Ve struktuře osevních ploch mají jednoznačně prioritu obiloviny, které jsou v letošním roce pěstovány na 99 089 hektarech a jejich výměra meziročně vzrostla o 2 533 ha (o 2,6 %). Podíl na osevní ploše je o 8,6 p.b. vyšší než v celé ČR. Nejrozšířenější obilovinou je pšenice ozimá, která v kraji zaujímá téměř 41 % (proti ČR je podíl vyšší o 8,5 p.b.). Na rozdíl od celorepublikového vývoje však plochy meziročně poklesly o více než 2 tis. ha (o 3,7 %). Druhou nejrozšířenější skupinou jsou technické plodiny, pěstované na 29 391 ha a z 99 % reprezentované olejninami (zejména řepkou, více než 71 % ploch olejnin). V porovnání s rokem 2010 se plocha technických plodin, stejně jako v celorepublikovém měřítku, snížila zhruba o 8 %, nejvyšší měrou se na poklesu podílely olejniny, téměř o polovinu se snížily plochy hořčice na semeno, máku a ještě výrazněji plochy lnu setého olejného. Naproti tomu nárůst zaznamenaly plochy řepky (o téměř 5 %) a slunečnice na semeno (o více než 16 %).
Z porovnání struktury osevních ploch na mezikrajské úrovni vyplývá, že Ústecký kraj:
▪ má druhý nejvyšší podíl ploch obilovin (67,6 % osevní plochy) za krajem Jihomoravským (67,9 %)
▪ má nejvyšší podíl ploch pšenice ozimé (40,9 %) a ječmene jarního (14,1 %)
▪ je jedním z pěti krajů (Hl. město Praha, kraje Středočeský, Jihočeský a Pardubický), kde jsou
technické plodiny pěstovány na více než 20 procentech osevní plochy kraje
▪ má nejnižší podíl ploch sklízených na zeleno (8,4 %), a to jak jednoletých (3,8 %), tak i víceletých (4,6 %)
▪ má nejvyšší podíl ploch, na kterých je pěstována zelenina konzumní (0,8 %)
Ústecký kraj rovněž zaujímá druhou pozici v pomyslném žebříčku krajů s podílem (2,6 %) ploch orné půdy neoseté a úhoru za krajem Karlovarským, kde tyto plochy představují 6,3 % z celkové výměry orné půdy. |