Úvod > Statistiky > >  Komentáře

Vytisknout

Ženy a muži v krajích ČR - Demografie

Rozdíly mezi ženami a muži nejlépe charakterizuje jejich věková struktura, podle které můžeme zjistit celou řadu zajímavých informací. I když se rodí více mužů než žen, mužů se v celkové populaci vyskytuje méně. V roce 2008 bylo v celkové populaci zastoupeno 49,1% mužů. Nižší počet mužů v populaci je podmíněn tím, že se muži dožívají nižšího věku než ženy.


V roce 2008 se v České republice živě narodilo 119 570 dětí, v tom 58 244 dívek 61 326 chlapců. Sekundární index maskulinity v České republice představoval 1 053 živě narozených chlapců na 1 000 živě narozených dívek. Na 1 000 živě narozených chlapců připadlo v České republice 950 živě narozených dívek (tzv. sekundární index feminity). Nejvyšší index maskulinity (1 089) byl dosažen v Pardubickém kraji, naopak nejnižší (1 024) v Libereckém kraji. Větší počet narozených chlapců než dívek je výsledkem biologické zákonitosti.


V České republice činil průměrný věkžen 42,0 let a u mužů 38,9 let. Nejstarší populace žen a mužů žije v hlavním městě Praha (průměrný věk ženy 43,3 let, muže 39,9 let), naopak nejmladší populace žen a mužů se vyskytuje v Ústeckém kraji, kde průměrný věk v porovnání s Prahou je u žen nižší o 2,3 letmužů o 1,8 let. Ke krajům se starší žijící populací patří kraje Plzeňský, Královéhradecký a Jihomoravský, naopak mezi kraje s mladší populací žen a mužů patří Karlovarský kraj.

Z věkové struktury vyplývá, že v České republice připadá na 1 000 mužů ve věku 0-14 let 947 žen, 15–64 let 978 žen a 65 let a více 1 511 žen. Muži se dožívají nižšího věku než ženy, protože vyznávají riskantnější životní styl, stávají se častějšími oběťmi dopravních nehod, násilných trestných činů a sebevražd. Tyto rozdíly mezi muži a ženami se začínají projevovat v období dospívání. Muži často vykonávají fyzicky náročnější práci, ženy mají naopak v důsledku péče o potomstvo silnější a odolnější organismus.


Zatímco biologické zákonitosti v poměrech mezi ženami a muži zůstávají po generace zachovány, mění se životní styl žen a mužů. Změna životního stylu se projevuje změnou v celé řadě demografických charakteristik. Prodlužuje se naděje dožití při narození1). V roce 2008 dosáhla v České republice naděje dožití při narozenímužů 73,96 let a u žen 80,13 let. Nejvyšší naději dožití při narození měli před sebou ženy v kraji Vysočina (81,06 let)muži v Hlavním městě Praha (75,90 let). Naopak nejnižší naději dožití při narození dosahovali ženy a muži žijící v Ústeckém kraji. Rozdíl mezi kraji s nejvyšší a nejnižší nadějí dožití při narození činil u žen 2,58 let u mužů 4,17 let. Rozdíly v naději dožití při narození mezi jednotlivými kraji jsou ovlivňovány celou řadou faktorů: kvalitou životního prostředí, zdravým životním stylem obyvatel, zaměstnaností, kvalitní a snadněji dostupnou zdravotní péčí.

Za posledních 16 let se prodloužila naděje dožití při narození v České republice u mužů o 5,51 let a u žen o 3,99 let. Naděje dožití při narození se prodlužovala u obou pohlaví v důsledku zlepšené zdravotní péče, ale rychleji rostla u mužů než u žen. Jedním z faktorů, který částečně zpomalil růst naděje dožití při narození u žen, byl prodloužený věk jejich odchodu do důchodu.

V roce 2008 dosáhla hrubá míra sňatečnosti v České republice hodnoty 5,0. Největší změna v počtu uzavíraných sňatků probíhala v letech 1990 až 1994, kdy se počet sňatků uzavřených na 1 000 obyvatel středního stavu snížil z 8,8 na 5,7.

S poklesem sňatečnosti se začal zvyšovat počet dětí narozených mimo manželství, zatímco v roce 1992 se narodilo mimo manželství v průměru 10,7% dětí, v roce 2008 se zvýšil tento průměr na 36,3%. V roce 2008 se narodilo nejvíce dětí mimo manželství v krajích Karlovarském (53,9%) a Ústeckém (50,2%), nejméně dětí mimo manželství v krajích Zlínském (27,9%), Vysočina (29,0%) a Jihomoravském (30,6%). Více dětí mimo manželství se rodí v krajích, kde existuje vyšší nezaměstnanost, nižší vzdělanost obyvatelstva a vyšší hmotná nouze. Naopak méně dětí mimo manželství se rodí v krajích, které vyznávají tradiční životní hodnoty.

V průběhu devadesátých let se začala změna životního stylu projevovat ve snížení úhrnné plodnosti2), průměrný věk matky při narození dítěte se začal zvyšovat. Na tomto vývoji se podílela především ekonomická transformace (pokles sociální úrovně, obtížně hledající zaměstnání matky s malými dětmi, nedostatek bytů finančně dostupných mladým rodinám) a přizpůsobování se západoevropskému modelu rodiny (růst významu vzdělání, rozvoj moderních forem antikoncepce, emancipace žen, odkládání narození dítěte do vyššího méně biologicky příznivého věku žen).

Nejnižší hodnota úhrnné plodnosti (1,133) byla v České republice dosažena v roce 1999, od tohoto roku se začala nepatrně zvyšovat, v roce 2008 činila (1,497). Průměrný věk matky při narození dítěte se zvýšil z 25,0 let v roce 1993 na 29,7 let v roce 2008. Nejnižší úhrnné plodnosti (1,375) a zároveň nejvyššího průměrného věku matky při narození dítěte (31,19) bylo dosaženo v Hlavním městě Praha, a naopak nejvyšší úhrnné plodnosti (1,614) a současně nejnižšího průměrného věku matky při narození dítěte (28,77) v kraji Ústeckém.

Počet živě narozených dětí v České republice se v rozmezí let 1990 až 1996 neustále snižoval, v letech 1997 až 2001 dosahoval stabilní úrovněod roku 2001 se postupně začal zvyšovat. Největší přírůstek živě narozených dětí (8 801) byl mezi roky 2007 a 2006. V roce 2008 připadlo 11,5 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu. V počtu živě narozených dětí na 1 000 obyvatel se v roce 2008 na prvním místě umístil kraj Středočeský (12,5), na posledním místě Zlínský kraj (10,6).

Na zvýšené porodnosti v České republice se podílely dva faktory. Děti se začaly rodit populačně silnějším ročníkům žen, které své mateřství odkládaly do vyššího věku. Po roce 2000 se začal zvyšovat počet cizinců na území České republiky, kteří se rovněž na zvýšené porodnosti podíleli. V roce 2008 činil podíl cizinců z celkového počtu obyvatel České republiky 4,2%.

V roce 2008 se v České republice z celkového počtu narozených dětí mrtvě narodilo 272 dětí, tj. 0,23%. V časové řadě let 1991 až 2008 dosáhl tento podíl nejnižší hodnoty, ve sledované časové řadě se pohyboval v rozmezí 0,38% až 0,23% a od roku 2000 nepřekročil hranici 0,29%.

Hrubá míra potratovosti v České republice klesala výrazněji v časové řadě let 1990 až 2000 z 12,2 na 4,6. Od roku 2001 se postupně začala stabilizovat. Nejnižší hodnoty dosáhla v letech 2005 a 2006, kdy na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 3,9 potratů. V roce 2008 činila 4,0. Nejnižší hodnoty v hrubé míře potratovosti byly zaznamenány v krajích Zlínském (3,2), Jihomoravském a Olomouckém (3,3), naopak nejvyšší v krajích Ústeckém (5,6) a Karlovarském (5,2).

Hodnotíme-li vývoj rozvodovosti v České republice od roku 1990 prostřednictvím hrubé míry rozvodovosti, pak se s výjimkou roku 1999 tato míra pohybovala v rozmezí 2,7 až 3,3. V roce 1999 dosáhla rozvodovost vůbec nejnižší hodnoty, na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 2,3 rozvodů. Přijetím novelizace zákona o rodině, která vstoupila v platnost 1. 8. 1998 a upravovala podmínky rozvodu, se od roku 2000 začala intenzita rozvodovosti zvyšovat. V celé časové řadě se stala Vysočina krajem s nejnižší mírou rozvodovosti. Naopak kraje Karlovarský a Ústecký patřily ke krajům s nejvyšší mírou rozvodovosti.

V roce 2008 připadlo v České republice na 100 000 obyvatel středního stavu 1 006 zemřelých, z toho bylo 497 žen 509 mužů. Na 100 000 obyvatel středního stavu zemřelo nejvíce obyvatel Ústeckém kraji (1 056) v Moravskoslezském kraji (1 038), naopak nejnižší byla úmrtnost v kraji Vysočina (949). V České republice připadlo na 100 000 zemřelých mužů 97 732 žen, a naopak na 100 000 zemřelých žen připadlo 102 321 zemřelých mužů. Na celkovou výši zemřelých působí celá řada vlivů od věkové struktury obyvatel, kvality životního prostředí, kvality lékařské péče, nezaměstnanosti až po životní styl.


K nejčastějším příčinám úmrtí patřila onemocnění oběhové soustavy a novotvary. V roce 2008 zemřelo na 100 000 obyvatel středního stavu 501 osob na nemoci oběhové soustavy268 osob na novotvary. Na nemoci oběhové soustavy umíralo více žen než mužů, zatímco u novotvarů byla situace opačná. Z krajů České republiky zemřelo nejvíce žen a mužů na nemoci oběhové soustavy v kraji Zlínském, na 100 000 obyvatel 297 žen a 252 mužů. Na novotvary zemřelo na 100 000 obyvatel nejvíce žen v Hlavním městě Praha (135) a nejvíce mužů v Plzeňském kraji (165).

Migrační přírůstek u žen i mužů po vstupu České republiky do EU rostl. V časové řadě let 2004 až 2008 se na 1 000 obyvatel středního stavu zvýšil u žen z 0,84 na 2,55 a u mužů z 0,99 na 4,33. Na zvyšování migračního přírůstků se podíleli především cizinci z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruské federace. V roce 2008 se do České republiky přistěhovalo na 1 000 obyvatel 2,75 žen4,72 mužů. Z rozdílného zahraničního stěhování mezi ženami a muži vyplývá, že více pracovních příležitostí je spojeno s fyzicky náročnou prací vhodnou spíše pro muže a současně ukazuje na tradiční rozdělení úloh v rodině, muž jako živitel a žena jako pečovatelka o rodinu a děti.



1) Naděje dožití při narození vyjadřuje počet roků, který v průměru prožije osoba právě narozená za předpokladu, že po celou dobu jejího života se nezmění řád vymírání zjištěný úmrtnostní tabulkou zkonstruovanou pro dané období. Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by se právě narozený člověk dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce.

2) Úhrnná plodnost je průměrný počet živě narozených dětí, připadajících na 1 ženu, pokud by během jejího reprodukčního věku (15-49 let) zůstaly míry plodnosti žen podle věku stejné po celé období jako v daném roce.


Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Pracovní neschopnost

Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Zaměstnanost

Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Nezaměstnanost

Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Průměrný důchod (z podkladů ČSSZ)


Obyvatelstvo-pohlaví,věk.xlsZemřelí-příčiny smrti.xls