Výstavba budov je klasifikována podle jejich hlavního užívání na bytové a nebytové. My se dále budeme zabývat budovami nebytovými, což jsou stavby, ve kterých je více než polovina využitelné podlahové plochy určena pro nebytové účely, neznamená to však, že by v takovéto budově nemohly vznikat nové byty, avšak pro bytové účely je zde použita méně než polovina podlahové plochy.
V uplynulých pěti letech 2006 - 2010 bylo v Ústeckém kraji postaveno celkem 573 nových nebytových budov, na celorepublikovém úhrnu se kraj podílí 8,5 %. V mezikrajovém srovnání to představuje třetí nejvyšší počet, nejvíce nových nebytových budov se nachází v Jihomoravském kraji, kde byla v období 2006 - 2010 postavena téměř pětina všech těchto staveb v republice. Druhým krajem je kraj Středočeský. Nejméně nebytových budov bylo dokončeno v hlavním městě Praze.
Z pohledu jednotlivých let byl nejúspěšnějším rok 2007, což bylo částečně ovlivněno avizovaným zvýšením daně z přidané hodnoty od roku 2008, v důsledku čehož urychlili stavebníci dokončovací práce do konce roku 2007. Toto je patrné i z následujícího grafu, ukazujícího situaci v Ústeckém kraji, která však byla obdobná jak v republice jako celku, tak i v polovině dalších krajů, s výjimkou kraje Středočeského, Jihočeského, Plzeňského a Olomouckého, ve kterých bylo nejvíce nebytových budov dokončeno v roce 2008, ve zbývajících třech krajích (Pardubickém, Zlínském a Moravskoslezském) se dokončilo nejvíce nebytových budov v roce 2010.
Nebytové budovy se člení podle zvláštního užívání stavby dle klasifikace CZ-CC (Klasifikace stavebních děl, vypracovaná na základě mezinárodního standardu Classification of Types of Constructions – CC, vydaného Eurostatem v říjnu 1997, která podle definice Českého statistického úřadu obsahuje místně a prostorově ucelená stavební díla s takovým vybavením či zařízením, aby mohla samostatně plnit funkce, ke kterým jsou určena. Tato zařízení musejí být se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo k porušení stavby nebo k znehodnocení funkce či účelu stavebního díla.Jsou zpravidla součástí jeho komplexní dodávky. Klasifikace je rozdělena do pěti stupňů na sekce, oddíly, skupiny, třídy a podtřídy, kde nebytové budovy jsou v sekci 1, v oddíle 12.) do sedmi základních skupin (viz. graf).
Nejvíce budov bylo v letech 2006 - 2010 postaveno ve skupině hotely a obdobné budovy (téměř 46 %), a to jak v republikovém úhrnu, tak i ve většině krajů, s výjimkou Hlavního města Prahy, kde byly realizovány nejčastěji administrativní budovy. Druhou nejrozšířenější formou v Ústeckém kraji byly stavby pro dopravu a telekomunikace, do této skupiny patří každá více než čtvrtá nebytová budova. Druhou pozici zaujímají tyto stavby rovněž v Kraji Vysočina a kraji Jihomoravském. V ČR a v 10 dalších krajích republiky byly druhou nejrozšířenější skupinou stavby pro obchod, v Ústeckém kraji obsazují třetí pozici. Nejnižší podíl v pětiletém období v Ústeckém kraji patří výstavbě administrativních budov a budov pro kulturu a vzdělávání, každý představuje zhruba 2 % z celkového počtu dokončených nebytových budov v kraji. Obdobně je tomu i ve většině krajů a v celé České republice, i tady zaujímají tyto dvě skupiny nejnižší podíl z celkového počtu postavených nebytových budov.
Rozčlenění výstavby nebytových budov podle velikostních skupin obcí v Ústeckém kraji (viz. Tab.3 v příloze) ukazuje na největší výstavbu v obcích s 10 - 19,9 tisíci obyvateli a v obcích s 50 tis. a více obyvateli, v obou skupinách bylo v letech 2006 - 2010 shodně postaveno 136 nových nebytových budov. Ve dvou nejmenších velikostních skupinách obcí - do 1 tisíce obyvatel bylo dohromady postaveno 138 nebytových budov. Naproti tomu nejméně staveb (pouze 18) bylo v tomto období postaveno v obcích s 20 - 49,9 tis. obyvateli.
Z jednotlivých skupin nebytových budov byly během sledovaných pěti let v obcích do 10 tisíc obyvatel dokončovány nejvíce hotely a obdobné budovy, z toho v obcích do 1 tis. obyvatel tato skupina jednoznačně převažovala, což je patrné z grafu vpravo. Více než polovinu z dokončených nebytových budov zaujímaly v obcích s 10 - 49,9 tis. obyvateli budovy pro dopravu a telekomunikace. Ve městech nad 50 tisíc obyvatel se v tomto období postavily z více než 30 % objekty pro dopravu a telekomunikaci a zhruba stejným podílem hotely a obdobné budovy, pětinou se na celkovém počtu dokončených nebytových budov podílely stavby pro obchod, nejnižší podíl (necelá 2 %) zaujímaly budovy pro kulturu a vzdělávání.
Rozmístění výstavby nebytových budov v období let 2006 – 2010 do správních obvodů obcí s rozšířenou působností v Ústeckém kraji ukazuje, že nejvíce nebytových budov bylo postaveno na Ústecku a Kadaňsku, svým počtem se řadí mezi 10 správních obvodů v ČR s největším počtem dokončených nebytových budov ve sledovaných 5 letech. Třetí nejvyšší počet nebytových budov byl postaven na Rumbursku. Z následujícího grafu je rovněž patrná rozdílná struktura rozdělení budov do základních skupin dle klasifikace CZ-CC v jednotlivých správních obvodech ORP.
Významné postavení, zařazením mezi 10 obvodů s nejvyšším počtem postavených nebytových budov v republice, dosahují správní obvody ORP Ústeckého kraje ve skupině hotely a obdobné stavby (Kadaňsko a Ústecko), v budovách pro obchod (Ústecko) a v budovách pro dopravu a telekomunikace (Rumbursko a opět Ústecko).
Na závěr bychom chtěli zmínit odlišnosti Ústeckého kraje u vybraných charakteristik dokončených nebytovch staveb z mezikrajového pohledu (vybrané ukazatele, charakterizující dokončené nebytové stavby jsou posuzovány z hlediska průměrné hodnoty na jednu budovu, výjimkou je pouze hodnocení podle nosné konstrukce, kde se jedná o absolutní hodnoty nebo podíl na celkovém úhrnu kraje. Srovnání jsou prováděna bez Hl.m.Prahy, která se většinou výrazně odlišuje od ostatních krajů.), a to jednak u budov bez rozlišení užívání a jednak podle užívání, ke kterému byly budovy postaveny:
Nebytové budovy celkem (bez rozlišení)
- jedny z nejnižších plošných a prostorových parametrů budov
- druhá nejnižší podlahová a zastavěná plocha (po Kraji Vysočina)
- třetí nejnižší obestavěný prostor (po Kraji Vysočina a Karlovarském kraji)
- třetí nejdelší doba výstavby (7,5) let po kraji Jihomoravském a Plzeňském (více než 8 let), ve všech třech krajích převládá výstavba hotelů a budov pro dopravu a telekomunikace s dlouhou dobou výstavby
- druhé nejnižší stavební náklady na novou nebytovou budovu (8,6 mil. Kč), pod hranicí 10 mil. Kč se stavělo ještě v Kraji Vysočina (5 mil. Kč) a Karlovarském kraji (9,5 mil. Kč), všechny tři kraje se vyznačují malými plošnými a prostorovými parametry budov i malými stavebními pozemky (zmíněno výše)
- z hlediska nosné konstrukce je v Ústeckém kraji vyšší podíl zděných a dřevěných staveb než v celostátním měřítku
Hotely a obdobné budovy
- nejnižší zastavěná plocha i obestavěný prostor, druhá nejnižší podlahová plocha (po Kraji Vysočina)
- téměř každý třetí dokončený hotel a obdobná budova v kraji je zděná, významný podíl (téměř třetinový) připadá na stavby dřevěné (druhý nejvyšší podíl po kraji Libereckém), necelá 2 % budov jsou postavena jako montovaná stavba
Administrativní budovy
- dvanáct dokončených administrativních budov v kraji bylo ze ¾ zděných a z ¼ mělo „jinou“ nosnou konstrukci, stejně tomu bylo i v krajích Pardubickém a Plzeňském
Pro obchod
- v mezikrajovém srovnání se jednotlivé parametry pohybují okolo průměru
Pro dopravu a komunikaci
- stejně jako v kraji Plzeňském a Vysočině jsou realizovány stavby jen okolo 35m2, ale zároveň s jednou z nejdelších dob výstavby (131 měsíců) v republice, po kraji Plzeňském (137 měsíců) a Jihomoravském (155 měsíců)
- více než 96 % staveb, kde výrazně dominují garáže, jsou zděné (čtvrtý nejvyšší podíl po Kraji Vysočina a krajích Moravskoslezském a Jihočeském), zbývající podíl v kraji tvoří montované stavby
Pro průmysl a skladování
- druhé nejnákladnější stavby po kraji (Moravskoslezském) - za průměrnou cenu jedné budovy ( 59,4 tis. Kč ) v kraji byly ve Středočeském kraji, s nejnižší pořizovací hodnotou stavby 17,8 tis. Kč, byly postaveny zhruba 3 až 4 objekty
Pro kulturu a vzdělávání
- druhá nejmenší rozloha a prostor po Karlovarském kraji
- dokončené stavby v Ústeckém kraji byly z 86 % zděné, vyšší podíl tohoto typu nosné konstrukce se vyskytoval pouze v Plzeňském kraji a v Kraji Vysočina
Podrobnější údaje naleznete v publikaci - Analýza výstavby nebytových budov v České republice v letech 2006-2010.
|