| Úvod
Mimořádná revize národních účtů, jež se uskutečnila v loňském roce, byla nejrozsáhlejší v historii agendy národních účtů ČR. Revizí prošly údaje v celé časové řadě od roku 1995. Při revizi národních účtů došlo k řadě zlepšení a rozšíření aplikovaných metod výpočtu HDP a současně i k nárůstu využívaných zdrojů dat.
V souladu s revizí národních účtů na základě upřesněné metodiky Eurostatu byl proveden přepočet též u regionálních účtů, a to za celé období jejich sledování od roku 1995.
Přepočty vyplynuly nejen z metodických změn (přechod od odvětvové klasifikace OKEČ na klasifikaci NACE, imputované nájemné dříve podle tržní hodnoty bytů, nyní podle skutečné hodnoty tržních nájmů), ale i z úprav metodiky pro zajištění úplnosti ekonomiky na regionální úrovni (individuální bytová výstavba, nelegální ekonomika). Celkové dopady provedené revize nebyly příliš výrazné vzhledem k tomu, že jednotlivé úpravy často působily protichůdně. Větší rozdíly v některých krajích v letech 2008 a 2009 souvisejí s tím, že dříve publikované údaje za tyto roky byly předběžné, to se týkalo i Ústeckého kraje v roce 2009, kdy hodnota regionálního HDP byla po revizi o 8,6 % vyšší než předběžné údaje.
Podrobnější vysvětlení přepočtů je uvedeno na internetových stánkách ČSÚ v oddíle Regionální účty, Časové řady regionálních účtů Poznámky k údajům HPH a HDP publikovaným v roce 2011.
I. Hrubá přidaná hodnota
Vývoj hrubé přidané hodnoty v Ústeckém kraji má v celé časové řadě rostoucí tendenci. Za uplynulých šest let se její hodnota zvýšila o více než pětinu a v roce 2010 činila 225,7 mil. Kč v běžných cenách. V období let 2005 – 2010 se však meziroční růst postupně snižoval, zejména pak v posledních dvou letech, mezi roky 2009 a 2010 již téměř nulový.
V sektorové skladbě ekonomiky dlouhodobě klesá podíl primárního sektoru, a to jak v Ústeckém kraji, tak i v rámci ČR. Podíl zemědělství, lesnictví a rybolovu se v kraji snížil na 1,2 % HPH, tzn. na necelou polovinu úrovně roku 1995. V porovnání s průměrem republiky je tento podíl o 0,5 p.b. nižší. V mezikrajském srovnání dosahoval Ústecký kraj dlouhodobě druhý nejnižší podíl po Hl. m. Praze, v posledních třech letech došlo k posunu na třetí nejnižší příčku - v roce 2008 po Hl. m. Praze a kraji Libereckém a v posledních dvou letech po Hl. m. Praze a kraji Moravskoslezském.
Zastoupení sekundárního a terciárního sektoru se v kraji dlouhodobě pohybuje na 49 – 50 % hrubé přidané hodnoty a v průběhu let se měnilo jen nepatrně. Na sekundární sektor připadalo v roce 2010 48,9 % HPH kraje, proti celorepublikové úrovni byl podíl o 11,4 p.b. vyšší. V kraji má v porovnání s ČR vyšší zastoupení (na HPH příslušného území) odvětví těžby a dobývání surovin (více než čtyřnásobně), odvětví energetiky (více než dvojnásobně), rovněž vyšší (o 1,7 p.b.) je podíl stavebnictví. Naproti tomu republikový podíl zpracovatelského průmyslu na HPH je o 1,6 p.b. vyšší než krajský. Terciární sektor se v roce 2010 podílel na HPH kraje 49,9 % a v porovnání s průměrem republiky byl téměř o 11 p.b. nižší.
II. Regionální HDP
Hrubý domácí produkt, který na regionální úrovni představuje základní ukazatel produkčního výkonu ekonomiky (ukazatel výroby), zaznamenal v roce 2009 v Ústeckém kraji, stejně jako v celé ČR, pokles.
V roce následujícím pak dochází v důsledku částečného oživené ekonomiky v kraji (stejně jako v ČR a ostatních krajích, s výjimkou Karlovarského kraje) k meziročnímu přírůstku regionálního HDP ve stálých cenách, a to o 1,3 p.b., v porovnání s vývojem v ČR je zvýšení o 1,4 p.b. nižší.
Podíl HDP kraje na tvorbě HDP České republiky zaznamenává následující graf a je z něho patrné, že v posledních dvou letech (po poklesu v letech 2007 a 2008) se úloha kraje mírně zvýšila a dostala se na úroveň let 2000 až 2006, tedy zhruba na 6,6 %, přesto však nedosahuje úrovně roku 1995, kdy se regionální HDP podílel na HDP ČR 7,7 %, v letech 1996 až 1999 se postupně snižoval až na necelých 7 %.
HDP v přepočtu na 1 obyvatele kraje zaznamenává (na rozdíl od většiny ostatních krajů) v celém období rostoucí tendenci, i když v posledních třech letech se meziroční růst zmírnil a v roce 2010 dochází téměř ke stagnaci. V mezikrajském srovnání se pozice Ústeckého kraje v posledních dvou letech zlepšila posunutím z jedenácté příčky na osmou.
Produktivita práce (v běžných cenách), počítaná jako podíl HDP na počet zaměstnaných sledovaného území, se meziročně mírně snížila (o 0,1 %) pouze v roce 2008, v ostatních letech zaznamenávala vždy meziroční růst. Pozitivním jevem je rovněž fakt, že tato produktivita práce je v Ústeckém kraji v posledních dvou letech druhá nejvyšší v republice (po Hl. m. Praze), došlo tak k posunu ze 4. až 5. příčky předchozích let.
Regionální HDP na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) dosáhl v letech 2008 až 2010 hodnoty 16,2 tis. a podíl kraje na průměru EU27 se pohyboval od 65 do 69 %, v roce 2010 představoval 66,5 % a proti podílu celé ČR na EU27 byl o více než 13 p.b.nižší.
III. Tvorba hrubého fixního kapitálu (dále jen THFK)
Tvorba hrubého fixního kapitálu dosáhla jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na 1 obyvatele kraje nejvyšší hodnoty v roce 2007. V posledních dvou letech dochází k postupnému snížení a v roce 2009 dosahovala THFK hodnoty 67 504 mil. Kč, což činilo v přepočtu na obyvatele 80,7 tis. Kč. THFK na obyvatele Ústeckého kraje se v porovnání s ostatními kraji řadí v posledních třech letech na 4. příčku, což je zlepšení ze 7. až 8. příčky předchozích let. Úroveň ČR překročil Ústecký kraj pouze v roce 1995, v ostatních letech byla hodnota regionálního THFK na obyvatele pod celorepublikovým průměrem.
Na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu České republiky se v roce 2009 podílel Ústecký kraj 7,3 % a v mezikrajském srovnání byl pátý nejvyšší.
Hospodářské problémy se projevily ve snížené míře investování, zatímco v roce 2007 směřovalo v kraji 30,1 % HDP do tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK), ve dvou následujících letech se tento podíl snížil na 27,4, resp. 27 %.
IV. Čistý disponibilní důchod domácností (dále jen ČDDD)
Nejvyšší regionální hodnota ČDDD byla dosažena v roce 2009, a to 143 459 mil. Kč, v následujícím roce došlo k mírnému snížení (o 0,5 %, tj. o 773 tis. Kč). Rovněž v přepočtu na obyvatele dochází v roce 2010 meziročně k poklesu o 0,5 % (o 857 Kč), na 1 obyvatele tak připadlo 170,7 tis. Kč. V porovnání s republikovým průměrem (187,7 tis. Kč) je relativní důchod obyvatele kraje téměř o 17 tis. Kč nižší a v mezikrajském srovnání zaujímá od roku 2002 střídavě poslední a předposlední příčku.
V. Porovnání vývoje tvorby HDP a ČDDD na obyvatele
Z následujícího grafu, který porovnává vývoj základních ukazatelů Ústeckého kraje a ČR je patrné, že vývoj všech tří ukazatelů je v obou oblastech zhruba stejný, ale dosahované republikové hodnoty jsou vyšší.
Poznámka: Data roku 2010 nejsou u THFK zatím k dispozici
Další makroekonomické údaje naleznete v Databázi Regionálních účtů.
|