Tato publikace není první, která reaguje na intenzivní propojenost Prahy a Středočeského kraje. Publikace zaměřující se na toto téma vydával nejen Český Statistický úřad, ale také další vědecká pracoviště. Publikace, která do této doby pražská statistika vydala, měly především datový charakter. V první řadě to byla publikace Statistická ročenka pražské metropolitní oblasti 1998, která kromě dat za Prahu prezentovala také data týkající se okresů přilehlých Praha-východ a Praha-západ. Tyto okresy spolu s Prahou představují území velmi těsných vzájemných vazeb. Dalším počinem byla publikace Pražská – středočeská aglomerace v číslech statistiky vydaná v roce 1998, která prezentovala údaje také v podrobném územním členění až do obcí. Tato ročenka byla odrazem budování databáze za neadministrativní regiony, konkrétně i za Pražskou-středočeskou aglomeraci. Územní vymezení, kterého se data dotýkala, bylo širší – zahrnovalo kromě Prahy a dvou sousedních okresů také 260 obcí středočeského kraje. Další publikací, tentokrát z roku 1999, navazující na předchozí materiály, byl Lexikon Pražské – Středočeské aglomerace 1999, který kromě dat publikoval také územní číselníky zájmového území.

Co se týče literatury, která byla vydána mimo Český statistický úřad, důležité je zmínit zejména geografickou literaturu autorů z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nejvýznamnějšími autory, kteří se dlouhodobě zabývají Prahou a jejím okolím (zejména aspekty transformačních proměn Prahy a suburbanizací) jsou Luděk Sýkora, který je např. editorem publikace Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky (vyd. 2002) a Martin Ouředníček, jenž je editorem publikace Sociální geografie Pražského městského regionu (vyd. 2006). Z teoretických prací je třeba zmínit Martina Hampla (1987, 2005), který se již od šedesátých let věnuje vývoji systému osídlení v ČR.

Intenzivní provázanost Prahy s jejím okolím ve Středočeském kraji je možné spatřit v několika oblastech. Pracovní provázanost je viditelná z podílu dojíždějících ze Středočeského kraje za prací a koncentrace pracovních příležitostí v Praze a také v poměrně nízké nezaměstnanosti těsně přilehlých okresů, která je dána silou pražského trhu práce. Praha je pro velkou část Středočeského kraje spádovou oblastí zdravotnické vybavenosti a také důležitým kulturním a školským centrem. Naopak Středočeský kraj a vlastně celé území republiky je pro Prahu oblastí rekreačního vyžití. V neposlední řadě je třeba jmenovat přesun části obyvatelstva do obytných zón za Prahou, ale jejich setrvávání na pracovních pozicích v centrální části města, což ještě zvyšuje již tak vysokou provázanost Prahy se Středočeským krajem. Dopravní sítě Středočeského kraje jednoznačně směřují k Praze a problematika dopravy je také palčivá v přilehlých obcích, do kterých se občané Prahy stěhují. Výše uvedené sféry propojení těchto dvou celků jsou pouze neúplným výčtem všech interakcí mezi Prahou a přilehlou částí Středočeského regionu. Cílem této publikace není postihnout všechny oblasti propojení těchto dvou entit, ale zaměřit se jen na některé, nejvíce diskutované, nebo chcete-li nejproblematičtější. Při výběru dostupných ukazatelů hodnocení propojení Prahy a Středočeského kraje bylo přihlíženo také k dostupnosti statistických dat. Pro hodnocení vzájemných vztahů je zejména dostupnost dat do úrovně obcí zásadní, protože v publikaci jsou dále hodnocena dvě území, která nejsou administrativně vymezena a obrázek o jejich vývoji musí být tedy „vyskládán“ agregací dat za obce. Za obce však nejsou sbírána a publikována všechna data, která by byla k analýze takového území potřebná. Publikace je určena širšímu okruhu zájemců, proto je doplněna také o grafy a kartogramy.