úřadů práce vyřazeno více osob, než jich bylo nově hlášeno. Na každých 100 evidovaných nezaměstnaných ke konci roku připadlo v ČR 136 nově hlášených uchazečů (za celý rok). Tento poměr byl vyšší jak ve Středočeském kraji (169) tak v Praze (211). Jelikož počet vyřazených uchazečů převyšuje počet nově hlášených ve stejném poměru jako v ČR, ve Středočeském kraji i v Praze existuje rychlejší "oběh" na trhu práce.

V roce 2008 se tento podíl (nově hlášení v průběhu roku k počtu evidovaných na konci roku) zvýšil. Zároveň došlo k vyrovnání počtu nově hlášených a vyřazených uchazečů o zaměstnání. Trh práce jako by se "zpomalil" a začínal být znatelný vliv zhoršeného ekonomického prostředí i v této oblasti.

Z údajů MPSV je k dispozici údaj o průměrné délce evidence uchazečů o zaměstnání. Následující grafy ukazují rozdíl mezi průměrnou délkou evidence osob v evidenci a osob vyřazených z evidence (z větší části se jedná o případy nalezení zaměstnání).

Graf 5.2.37 Průměrná průběžná délka evidence uchazečů o zaměstnání (MPSV, 4. čtvrtletí)

Přes zvyšující se podíl osob s délkou evidence do 3 měsíců v letech 2005-2007 docházelo ke zvyšování průměrné délky evidence. V roce 2008 došlo i ke zvýšení počtu krátce evidovaných uchazečů, průměrná délka evidence mírně poklesla.

Graf 5.2.38 Průměrná ukončená délka evidence uchazečů o zaměstnání (MPSV, 4. čtvrtletí)

Jiná je průměrná délka evidence počítaná pouze u osob vyřazených z evidence. V první řadě jde o dobu podstatně kratší než je celková průměrná doba. Osoby, které si našly práci, představují pravděpodobně aktivnější skupinu uchazečů o zaměstnání. Dále je zřejmé, osoby v Praze a Středočeském kraji zůstávají v evidenci po kratší dobu než je tomu v ČR celkem.

Strukturu uchazečů o zaměstnání lze sledovat i podle klasifikace zaměstnání (KZAM). Podle této klasifikace lze rozdělit uchazeče do 10 tříd, podle kterých je možné sledovat i volná pracovní místa a na základě srovnání těchto skupin je možné usuzovat na nesoulady na trhu práce. Takové srovnání má ovšem svoje hranice, neboť zejména uchazeči mohou být flexibilní natolik, aby mohli působit na pracovním místě v jiné třídě podle klasifikace zaměstnání. Základní třídy podle klasifikace zaměstnání se vyznačují nerovnoměrností zejména co se týče určitosti vymezení. Následující graf ukazuje složení zaměstnaných osob v ČR v roce 2008 podle této klasifikace.

Graf 5.2.39 Podíl tříd klasifikace zaměstnání (KZAM) na počtu zaměstnaných v ČR v roce 2008

Struktura uchazečů o zaměstnání, zaměstnaných osob i struktura nabízených pracovních míst se podle klasifikace zaměstnání liší.

Graf 5.2.40 Struktura zaměstnaných, uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v ČR v roce 2008

Ve struktuře uchazečů o zaměstnání jsou oproti struktuře zaměstnaných osob více zastoupeny skupiny osob ve třídách úředníků, pracovníků ve službách a obchodě a nekvalifikovaných pracovníků.

Struktura uchazečů podle klasifikace zaměstnání se liší v jednotlivých vymezených území. V Praze a okolí je větší zastoupení uchazečů o zaměstnání ve třídách vedoucích pracovníků, vědeckých pracovníků i dalších odborných pracovníků. Méně, než je tomu v ČR celkem, je v Praze uchazečů ve třídách řemeslníků, obsluhy zařízení a nekvalifikovaných pracovníků.

Graf 5.2.41 Struktura uchazečů o zaměstnání v roce 2008 podle klasifikace zaměstnání

V oblastech Středočeského kraje, které není zahrnuto jako zázemí Prahy se struktura uchazečů podobá celorepublikovému průměru. Uchazeči o zaměstnání tak rovněž odrážejí charakter trhu práce v území, kde se o práci ucházejí. Pokud je v určité třídě klasifikace zaměstnání zvýšení podíl uchazečů o práci, je ve stejné třídě také zvýšený podíl zaměstnaných osob. Takový soulad platí zejména pro Prahu a její okolí, které je možné považovat z pohledu trhu práce za dynamičtější a pružnější. V ostatních částech ČR se více projevuje nepružnost jak samotného trhu práce, tak podmínek, které pracovní mobilitu (územní i oborovou) podporují.

Volná pracovní místa

Uchazeči o zaměstnání představují na trhu práce stranu nabídky. Poptávku po práci je možné popsat prostřednictvím volných pracovních míst. Ke konci roku 2008 bylo v celé ČR v evidenci úřadů práce 352 tis. osob, volných pracovních míst bylo 91 tisíc.

Snížené zastoupení volných pracovních míst v ČR celkem (vzhledem ke struktuře zaměstnaných osob) je ve třídách úředníků a pracovníků ve službách a obchodě. Naopak zvýšená je poptávka po práci ve třídách řemeslníků a pomocných a nekvalifikovaných pracovníků.

Nesoulad mezi strukturou uchazečů o zaměstnání a strukturou volných pracovních míst v jednotlivých třídách klasifikace zaměstnání je vhodné poměřovat ukazatelem počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. I zde však narážíme na problémy s hodnocením, neboť u části uchazečů o zaměstnání není uveden údaj o klasifikaci zaměstnání.

V České republice připadá nejvíce uchazečů na 1 volné pracovní místo ve třídě úředníků, dále pracovníků ve službách a obchodě. Vysoký je tento podíl i ve třídě kvalifikovaných pracovníků v zemědělství a lesnictví, kdy je ovšem nabízeno velmi málo pracovních míst. Další třídou kde nabídka práce významně přesahuje poptávku je pomocná a nekvalifikovaná práce.

V Praze připadá nejvíce uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo ve třídě kvalifikovaných pracovníků v zemědělství a lesnictví (vzhledem k mizivému počtu nabízených pracovních míst v této třídě), nižších administrativních pracovníků a vedoucích pracovníků.

Ve Středočeském kraji je největší převis nabídky práce (uchazečů o zaměstnání) nad poptávkou po práci (volná pracovní místa) ve třídách nižších administrativních pracovníků a pracovníků v obchodě a službách.

V Praze a jeho těsném okolí připadá na 1 volné pracovní místo méně uchazečů než v průměru za ČR.

Pro ostatní zájmová území platí, že v blízkosti Prahy se situace přibližuje stavu v Praze, okrajová území Středočeského kraje se více podobají stavu v republice celkem.

Graf 5.2.42 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v ČR

Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a nabídky volných pracovních míst se dá označit jako zrcadlový. Ve sledovaném období docházelo ke zvyšování počtu volných pracovních míst v době, kdy ubývalo počtu uchazečů o zaměstnání. V době příznivého vývoje na trhu práce, kdy je velká poptávka po práci, zároveň je relativně málo volných pracovních sil dochází k významnému poklesu ukazatele počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. V době krize či stagnace ekonomiky dochází k opačné situaci, nabídka volných pracovních míst je omezená, zájemců o práci je velké množství.

V této souvislosti se nabízí několik zajímavých otázek spojených s trhem práce. Mezi uchazeči o zaměstnání existuje skupina osob, kteří aktivně práci nehledají. Dále je část nezaměstnanosti označována za strukturální, což označuje stav, kdy potřeby ekonomiky nemohou být uspokojeny stávající pracovní silou (z pohledu potřebné kvalifikace). Rozsah této složky nezaměstnanosti se dobře ukazuje v situaci, kdy je výkon ekonomiky vysoký a lidé pracují i mimo úzké hranice svých oborů. Pouze nejvýznamnější rozdíly v nárocích na pracovní sílu a kvalifikací pracovníků se projeví jako nezaměstnanost. Takovému stavu se blížila situace v roce 2007 před zhoršením ekonomické situace.

Další otázkou v souvislosti s nabídkou a poptávkou po práci je oblast ceny práce. Jelikož trh práce není čistě tržní, ale je z velké části ovlivněn politickými rozhodnutími, nereaguje cena práce na vývoj na trhu tak pružně.

Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst byl ve Středočeském kraji podobný vývoji v ČR celkem. Od roku 2002 do 2007 klesal počet uchazečů, zároveň rostla nabídka pracovních míst. V roce 2008 došlo k otočení situace, počet volných míst se snížil, vzrostl počet uchazečů o práci.

Od tohoto převažujícího vývoje se situace v Praze výrazně nelišila. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání se pohyboval stejně jako v republice celkem či Středočeském kraji, nárůst jejich počtu mezi lety 2007 a 2008 byl mírnější. Ve vývoji nabízených pracovních míst došlo mezi lety 2003 a 2004 k nečekanému zvýšení, další rok jejich počet opět poklesl. I v hlavním městě došlo mezi posledními lety k poklesu poptávky po práci.

Pohyb za prací

Trh práce v Praze a Středočeském kraji je velmi propojený, což je ovlivněno silnou dojížďkou za prací mezi těmito dvěma celky, zejména dojížďkou za Středočeského kraje do Prahy. V rámci již zmiňovaného Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) jsou dostupná data o mezikrajském pohybu za prací.

Graf 5.2.43 Dojížďka a vyjížďka za prací v Praze a Středočeském kraji (VŠPS)

Osoby pracující v Praze tvoří z drtivé části obyvatelé hlavního města. Za prací do Prahy dojíždí 18% osob v Praze pracujících, v absolutním počtu do Prahy dojíždí za prací cca 140 tis. osob. Z tohoto počtu jich více než 70 % dojíždí ze sousedního Středočeského kraje.

Ve Středočeském kraji je větší část zde pracujících osob tvořena samotnými obyvateli kraje (94 %). Zbylých cca 30 tis. osob dojíždějících do Středočeského kraje za prací je rovnoměrně rozděleno mezi obyvatele Prahy a souhrnem obyvatel ostatních krajů ČR.

Dlouhodobě vzrůstá jak objem dojíždějících za prací ze Středočeského kraje do Prahy, tak objem Pražanů vyjíždějících za prací do Středočeského kraje.

Mzdy

Se situací na trhu práce souvisí i cena práce a její vývoj v závislosti na měnících se ekonomických podmínkách. Běžně sledovaným ukazatelem ceny práce je mzda. K popisu mzdové úrovně se běžně používá ukazatel průměrné mzdy. Použití takového ukazatele není bez problémů jak ukazuje následující graf.

Graf 5.2.44 Rozdělení mezd v ČR v roce 2008

(zdroj: 3109-09 Struktura mezd zaměstnanců)

Proto se poslední dobou ukazatel průměru doplňuje o informaci, jaký je medián hrubé měsíční mzdy. Tato hodnota udává prostý fakt, že polovina pracujících v ČR pobírá mzdu menší než je hodnota mediánu, polovina pracujících má větší měsíční mzdu. Z grafu je dále patrné, že větší část obyvatel pobírá hrubou mzdu menší, než je průměrná hodnota, jedná se cca o 2/3 zaměstnanců.

Ať již se bavíme o průměru či mediánu mezd, v průběhu celého období 2000-2008 docházelo k růstu mzdové úrovně. Pokud budeme uvažovat mzdu jako cenu práce, tato cena nereaguje na vývoj na trhu práce, neboť se změnou úrovně nezaměstnanosti nedocházelo ke změnám mzdové úrovně.

To však neznamená, že nedocházelo k žádným změnám na trhu práce. V situaci kdy klesal počet zaměstnaných osob mohlo docházet i k poklesu mzdových prostředků. Tento pokles mohl být pomalejší než pokles počtu pracujících osob, mzda na jednoho pracovníka se mohla zvyšovat. V době krize může docházet i k dalšímu jevu, kdy se většině lidí mzda sice snížila, existuje i skupina pracovníků (např. vedoucích, více odpovědných za situaci podniku), kterým se mzda zvýšila. Tato menšina, která zaznamenala zvýšení mzdových příjmů a jejichž příjmy jsou vysoko nad průměrnou úrovní, může výrazně ovlivnit průměrnou hodnotu.

Graf 5.2.45 Vývoj průměrné hrubé mzdy a mediánu hrubých mezd

Údaje o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech byly převzaty z Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz). Tento datový zdroj poskytuje podrobnější informace, než jaké byly použity v textu. Na této adrese naleznete zejména množství údajů o aktivní politice zaměstnanosti (APZ) a na internetových stránkách MPSV Strategické dokumenty týkající se politiky zaměstnanosti.

Podrobnější analýza trhu práce v hlavním městě bude součástí připravované publikace Vývoj lidských zdrojů v hl. m. Praze v letech 2000 až 2009 - vybrané kapitoly (kód: 10-1363-10).