Vícečetné porody v Jihomoravském kraji v letech 1991 až 2006

V tabulce 1 je uveden vývoj počtu narozených dětí v České republice a v Jihomoravském kraji za posledních 16 let. Obecné prvky vývoje byly společné – od roku 1991 počet narozených dětí klesal, minima dosáhl shodně v roce 1999, po tomto roku došlo opět k postupnému zvyšování počtu narozených dětí s tím, že skutečnost roku 2006 se počtem blíží roku 1994. V podstatě shodný vývoj zaznamenal i ukazatel hrubé míry porodnosti, v Jihomoravském kraji byl ovšem počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel s výjimkou roku 1991 a 1993 vždy oproti průměru České republiky nižší. Pro doplnění je zde uveden i přepočet mrtvě narozených, v republikovém měřítku je znatelný trend poklesu, v krajském měřítku hodnota spíše kolísá. V celkovém úhrnu let 1991 až 2006 připadlo v ČR na 1 000 narozených dětí 3,16 mrtvě narozených, v Jihomoravském kraji to bylo 3,03 mrtvě narozených na 1 000 narozených dětí.

Tab. 2 Počet narozených v okresech Jihomoravského kraje v letech 1991 až 2006

Počet narozených dětí se ve sledovaném období snížil také ve všech okresech Jihomoravského kraje, samozřejmě také poklesl ukazatel hrubé míry porodnosti. V letech 1991 až 2000 byl ukazatel hrubé míry porodnosti nejnižší v okrese Brno-město, od roku 2001 to byl okres Hodonín (s výjimkou roku 2002, kdy byla nejnižší hodnota zaznamenána v okrese Břeclav). Ze 16 sledovaných let byla devětkrát nejvyšší hodnota hrubé míry porodnosti vykázána v okrese Znojmo a třikrát v okrese Brno-venkov. Právě okres Brno-venkov byl velikostí ukazatele hrubé míry porodnosti ve všech letech sledovaného období nad úrovní krajského průměru.

V úvodu bylo řečeno, že podstatnou změnou v souvislosti s porodností byl růst průměrného věku matky a růst podílu dětí narozených mimo manželství. K tomuto faktu lze stručně uvést, že v České republice v roce 1991 byl průměrný věk matky 24,6 roku (při narození prvního dítěte 22,2 roku) a pouze 9,8 % dětí se narodilo mimo manželství, v roce 2006 byl průměrný věk matky již 29,1 roku (27,3 roku u narození prvního dítěte) a mimo manželství se narodilo 33,3 % dětí. V Jihomoravském kraji byla situace obdobná, v roce 1991 byl průměrný věk matky také 24,6 roku (při narození prvního dítěte 22,3 roku) a pouze 7,7 % dětí se narodilo mimo manželství, v roce 2006 byl průměrný věk matky 29,2 roku (27,4 roku u narození prvního dítěte) a mimo manželství se narodilo 27,8 % dětí. Jak situace v této oblasti vypadala v roce 2006 v jednotlivých krajích ČR, to ukazuje graf 1. Průměrný věk matky při narození prvního dítěte v Jihomoravském kraji byl 3. nejvyšší, naopak podíl dětí narozený mimo manželství 3. nejnižší mezi ostatními kraji.

Z tabulky 3 je patrné, že v průběhu devadesátých let postupně přibývalo vícečetných porodů. V rámci České republiky byl tento trend zřetelnější, např. v roce 1995 na 100 porodů připadl 1 vícečetný porod, v roce 2006 to byly již 2 vícečetné porody. V Jihomoravském kraji byly podíly vícečetných porodů vcelku nižší až do roku 2001 (rozmezí 0,87 % v roce 1995 až po 1,46 % v roce 1998), od roku 2002 však podíl výrazně vzrostl až na

2,12 % v roce 2006 a s výjimkou roku 2005 byl i vyšší než republikový průměr. U vícečetných porodů se jednalo převážně o porody dvojčat, porodů trojčat bylo výrazně méně a porody čtyřčat se vyskytovaly pouze výjimečně.

Graf 2 Podíl vícečetných porodů v letech 1991 až 2006

Graf 3 Podíl vícečetných porodů – úhrn porodů v okresech kraje v letech 1991 až 2006

V České republice byla dvouprocentní hranice podílu vícečetných porodů překročena stejně jako v Jihomoravském kraji až v roce 2006. Byla překročena celkem v devíti krajích, nejvyšší podíl vícečetných porodů byl zaznamenám v Královéhradeckém kraji (2,44 %) a v Plzeňském kraji (2,43 %), podíl 2,12 % v Jihomoravském kraji byl šestý nejvyšší. Dvouprocentní hranice byla během sledovaného období poprvé překročena v roce 1998, a to v Hl. m. Praze, na druhé straně ve 3 krajích (Karlovarský, Ústecký, Moravskoslezský) této hranice ještě nebylo dosaženo vůbec a ve 3 krajích (Pardubický, Jihomoravský, Olomoucký) pouze jedenkrát. Spočteme-li podíl vícečetných porodů v celkovém úhrnu let 1991 až 2006, pak právě v Hl. m. Praze byl podíl nejvyšší (1,72 %), v Jihomoravském kraji to byl podíl 3. nejnižší (1,34 %) a celkově nejnižší podíl byl v Karlovarském kraji (1,19 %) – viz graf 4.

Na závěr je možno konstatovat, že trend zvyšování podílu vícečetných porodů bude zřejmě pokračovat i nadále. Příčiny byly ve stručnosti uvedeny již v úvodu – rozšíření asistované reprodukce v souvislosti s obecným poklesem plodnosti mužů i žen, užívání hormonálních přípravků či zvyšování věku matek při porodu jsou fakta všeobecně známá, detailní rozbor příčin je však spíše věcí odborných lékařských kruhů.