Top menu

Tématické skupiny ČSÚ - hlavní menu

nacházíte se:  Home > Stavební práce podle místa stavby v Jihomoravském kraji v letech 1998 až 2007

Stavební práce podle místa stavby v Jihomoravském kraji v letech 1998 až 2007


Zdroj: Výsledky rezortního statistického zjišťování Stav (MPO) 1-01

Stavební výroba patří k nejdůležitějším indikátorům ekonomického stavu státu. Intenzita stavební výroby je ukazatel, předurčující vývoj HDP s téměř půlročním předstihem. Intenzita výstavby patří mimo jiné k faktorům, ovlivňujícím příliv zahraničního kapitálu do systému české ekonomiky.

Z prováděných statistických šetření ČSÚ je možno členit stavební práce pouze podle místa sídla podniku. Pro zabezpečení reálného pohledu na regionální stavební produkci podle místa stavby (podle okresu a kraje místa stavby) provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (MPO) ve spolupráci s ČSÚ od roku 1998 statistické zjišťování regionální struktury stavebních prací podle místa stavby, a to prostřednictvím ročního rezortního výkazu Stav (MPO) 1-01. Zpravodajskou povinnost mají všechny jednotky s 20 a více zaměstnanci s převažující stavební činností. Data z tohoto výkazu, která zahrnují údaje o stavebních pracech podle dodavatelských smluv v tuzemsku, byla použita jako zdroj pro následující hodnocení. Produkce stavebních prací je pro srovnání uváděna ve stálých i běžných cenách. Rozdíl celkové hodnoty stavebních prací podle sídla podniku, kterou zveřejňuje Český statistický úřad a podle kraje místa stavby z šetření MPO za Českou republiku a jednotlivé kraje a okresy, vychází z odlišné povahy sběru a zpracování výkazů na ČSÚ a MPO.

Tab. 1 Stavební práce podle místa stavby podle krajů ČR v letech 1998 až 2007

Stavební práce podle dodavatelských smluv (označované jako „S“) v tuzemsku představují celkovou hodnotu vlastních výkonů ze stavební činnosti zpravodajské jednotky vč. zabudovaných materiálů a přijatých poddodávek stavebních prací od jiných podniků. Jedná se o součet všech výkonů (stavebních prací provedených na základě smlouvy o dodávce pro konečného uživatele) vlastních i cizích (poddodavatelů) v tuzemsku, které jsou zúčtovatelné stavebníkovi (tedy konečnému uživateli).

V letech 1998 až 2007 vzrostla stavební výroba (ve stálých cenách) ve všech krajích České republiky, s výjimkou Pardubického kraje. Nejmenší nárůst v tomto srovnání byl zaznamenán v Jihomoravském kraji, který však dlouhodobě patří mezi kraje s nejvyšším objemem stavební produkce. Tato skutečnost se projevuje ve sledovaném období jak u stavebních prací podle sídla podniku, tak podle kraje místa stavby. Nárůst stavební výroby v běžných cenách se v roce 2007 oproti roku 1998 projevil ve všech krajích ČR.


Graf 1 Podíl stavebních prací realizovaných v Jihomoravském kraji
na stavebních pracech ČR v letech 1998 až 2007


V České republice dlouhodobě připadá nejvyšší podíl stavební produkce „S“ realizované v kraji ve stálých i běžných cenách v mezikrajském srovnání na Hlavní město Prahu, za kterým následují kraje Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezký s přibližně stejným podílem okolo 10 %. Poslední příčky v tomto srovnání připadají Libereckému a Karlovarskému kraji, jejichž podíl na celkové stavební produkci v republice se pohyboval okolo 3 %.

Z mezikrajského porovnání pokrytí stavebních prací „S“ vlastními podniky se sídlem v kraji lze mezi nejuzavřenější kraje v tomto smyslu dlouhodobě zařadit čtyři kraje. Především to je Hlavní město Praha, které v tomto srovnání zaujímalo až do roku 2005 první místo. V letech 2006 a 2007 se na první příčku posunul Jihomoravský kraj, který v roce 2007 zabezpečil vlastními podniky 77,9 % stavební produkce v kraji (v roce 1998 to bylo 76,7 % a ve sledovaném časovém úseku se podíl těchto prací „S“ v Jihomoravském kraji s výjimkou jednoho roku pohyboval v rozmezí 70 až 80 %). Poměrně vysoký podíl stavebních prací „S“, zabezpečených podniky se sídlem v kraji, připadl ve sledovaném období také na Zlínský a Moravskoslezský kraj.

Graf 2 Podíl podniků na realizaci staveb
v Jihomoravském kraji v letech 1998 až 2007
Graf 3 Podíl podniků se sídlem v Jihomoravském kraji na realizaci staveb v tuzemsku v letech 1998 až 2007
V porovnání roku 2007 a 1998 došlo téměř u všech krajů k nárůstu počtu podniků realizujících stavební činnost v jednotlivých regionech, bez ohledu na sídlo podniku. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v Plzeňském kraji, kde vzrostl počet těchto podniků o 29,3 %, na druhé místo se nárůstem o 22,8 % zařadil Jihomoravský kraj. Jedinou výjimkou v České republice byl Karlovarský kraj, kde v roce 2007 vyvíjelo stavební činnost o 1,8 % méně podniků než v roce 1998. V absolutním vyjádření přibylo nejvíce stavebních firem v Hlavním městě Praze, kde realizovalo stavby o 140 podniků více a na druhém místě v Jihomoravském kraji (o 109 stavebních firem více).

Následující tabulky struktury stavebních prací v časové řadě od roku 1998 do roku 2007 podle jednotlivých druhů staveb jsou pro srovnání uvedeny jak ve stálých, tak v běžných cenách.

Tab. 2 Struktura stavebních prací podle místa stavby v Jihomoravském kraji v letech 1998 až 2007 (stálé ceny)

Nejvyšší hodnota stavebních prací „S“ v tuzemsku připadla v období let 1998 až 2007 Hlavnímu městu Praze (505 549,5 mil. Kč s. c.), kde byl objem stavebních prací více jak dvojnásobný oproti Jihomoravskému kraji, který zaujímal objemem stavebních prací druhé místo v mezikrajském srovnání. Nejmenší objem těchto prací naopak připadl na Karlovarský kraj. Při porovnávání jednotlivých krajů je však nutné si uvědomit, že jednotlivé kraje mají různé podmínky, zejména velikost a intenzitu osídlení, ale také přírodní podmínky a další faktory, ovlivňující výstavbu v regionu.

Tab. 3 Struktura stavebních prací podle místa stavby v Jihomoravském kraji v letech 1998 až 2007 (běžné ceny)

V průběhu sledovaných let docházelo v Jihomoravském kraji relativně k největším meziročním změnám objemu stavebních prací „S“ podle místa stavby u vodohospodářských staveb, naopak nejméně výrazně se změny hodnoty sledovaných stavebních prací projevily u staveb nebytových budov.
V jednotlivých krajích České republiky je intenzita stavební výroby zcela rozdílná. Souvisí mimo jiné s investicemi do výrobních a obchodních prostředků, jako je výstavba nových obchodů, skladů a výrobních hal, ale také se zahraničními investicemi, hustotou obyvatelstva a s tím spojenou potřebou nové výstavby bytů, s ekologickými faktory a nemalou měrou také s přílivem financí z fondů Evropské unie.

Graf 4 Intenzita stavebních prací v Jihomoravském kraji v letech 1998 až 2007
Graf 5 Intenzita stavebních prací v krajích ČR
v letech 1998 až 2007 (roční průměr)
V roce 2007 připadla v mezikrajském srovnání na Jihomoravský kraj čtvrtá nejvyšší hodnota stavebních prací „S“ na 1 km2 v tis. Kč stálých cen, při porovnání jednotlivých regionů ČR podle prací „S“ na 1 obyvatele se Jihomoravský kraj zařadil na sedmé místo. Při srovnání ročního průměru delšího období, tedy ročního průměru úhrnu let 1998 až 2007, se Jihomoravský kraj řadí v intenzitě stavební výroby na 1 obyvatele na šesté místo (20 tis. Kč na jednoho obyvatele), prvenství drží Praha s hodnotou 43 tis. Kč na jednoho obyvatele, na posledním místě se umístil s 15 tis. Kč Zlínský kraj. Hodnota průměrné roční intenzity stavební výroby na 1 km2, a to 3 157 tis. Kč ve stálých cenách zařadila Jihomoravský kraj na třetí nejvyšší příčku. I zde má dominantní postavení Hlavní město Praha, která hodnotou téměř 102 mil. Kč na 1 km2 téměř desetinásobně převýšila poslední kraj v pořadí, a to kraj Vysočina.

Na objemu stavebních prací se v letech 1998 až 2007 v jednotlivých regionech České republiky podílely především inženýrské stavby a stavby nebytových budov.

Graf 6 Struktura stavebních prací podle místa stavby podle krajů České republiky – úhrn let 1998 až 2007

Ve struktuře stavebních prací připadala ve sledovaném období významná část na inženýrské stavby, jejichž podíl na celkovém objemu ve stálých cenách byl nejvyšší v letech 1998 a 1999, kdy dosáhl 42,6 %, resp. 40,4 % a převýšil tak i podíl nebytových budov. Výrazný pokles podílu inženýrských staveb na stavební výrobě celkem se projevil v roce 2007 (meziroční pokles o 12,8 procentních bodů), ve srovnání s rokem 1998 došlo k poklesu objemu inženýrských staveb v roce 2007 téměř o 40 %.
Od roku 2000 dochází k nárůstu podílu staveb nebytových budov, který je ovlivněn zejména růstem podílu nevýrobních budov. Mezi významné investiční akce v Jihomoravském kraji je možno zahrnout např. dostavbu interního komplexu v areálu Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, výstavbu obchodní galerie Velký Špalíček, revitalizaci staré sladovny v Černé Hoře a především stavbu Moravského zemského archivu v Brně, která byla v roce 2008 oceněna titulem Stavba roku. V roce 2007 připadl těmto stavbám největší podíl z celkového objemu stavebních prací v kraji. Ale i u výrobních nebytových budov lze v Jihomoravském kraji zaznamenat více než 60% nárůst stavebních prací „S“ mezi roky 2007 a 1998.

Graf 7 Stavební výroba realizovaná v Jihomoravském kraji
podle směrů výstavby v letech 1998 až 2007


V průběhu sledovaného desetiletého období se podíl bytové výstavby nacházel v rozmezí od 11,1 % v roce 1999 až po 15,5 % v roce 2006. V roce 2007 však výrazně vzrostl na 22,8 %, nárůst oproti počátku sledovaného období, tedy roku 1998, dosáhl dokonce 87,5 %. Podíl objemu bytových staveb na celku se v Jihomoravském kraji v průběhu let 1998 až 2006 většinou pohyboval pod republikovým průměrem, s výjimkou roku 2003, kdy byl vyšší o 0,8 procentních bodů. V roce 2007, kdy jeho hodnota výrazně vzrostla, převýšil republikový průměr dokonce o 3,3 procentních bodů.

Porovnání prací „S“ podle místa stavby a podle sídla podniku ukazuje rozdíl mezi objemem stavebních prací realizovaných v příslušném regionu a objemem stavebních prací, který byl v daném období proveden firmami sídlícími v kraji. Největší rozdíl byl v mezikrajském srovnání zaznamenán v Hlavním městě Praze, což je dáno velkou koncentrací sídel stavebních firem na jeho území. Významný přebytek kapacit lze sledovat i v Jihomoravském kraji, a to především v Brně-městě.

Na území Jihomoravského kraje sídlí v mezikrajském srovnání druhý největší počet stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci. Z porovnání stavebních prací podle dodavatelských smluv „S“ v Jihomoravském kraji je zřejmé, že hodnota produkce stavebních prací podle sídla podniku převyšuje hodnotu stavebních prací podle místa stavby. Zatímco při porovnání těchto hodnot v roce 1997 dosáhl podíl stavebních prací „S“ podle místa stavby 97,3 % z hodnoty staveb podle sídla podniku, v průběhu sledovaných let se tento podíl snížil a v roce 2007 činil 54,4 %.

Při meziokresním srovnání stavebních prací „S“ podle místa stavby připadala v letech 1998 až 2007 nejvyšší hodnota těchto prací na okres Brno-město. Ve sledovaném období byl na území Brna realizován větší objem stavebních prací než v ostatních jihomoravských okresech dohromady s výjimku let 1998, 1999 a 2002. V roce 2007 stavební práce „S“ provedené v Brně-městě převyšovaly o 31,5 % objem těchto prací, realizovaných v ostatních okresech Jihomoravského kraje.

Roční průměr 11 321,1 mil. Kč, který se řádově liší od průměrného objemu stavebních prací „S“ v ostatních okresech, potvrzuje specifické postavení Brna-města v Jïhomoravském kraji. Z ostatních okresů připadl nejvyšší roční průměr na okres Břeclav (2 461,4 mil. Kč), naopak nejméně bylo podniky se sídlem v kraji prostavěno v okrese Blansko (1 160,2 mil. Kč). Průměrná roční změna se u většiny okresů pohybovala v záporných hodnotách. Nárůst se projevil pouze ve dvou okresech Jihomoravského kraje, ve Vyškově (27,0 %) a Brně-městě (8,4 %). Největší průměrný pokles objemu staveb realizovaných podniky se sídlem v kraji byl zaznamenán v okrese Hodonín (11,3 %), nejmenší pokles naopak připadl ve sledovaných letech na okres Znojmo (2,0 %).

Tab. 4 Stavební práce v Jihomoravském kraji podle místa stavby a sídla podniků
v letech 1998 až 2007


V meziokresním porovnání dvou posledních pětiletých období byl zaznamenán v absolutní hodnotě nejvyšší nárůst stavebních prací podle dodavatelských smluv „S“ v Brně-městě, kde v letech 2003 až 2007 byl o 20 951,3 mil. Kč vyšší objem stavebních prací než v předcházejících pěti letech (nárůst o 45,3 %). Zatímco u většiny ostatních okresů se objem stavební výroby pohyboval přibližně na stejné úrovni v obou pětiletých cyklech, jinak tomu bylo v okrese Vyškov, kde se objem stavebních prací „S“ v úhrnu let 2003 až 2007 více jak zdvojnásobil a relativní nárůst v tomto okrese činil 113,1 %.

Tab. 5 Stavební práce podle místa stavby a podle směrů výstavby v okresech Jihomoravského kraje
v letech 1998 až 2007


Tab. 5 Stavební práce podle místa stavby podle směrů výstavby v okresech Jihomoravského kraje v letech 1998 až 2007


Tab. 5 Stavební práce podle místa stavby podle směrů výstavby v okresech Jihomoravského kraje v letech 1998 až 2007

Podíl stavebních prací pro veřejné zadavatele dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 1999, kdy v Jihomoravském kraji činil 55,8 % z realizovaného objemu stavebních prací „S“. Nejnižší podíl stavebních prací pro veřejné zadavatele byl v Jihomoravském kraji zaznamenán v roce 2007, kdy činil 40,2 %.

Graf 8 Podíl stavebních prací pro veřejné zadavatele na stavebních pracech realizovaných v okresech
Jihomoravského kraje v letech 1998 až 2007

Prostředky z veřejných zdrojů byly většinou investovány do rekonstrukcí kulturních budov (např. rekonstrukce umělecko-průmyslového muzea v Brně), do staveb a dostaveb nemocnic, staveb školských budov (např. centrum VUT Brno, rekonstrukce lékařské fakulty MU v Brně atd.) a také do výstavby sociálních zařízení, jako např. domov důchodců v Předklášteří u Tišnova.
Graf 9 Stavební práce realizované v okresech Jihomoravského
kraje podle sídla podniku v roce 2007

Ze srovnání podílu stavebních prací, které byly v roce 2007 provedeny na území jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jednak podniky sídlícími v daném okrese a jednak podniky mající sídlo mimo okres stavby je zřejmé, že nejvíce soběstačný v tomto směru je okres Brno – město, ve kterém jen přibližně čtvrtina stavebních prací byla realizována mimobrněnskými firmami. Opačná situace se projevila v okolí krajského města, tedy v okrese Brno-venkov, což může být způsobeno mimo jiné i tím, že stavby realizují brněnské firmy.
Graf 10 Intenzita stavebních prací v okresech Jihomoravského kraje
v letech 1998 až 2007 (roční průměr)


Při porovnání objemu stavebních prací „S“, připadajících na 1 km2 se ostatním okresům Jihomoravského kraje vymyká okres Brno-město, kde se hodnoty řádově liší od ostatních okresů. Pohybují se v rozmezí od 447,6 tis. Kč na 1 km2 v roce 1998 do 684,4 tis. Kč na 1 km2 v roce 2006. Z tohoto pohledu připadala v průběhu let 1998 až 2007 nejmenší hodnota stavebních prací „S“ na 1 km2 v okresech Blansko a Znojmo.

Obdobně se vyvíjí i meziokresní srovnání stavební výroby podle okresu místa stavby v přepočtu na 1 obyvatele, kdy průměrná roční hodnota prací „S“ za sledované období v okrese Brno-město je např. více jak trojnásobná ve srovnání s tímto ukazatelem intenzity za okres Znojmo.
Jihomoravský kraj se počtem podniků a objemem výstavby řadí mezi nejvýznamnější kraje České republiky. Na této skutečnosti se podílí řada významných podniků se sídlem v kraji. Z nich lze jmenovat například stavební firmu Skanska DS, a.s., UNISTAV a.s., Inženýrské stavby Brno s.r.o., Dopravní stavby Brno s.r.o., TOPGEO Brno spol. s.r.o., VHS Břeclav s.r.o. nebo VHS plus, Vodohospodářské stavby s.r.o. se sídlem ve Veselí nad Moravou a další neméně významné firmy.




Vyhledávání