Analýza: Postavení Plzeňského kraje v rámci Evropské unie - nezaměstnanost

Naleznete zde mezinárodně srovnatelnou obecnou míru nezaměstnanosti¹ v letech 1999-2007 v územním členění za celou Evropskou unii, jednotlivé členské státy, regiony NUTS 1, oblasti NUTS 2 a kraje NUTS 3², jak ji publikuje Eurostat na svých webových stránkách.

Plzeňský kraj a vybrané regiony ČR a Bavorska (úroveň NUTS 3)

Pokud kraj porovnáme s celou Evropskou unií (s ostatními regiony NUTS 3), umístil se v roce 2007 na 92. místě z 856 regionů, za něž jsou v současnosti údaje dostupné³. Jinými slovy 91 podobně velkých regionů v EU mělo v roce 2007 celkovou míru nezaměstnanosti nižší než Plzeňský kraj.
Oproti roku 2006, kdy se kraj umístil na 152. místě z 948 regionů s dostupnými údaji, se jedná o určité zlepšení relativní pozice v rámci EU. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji meziročně poklesla o 0,9 procentního bodu. Díky tomu, že nezaměstnanost mezi lety 2006 a 2007 klesla v České republice (a ve většině jejích krajů) rychleji než v EU jako celku, pozice všech krajů ČR se v porovnání s ostatními regiony EU relativně zlepšila.

Samozřejmě vzhledem k tomu, že se nezaměstnanost v krajích pohybovala v roce 2007 od 2,4% v Hlavním městě Praha do 10,0% v Ústeckém kraji, pozice jednotlivých regionů České republiky v rámci Evropské unie se značně liší. Zatímco například podle HDP na obyvatele zaujímají všechny kraje relativně stejnou pozici v rámci EU - všechny se v roce 2005 pohybovaly v 8. a 9. decilu (nebudeme-li uvažovat Hl. město Prahu), v případě nezaměstnanosti je umístění jednotlivých krajů ČR v podstatě rozprostřeno po celé škále pomyslného žebříčku regionů EU. Například Jihočeský a Středočeský kraj se umístily v 1. decilu (tj. mezi prvními 10% regionů NUTS 3 s nejnižší nezaměstnaností), zatímco například kraj Moravskoslezský se pohyboval v 7. decilu a Ústecký kraj v 8. decilu (tzn. že téměř 75% regionů NUTS 3 mělo v EU nezaměstnanost nižší).

Pokud porovnáme Plzeňský kraj s bavorskými regiony (NUTS 3), za které je známa míra nezaměstnanosti, zjistíme, že až na jeden region München, Landkreis měly všechny bavorské regiony v roce 2007 míru nezaměstnanosti vyšší než Plzeňský kraj. Stejně tomu bylo i v roce 2006, kdy pouze München, Landkreis měl míru nezaměstnanosti nižší než Plzeňský kraj⁴.

Nezaměstnanost mužů v Plzeňském kraji je nižší než nezaměstnanost žen (stejně jako ve většině regionů EU). Míra nezaměstnanosti mužů se v Plzeňském kraji pohybovala okolo 2,6% (v roce 2006 3,9%) a obsadila 41. místo z 487 regionů, za něž jsou v současnosti dostupná data (jak je vidět, porovnávání míry nezaměstnanosti podle pohlaví je menší dostupností dat značně omezeno). U žen byla nezaměstnanost okolo 5,1% a kraj tak obsadil 100. místo z 471 regionů.

Data byla z databáze Eurostatu stažena 27. 10. 2008.


Vedle obecné míry nezaměstnanosti obsahuje databáze Eurostatu v regionálním členění i řadu dalších statistických ukazatelů. Jedním z nejvýznamnějších je bezesporu hrubý domácí produkt na obyvatele. Eurostat získává regionální HDP od jednotlivých členských států (resp. jejich národních statistických institucí), a to v termínu do dvou let po skončení daného roku⁵. V současnosti jsou v jeho databázích nejaktuálnější dostupná data za rok 2005.

Jedním z nich je míra registrované nezaměstnanosti, kterou vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) na základě počtu nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce. Tato míra nezaměstnanosti není mezinárodně porovnatelná, neboť odráží národní specifika trhu práce (každý členský stát má například jiný systém podpory v nezaměstnanosti a tudíž i jinak definované nezaměstnané).

Proto se k mezinárodním srovnáním lépe hodí obecná míra nezaměstnanosti, kterou v ČR vydává Český statistický úřad na základě výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), a na rozdíl od registrované nezaměstnanosti není za nezaměstnaného považován ten, kdo je evidován na úřadu práce, ale ten, kdo splňuje zároveň tři podmínky (podle definice ILO): 1) není zaměstnán; 2) aktivně hledá práci a 3) je připraven k nástupu do práce (nejpozději do 14 dnů).

Eurostat nepřebírá od členských států EU obecnou míru nezaměstnanosti, kterou samostatně zveřejňují jednotlivé národní statistické instituce, ale využívá jejich zdrojová data (z výběrových šetření) pro vlastní výpočet. Tím je zajištěna mezinárodní srovnatelnost Eurostatem souhrnně publikovaných dat. Jednotlivé státy totiž sice používají (pro obecnou míru nezaměstnanosti) shodnou definici nezaměstnaných, pracovní síly apod. (právě dle definic ILO), ale i tak se mohou nakonec při svých výpočtech od sebe lišit.

ČSÚ například počítá obecnou míru nezaměstnanosti z nezaměstnaných 15letých a starších, zatímco Eurostat omezuje horní věkovou hranici na 74 let. V těchto vyšších věkových skupinách je sice nezaměstnaných již relativně málo a výsledná míra nezaměstnanosti je podle Eurostatu i ČSÚ velmi podobná, přesto se však tyto dva zdroje mohou drobně odlišovat a nelze je považovat za srovnatelné.

Data zde prezentovaná však pochází z jednoho zdroje (Eurostatu), a proto jsou časově i mezinárodně srovnatelná (s přihlédnutím k metodickým poznámkám Eurostatu a poznámkám uvedeným v jednotlivých tabulkách).

Eurostat publikuje obecnou míru nezaměstnanosti na regionální úrovni pouze jednou ročně (ke konci následujícího roku). Český statistický úřad publikuje obecnou míru nezaměstnanosti každé čtvrtletí (data jsou dostupná za celou ČR, regiony soudržnosti a jednotlivé kraje). Aktuální (čtvrtletní) data za Plzeňský kraj jsou publikována ve Statistickém bulletinu Plzeňského kraje, roční údaje naleznete ve Statistické ročence Plzeňského kraje. Údaje za všechny kraje České republiky, stejně jako za ČR celkem, nabízí Český statistický úřad na svých webových stránkách v sekci Práce, sociální statistiky.
Míra registrované nezaměstnanosti, kterou vydává MPSV (viz portál MPSV), je dostupná každý měsíc a v podrobnějším územním členění než obecná míra nezaměstnanosti (tj. i za okresy a obce).

² Evropská unie jako společenství 27 členských států je v současnosti rozdělena na 1 303 krajů (NUTS 3), které tvoří 271 oblastí (NUTS 2), resp. 97 území (NUTS 1). Většinou z důvodu územních změn však nejsou údaje za některé regiony dostupné (hlavně na nejnižší, tj. krajské, úrovni).

³ Za některé regiony nejsou údaje dostupné. Obecně lze říci, že čím podrobnější územní členění (či členění dle pohlaví), tím méně je regionů, za něž jsou data dostupná. Při hodnocení postavení (pořadí) regionu v rámci EU je na tento fakt nutné pamatovat.

⁴ Zde je však nutné upozornit na to, že regiony NUTS 3 jsou definovány jako regiony se 150 až 800 tisíci obyvateli, takže rozdíly mezi nimi mohou být ,a také jsou, značné. V Plzeňském kraji žije okolo 560 tisíc obyvatel, zatímco například v München, Landkreis zhruba 310 tisíc. Obecně lze říci, že bavorské regiony NUTS 3 (kromě regionu München, Kreisfreie Stadt), s nimiž zde Plzeňský kraj porovnáváme, má počet obyvatel nižší než samotný Plzeňský kraj.

⁵ Český statistický úřad vydává první odhady regionálního HDP již 10-11 měsíců po skončení daného roku. Odhad regionálního HDP v krajích České republiky za rok 2007 naleznete v publikaci 1371-08 Regionální účty 2007, vydané v listopadu 2008.