nacházíte se: Home > Vývoj makroekonomiky v Jihočeském kraji v letech 1995 až 2010
Vývoj makroekonomiky v Jihočeském kraji v letech 1995 až 2010
Mimořádná
revize národních účtů, jež se uskutečnila v roce 2011, opravila údaje v celé časové řadě od roku 1995 a byla tak
nejrozsáhlejší v historii agendy národních účtů ČR. Důvodem revize byl přechod z odvětvové klasifikace OKEČ na novou klasifikaci odvětví NACE, rev. 2. Současně s tím byly do národních účtů promítnuty změny metod a postupů výpočtů a odhadů z předchozích let, které nebyly realizovány dříve s ohledem na srovnatelnost časových řad.
V souladu s revizí národních účtů na základě upřesněné metodiky Eurostatu byl proveden přepočet též u regionálních účtů, a to za celé období jejich sledování (od roku 1995). Kromě přechodu na klasifikaci NACE mezi nejdůležitější úpravy patří změna v zahrnutí imputovaného nájemného nyní podle skutečné hodnoty tržních nájmů (dříve podle tržní hodnoty bytů) a úpravy metodiky pro zajištění úplnosti ekonomiky na regionální úrovni (individuální bytová výstavba, nelegální ekonomika).
Podrobnější informace o provedených úpravách v rámci mimořádné revize národních účtů lze nalézt na internetových stánkách ČSÚ. Vysvětlení přepočtů a jejich dopad do regionálních údajů je uveden v Časových řadách regionálních účtů jako Poznámky k údajům HPH a HDP publikovaným v roce 2011.
Celkově lze říci, že dopady provedené revize nebyly příliš výrazné vzhledem k tomu, že jednotlivé úpravy působily často protichůdně. Přesto v některých případech došlo ke změně v pořadí krajů. Větší rozdíly v letech 2008 a 2009 v některých krajích souvisejí s tím, že dříve publikované údaje za tyto roky byly předběžné.
V Jihočeském kraji revize znamenala zvýšení objemu hrubého domácího produktu v b. c. v průměru o 5 % a v případě meziročních indexů vývoje HDP ve stálých cenách to znamenalo změny o ± desetiny procentního bodu. Revizí se v regionální struktuře HDP mírně snížil podíl Hlavního města Prahy (v průměru o 0,2 procentního bodu) a Jihomoravského kraje (o 0,1 proc. bodu), naproti tomu se nepatrně zvýšil podíl Karlovarského a Ústeckého kraje (oba o 0,1 proc. bodu). Podíl Jihočeského kraje se zvýšil o 0,04 procentního bodu. Postavení kraje v mezikrajovém srovnání se v letech 1997 až 2005 zlepšilo o jednu pozici, v letech 2008 a 2009 se naopak o jednu pozici zhoršilo.
I. Hrubá přidaná hodnota
Hrubá přidaná hodnota (HPH) České republiky a také Jihočeského kraje dlouhodobě rostla s výjimkou roku 2009. Příznaky nastupující globální ekonomické recese se projevily v roce 2008 ve zpomalení dynamiky HPH České republiky (z 9 % na 5 % vlivem stagnace zpracovatelského průmyslu a poklesu v odvětví ubytování, stravování a pohostinství). V roce 2009, jak bylo zmíněno, HPH klesla o 3 %. V roce 2010 již opět rostla, ale úrovně roku 2008 nedosáhla. Na rozdíl od ČR byla dynamika HPH v Jihočeském kraji nižší a projevy ekonomické recese rychlejší. Tempo růstu zpomalilo již v roce 2007 (z 8 % na 4 %). V roce 2008, sice již HPH některých odvětvích klesla (průmysl, zemědělství, ubytování, stravování a pohostinství), ale celkově v kraji ještě vzrostla o 1 %. V roce 2009 však již HPH klesla, i když nepatrně (díky nižší srovnávací základně) a v roce 2010 stagnovala.
Graf 1 - Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Jihočeském kraji a ČR
Ve struktuře HPH došlo ke změnám, které jsou společné prakticky všem krajům. Dlouhodobě se snižuje podíl zemědělství a průmyslu a zvyšuje se podíl stavebnictví a terciárního sektoru. Podíl jednotlivých odvětví terciárního sektoru je spíše proměnlivý, jednoznačně roste podíl peněžnictví a pojišťovnictví, nepatrně roste podíl kulturních a zábavních činností a informačních a komunikačních činností. Naopak spíše klesá podíl velkoobchodu a maloobchodu a zpravidla klesá i podíl ubytování, stravování, pohostinství. V Jihočeském kraji se zvyšuje i podíl dopravy a skladování, který v ČR spíše kolísá.
Jihočeský kraj má ve srovnání se strukturou hrubé přidané hodnoty České republiky vyšší podíl primárního a sekundárního sektoru a naopak nižší podíl tercieru. Struktura hrubé přidané hodnoty v ČR je však významně ovlivněna Prahou s podílem terciárního sektoru 82 %. Souhrn mimopražských krajů má ve struktuře hrubé přidané hodnoty podíl služeb stejný jako Jihočeský kraj.
V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty má Jihočeský kraj mezi kraji ČR druhý nejvyšší podíl zemědělství, lesnictví a rybolovu (po Kraji Vysočina) a také dopravy a skladování (po Středočeském kraji), třetí nejvyšší podíl odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (po Ústeckém kraji a Kraji Vysočina). Naopak v případě zpracovatelského průmyslu, velkoobchodu a maloobchodu se řadí mezi kraje s nižším podílem na HPH.
II. Regionální hrubý domácí produkt
Hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách stejně jako hrubá přidaná hodnota dlouhodobě rostl s výjimkou roku 2009. Ve srovnání s ČR je růst HDP Jihočeského kraje pozvolnější, což má za následek snížení podílu Jihočeského kraje na tvorbě HDP ČR z 5,8 % v roce 1995 na 5,2 % v roce 2010. Pořadí kraje se však nezměnilo, v kraji se dlouhodobě vytváří šestý nejvyšší objem HDP.
Graf 2 - Hrubý domácí produkt v Jihočeském kraji a ČR
Jiná situace však nastává po přepočtu HDP na obyvatele. Do roku 2000 měl kraj zpravidla čtvrtý nejvyšší HDP na obyvatele, po roce 2000 si pohoršil na obvykle pátý nejvyšší HDP na obyvatele. V roce 2008 vlivem rychlejšího nástupu recese ve srovnání s jinými kraji se propadl na osmou příčku. V roce 2009, kdy se recese projevila ve všech krajích, byl již šestý a v roce 2010 opět pátý.
HDP Jihočeského kraje na obyvatele dosahoval před rokem 2000 zhruba 95 % průměru ČR, po roce 2000 se vztah k průměru zhoršil, v roce 2008 klesl dokonce pod 84 %, v letech 2009 a 2010 je na 86 %. Republikovou hodnotu HDP na obyvatele významně ovlivňuje Hlavní město Praha, která ji jako jediný převyšuje, od roku 2001 dokonce dvojnásobně. Žádný jiný kraj republikovou hodnotu nedosáhl, nejvíc se jí v posledních letech přibližuje Jihomoravský kraj (z 94 %). Abstrahujeme-li od Prahy, pak HDP za mimopražské kraje na obyvatele Jihočeský kraj převýšil vždy s výjimkou roku 2008.
Produktivitu práce z HDP (hrubý domácí produkt na zaměstnaného) má kraj šestou nejvyšší. Zatímco před rokem 2000 dosahoval průměru ČR z 95 i více %, po roce 2000 se jeho vztah k průměru ČR zhoršil, s nástupem recese v roce 2008 klesl na 86 % průměru, v letech 2009-2010 dosáhl průměru z 89 %. Zhoršení ve vztahu k průměru ČR dlouhodobě zaznamenaly i ostatní kraje ČR. Nad republikovým průměrem produktivity práce se trvale udržuje pouze Praha; která díky vyšší dynamice růstu zvyšuje náskok proti průměrné produktivitě. Ve srovnání s průměrem krajů bez Hl. města měl Jihočeský kraj až do roku 2006 produktivitu vyšší. V letech 2007-2010 se jeho produktivita posunula do podprůměrných hodnot.
Graf 3 - Hrubý domácí produkt na obyvatele v PPS podle krajů
Při vyjádření hrubého domácího produktu ve standardu (paritě) kupní síly (PPS) na obyvatele dosahuje Jihočeský kraj v letech 2008-2010 necelých 70 % průměru Evropské unie. Z krajů České republiky průměr Evropské unie překračuje pouze Praha a 75%ní hranici pro nárok na podporu ze strukturálních fondů EU překročil kromě Prahy v letech 2008 a 2009 také Jihomoravský kraj. Ostatní kraje tuto hranici v letech 2008-2010 nepřesáhly.
Dosavadní hodnocení vývoje hrubé přidané hodnoty a hrubého domácího produktu vycházelo z vyjádření v běžných cenách a bylo do určité míry zatíženo cenovými vlivy. Pro vyloučení cenových vlivů jsou spočítány indexy vývoje HDP ve stálých cenách.
Graf 4 - Meziroční vývoj hrubého domácího produktu ve stálých cenách v Jihočeském kraji a ČR
Je patrné, že v letech 1995-2010 prošla ekonomika Jihočeského kraje i celé ČR recesí dvakrát, poprvé v letech 1997-1998, kdy HDP meziročně dva roky po sobě klesl o necelé 1 %. Poté následuje zhruba desetileté období ekonomického růstu. Rokem 2002 začalo v Jihočeském kraji období zrychlování tempo růstu HDP, které vyvrcholilo v roce 2005 meziročním nárůstem o víc než 8 %. Dalším rokem se dynamika růstu zmírnila a v roce 2007 se již růst HDP téměř zastavil, na rozdíl ostatních krajů ČR, kde HDP ještě rostl. V roce 2008 pak došlo k poklesu HDP v krajích při západní hranici ČR - v Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji., které jsou relativně více závislé na exportu na západoevropské trhy (zejména do Německa), kde nástup ekonomické recese přišel dříve než v ČR. V roce 2009 se ekonomická recese projevila plně ve všech krajích ČR poklesem HDP. V roce 2010 podle předběžných výsledků již HDP ve všech krajích s výjimkou Karlovarského mírně rostl.
III. Tvorba hrubého fixního kapitálu
(Údaje o tvorbě hrubého fixního kapitálu jsou k dispozici do roku 2009.)
Na rozdíl od HDP, s dlouhodobě rostoucím trendem, tvorba hrubého fixního kapitálu Jihočeského kraje kolísá dlouhodobě kolem hodnoty 40 mld. Kč, v přepočtu na obyvatele se pohybuje zpravidla mezi 60 a 70 tis. Kč. Nejvyšší hodnotu na obyvatele v časové řadě 15 let a rovněž v mezikrajovém srovnání - téměř 84 tis.Kč - dosáhl v roce 1995 zejména v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín.
Výstavba jaderné elektrárny Temelín se ve druhé polovině 90. let a na přelomu století promítla do míry investic, která byla v té době v mezikrajovém srovnání nejvyšší či druhá nejvyšší. Po roce 2001 se snížila a v roce 2006 prudce klesla. V letech 2006-2009 je do tvorby hrubého fixního kapitálu investováno necelých 22 % z hrubého domácího produktu kraje, což představuje pátou nejnižší míru investic.
Až do roku 2005 byla míra investic kraje nadprůměrná, od roku 2006 je podprůměrná a to jak ve srovnání s průměrem celé ČR tak ve srovnání s průměrem mimopražských krajů. Hlavní město má s výjimkou let 1995 a 1996 nadprůměrnou ale ne nejvyšší míru investic, tu má až v roce 2002, 2004 v letech 2007-2009. Dlouhodobě nízkou mírou investic má Královéhradecký, Pardubicky, Zlínský kraj a kraj Vysočina.
Graf 5 - Míra investic*) v Jihočeském kraji a ČR a podíl kraje na tvorbě hrubého fixního kapitálu ČR
IV. Čistý disponibilní důchod domácností
Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD), který zjednodušeně řečeno charakterizuje úroveň materiálního bohatství domácností bydlících v daném regionu, dlouhodobě roste. V souvislosti s ekonomickou recesí se však v roce 2009 jeho růst v Jihočeském kraji a dalších čtyřech krajích zastavil a v roce 2010 dokonce v polovině krajů včetně Jihočeského klesl. ČDDD za Českou republiku v době ekonomické recese neklesl, pouze zpomalil růst.
Čistý disponibilní důchod domácností Jihočeského kraje po přepočtu na 1 obyvatele představoval v roce 2010 necelých 180 tis. Kč a 10 tis. Kč mu chybělo do průměru za celou Českou republiku. Ve srovnání krajů podle hodnoty ČDDD na obyvatele se Jihočeský kraj řadí do středu tabulky. Nadprůměrnou hodnotu ČDDD na obyvatele má pouze Praha a Středočeský kraj (ve druhé polovině 90. let k nim patřil ještě Plzeňský a Královéhradecký kraj), naproti tomu jednu z nejnižších hodnot ČDDD na obyvatele má dlouhodobě Ústecký kraj a v roce 2010 Olomoucký kraj (ve druhé polovině 90. let Kraj Vysočina).
V. Porovnání vývoje makroekonomických indikátorů
Jihočeský kraj, který dlouhodobě vytváří 5-6 % hrubého domácího produktu ČR, se v současnosti podílí na tvorbě hrubého fixního kapitálu ČR 4 % a z čistého disponibilního důchodu domácností ČR na něj připadá téměř 6 %.
Hrubý domácí produkt i čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele kraje mají dlouhodobě rostoucí trend, který byl narušen v době ekonomické recese. V roce 2009 HDP v běžných cenách na obyvatele klesl a čistý disponibilní důchod domácností začal stagnovat. V roce 2010 byl pokles HDP zastaven, ale ČDDD zaznamenal poprvé v historii kraje pokles (o 2 %). Tvorba hrubého fixního kapitálu, kterou do značné míry ovlivňuje objem investic do veřejného sektoru, kolísá. I když se hodnotou HDP a ČDDD na obyvatele obvykle řadí na 5-6. místo, průměrné hodnoty za ČR nedosahuje.
Graf 6 - Základní makroekonomické ukazatele na 1 obyvatele v Jihočeském kraji a ČR
Makroekonomické ukazatele v Jihočeském kraji
