Charakteristika okresu Kladno

OKRES KLADNO

Okres Kladno leží na severozápadě Středočeského kraje. Má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, obklopeného ze všech stran specifickými regiony. Na východě rovinatým Mělnickem a příměstskou oblastí okresu Prahy-západ, na jihu malebným Berounskem, na západě lesnatým Rakovnickem a na severu podřipskou částí Litoměřicka.

Z horopisné polohy je Kladensko, jako celek, součástí Českého masivu. Povrch okresu má poměrně malé výškové rozdíly. Nejvyšší body jsou v Lánské pahorkatině v jižní části okresu. Je to Vysoký vrch u Malých Kyšic s nadmořskou výškou 486 metrů, který je charakteristický svým protáhlým zalesněným hřebenem a poblíž Kladna Kožova hora (456 m n.m.) se známou rozhlednou.
Z geologického hlediska měla pro dalekou budoucnost Kladenska veliký význam doba prvohorní. Během milionů let se zde vytvořily mohutné vrstvy kamenného uhlí. Z historicky dochovaných záznamů se začalo s dolováním uhlí v 16. století na Buštěhradském panství u Vrapic a pak v Otvovickém údolí.

Svojí rozlohou 720 km² zaujímá okres Kladno až 9. místo ve Středočeském kraji a představuje jen 6,5 % z jeho rozlohy, ale jeho hustota osídlení 221 obyvatel na km² i absolutní počet obyvatel 159 133 jej charakterizuje jako okres ve Středočeském kraji bezkonkurenčně nejlidnatější, především díky největšímu městu celého Středočeského kraje – statutárnímu městu Kladno. K 31. 12. 2011 spadalo do Kladenského okresu 100 obcí. Z celkového počtu obcí jich má 8 přiznáno statut města a 2 obce jsou městysem. Během roku 2011 bylo zaregistrováno 1 714 živě narozených dětí, bylo uzavřeno 687 sňatků a rozvedeno 476 manželství.

Rozvoj kladenského okresu byl v největším rozsahu ovlivněn odvětvím těžby uhlí a hutnictvím železa, ale tradici zde má též průmysl elektrotechnický, strojírenský a potravinářský. Zásadní pro situaci na okrese byl útlum těžby černého uhlí, omezení hutnictví a výroby oceli.

Zemědělská půda zabírá 66,7 %, lesy 20,2 % z rozlohy okresu. Intenzivní zemědělská výroba těží z dobrých podmínek okresu s vysokým stupněm zornění půdy.

K 31. 12. 2011 bylo v rámci okresu Kladno evidováno 8 020 uchazečů o zaměstnání, což představuje registrovanou míru nezaměstnanosti 8,9 %. Stále doznívá na trhu práce problém uplatnění bývalých pracovníků útlumových odvětví. Mnoho obyvatel Kladenska řeší situaci na trhu práce dojížděním za prací do Hlavního města Prahy, s níž mělo Kladno, vzhledem k blízkosti, vždy nadstandardní vazbu.

K 31. 12. 2011 bylo zapsáno 34 736 subjektů v registru ekonomických subjektů. Podle převažující činnosti tvoří 11,1 % odvětví průmysl, 13,5 % stavebnictví, zemědělství 2,5 % a maloobchod 13,8 %.

Větší část krajiny kladenského okresu byla silně poznamenaná průmyslovou výrobou, těžbou černého uhlí i intenzivním zemědělstvím. Kvalita životního prostředí doznává díky útlumu těžby a průmyslové výroby postupného zlepšování.

Ačkoliv okres Kladno nepatří mezi turisticky nejpřitažlivější, nachází se na jeho území řada míst, která stojí za poznání. Najdete tu pozůstatky přemyslovských správních hradů Budeč a Libušín. Památkou z doby románské je rotunda sv. Mikuláše ve Vrapicích, z doby pozdní gotiky například chrám sv. Gotharda ve Slaném. Z památek barokní architektury je možno uvést kostel N. Trojice ve Slaném a také morový sloup ve Velvarech. Mezi významné památky barokní architektury patří stavby navrhované architekty z rodiny Diezenhoferů na několika místech okresu. Na zemědělském Slánsku se dochovaly i doklady venkovské architektury, ať už rozptýlené v jednotlivých obcích, nebo dochované ve vesnické památkové rezervaci v Třebízi – Cífkův statek ze 17. století.

Do okresu Kladno zasahuje částečně Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko – biosférická rezervace UNESCO, která kontrastuje s plně kultivovanou krajinou Kladenska a Slánska. Zde se rovněž zachovalo několik cenných, avšak malých ploch. Nejvýznamnější jsou Národní přírodní památka Bilichovské údolí, ve které je chráněna ohrožená populace kýchavice černé a Národní přírodní památka Cikánský dolík, která byla zřízena k ochraně kriticky ohrožených rostlinných druhů svahových slatin na prameništích.