Metodika počtu cizinců

 

Vymezení pojmu a pobytu cizince v ČR

Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky. 1. 1. 2014 vstoupil v platnost nový zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky. Tento zákon přinesl řadu změn. Jednou z nejzásadnějších změn je, že nová právní úprava v plné míře umožňuje existenci dvojího státního občanství. Další významnou změnou je umožnění získání státního občanství ČR pro cizince druhé generace žijící v ČR tzv. prohlášením, kdy po splnění zákonných podmínek má cizinec na nabytí státního občanství České republiky právní nárok. Tyto změny se promítly i v číselných údajích o nabývání státního občanství za rok 2014.          

Pobyt cizinců v ČR se řídí zejména zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), a pro specifické skupiny cizinců zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (blíže viz kapitola Mezinárodní ochrana), zákonem č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů (uplatnění tohoto institutu je podmíněno tím, že dočasná ochrana cizinců bude vyhlášena rozhodnutím Rady Evropské unie – taková situace zatím nenastala).

V Doporučeních OSN ke statistice zahraniční migrace z roku 1998 je pobyt v délce 3 měsíce až 1 rok považován za krátkodobý pobyt, který nezakládá změnu země obvyklého pobytu. Proto je tato kategorie v tabulkách zahrnována variantně - viz dále.

Vstup, pobyt a vycestování z území České republiky je v kompetenci Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí a Policie ČR. Cizinec může na území ČR pobývat přechodně nebo trvale. Důvody pro neudělení dlouhodobého víza nebo jiného povolení k pobytu (přechodnému i trvalému) jsou vymezeny zákonem č. 326/1999 Sb.. Ministerstvo zahraničních věcí rozhoduje o udělení krátkodobého víza (tj. víza k pobytu do 90 dnů), tato oblast je upravena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex); o prodloužení doby pobytu na krátkodobé vízum pak rozhoduje policie (odbor cizinecké policie). Policie (Ředitelství služby cizinecké policie) rovněž rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu.

K výrazné změně došlo k 1. 1. 2011, kdy vstoupila v platnost novela zákona. č. 326/1999 Sb., provedená zákonem č. 427/2010 Sb.. Na základě této změny došlo k přenesení působnosti v některých zásadních oblastech z policie na Ministerstvo vnitra, zejména jde o rozhodování o udělení dlouhodobého víza (tj. víza k pobytu nad 90 dnů) a dlouhodobých pobytů občanů třetích zemí a o agendu přechodných pobytů občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Agenda trvalých pobytů byla na Ministerstvo vnitra převedena dříve, a to již od 1. 1. 2009.

Lze rozeznat následující kategorie cizinců pobývajících v ČR (dle zákona č. 326/1999 Sb. nebo č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů):

A. OBČANÉ ZEMÍ EU, NORSKA, ŠVÝCARSKA, ISLANDU A LICHTENŠTEJNSKA (ZKRÁCENĚ OBČANÉ EU A JEJICH RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI

Rodinní příslušníci občanů EU, kteří sami nejsou občany EU a hodlají pobývat přechodně (déle než 3 měsíce) na území ČR společně s občanem EU, mají odlišný pobytový režim od ostatních občanů třetích zemí (hlava IVa. zákona č. 326/1999 Sb.).

Pozn.: V metodické části textu je používán zkráceně termín „Občané EU“, čímž jsou myšlení občané členských států Evropské unie a občané Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska. Tato definice vychází ze zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. V tabulkové části je však rozlišováno mezi občany EU28 (členské státy EU) a občany Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska.

  1. občané zemí EU a jejich rodinní příslušníci, kteří jsou sami občané EU, bez potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu

Občané EU mohou na území ČR pobývat přechodně na základě průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu, nemusejí disponovat žádným dalším povolením k pobytu. Musí však ohlásit místo pobytu na území policii do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud je předpokládaný pobyt delší než 30 dní (povinnost se nevztahuje na ty, kteří tuto povinnost splnili u ubytovatele).

  1. občané zemí EU s potvrzením o přechodném pobytu a jejich rodinní příslušníci, kteří nejsou sami občané zemí EU, s povolením k přechodnému pobytu formou pobytové karty

Potvrzení o přechodném pobytu občana EU se vydá na jeho žádost. Nejedná se o jeho povinnost – je to pouze jeho právo. Potvrzení usnadňuje občanům EU jednání s úřady, bankami a dalšími institucemi. Statistiky týkající se těchto osob budou do jisté míry nadhodnoceny. Důvodem je skutečnost, že tyto osoby ukončení svého pobytu na území ČR mnohdy nehlásí a nedochází tak k jejich deregistraci. Potvrzení o přechodném pobytu občana EU nemá z důvodu evropské legislativy omezenou platnost.

Rodinní příslušníci občana EU, kteří sami nejsou občany EU a hodlají pobývat přechodně na území ČR společně s občanem EU, jsou povinni požádat Ministerstvo vnitra o vydání povolení k přechodnému pobytu, tzn. o pobytovou kartu rodinného příslušníka občana EU.

  1. občané zemí EU a jejich rodinní příslušníci s povolením k trvalému pobytu

(i) Občan EU získá povolení k trvalému pobytu standardně po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu na území ČR (v zákonem stanovených případech může trvalý pobyt získat i dříve).

(ii) Rodinný příslušník občana EU získá povolení k trvalému pobytu standardně po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu na území ČR.

(iii) Cizinec, který je nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana ČR, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo který je rodinným příslušníkem občana jiného členského státu EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, získá povolení k trvalému pobytu po 2 letech nepřetržitého přechodného pobytu na území ČR.

Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana EU je vydáván s platností na 10 let. Rodinnému příslušníku občana EU je vydáván průkaz o povolení k trvalému pobytu rovněž s dobou platnosti 10 let.  Platnost těchto průkazů lze opakovaně prodloužit, a to o dalších 10 let.

 

B.  OBČANÉ ZEMÍ MIMO EU (ZKRÁCENĚ „OBČANÉ TŘETÍCH ZEMÍ“)

  1. občané třetích zemí pobývající v ČR krátkodobě (obecně do 90 dnů) bez víz

Občané třetích zemí mohou na území ČR pobývat přechodně bez víza, stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských společenství - nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Dále mohou občané třetích zemí pobývat na základě mezinárodní smlouvy, na základě nařízení vlády a v některých dalších případech vymezených v § 18 zákona č. 326/1999 Sb.

  1. občané třetích zemí pobývající v ČR na základě krátkodobých víz

Seznam třetích zemí, jejichž občané jsou povinni mít při vstupu do schengenského prostoru (ČR je součástí tohoto prostoru) víza, je stanoven výše zmiňovaným nařízením Rady (ES) č. 539/2001.

  1. občané třetích zemí pobývající v ČR na základě dlouhodobých víz

Maximální platnost tohoto víza je 1 rok. Platnost víza nelze prodloužit, navazuje na něj povolení k dlouhodobému pobytu.

  1. občané třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu

Jde o povolení navazující na dlouhodobá víza, nebo v případech vymezených zákonem č. 326/1999 Sb. lze o toto povolení požádat i na zastupitelském úřadu ČR bez předchozího pobytu na základě dlouhodobého víza; toto povolení je možné vydat i na dobu delší než jeden rok a jeho platnost lze prodloužit.

  1. občané třetích zemí s povolením k trvalému pobytu

Občané třetích zemí mohou o trvalý pobyt požádat:

(i) Obecně po 5 letech nepřetržitého pobytu (započítává se doba pobytu na dlouhodobé vízum a povolení k dlouhodobému pobytu) v ČR. Zároveň se cizinci přizná právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území.

(ii) Po 4 letech nepřetržitého pobytu, a to cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany.

(iii) Bez ohledu na délku předchozího pobytu, pokud o trvalý pobyt cizinec žádá z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, v zájmu ČR nebo pokud o něj žádá nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě cizince s trvalým pobytem na území za účelem společného soužití rodiny.

  1. cizinci s uděleným azylem

Úspěšní žadatelé o mezinárodní ochranu pobývající v ČR, kterým byl udělen azyl; azyl rozsahem práv a povinností odpovídá povolení k trvalému pobytu.

  1. cizinci s udělenou doplňkovou ochranou

Úspěšní žadatelé o mezinárodní ochranu pobývající v ČR, kterým byla udělena doplňková ochrana. Doplňková ochrana se udělí cizinci, který sice nesplňuje důvody pro udělení azylu, ale v jeho případě jsou důvodné obavy pro navrácení do země původu, kde by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy. Udělená doplňková ochrana rozsahem práv a povinností téměř odpovídá trvalému pobytu – avšak s výhradou délky platnosti povolení k pobytu.

  1. cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany

Na základě zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců je možné aktivovat poskytování dočasné ochrany, a to pouze na základě rozhodnutí Rady Evropské unie. Jedná se o opatření při hromadném přílivu občanů třetích zemí, např. v důsledku ozbrojeného konfliktu, živelné pohromy nebo soustavného porušování lidských práv v zemi původu, které by mělo chránit tyto osoby a poskytnout jim dočasné útočiště do doby odeznění kritické situace (doposud nebylo o spuštění tohoto institutu Radou EU rozhodnuto).

 

C. OSTATNÍ CIZINCI (bez ohledu na státní příslušnost)

  1. žadatelé o mezinárodní ochranu

Jedná se o cizince hledající ochranu před pronásledováním nebo hrozící vážnou újmou. O mezinárodní ochranu mohou obecně žádat všichni cizinci včetně občanů EU (žádost občana EU však bude shledána nepřípustnou).

  1. žadatelé o dočasnou ochranu

Cizinci, kteří žádají o dočasnou ochranu podle zákona č. 221/2003 Sb. a o jejichž žádosti nebylo dosud rozhodnuto (o dočasnou ochranu lze žádat pouze v případě, že byla aktivována rozhodnutím Rady EU).

Zvláštní kategorií jsou cizinci, kteří v ČR pobývají nelegálně. Jde např. o cizince pobývající v ČR po vypršení platnosti víz nebo  povolení k pobytu nebo bez potřebných víz či povolení k pobytu apod.

V kapitole Počet cizinců v ČR se lze setkat s kategoriemi osob, které byly v seznamu na začátku textu zařazeny do oddílu A2, A3 (občané EU a jejich rodinní příslušníci s povolením k přechodnému a trvalému pobytu), dále B6, B7, B8, B9, B10, B11 (občané třetích zemí s dlouhodobým vízem, s povolením k dlouhodobému pobytu, s povolením k trvalému pobytu, cizinci s uděleným azylem, s udělenou doplňkovou ochranou a cizinci v rámci dočasné ochrany) a dále C12 a C13 (žadatelé o mezinárodní ochranu a žadatelé o dočasnou ochranu).


Jsou zde rozlišovány tři definice cizinců:

Cizinci bez azylantů

Základní, nejširší údaje vycházející ze statistik Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR (ŘSCP) coby správce Cizineckého informačního systému.

Mezi cizince bez azylantů jsou řazeny následující kategorie cizinců:

2. občané zemí EU s potvrzením o přechodném pobytu a jejich rodinní příslušníci, kteří nejsou sami občané zemí EU, s povolením k přechodnému pobytu formou pobytové karty

3. občané zemí EU a jejich rodinní příslušníci s povolením k trvalému pobytu

6. občané třetích zemí pobývající v ČR na základě dlouhodobých víz

7. občané třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu

8. občané třetích zemí s povolením k trvalému pobytu

11. cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany

 

Cizinci včetně azylantů

K údajům Ředitelství služby cizinecké policie jsou navíc připočítávány počty cizinců, kteří měli k příslušnému datu v ČR udělený azyl či doplňkovou ochranu.

Mezi cizince včetně azylantů jsou řazeny následující kategorie cizinců:

2. občané zemí EU s potvrzením o přechodném pobytu a jejich rodinní příslušníci, kteří nejsou sami občané zemí EU, s povolením k přechodnému pobytu formou pobytové karty

3. občané zemí EU a jejich rodinní příslušníci s povolením k trvalému pobytu

6. občané třetích zemí pobývající v ČR na základě dlouhodobých víz

7. občané třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu

8. občané třetích zemí s povolením k trvalému pobytu

11. cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany

9. cizinci s uděleným azylem

10. cizinci s udělenou doplňkovou ochranou

 

Cizinci s pobytem nad 12 měsíců          

Od roku 2009 je na stránkách ČSÚ uváděna kategorie pobytu na 12 měsíců a déle. Zmíněná kategorie je součástí Nařízení EP a Rady č. 862/2007, o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany; statistiky jsou následně po členských zemích vyžadovány Eurostatem. Údaje jsou poskytovány Ředitelstvím služby cizinecké policie, přičemž od kategorie cizinci bez azylantů jsou zde odečítáni cizinci, občané třetích zemí pobývající v ČR na základě dlouhodobých víz, kteří podmínku délky pobytu nad 1 rok nesplňují.

Mezi cizince s pobytem nad 12 měsíců jsou tedy řazeny následující kategorie cizinců:

2. občané zemí EU s potvrzením o přechodném pobytu a jejich rodinní příslušníci, kteří nejsou sami občané zemí EU, s povolením k přechodnému pobytu formou pobytové karty

3. občané zemí EU a jejich rodinní příslušníci s povolením k trvalému pobytu

7. občané třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu

8. občané třetích zemí s povolením k trvalému pobytu

11. cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany

 

Zásadní změny legislativy, příp. statistické definice:

K první zásadní změně došlo v roce 2000 z legislativního hlediska (počátek platnosti nového zákona o pobytu cizinců). Zatímco do té doby rozlišoval zákon trvalé, dlouhodobé (nad 180 dní) a krátkodobé (do 180 dní) pobyty, od počátku roku 2000 bylo legislativně vymezeno tzv. vízum nad 90 dní. V současnosti zákon rozlišuje pobyty trvalé a přechodné (přechodný pobyt občanů zemí EU a dlouhodobý pobyt (déle než rok) a pobyt na dlouhodobá víza (nad 90 dnů) cizinců z třetích zemí).

Další změna následovala rok poté - v roce 2001 a v tomto případě šlo o změnu statistické definice obyvatelstva. V návaznosti na Doporučení OSN ke statistice zahraniční migrace a na Sčítání lidu, domů a bytů začali být do obyvatelstva ČR zahrnováni i azylanti a cizinci pobývající v ČR na víza nad 90 dní, jejichž délka pobytu překročila 1 rok (do té doby bylo obyvatelstvo ČR tvořeno pouze osobami s trvalým pobytem na území). Postupně, se změnami legislativy (Zákona o pobytu cizinců), byly do statistik zahrnuty i další kategorie cizinců (v současnosti statistiky zahraniční migrace zahrnují rovněž cizince s dlouhodobým a přechodným pobytem v ČR).

K  podstatné změně, a to jak legislativní, tak definiční, došlo v roce 2004. Legislativní změny souvisely hlavně se vstupem ČR do EU (bylo nutné vymezit dvě kategorie cizinců s různým pobytovým režimem v souvislosti s právem EU v oblasti volného pohybu osob).

Od 1. 1. 2011 došlo k přenesení působnosti v některých zásadních oblastech z policie na Ministerstvo vnitra, zejména jde o rozhodování o udělení dlouhodobého víza nad 90 dní a dlouhodobých pobytů u občanů třetích zemí a o agendu přechodných pobytů u občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Agenda trvalých pobytů byla na Ministerstvo vnitra převedena dříve, a to již od 1. 1. 2009. Data týkající se roku 2013 tuto poslední legislativní změnu již reflektují. Přestože došlo k výše popsanému přesunu agendy na Ministerstvo vnitra, tak data jsou nadále poskytována Ředitelstvím služby cizinecké policie, které je ze zákona správcem Cizineckého informačního systému. Od prosince 2011 však došlo ke změnám v metodice zpracování dat z Cizineckého informačního systému. Na rozdíl od předchozího období jsou při výběru dat pro stanovení počtu cizinců s povoleným pobytem na území ČR použita nová kritéria. Cílem nových kritérii je zpřesnění statistických výstupů.

V období od 1. 1. 2009 do 23. 6. 2014 byla vydávána zelená karta – jednalo se o doklad opravňující cizince k přechodnému pobytu na území a současně k výkonu zaměstnání na pracovní pozici vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty.

Od 1. 1. 2011 byla do praxe zavedena modrá karta. I v tomto případě se jedná o doklad, který cizince opravňuje k přechodnému pobytu na území a současně k výkonu zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci. Uvedené pracovní pozice jsou Ministerstvem práce a sociálních věcí vedeny v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty.

Od 24. 6. 2014 byla do praxe zavedena zaměstnanecká karta – opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území a současně k výkonu zaměstnání na pracovní pozici vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty.