nacházíte se: Home > Okresy > Okres Nový Jičín > Charakteristika okresu Nový Jičín
Charakteristika okresu Nový Jičín
Okres Nový Jičín leží v jižní části ostravské průmyslové aglomerace. Svou rozlohou 882 km
2 se řadí spíše mezi menší okresy České republiky. Z hlediska geomorfologického náleží území okresu Nový Jičín ke dvěma odlišným geologickým útvarům – k České vysočině, zabíhající na území okresu výběžky Nízkého Jeseníku s Vítkovskou vrchovinou a Karpatům s Podbeskydskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami. Území Moravské brány podél toku řeky Odry odděluje obě horopisné jednotky úrodným pruhem údolní nivy. Většina území má pahorkatinný ráz s výškovým rozdílem nejvyššího a nejnižšího místa okresu 896 m n.m. (233 m n.m. u Jistebnických rybníků a 1 129 m výšková kóta Radhoště).
V rámci územní reorganizace v roce 1960 vznikl okres Nový Jičín sloučením bývalých okresů Nový Jičín, západní části okresu Frenštát pod Radhoštěm, jižních částí okresů Bílovec a Vítkov a připojením obce Heřmanice u Polomi (dnes část obce Starý Jičín) z okresu Hranice. V dalších letech došlo dvakrát ke zmenšení rozlohy okresu – dne 24. 4. 1976 se obec Polanka nad Odrou stala částí města Ostrava a s platností od 1. 1. 2007 byly převedeny do okresu Ostrava-město obce Klimkovice, Olbramice, Vřesina a Zbyslavice.
V současnosti se okres administrativně člení do 54 obcí, z toho bylo 9 měst, z nichž počtem obyvatel největší jsou Nový Jičín (přes 25 tis.) a Kopřivnice (přes 23 tis.). S účinností od 1. 1. 2003 zajišťují města Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nový Jičín a Odry jako obce s rozšířenou působností výkon státní správy. Ke stejnému datu byly stanoveny rovněž stanoveny obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, jejímiž středisky jsou vedle dříve jmenovaných, města Fulnek, Příbor a Studénka. Od 1. 1. 2000 je okres součástí Moravskoslezského kraje. I přesto, že počtem obyvatel přes 150 tis. je druhým nejmenším okresem v rámci kraje, mu v rámci republiky patří 16. místo mezi všemi 76 okresy.
Složitý geologický vývoj se odrazil v členité horninové stavbě okresu. Oblast Nízkého Jeseníku se skládá výhradně z mořských sedimentů, zbroušených vnějšími biotickými a abiotickými činiteli v parovinu se zalesněnými vyvýšeninami, rozčleněnou vodními toky na menší celky. Mladší karpatská oblast s ostrými horskými hřbety, výraznými vrcholy a ostře zaříznutými údolími řek je tvořena převážně písčitými horninami a slinitými usazeninami druhohorního moře, proloženými štěrkovými náplavami. Ve východní části okresu jsou uloženy kamenouhelné sloje, které silné horotvorné tlaky zasunuly do značných hloubek.
Na území okresu se na mnoha místech vyskytují vápencové útesy a kry, na nichž se vyvinuly typické krasové útvary – Kotouč, Váňův kámen, vápencové útesy na Červeném kameni, Holém vrchu, Šostýně u Kopřivnice i na dalších místech.
Území okresu Nový Jičín se rozprostírá převážně v klimatické oblasti mírně teplé, jen jihovýchod zasahuje do oblasti mírně chladné. Klimaticky nejvýhodnější je střed okresu, směrem k západu i východu se klimatické poměry zdrsňují s přibývající nadmořskou výškou. Přes značnou rozdílnost klimatických podmínek je celé území s ohledem na klima vhodné pro zemědělskou výrobu, zejména střed okresu, kde při správné agrotechnice lze úspěšně pěstovat i náročné plodiny příslušné produkční oblasti (cukrovka, pšenice, ječmen). Okrajová území okresu jsou vhodná pro méně náročné plodiny (žito, oves, brambory a hlavně pícniny).
Okres Nový Jičín patří z naprosté většiny k povodí řeky Odry, pouze nepatrná část na jihozápadě je povodím řeky Bečvy. Z minulosti se dochovala a hospodářským účelům dosud slouží část dřívější rozsáhlé rybníkářské soustavy v oblasti Jistebníku, Studénky, Bartošovic a Oder. K dosud funkčním rybníkům postupně přibyla řada nových vodních nádrží s víceúčelovým využitím. Rozloha vodních ploch včetně vodních toků přesahuje 1 798 ha, tj. 6,1 % z celkové výměry.
Na území okresu se nacházejí poměrně bohaté zásoby surovin pro výrobu stavebních hmot (např. vápence, štěrkopísky, cihlářské hlíny, stavební kámen, sialitické hlíny, horniny pro výrobu cementu apod.). Významné jsou zásoby kamene u Jakubčovic nad Odrou a ložiska vápence u města Štramberk v lokalitě hory Kotouč. Na základě výsledků geologického průzkumu byla v okrese zjištěna dvě důlní pole pro rozvoj těžby černého uhlí, a to v oblastech Frenštátu pod Radhoštěm a Příbora. Další postup geologicko-průzkumných prací v těchto lokalitách byl pozastaven a v nejbližší době se zde s náběhem těžby neuvažuje.
Okres Nový Jičín je okresem průmyslově zemědělským. Průmyslová výroba je soustředěna do městských center. Zemědělství má k dispozici 56 973 ha zemědělské půdy, tj. 50,7 % z celkové rozlohy okresu, z toho je 42 249 ha orné půdy. Nejúrodnější půdy v okrese – hnědozemě jsou v oblasti Bílovce, Klimkovic, Pustějova, Petřvaldu, Hladkých Životic a Jeseníku n.O.
Investiční aktivita se v devadesátých letech zaměřila na budování průmyslové zóny v Novém Jičíně, velmi rychle se doplňovala infrastruktura výstavbou nových benzínových čerpacích stanic a obchodní sítě ve formě hypermarketů a supermarketů (Hypernova, Kaufland, Hruška, Jednota) ve všech větších městech v okrese. Rekonstruována byla náměstí a historická centra měst. K bezpečnosti silničního provozu přispěla přestavba mnoha křižovatek na kruhové objezdy.
Od počátku devadesátých let došlo k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používáním šetrnějších technologií a značných investic do ekologických opatření. Vliv na zlepšení životního prostředí má také přechod na topení těmi zdroji energie, které méně zatěžují životní prostředí.
Novojičínsko je region s nebývalou koncentrací architektonických památek a velmi příznivými podmínkami pro cestovní ruch. V historicky nejcennějších částech měst Nový Jičín, Štramberk a Příbor byly vyhlášeny městské památkové rezervace, ve městech Fulnek, Bílovec a Odry městské památkové zóny. Okresní město Nový Jičín má historické, velmi zachovalé náměstí, Žerotínský zámek a celý soubor dalších kulturních památek. Pod hradní věží Trúbou ve Štramberku je zachován ojedinělý urbanistický soubor rázovitých dřevěných chalup. Starobylý Příbor, rodiště zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, je spjat s piaristickou kolejí a učitelským ústavem, jedním z nejstarších na Moravě. V okrese jsou také dvě národní kulturní památky: Bratrský sbor ve Fulneku, ve kterém působil J. A. Komenský, a rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích. Okres Nový Jičín nabízí turistům pestrou paletu dalších turistických zajímavostí. Dlouhodobé výrobní tradice jsou zachyceny v unikátních sbírkách technického muzea automobilové výroby v Kopřivnici, vagonářského muzea v zámku ve Studénce či novojičinského muzea se stálou expozicí kloboučnické výroby. Milovníci přírody mají možnost navštívit dvě chráněné krajinné oblasti – Beskydy a Poodří, dva velkoplošné přírodní parky i velký počet rezervací. Pro letní i zimní rekreaci je dobře vybaveno zejména město Frenštát p. R. s blízkým okolím, kde je také soustředěna nabídka vhodných ubytovacích zařízení. Lyžařské vleky, jezdecké areály, lovecké revíry, turistické stezky, možnosti koupání – to vše čeká na návštěvníky Frenštátska, ale i jiných míst okresu. Nově vybudovaný lázeňský komplex v Klimkovicích je připraven zajistit léčebné pobyty pro pacienty z tuzemska i ze zahraničí.
Strategická poloha okresu v koridoru Moravské brány předurčuje budování významných zařízení technické infrastruktury celostátního i mezinárodního významu, jako jsou dálnice z Brna do Ostravy, železniční vysokorychlostní tratě a přenosové energetické sítě. Letecký provoz je dislokován na letišti v Mošnově.