| Počet cizinců v České republice i v Jihomoravském kraji podle podkladů Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR dlouhodobě roste. Za cizince se považuje osoba, která nemá české státní občanství. Cizinec může na území ČR pobývat trvale nebo přechodně. Dlouhodobé pobyty nad 90 dnů zahrnují přechodné pobyty občanů EU a dále víza nad 90 dnů a povolení k dlouhodobému pobytu občanů nečlenských zemí.
Na konci roku 2006 bylo v Jihomoravském kraji evidováno téměř 28 tisíc cizinců, jejich počet se proti roku 1996 téměř zdvojnásobil, což odpovídalo průměrnému ročnímu růstu 6,6 %. Z jednotlivých krajů byl nejvyšší nárůst zaznamenán v Karlovarském kraji (ročně v průměru o 7,7 %), pouze v Moravskoslezském kraji se počet cizinců v průběhu sledovaného období snížil (celkově o 9,6 %). Obdobou byla situace v okresech Jihomoravského kraje – v okrese Brno-venkov byl průměrný roční růst počtu cizinců nejvyšší (ročně o 16,4 %), naproti tomu pouze v okrese Hodonín se počet cizinců v posledních letech podstatně snížil (celkově o 43,6 %).
Tab. 1 Počty cizinců v letech 1996 až 2006*)
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR
Na konci roku 2006 tvořili cizinci 3,1 % z celkového počtu obyvatel ČR. Podíl cizinců na obyvatelstvu v jednotlivých krajích se pohyboval od 8,7 % v Hlavním městě Praze po 1,1 % ve Zlínském kraji, Jihomoravský kraj s podílem 2,5 % byl na 7. místě pomyslného žebříčku. Z okresů Jihomoravského kraje vynikal vysokým podílem cizinců okres Brno-město (4,0 %) a Brno-venkov (3,3 %), v okrese Hodonín byl podíl nejnižší – 0,9 %.
Muži měli mezi cizinci převahu, na konci roku 2006 v ČR tvořili 60,0 % z celkového počtu, podíl žen byl nejvyšší v Libereckém kraji (46,0 %), nejnižší pak v Moravskoslezském kraji (33,6 %). V Jihomoravském kraji byl podíl žen druhý nejnižší – 37,0 %. V okresech Jihomoravského kraje bylo nejvyšší zastoupení žen mezi cizinci v Blansku (44,8 %) a nejnižší v Brně-městě (35,2 %).
Největší část cizinců pobývalo na konci roku 2006 na území ČR na základě přechodného pobytu občanů EU, resp. povolení k dlouhodobému pobytu občanů nečlenských zemí (48,3 %), 43,3 % cizinců bylo přihlášeno k trvalému pobytu a zbylých 8,4 % cizinců zde pobývalo na základě víza nad 90 dní. Nejvyšší podíl cizinců s trvalým pobytem byl v Karlovarském kraji (71,7 %), nejnižší pak v Hlavním městě Praze (32,3 %), v Jihomoravském kraji byl tento podíl čtvrtý nejnižší (41,6 %). Cizinci s vízy nad 90 dní měli nejvyšší zastoupení v kraji Vysočina (14,3 %), nejnižší v Moravskoslezském kraji (3,3 %), v Jihomoravském
kraji zastoupení 10,9 % znamenalo čtvrtý nejvyšší podíl. Z okresů Jihomoravského kraje se vyznačoval nejvyšším zastoupením cizinců s trvalým pobytem okres Znojmo (61,2 %), naopak s nejnižším podílem okres Brno-venkov (32,9 %), nejvyšší podíl cizinců s vízy nad 90 dní měl okres Vyškov (19,1 %), nejnižší pak okres Hodonín (1,9 %). Spíše zajímavostí bylo, že u cizinců s trvalým pobytem byl vcelku vyvážený podíl zastoupení mužů a žen (52,3 resp. 47,7 %), když ve 4 krajích byl dokonce podíl žen vyšší. Kdežto u přechodného pobytu občanů EU nebo dlouhodobého pobytu osob nečlenských zemí dominovalo zastoupení mužů (66,5 % v ČR), v Moravskoslezském kraji muži tvořili dokonce 84,6 %.
Tab. 2 Cizinci podle pohlaví a druhu pobytu k 31. 12. 2006
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR
Graf 1 Cizinci podle pohlaví a druhu pobytu k 31. 12. 2006
Občané Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Polska a Ruska tvořili na konci roku 2006 tři čtvrtiny cizinců jak v ČR, tak v Jihomoravském kraji. Nejpočetnější skupinou byli Ukrajinci, v rámci ČR tvořili 31,9 % cizinců, v Pardubickém kraji tvořili největší podíl – 42,4 % z celku, Jihomoravský kraj měl podíl třetí nejvyšší (39,9 %). Nejvyšším zastoupením občanů Slovenska se vyznačoval Zlínský kraj (41,9 %), osoby se státní příslušností Vietnamu měly nejvyšší podíl v Karlovarském kraji (50,3 %). Jihomoravský kraj u obou státních příslušností ve srovnání s ostatními kraji skončil na 7. místě (18,6 % Slovensko a 11,4 % Vietnam). Z okresů Jihomoravského kraje je z tohoto pohledu třeba uvést okres Brno-venkov, v němž bylo 60,0 % cizinců z Ukrajiny, okres Hodonín s podílem 54,6 % osob ze Slovenska či okres Znojmo, kde byl mezi okresy kraje nejvyšší podíl občanů Vietnamu (18,1 %).
Tab. 3 Cizinci podle státní příslušnosti k 31. 12. 2006
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR
Graf 2 Cizinci žijící v Jihomoravském kraji podle pohlaví
a věkových skupin k 31. 12. 2005
Věková struktura cizinců v Jihomoravském kraji je patrná z grafu 2. Vzhledem k tomu, že důvodem pobytu převážné části cizinců v České republice je zaměstnání či studium, pak této skutečnosti odpovídá i zastoupení jednotlivých věkových skupin s převahou osob v produktivním věku. Prakticky tři čtvrtiny cizinců (75,9 %) byly na konci roku 2005 ve věku 20 až 49 let (76,6 % mužů a 74,8 % žen), rozšíříme-li rozpětí věkových skupin, pak ve věku 20 až 64 let bylo 87,5 % cizinců (89,6 % mužů a 83,8 % žen).
Pro úplnost je možno uvést základní členění cizinců podle věku. Dětská složka, tedy osoby ve věku do 14 let tvořila 7,0 % celku, osoby ve věku 15 až 64 let, tedy osoby v produktivním věku, tvořily 90,5 %, nejmenší skupinou byly osoby starší 65 let, tedy osoby v poproduktivním věku, jež tvořily 2,5 % z celkového počtu cizinců v Jihomoravském kraji.
Tab. 4 Počty pracujících cizinců v letech 1997 až 2006
Zdroj: MPSV ČR-SSZ, MPO ČR, PČR-ŘSCPP MV ČR
Počty pracujících cizinců v ČR i v Jihomoravském kraji v jednotlivých letech kolísaly, ovšem na konci roku 2006 dosáhly maxima. V porovnání s počtem zaměstnaných podle údajů „Výběrového šetření pracovních sil“ tvořili pracující cizinci v ČR 5,2 % ze zaměstnaných, v jednotlivých krajích se podíl pohyboval od 12,8 % v Hlavním městě Praze po 1,7 % v Olomouckém kraji, v Jihomoravském kraji podíl 4,6 % byl 6. nejvyšší.
Tab. 5 Pracující cizinci podle postavení v zaměstnání v letech 2002 až 2006
Zdroj: MPSV ČR-SSZ, MPO ČR, PČR-ŘSCPP MV ČR
Nejvyšší počet pracujících cizinců byl na konci roku 2006 v Hlavním městě Praze (32,1 % z celkového počtu), následoval Středočeský kraj (14,7 %) a Jihomoravský kraj (9,7 %). Nejméně pracujících cizinců bylo v Olomouckém kraji (2,0 % z celku). V rámci Jihomoravského kraje podle očekávání dominoval okres Brno-město, v němž bylo 61,1 % pracujících cizinců kraje, naproti tomu v okrese Znojmo to bylo pouze 3,2 % z celkového počtu.
Graf 3 Podíl krajů na celkovém počtu pracujících cizinců a jejich struktura podle zaměstnání
Tab. 6 Zahraniční stěhování cizinců v letech 2003 až 2006
Celkem 73,8 % pracujících cizinců bylo na konci roku 2006 v postavení zaměstnanců, zbylých 26,2 % vlastnilo platné živnostenské oprávnění. Proti konci roku 2002 se podíl osob s živnostenským oprávněním snížil o 11,2 bodu, pokles podílu živnostníků byl společný všem krajům s výjimkou kraje Zlínského
a Moravskoslezského. V Jihomoravském kraji byl poměr zastoupení zaměstnanců a živnostníků (76,7 resp. 23,3 %) blízký podílům republikovým. Ovšem např. v Ústeckém kraji vlastnilo živnostenské oprávnění 56,9 % a v Karlovarském kraji dokonce 61,9 % pracujících cizinců. Naproti tomu v Pardubickém kraji 83,0 % pracujících cizinců bylo v postavení zaměstnanců. Z okresů Jihomoravského kraje se vysokým zastoupením osob v postavení zaměstnanců vyznačoval okres Blansko s podílem 88,3 %, vyšší zastoupení osob s platným živnostenským oprávněním mezi cizinci měl okres Znojmo (44,4 %) a okres Brno-venkov (44,3 %).
Zaměstnávání cizinců v jednotlivých podnicích, především cizinců v postavení zaměstnanců, je jedním z prostředků k pokrytí nedostatkových mnohdy vysoce kvalifikovaných profesí. Na druhé straně se tímto způsobem pokrývají potřeby pomocné, méně kvalifikované a tím i méně odměňované práce.
Tab. 7 Pohyb obyvatelstva v letech 2003 až 2006
Úloha cizinců na trhu práce postupně vzrůstá. Podobně narůstá i role cizinců v populaci České republiky, svědčí o tom počty přistěhovalých cizinců ze zahraničí, resp. přírůstek cizinců stěhováním v posledních letech. V letech 2005 a 2006 byl přírůstek stěhováním cizinců vykázán ve všech krajích, v roce 2004 byl sice ve 4 krajích vykázán úbytek (v roce 2003 v jednom kraji), celkový kladný úhrn však nebyl podstatně ovlivněn.
Jihomoravský kraj je ideálním příkladem doložení významu migrace cizinců. Celkový počet obyvatel kraje se v letech 2003 až 2006 každoročně zvyšoval (v úhrnu zvýšení o 3 732 obyvatel). Ovšem počet zemřelých v jednotlivých letech byl vždy vyšší než počet živě narozených (každoroční přirozený úbytek obyvatel, v součtu činil 4 071 osob), počet vystěhovalých „domorodých“ občanů byl vždy vyšší než počet přistěhovalých (každoroční úbytek počtu obyvatel s českým občanstvím nebo cizinců, kteří zde již bydleli a odstěhovali se do jiného kraje ČR, v úhrnu dosáhl 3 089 osob). Přírůstek stěhováním cizinců ze zahraničí byl v jednotlivých letech tak výrazný (v úhrnu 10 892 osob), že pokryl dva výše uvedené úbytky obyvatel Jihomoravského kraje a ještě stačil na vytvoření celkového přírůstku obyvatel kraje. Pokud by tedy nebylo stěhování cizinců, namísto zvýšení počtu obyvatel Jihomoravského kraje v letech 2003 až 2006 o 3 732 osob by se počet obyvatel prakticky snížil o 7 160 osob. |