| * Eurostat, na základě jehož dat je tento článek připraven, publikuje obecnou míru nezaměstnanosti na regionální úrovni pouze jednou ročně. Údaje o nezaměstnanosti v regionech EU za rok 2009, které by zachytily regionální odlišnosti dopadů hospodářského zpomalení, tak budou k dispozici až na konci roku 2010.
Český statistický úřad publikuje obecnou míru nezaměstnanosti každé čtvrtletí (za kraje, regiony soudržnosti a ČR). Aktuální (čtvrtletní) údaje za Ústecký kraj jsou publikovány ve Statistickém bulletinu Ústeckého kraje, roční data naleznete ve Statistické ročence Ústeckého kraje. Údaje za všechny kraje České republiky, stejně jako za ČR celkem nabízí Český statistický úřad na svých webových stránkách v sekci Práce, sociální statistiky.
Míra registrované nezaměstnanosti, kterou vydává MPSV (viz portál MPSV), je dostupná každý měsíc a v podrobnějším územním členění než obecná míra nezaměstnanosti (tj. i za okresy a obce).
1 Jedná se o obecnou míru nezaměstnanosti publikovanou Eurostatem (metodika viz níže).
V České republice jsou standardně vydávány dva odlišné ukazatele měřící nezaměstnanost. Jedním z nich je míra registrované nezaměstnanosti, kterou vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) na základě počtu nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce. Tato míra nezaměstnanosti není mezinárodně porovnatelná, neboť odráží národní specifika trhu práce (každý členský stát má například jiný systém podpory v nezaměstnanosti a tudíž i jinak definované nezaměstnané). Proto se pro mezinárodní srovnání lépe hodí obecná míra nezaměstnanosti, kterou v ČR vydává Český statistický úřad na základě výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), a na rozdíl od registrované nezaměstnanosti není za nezaměstnaného považován ten, kdo je evidován na úřadu práce, ale ten, kdo splňuje zároveň tři podmínky (podle definice ILO): 1) není zaměstnán; 2) aktivně hledá práci a 3) je připraven k nástupu do práce (nejpozději do 14 dnů).
Eurostat nepřebírá od členských států EU obecnou míru nezaměstnanosti, kterou samostatně zveřejňují jednotlivé národní statistické instituce, ale využívá jejich zdrojová data (z výběrových šetření) pro vlastní výpočet. Tím je zajištěna mezinárodní srovnatelnost Eurostatem souhrnně publikovaných dat. Jednotlivé státy totiž sice používají (pro obecnou míru nezaměstnanosti) shodnou definici nezaměstnaných, pracovní síly apod. (právě dle definic ILO), ale i tak se mohou nakonec při svých výpočtech od sebe lišit.
ČSÚ například počítá obecnou míru nezaměstnanosti z nezaměstnaných 15letých a starších, zatímco Eurostat omezuje horní věkovou hranici na 74 let. V těchto vyšších věkových skupinách je sice nezaměstnaných již relativně málo a výsledná míra nezaměstnanosti je podle Eurostatu i ČSÚ velmi podobná, přesto se však tyto dva zdroje mohou drobně odlišovat a nelze je považovat za srovnatelné.
Data zde prezentovaná však pochází z jednoho zdroje (Eurostatu), a proto jsou časově i mezinárodně srovnatelná (s přihlédnutím k metodickým poznámkám Eurostatu a poznámkám uvedeným v jednotlivých tabulkách).
2 Za některé regiony nejsou údaje dostupné. Obecně lze říci, že čím podrobnější územní členění (či členění dle pohlaví), tím méně je regionů, za něž jsou data dostupná. Při hodnocení postavení (pořadí) regionu v rámci EU je na tento fakt nutné brát ohled.
Evropská unie jako společenství 27 členských států je v současnosti rozdělena na 1 303 krajů (NUTS 3), které tvoří 271 oblastí (NUTS 2), resp. 97 území (NUTS 1).
3 Zde je však nutné upozornit na to, že regiony NUTS 3 jsou definovány jako regiony se 150 až 800 tisíci obyvateli, takže rozdíly mezi nimi mohou být a také jsou značné. V Ústeckém kraji žije okolo 820 tisíc obyvatel, zatímco například ve Weißeritzkreis zhruba 125 tisíc. Obecně lze říci, že saské regiony NUTS 3, s nimiž zde Ústecký kraj porovnáváme, mají počet obyvatel nižší než samotný Ústecký kraj. Velikostně tak jsou saské regiony NUTS 3 srovnatelné spíše s některými většími okresy České republiky, za něž se však v ČR obecná míra nezaměstnanosti nepublikuje. |