| Cestovní ruch je výrazným a nepostradatelným faktorem ekonomiky, jeho význam je dán i tím, že současně rozvíjí další odvětví jako jsou doprava, stavebnictví, obchod, bankovnictví, kultura, sport aj.
Jihomoravský kraj se rozlohou 7 196 km2 a počtem obyvatel více než 1 140 tisíc řadí na čtvrté místo v republice. Je oblastí s bohatým turistickým potenciálem, který tvoří jedinečné kulturní dědictví, stále živé lidové tradice, mimořádné přírodní bohatství. Do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je zapsán Lednicko-valtický areál a symbol moderní architektury – brněnská vila Tugendhat. Na území kraje se nacházejí biosférické rezervace UNESCO Pálava a Bílé Karpaty. Mezi výjimečnosti kraje patří Moravský kras, Národní park Podyjí, Slavkovské bojiště, archeologické naleziště v Dolních Věstonicích. K přednostem kraje z hlediska turismu patří také vinařská turistika, cykloturistika, a to i v mezinárodním kontextu. Nelze opomenout ani význam Masarykova okruhu, který každoročně přiláká naše i zahraniční příznivce motoristických závodů. Neopomenutelný je i význam Brna jako veletržního centra střední Evropy.
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení
Ke konci roku 2008 nabízelo na území Jihomoravského kraje ubytovací služby 518 (tj. 6,7 %) z celkových 7 705 ubytovacích zařízení, která byla v tomto roce v České republice zjištěna. Čtvrtina všech zařízení se nacházela v Jihočeském a Královéhradeckém kraji. Tyto kraje si udržují, především díky atraktivním rekreačním a přírodním podmínkám, dominantní postavení nabízených ubytovacích kapacit. Jihomoravský kraj se v celém sledovaném období v mezikrajském srovnání počtu ubytovacích zařízení pohyboval na 6. až 7. místě.
Tab. 1 Hromadná ubytovací zařízení podle krajů v roce 2008
V 518 ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje se nacházelo v roce 2008 celkem 12 831 pokojů sloužících cestovnímu ruchu. Proti roku 2000 se jejich počet snížil o 1 024 pokojů, přestože počet ubytovacích zařízení v tomto srovnání vzrostl o 36 zařízení. Průměrný počet pokojů jednoho ubytovacího zařízení se snížil z 29 pokojů v roce 2000 na 25 pokojů v roce 2008. Více než pětina pokojů ubytovacích zařízení České republiky byla v Hlavním městě Praze, jejich počet byl ve srovnání s Jihomoravským krajem téměř trojnásobný. V jednom pražském ubytovacím zařízení bylo v průměru 58 pokojů. Vedle toho ubytovací zařízení v Jihočeském kraji, ve kterém bylo ubytovacích zařízení nejvíce, měla v průměru 18 pokojů, což je třetí nejmenší počet v republice před kraji Libereckým (16 pokojů) a Královéhradeckým (17 pokojů).
S poklesem počtu pokojů v ubytovacích zařízeních se v Jihomoravském kraji snížil ve sledovaných letech i počet lůžek. Zatímco v roce 2000 bylo v jednom ubytovacím zařízení v průměru 73 lůžek, v roce 2008 byl zaznamenán pokles na 62 lůžek.
Tab. 2 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji v letech 2000 až 2008
Pokles lůžkové kapacity ubytovacích zařízení byl mezi ostatními kraji v Jihomoravském kraji nejvýraznější. Vedle toho o více než 20 procent vzrostly počty lůžek v roce 2008 proti roku 2000 v krajích Plzeňském (o 28,7 %), Pardubickém (o 25,2 %), Karlovarském (o 21,6 %) a v Hlavním městě Praze (o 21,1 %).
Ve struktuře hromadných ubytovacích zařízení Jihomoravského kraje převažovala kategorie penzionů (29,7 %), necelou pětinu tvořila kategorie hotelů***. V této kategorii se však nachází nejvíce pokojů a je v ní nabízeno i nejvíce lůžek, což je mimo jiné dáno definicí jednotlivých kategorií ubytovacích zařízení (viz. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení v České republice).
K přechodnému ubytování hostů v jejich vlastním zařízení (stan, obytný přívěs apod.) slouží kempy a tábořiště. Počet stanovišť pro umístění stanů, obytných přívěsů a karavanů se v České republice ve sledovaných letech zvýšil o více než čtvrtinu z 41 692 míst v roce 2000 na 53 118 míst v roce 2008.
Více než čtvrtina stanovišť pro stany a karavany je soustředěna v Jihočeském kraji, na jihu Moravy to je přibližně jedna desetina. V Jihomoravském kraji jako jediném se však jejich počet v roce 2008 proti roku 2000 snížil, zatímco v některých krajích byl zaznamenán jejich výrazný přírůstek. Např. v Praze se počet míst více než zdvojnásobil, v kraji Vysočina se zvýšil o téměř 80 procent.
Tab. 3 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v Jihomoravském kraji v roce 2008
Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje byla v roce 2008 více než pětina ubytovacích zařízení v okrese Znojmo, v okrese Vyškov pouze 3,5 % všech zařízení. V 89 ubytovacích zařízeních v Brně-městě bylo ke konci roku 2008 celkem 9 243 lůžek. Přestože se lůžková kapacita v Brně-městě při srovnání let 2000 a 2008 snížila o téměř 5 tis. lůžek, zůstal zde jejich počet mezi okresy kraje nejvyšší (téměř 30 % lůžkové kapacity kraje).
Možnosti cestování s využitím kempů a tábořišť v Jihomoravském kraji se snížily především poklesem počtu stanovišť pro stany nebo mobilní přívěsy či karavany. V časovém srovnání let 2000 a 2008 byl zvlášť výrazný úbytek stanovišť v okresech Brno-venkov (o 961 míst, tj. o 36 %) a Břeclav (o 264 míst, tj. o 37,9 %). Z celkového krajského přírůstku 997 míst přibylo v okresech Blansko 480 míst, Znojmo 344 míst a Hodonín 173 míst.
Tab. 4 Hromadná ubytovací zařízení podle SO ORP Jihomoravského kraje v roce 2008
Největší podíl hromadných ubytovacích zařízení z pohledu správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) byl v roce 2008 v SO ORP Znojmo (21,2 %) a Brno-město (17,2 %).
Nejvýznamnějším v kraji je z hlediska počtu pokojů a lůžek (i přes výše zmiňovaný pokles lůžek) brněnský správní obvod (28,7 % lůžek kraje). Znojemský správní obvod se v roce 2008 podílel na lůžkové kapacitě kraje 16,6 %. Podíl ostatních správních obvodů byl relativně nízký – pohyboval se od 0,4 % (SO ORP Židlochovice) do 8,8 % (SO ORP Břeclav). Míst pro stany a karavany bylo nejvíce v SO ORP Znojmo (1 357) a Pohořelice (1 155), tedy v blízkosti Vranovské přehrady a vodní nádrže Nové Mlýny. V pohořelickém správním obvodu vzrostl počet míst proti roku 2000 téměř trojnásobně, vedle toho v rosickém správním obvodu se v roce 2000 nacházelo 2 498 míst, v roce 2008 se jejich počet snížil na 380 míst.
Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních
V letech 2000 až 2008 navštívilo a alespoň jednou přespalo v ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje více než 9 milionů turistů. Od roku 2003 jich bylo každoročně přes 1 milion, přičemž v roce 2008 to bylo rekordních 1 185 770 hostů. Nejvíce navštěvují Jihomoravský kraj domácí hosté (rezidenti), podíl zahraničních hostů (nerezidentů) se pohyboval od 31,8 % v roce 2003 do 39,0 % v roce 2002. Struktura hostů z tohoto hlediska se v jednotlivých krajích značně liší. Z úhrnu všech hostů, kteří v letech 2000 až 2008 navštívili Hl. město Prahu, bylo 89 procent cizinců, v Karlovarském kraji byl jejich podíl 68,3 %. Poměrně vysokou zahraniční návštěvnost zaznamenal i kraj Ústecký (40,4 %), naproti tomu v krajích Moravskoslezském, Pardubickém, kraji Vysočina a Zlínském kraji nepřekročila zahraniční návštěvnost 19 procent.
Tab. 5 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2008
Počet příjezdů hostů celkem do ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji vzrostl ve sledovaném období o více jak 30 %, počet přenocování se výrazně snížil – téměř o 29 %. Na tomto poklesu se podílelo především snížení počtu přenocování domácích hostů – rezidentů (pokles o 38,4 %), počet přenocování zahraničních hostů (nerezidentů) se v tomto srovnání zvýšil o 2,6 %. V souvislosti s tím se snížila i průměrná doba pobytu – u domácích hostů o 2,2 dne, u zahraničních hostů o 0,7 dne.
Rok 2008 byl z hlediska turistické návštěvnosti jižní Moravy poměrně úspěšný. Ubytovací zařízení navštívilo absolutně nejvíce hostů ze všech sledovaných let a proti roku 2007 se jejich počet zvýšil o více než 7,6 tis. Na tomto přírůstku se podílela pouze zvýšená návštěvnost zahraničních hostů. V roce 2008 navštívilo Jihomoravský kraj 451 388 hostů ze zahraničí, což bylo o více než 19 tis. hostů více než v roce předešlém. Domácích návštěvníků však bylo meziročně o téměř 11,5 tis. méně.  Nejvíce využívají služeb ubytovacích zařízení Jihomoravského kraje zahraniční hosté z Polska, kterých bylo za sledované devítileté období přes 625,6 tisíc, což je téměř pětina všech zahraničních návštěvníků. Na dalších místech jsou návštěvníci z Německa (15,7 %) a Slovenska (10,2 %)
Tab. 6 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v Jihomoravském kraji
Využití ubytovacích kapacit
Ukazateli využití ubytovacích kapacit jsou ukazatele využití pokojů a čisté využití lůžek (viz Metodické vysvětlivky).
V hotelech a podobných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje byly v roce 2008 využívány pokoje z 37 %, v roce 2000 to bylo 45,4 %, což bylo nejvyšší využití pokojů ve sledovaných letech. V roce 2003 byly pokoje využívány jen na 33,3 %. Podle kategorie zařízení byly na jižní Moravě nejvíce využívány pokoje v hotelech**** (43,1 %). „Prvenství“ si tato kategorie hotelů udržuje od roku 2004. V předešlých letech se využívaly zejména pokoje kategorie hotelů*** nebo ostatních hotelů a penzionů. V letech 2007 a 2008 kleslo využívání pokojů v penzionech pod 30 %.
Tab. 7 Využití kapacit hotelů a podobných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji
v letech 2000 až 2008
V mezikrajském srovnání byla v roce 2008 nejvyšší využitelnost pokojů v Hlavním městě Praze (55,4 %) a Karlovarském kraji (55,0 %), nejnižší pak v Ústeckém kraji (26,0 %), kde se využitelnost proti roku 2000 snížila přibližně o polovinu. Nad 30 procent využití nedosáhl ještě kraj Vysočina.
Tab. 8 Využití pokojů v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních podle krajů
Obdobná situace jako ve využívání hotelových pokojů byla i situace ve využití lůžek. Přestože v roce 2008 bylo čisté využití lůžek v jihomoravských hotelech a podobných ubytovacích zařízeních pouze 28,6 %, což bylo o 11,7 procentního bodu méně než v roce 2000, v letech 2003 a 2005 byla lůžka využita pouze na 27,2 %. Z hlediska kategorií hotelových zařízení byla od roku 2004 nejvíce využívána lůžka v hotelech****. Výrazněji se snížilo využití lůžek v hotelech *** a ostatních hotelech a penzionech.
Tab. 9 Využití lůžek v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních podle krajů
Čisté využití lůžek z pohledu mezikrajského srovnání prakticky kopíruje pořadí ve využitelnosti pokojů. Nejvyšší využití lůžek v roce 2008 mělo Hl. město Praha (49,1 %), dále kraje Karlovarský (48,8 %) a Zlínský (34,0%). Na konci žebříčku krajů se umístil Ústecký kraj s využitím lůžek z jedné pětiny.
Závěr
Problémem cestovního ruchu v Jihomoravském kraji je vzhledem k jeho přírodnímu potenciálu výrazná sezónnost a omezení převážně na letní měsíce. Možnosti zimní lyžařské turistiky jsou v kraji velmi omezené. Mimo hlavní sezónu se realizuje především krátkodobé poznávání městského cestovního ruchu.
V roce 2008 byla registrována hromadná ubytovací zařízení pouze v necelé čtvrtině obcí kraje. Nejvíce navštěvovaná byla ubytovací zařízení v Brně, které se stává vyhledávaným místem kongresové turistiky a firemních akcí. Vysokou návštěvnost vykazovala města a obce v blízkosti vodních ploch Vranovské přehrady a Novomlýnské nádrže (Znojmo, Mikulov), město Hodonín s rozvíjejícím se lázeňstvím nebo také Břeclav, Strážnice jako vinařská oblast.
V Jihomoravském kraji existují však i obce či města, ve kterých bydlí více než 4 tis. obyvatel, ale přesto v nich neposkytuje ubytovací služby žádné hromadné ubytovací zařízení (viz. Metodické vysvětlivky). Takovými sídly jsou např. Šlapanice, Rousínov, Oslavany, Ratíškovice, Hrušovany u Brna a další.
Počet lůžek na 1 km2 obcích Jihomoravského kraje v roce 2008
Další zdroje informací:
Časové řady http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr
Data za místní územní celky za rok 2008 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cruuc_cr
Metodické vysvětlivky http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch
Značky použité ve statistických tabulkách
Pomlčka (-) značí, že jev se nevyskytoval
Tečka (.) značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý
Zkratka „i. d.“ značí důvěrná data (individuální údaje i důvěrné statistické údaje) |