Mimořádná revize národních účtů, jež se uskutečnila v loňském roce, byla nejrozsáhlejší v historii agendy národních účtů ČR. Revizí prošly údaje v celé časové řadě od roku 1995. Při revizi národních účtů došlo k řadě zlepšení a rozšíření aplikovaných metod výpočtu HDP a současně i k nárůstu využívaných zdrojů dat.
V souladu s revizí národních účtů na základě upřesněné metodiky Eurostatu byl proveden přepočet též u regionálních účtů, a to za celé období jejich sledování od roku 1995.
Přepočty vyplynuly nejen z metodických změn (přechod od odvětvové klasifikace OKEČ na klasifikaci NACE, imputované nájemné dříve podle tržní hodnoty bytů, nyní podle skutečné hodnoty tržních nájmů), ale i z úprav metodiky pro zajištění úplnosti ekonomiky na regionální úrovni (individuální bytová výstavba, nelegální ekonomika). Celkové dopady provedené revize nebyly příliš výrazné vzhledem k tomu, že jednotlivé úpravy často působily protichůdně. Větší rozdíly v některých krajích (včetně Libereckého) v letech 2008 a 2009 souvisejí s tím, že dříve publikované údaje za tyto roky byly předběžné.
Podrobnější vysvětlení přepočtů je uvedeno na internetových stránkách ČSÚ v oddíle Regionální účty, Časové řady regionálních účtů Poznámky k údajům HPH a HDP publikovaným v roce 2011.
Hrubá přidaná hodnota (HPH)
Podíl primárního sektoru na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) se jak v Libereckém kraji, tak v celé České republice neustále snižuje. V roce 2010 zastoupení tohoto sektoru ve struktuře HPH činilo 1,4 % v Libereckém kraji a 1,7 % v České republice. Pokles od roku 2005 tedy představuje 0,3 procentní body v případě Libereckého kraje a 0,9 procentního bodu v případě České republiky. Příspěvek primárního sektoru na tvorbě HPH byl v Libereckém kraji ve srovnání s jeho úrovní v České republice po celé sledované období podprůměrný.
Sekundární sektor v roce 2010 v Libereckém kraji tvořil 46,9 % HPH, což je o 9,3 procentních bodů více než tomu bylo v případě České republiky. Není to však nijak výjimečná situace, podíl průmyslových odvětví na tvorbě hrubé přidané hodnoty Libereckého kraje byl nadprůměrný po celé sledované období. Nejvyššího podílu na tvorbě HPH v Libereckém kraji sekundární sféra dosáhla v roce 2005 (50,6 %). Zastoupení sekundární sféry na tvorbě HPH se od roku 2005 snížilo v České republice o 0,5 procentních bodů, v Libereckém kraji dokonce o téměř 4 procentní body. Sekundární sféra Libereckého kraje pak mezi roky 2005 a 2010 „ztratila“ především zásluhou zpracovatelského průmyslu, jehož podíl v daném časovém horizontu poklesl o 4,6 procentních bodů, naopak stavebnictví v tomto období zaznamenalo nárůst o necelý 1 procentní bod. Zpracovatelský průmysl byl však v Libereckém kraji i České republice jednoznačně hlavním odvětvím sekundárního sektoru a na tvorbě HPH se tak podílel největší měrou.
Terciární sektor se v roce 2010 v Libereckém kraji na hrubé přidané hodnotě podílel z 51,8 % a převážil tak podíl sekundárního sektoru o 4,9 procentních bodů. Opačný stav, kdy podíl sekundárního sektoru převýšil podíl terciárního sektoru, nastal v letech 2005–2007. Ve vztahu k České republice dosahoval podíl terciárního sektoru na HPH v Libereckém kraji po celé období 2005–2010 podprůměrných hodnot. Rozhodující část terciárního sektoru dlouhodobě tvoří odvětví velkoobchodu a maloobchodu; oprav a údržby motorových vozidel. V rámci terciární sféry pak mezi roky 2005 a 2010 v Libereckém kraji nejvíce vzrostlo zastoupení odvětví činnosti v oblasti nemovitostí (o 1,3 procentní body), v České republice odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (o 1,8 procentních bodů). Naopak k nejvýraznějšímu poklesu podílu na tvorbě HPH v Libereckém kraji došlo u odvětví doprava a skladování (o 2,6 procentních bodů) a v České republice v případě odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (o 1,5 procentních bodů).
Regionální hrubý domácí produkt (HDP)
Regionální hrubý domácí produkt v běžných cenách vykazoval v Libereckém kraji kontinuální růst do roku 2002, v roce 2003 meziročně poklesl o 3,5 % a od roku 2004 začal opět narůstat. Zlom nastal v roce 2009 –hodnota HDP ve srovnání s předchozím rokem poklesla o 3,6 %. Rostoucí trend hrubého domácího produktu v České republice byl přerušen také v roce 2009, kdy jeho hodnota meziročně poklesla o 2,8 %. Podíl Libereckého kraje na tvorbě celorepublikového HDP se od roku 2005 snížil o 0,3 procentní body (od roku 1995 o 0,7 procentních bodů) na 3,1 %. V pomyslném mezikrajském žebříčku náš region obsadil předposlední pozici. Nejvíce se na tvorbě HDP podílelo Hlavní město Praha (25,8 %), nejméně pak Karlovarský kraj (2,1 %).
Hrubý domácí produkt na obyvatele se mezi roky 1995 a 2010 téměř zdvojnásobil, mezi roky 2005 a 2010 vzrostl o 6,2 %. Na hlavu tedy v Libereckém kraji v roce 2010 připadlo 268 480 Kč. Uvedený výsledek se však i v roce 2010 pohyboval pod průměrem České republiky, a to o 90 477 Kč a tvořil 74,8 % celorepublikového HDP na obyvatele. Rozdíl mezi HDP na obyvatele v Libereckém kraji a České republice se během sledovaného období obecně stále prohluboval. Z mezikrajského porovnání je patrné, že v roce 2010 byla hodnota HDP na obyvatele v Libereckém kraji druhá nejnižší a našemu kraji tak patřilo 13. místo. Tento výsledek představuje ústup z 8. pozice v roce 1995.
Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly (PPS) tvořil v letech 2008–2010 v Libereckém kraji zhruba 60 % průměru 27 zemí Evropské unie.
Více než dvojnásobně od roku 1995 vzrostla také hodnota HDP připadající na 1 zaměstnaného (od roku 2005 o 8,9 %) a v roce 2010 činila 586 526 Kč. Ani v tomto vyjádření hodnota HDP za rok 2010 nedosahovala průměru České republiky a rozdíl obou hodnot dosáhl 160 375 Kč. Jinými slovy HDP na zaměstnaného v Libereckém kraji v roce 2010 představoval 78,5 % HDP na zaměstnaného v České republice. Pozice Libereckého kraje v pomyslném mezikrajském žebříčku se z dlouhodobého pohledu víceméně významně nezměnila – v roce 1995 obsadil poslední 14. pozici, v roce 2010 to pak bylo místo předposlední (v roce 2005 11. pozice).
V meziročním vývoji HDP ve srovnatelných cenách (tj. po vyloučení cenových vlivů) převládal růstový trend. K propadu HDP Libereckého kraje došlo pouze v letech 1998, 2003 a 2009. Pokles patrný v posledně jmenovaném roce ve výši 6,2 % byl reakcí ekonomiky na zhoršující se hospodářskou situaci (strukturální problémy ve sklářském průmyslu a ve výrobě automobilových dílů) a její dopady na trh práce. Nejvyšší meziroční růst, tj. ve výši 13,1 % pak HDP v Libereckém kraji zaznamenal v roce 2005.
Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)
Do tvorby hrubého fixního kapitálu v roce 2009 v Libereckém kraji směřovalo 22 871 mil. Kč (běžné ceny) a jednalo se tak o 2,5 % z celorepublikového objemu prostředků určeného na tyto investice. Nejvyšší míra investování v letech 1995–2009 byla v našem kraji zaznamenána v roce 2008 (32 989 mil. Kč), naopak nejnižší v roce 1996 (14 568 mil. Kč). Od roku 1995 do roku 2009 se však objem prostředků vložených do tvorby hrubého fixního kapitálu v Libereckém kraji navýšil o 47,4 %, mezi roky 2005 a 2009 se naopak tento objem o 5,4 % snížil. Zatímco v České republice míra investování nepřetržitě rostla až do roku 2008, v Libereckém kraji v rámci sledovaného období poměrně výrazně kolísala. V mezikrajském srovnání úrovně tvorby hrubého fixního kapitálu se pak Liberecký kraj v roce 1995, 2005 i 2009 umístil na předposledním místě žebříčku (poslední pozici v těchto letech vždy obsadil kraj Karlovarský).
V přepočtu na 1 obyvatele Libereckého kraje bylo v roce 2009 vytvořeno 52 188 Kč hrubého fixního kapitálu, zatímco v přepočtu na 1 obyvatele České republiky to bylo 88 402 Kč. Úroveň investování dosažená v Libereckém kraji tak představovala pouze 59,0 % úrovně celorepublikové. Z tohoto pohledu se Liberecký kraj umístil na 13. (tedy předposledním) místě pomyslného mezikrajského srovnání. Nadprůměrný objem investic do hrubého fixního kapitálu v roce 2009 vykázalo Hlavní město Praha (241 289 Kč na 1 obyvatele, tj. téměř 3krát více než činil celorepublikový průměr). Blízko průměru se pak pohyboval kraj Plzeňský (96,1 % průměru ČR), Jihomoravský (92,6 %) a Ústecký (91,3 %).
Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)
Ukazatelem, který do určité míry naznačuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v daném regionu, je čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD). Čistý disponibilní důchod domácností v Libereckém kraji ve sledovaném období 2005–2010 nepřetržitě rostl, a to až na 78 444 mil. Kč v roce 2010. Na celorepublikové úrovni ČDDD se pak v rámci tohoto časového úseku podílel zhruba 4 % a našemu regionu v pomyslném srovnání krajů patřilo po oba krajní roky sledovaného období 13. místo. Nejvyšší důchod v roce 2005 i 2010 vykázalo Hlavní město Praha, nejnižší Karlovarský kraj.
ČDDD na 1 obyvatele Libereckého kraje dosáhl v roce 2010 hodnoty 178 492 Kč, což představovalo 95,1 % republikové úrovně. Nadprůměrného čistého disponibilního důchodu domácností na 1 obyvatele bylo v roce 2010 dosaženo pouze ve 2 krajích České republiky, a to v Hlavním městě Praha (246 119 Kč) a Středočeském kraji (198 607 Kč). V ostatních krajích hodnota ukazatele celorepublikového průměru nedosahovala. Nejvyšší rozdíl ve srovnání s republikovým průměrem vykázal Olomoucký kraj, ve kterém čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele činil 90,2 % průměru ČR.
Porovnání vývoje tvorby HDP a ČDDD na obyvatele
V případě porovnání těchto dvou ukazatelů můžeme sledovat příznivější vývoj u ČDDD. Zatímco hodnota HDP na 1 obyvatele v Libereckém kraji v roce 2010 představovala 74,8 % průměru České republiky a ve srovnání s rokem 2005 se tento údaj snížil o 8,2 procentních bodů, hodnota ČDDD na 1 obyvatele dosáhla 95,1 % průměru ČR, tj. o 0,4 procentní body méně než v roce 2005. I v případě srovnání roku 2010 s rokem 1995 je patrný stejný vývojový trend. Hodnota HDP na 1 obyvatele Libereckého kraje v roce 1995 tvořila 91,4 % průměru České republiky, oproti hodnotě roku 2010 to znamená pokles o 16,6 procentních bodů. Na druhé straně ČDDD na obyvatele Libereckého kraje v roce 1995 činil 97,1 % průměru České republiky, tj. o 2,0 procentní body více než v roce 2010.
Tabulka – |
Makroekonomické ukazatele v Libereckém kraji |
|
|