nacházíte se: Home > Analýza - Změna věkového složení obyvatelstva a postupné stárnutí populace na jihu Čech
Analýza - Změna věkového složení obyvatelstva a postupné stárnutí populace na jihu Čech
Změna věkového složení obyvatelstva a tedy i stárnutí populace v posledních letech je výsledkem dlouhodobého vývoje porodnosti, úmrtnosti a migrace. Vlivem výkyvů v intenzitě těchto demografických ukazatelů se ve věkové struktuře populace projevovaly zřetelné nepravidelnosti způsobené změnou stavu obyvatelstva v první a především v druhé světové válce. Vlivem ekonomické a politické situace a nevyrovnanému poměru mužů a žen docházelo k markantnímu poklesu porodnosti. Úmrtnost obyvatelstva byla v důsledku válek obrovská a vlivem nedostatečného ekonomického a zdravotního zajištění se zvýšila i úmrtnost kojenců a dětí.
Po skončení druhé světové války byla věková struktura ovlivněna migrací v souvislosti s odsunem Němců a následným příchodem obyvatel do vysídlených oblastí. V poválečném období prudce vzrostla porodnost a dopad této skutečnosti se projevuje do současnosti, kdy v Jihočeském kraji počet 50-ti až 60-ti letých obyvatel přestavuje silnou početní skupinu v celkovém rozložení věkové struktury populace v kraji. Přechod právě těchto osob do poproduktivního věku v nejbližších letech se bude podílet na urychlení procesu populačního stárnutí a přinese s sebou široké sociální a ekonomické důsledky.
Velmi významně se ve věkové struktuře obyvatelstva projevil prudký růst intenzity porodnosti
v první polovině 70. let minulého století. Do plodného věku přicházely početné ročníky žen narozené po druhé světové válce, porodnost byla navíc výrazně podpořena přijatými vládními prorodinnými opatřeními (prodloužení mateřské dovolené, zvýšení přídavků na děti, snížení hranice pro odchod do důchodu v závislosti na počtu dětí aj.). Současná generace Jihočechů ve věku 30 až 35 let je tak ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi nejpočetnější.
Významný pokles porodnosti nastal v souvislosti se společensko-ekonomickými změnami v naší zemi po roce 1989, kdy se zcela změnil životní styl mladé generace. Přestože se do plodného věku dostaly populačně silné ročníky žen s datem narození v sedmdesátých letech, porodnost se stále udržuje na nízké úrovni. Mladí lidé nacházejí jiné směry seberealizace a zakládání rodiny odkládají. Věková kategorie 7 – 12 letých dětí je v jižních Čechách jedna z nejméně zastoupených (mimo věkové kategorie 65 a více).
Věková struktura v letech 1975 až 2008
Klesající porodnost v průběhu 90. let odstartovala trend populačního stárnutí jihočeské populace, který nevybočuje z demografické situace celé České republiky a je typický pro většinu evropských zemí. Poměr dětské populace ve věku 0 až 14 let na celkovém počtu obyvatelstva Jihočeského kraje klesl mezi lety 1990 - 2008 o
7,4 %. V roce 1990 tvořila generace dětí 21, 8 % z celkové populace Jihočeského kraje, v roce 2008 již jen 14,4 %. Podíl produktivní populace (15 – 64) se v posledních 5 letech příliš nemění (v roce 2008 70,8 % z celkového stavu jihočeské populace), ale v průběhu posledních 20-ti let vzrostl podíl obyvatel v produktivním věku přibližně o 5 %. Roste také zastoupení starší populace (65 a více let). V následujících letech lze očekávat, že tato skupina bude stále početnější, protože budou postupně stárnout silně zastoupené ročníky 50-ti až 60-ti letých obyvatel.
Postupné stárnutí populace nejlépe vyjadřuje stále se zvětšující hodnota průměrného věku a především index stáří (obyvatelstvo 65 a více/děti 0-14). Zatímco na začátku 90. let bylo v jižních Čechách zastoupení dětské populace dvojnásobné proti generaci 65 a víceletých, v roce 2007 se podíl dětí a starších zcela vyrovnal. Další syntetický ukazatel - index ekonomického zatížení (0-14 a 65+/15-64) ukazuje zatím poměrně příznivou situaci pro hodnocení ekonomické stability a populace, ale je nutno počítat se vzrůstající hodnotou tohoto indexu.
Základní věkové skupiny, průměrný věk, index stáří a index ekonomického zatížení
v letech 1990 až 2008
Z pohledu populačního rozložení jsou patrné odlišnosti mezi populací mužů a populací žen. Zatímco chlapců se stále rodí nepatrně více než dívek, ve starší populaci (65 a více let) nápadně převažují ženy. Z celkového rozložení populace představují starší ženy téměř 60 % z celkového počtu starší generace. Ženy také dosahují vyššího průměrného věku než muži, ale u obou pohlaví hodnota průměrného věku vzrůstá a od roku 1990 se hodnota průměrného věku obyvatelstva zvýšila o více než 4,5 roku, přičemž u žen je tento nárůst pomalejší. Také poměr mladé a starší populace je u obou pohlaví zcela odlišný (viz. index stáří). Zatímco u mužské populace stále převažuje vyšší počet chlapců než je počet starších mužů, v případě žen je to naopak. O roku 2000 převažují starší ženy nad dívkami.
Základní rozdíly ve věkové struktuře mužů a žen v letech 1995 až 2008
Z pohledu regionálního členění je také patrný početní nárůst starší populace a snižující se podíl populace dětské. Nejstarší obyvatelstvo žije v současnosti na území hl. města Prahy, naopak nejmladší populace žije v Ústeckém kraji. Jihočeský kraj v porovnání s ostatními regiony dosahuje průměrných hodnot. Z meziokresního srovnání při porovnání podílů základních věkových skupin vyplývá, že nejmladší okresy Jihočeského kraje jsou okresy Český Krumlov a Prachatice, naopak „nejstarším“ okresem je okres Písek. Tuto skutečnost potvrzuje i průměrný věk obyvatelstva jednotlivých okresů.
Rozložení základních věkových skupin v krajích ČR
Rozložení základních věkových skupin v okresech Jihočeského kraje
Průměrný věk v okresech Jihočeského kraje v roce 2008
Z posledních zjišťování také vyplynul rozdíl mezi stárnutím městské populace a stárnutím obyvatelstva venkova. Průměrný věk se ve městech zvyšuje rychleji než ve venkovském prostoru, města tak stárnou rychleji. V roce 2001 bylo ve venkovském prostoru více starších obyvatel než ve městském prostoru. V roce 2008 už byly hodnoty obrácené. Na venkově žilo nepatrně mladší obyvatelstvo než ve městech.