Bytová výstavba v krajském městě Brně v letech 2000 až 2008

Cílem této krátké analýzy je zpracování údajů z oblasti bytového fondu a počtu dokončených bytů, ovšem pouze za krajské město Brno, a to v členění na 29 městských částí či 58 částí obce. Pro stručnou charakteristiku bytového fondu byly využity podklady ze sčítání lidu, domů a bytů (SLBD). Počty dokončených bytů a jejich charakteristiky podle částí obce za období let 2000 až 2008 byly získány ze statistických výkazů Stav 7-99, které předkládají stavební úřady.

Sčítání lidu, domů a bytů je jedinou rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu, koná se vždy v desetiletých intervalech a je největším statistickým šetřením. Podle údajů SLDB 2001 se v Brně nacházelo celkem 37 051 domů (27 602 rodinných a 8 755 bytových), trvale obydlených bylo 34 359 domů (25 058 rodinných a 8 711 bytových domů).

Tab. 1 Vývoj domovního a bytového fondu v městě Brně podle výsledků SLDB


Proti roku 1991 se v Brně počet trvale obydlených domů i počet trvale obydlených bytů zvýšil, a to zásluhou přírůstku počtu obydlených rodinných domů, resp. počtu obydlených bytů v rodinných domech. Pokles počtu bytových domů evidovaný v období 1991 až 2001 byl však spíše způsoben změnou metodiky posuzování bytových a rodinných domů a přeměnou starších a menších bytových domů na objekty využívané k podnikání. Vývoj domovního a bytového fondu po desetiletích podle jednotlivých sčítání je v tabulce 1 uveden za Brno jako celek. V následujících přehledech jsou uvedeny vybrané údaje ze sčítání v roce 2001 nejen za Brno, ale i za jeho městské části a části obce.

Tab. 2	Obyvatelstvo, trvale obydlené domy a byty v rodinných a bytových	xls	pdf
Tab. 3	Obydlené byty v rodinných a bytových domech podle období výstavby domu	xls	pdf
Tab. 4	Průměrný počet osob na jednu místnost a průměrný počet místností na jeden byt	xls	pdf
Tab. 5	Průměrná celková a obytná plocha připadající na jeden obydlený byt	xls	pdf

Struktura osídlení Brna podle městských částí a částí obce je známá pouze z údajů ze sčítání. Nejdříve tedy několik údajů za městské části. V Brně podle údajů SLDB 2001 žilo více než 376 tis. obyvatel, obývali téměř 152 tis. bytů. Z celkového počtu obyvatel žilo přibližně 30 % v městských částech Brno-střed a Brno-sever. V těchto dvou městských částech se zároveň nacházelo i 32 % obydlených bytů. Nejméně obyvatel v době sčítání žilo v městské části Brno-Útěchov, nejnižší počet obydlených bytů byl v městské části Brno-Ořešín.

V době sčítání se 79,5 % obydlených bytů nacházelo v bytových domech a 20,1 % v rodinných domech. V městské části Brno-Ivanovice byly obydlené byty pouze v rodinných domech, vysoký podíl rodinných domů byl i v městských částech Brno-Žebětín a Brno-Tuřany. Naproti tomu v městských částech Brno-Vinohrady, Bystrc a Bohunice převládaly byty v bytových domech.

Tab. 6 Nejvyšší podíly městských částí na obyvatelstvu a počtu obydlených bytů města Brna
Zdroj: SLDB 2001


Více než 51 % rodinných domů s obydlenými byty bylo postaveno do roku 1945, 27 % domů v letech 1946 až 1980, v letech 1981 až 1990 bylo postaveno či rekonstruováno 9 % rodinných domů a v letech 1991 až 2001 11 % rodinných domů. U bytových domů byla nejvyšší část postavena v letech 1971 až 1990, a to 44 % bytů v bytových domech, naproti tomu v letech 1991 až 2001 bylo postaveno pouze necelých 5 % bytů v bytových domech.

Tab. 7 Obydlené byty v městských částech podle období výstavby domu
Zdroj: SLDB 2001


Stáří domů podle forem výstavby bylo v městských částech výrazně odlišné. Zatímco v Brně-Černovicích byly tři čtvrtiny rodinných domů s obydlenými byty postaveny do roku 1945, v Brně-Vinohradech byly všechny rodinné domy postaveny či rekonstruovány v posledním desetiletí před provedením sčítání. Obdobně bytové domy – v městské části Brno-střed bylo více než 70 % domů postaveno do roku 1945, kdežto v Útěchově či Žebětíně byly postaveny také v posledním desetiletí před konáním sčítání.

Graf 1 Obydlené byty v Brně podle SLDB 2001

Graf 2 Charakteristiky úrovně bydlení

Tab. 8 Vybrané ukazatele úrovně bydlení podle městských částí
Zdroj: SLDB 2001


Pro stručnou charakteristiku úrovně bydlení lze z podkladů sčítání využít např. údaje o průměrném počtu osob bydlících v bytě, počet osob na jednu místnost s podlahovou plochou vyšší než 8 m², počet obytných místností v bytě, průměrnou celkovou a obytnou plochu připadající na jeden byt, nebo průměrnou obytnou plochu na osobu, vše vždy v členění na byty v bytovém či rodinném domě.

V bytě v rodinném domě v Brně v průměru žilo ke dni sčítání 2,73 osob, bylo zde v průměru 3,2 obytných místností, na jednu místnost větší než 8 m² v průměru připadlo 0,85 osob. Celková plocha bytu v rodinném domě činila 96,5 m² a obytná plocha 62,6 m². V bytě v bytovém domě byly průměrné hodnoty podstatně odlišné – v bytě žilo v průměru 2,38 osob, bylo zde v průměru 2,3 obytných místností, na jednu místnost větší než 8 m² v průměru připadlo 1,05 osob. Celková plocha bytu v bytovém domě činila 62,1 m² a obytná plocha 39,3 m². Z tabulky 8 je zřejmé, že v městské části Brno-Vinohrady byl nejvyšší průměrný počet osob na jednu obytnou místnost v bytě v rodinném domě a v části Brno-Žebětín nejvyšší průměrný počet osob na 1 místnost v bytovém domě. V Brně-Útěchově byla co do průměrné obytné plochy velmi příznivá situace jak v bytech v rodinných domech tak v bytech v bytových domech.

Na ukazatele v tabulkách 6, 7 a 8 navazují tabulky 9, 10 a 11. Jsou prakticky shodné s tím rozdílem, že hodnoty ukazatelů jsou uvedeny vždy za deset částí obce s nejvyšší hodnotou.

Tab. 9 Nejvyšší podíly částí obce na obyvatelstvu a počtu obydlených bytů
Zdroj: SLDB 2001


Podle dělení na části obce nejvíce obyvatel žilo v Líšni a Bystrci, nejvyšší podíl obydlených bytů na počtu obydlených bytů v Brně byl v části obce Veveří a Žabovřesky. Od doby provedení sčítání se v částech obce zřejmě mohl změnit i charakter zástavby, k převratným změnám však jistě nedošlo. Podle tabulky 9 je však patrné, že v některých částech Brna výrazně převládaly byty v rodinných domech (Ivanovice, Mokrá Hora, Trnitá v městské části Brno-jih 100 %) a v jiných částech byty v bytových domech (část obce Maloměřice a Židenice v městské části Brno-Vinohrady).

Tab. 10 Obydlené byty v částech obce podle období výstavby domu
Zdroj: SLDB 2001


Rovnoměrná skladba obydlených bytů byla zjištěna v části Husovice v městské části Brno-sever, kde bylo 50,1 % obydlených bytů v rodinných domech a 48,8 % obydlených bytů v bytových domech. V městě Brně však v době sčítání existovaly části obce, ve kterých se nenacházel žádný obydlený byt, např. v části Černá Pole (z městské části Brno-Královo Pole) a v části Jundrov (z městské části Brno-Kohoutovice), kde se jednalo o zalesněné pozemky nebo obchodní centra.

Bylo již uvedeno, že v bytě v rodinném domě připadlo na jednu místnost větší než 8 m² v průměru 0,85 osob. Z jednotlivých částí obce byly nejvyšší průměrné hodnoty zjištěny v části obce Trnitá v městské části Brno-střed (1,48 osob na jednu místnost) a v části obce Židenice v městské části Brno-Vinohrady (1,33 osob na jednu místnost). V bytě v bytovém domě připadlo na jednu místnost větší než 8 m² v průměru 1,05 osob. I v jednotlivých částech existovaly výjimky, například v Dolních Heršpicích to bylo 2,03 osob a v části Žebětín 1,50 osob na jednu místnost. Nejvyšší celková i obytná plocha u bytů v rodinných domech byla v části Útěchov u Brna, Kohoutovice a v části Pisárky v městské části Brno-Jundrov. U bytů v bytových domech to bylo v části obce Soběšice v městské části Brno-sever a v části Černá Pole v městské části Brno-střed.

Z tabulek s charakteristikami bytového fondu je zřetelný výrazný rozdíl v podmínkách bydlení v bytech v rodinných domech a bytových domech. Bez ohledu na dělení na části obce či městské části v bytech v rodinných domech obecně žije v průměru více osob, je zde vyšší počet obytných místností i vyšší obytná plocha připadající na bydlící osoby. Ukazatele kvality bydlení jsou tedy závislé na poměru zastoupení bytových a rodinných domů mezi obydlenými byty. Je však nutno dodat, že výrazné rozdíly jsou jak u bytů v bytových domech, tak u bytů v rodinných domech v závislosti na roku výstavby či rekonstrukce. Například v části obce Trnitá v městské části Brno-jih všechny rodinné domy s obydlenými byty byly postaveny do roku 1945, vysoký podíl nejstarších bytů, ale v bytových domech, byl v části obce Zábrdovice v městské části Brno-Židenice. Naopak všechny byty postavené v desetiletí před provedením sčítání byly v rodinných domech v části obce Židenice v městské části Brno-Vinohrady, nebo v bytových domech v části obce Útěchov, Soběšice, Sadová, Žebětín a Tuřany.

Tab. 11 Vybrané ukazatele úrovně bydlení podle části obce
Zdroj: SLDB 2001


Druhá část tohoto materiálu bude zaměřena na dokončenou bytovou výstavbu v letech 2000 až 2008 v Brně, v jednotlivých městských částech i částech obce. V Jihomoravském kraji bylo ve sledovaném období postaveno 18,8 tisíc budov (staveb), ve kterých se nacházel alespoň 1 byt. V Brně bylo v letech 2000 až 2008 dokončeno 3 622 budov, což bylo 19,3 % z krajského celku. Ze staveb dokončených v Brně bylo v hodnocených 9 letech 1 636 rodinných domů, 282 bytových domů, 561 nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům a 766 nástaveb, přístaveb a vestaveb k bytovým domům.

Tab. 12 Dokončené budovy podle druhu a velikosti v Brně v letech 2000 až 2008


Jednou z charakteristik nově dokončených bytových objektů je počet bytů připadajících na jeden dům, tzv. bytovost. Zatímco počet bytů připadajících na jeden rodinný dům v Brně byl v celém období téměř stabilní (což je dáno již samotnou definicí pojmu rodinný dům) a pohyboval se v rozmezí od 1,05 do 1,13 bytu v jednom rodinném domě, u dokončovaných bytových domů docházelo k určité rozkolísanosti tohoto ukazatele. Hodnota se pohybovala od 14,96 v roce 2002 po 32,23 bytů na jednu bytovou budovu v roce 2007 a průměrná hodnota v celém období činila 22,85 bytů na bytový dům. U nástaveb rodinných domů připadalo na jeden dům v průměru 1,09 bytu a u nástaveb bytových domů to bylo 3,42 bytů.

Z porovnání vývoje základních charakteristik uvedených v tabulce 12 vyplývá fakt, že u průměrných hodnot připadajících na jednu budovu u rodinných domů došlo při srovnání hodnot roku 2008 s výchozí hodnotou roku 2000 ke snížení všech ukazatelů (plocha stavebního pozemku, zastavěná, užitková i obytná plocha, obestavěný prostor i hodnota stavby). Naopak u budov bytových domů se průměrné hodnoty s výjimkou plochy stavebního pozemku zvýšily.

V Brně bylo za 9 let dokončeno v úhrnu celkem 12 712 bytů, z toho 1 789 v rodinných domech. Nejvyšší počet bytů byl dokončen v roce 2007, a to 2 736, naopak nejméně v roce 2001, a to 1 000. Ve sledovaném období tak bylo dokončeno v průměru 1 412 bytů ročně, počet dokončených bytů se ročně zvyšoval v průměru o 7,6 %. V letech 2001, 2002, 2007 i 2008 počet dokončených bytů převyšoval počet bytů, jejichž výstavba byla zahájena.

Tab. 13 Bytová výstavba v Brně v letech 2000 až 2008

Graf 3 Bytová výstavba v Brně v letech 2000 až 2008


V tabulkách 14 až 18 jsou uvedeny základní údaje o dokončených bytech za Brno jako celek, údaje o počtu dokončených bytů, byty v rozlišení podle charakteru budovy a úhrnné charakteristiky technického vybavení dokončených bytů v jednotlivých letech sledovaného období v jednotlivých brněnských městských částech a částech obce.

Tab. 14	Základní údaje o dokončených domech a bytech v Brně v letech 2000 až 2008	xls	pdf
Tab. 15	Dokončené byty celkem v Brně podle částí obce v letech 2000 až 2008	xls	pdf
Tab. 16	Dokončené byty podle druhu budovy v Brně podle částí obce - úhrn let 2000 až 2008	xls	pdf
Tab. 17	Vybrané údaje o dokončených domech a bytech v Brně podle částí obce - úhrn let 2000 až 2008	xls	pdf
Tab. 18	Technické vybavení dokončených bytů v Brně podle částí obce - úhrn let 2000 až 2008	xls	pdf

V letech 2000 až 2008 byl nejvyšší počet bytů dokončen v městské části Brno-střed (2 184 bytů, což představovalo 17,2 % z celkového počtu bytů dokončených v Brně), naopak nejméně v části Brno-Nový Lískovec (29 bytů, tj. 0,2 % z celku). Jako ukazatel intenzity bytové výstavby je možno použít přepočet dokončených bytů na tisíc obyvatel, v našem případě průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel (stav zjištěný v SLDB 2001). Výsledky jsou jak v tabulce 19, tak v grafu 4. Zatímco nejvyšší počet dokončených bytů byl zjištěn v části Brno-střed, nejvyšší přepočtový ukazatel, tedy intenzita bytové výstavby, byla zjištěna v městské části Brno-Medlánky, kde na tisíc obyvatel připadlo ročně v průměru 47 dokončených bytů.

Tab. 19 Městské části s nejvyššími podíly dokončených bytů - úhrn let 2000 až 2008


Graf 4 Intenzita bytové výstavby v Brně v letech 2000 až 2008


Nejvíce dokončených bytů v Brně za sledované období bylo dokončeno v bytových domech, 6 443 bytů tvořilo 50,7 % z celkového počtu dokončených bytů, následovaly byty v přístavbách a nástavbách bytových domů – 2 622 bytů tvořilo 20,6 % celku, dále byty v rodinných domech – 1 789 bytů, tj, 14,1 % celku. Na přístavby v rodinných domech připadlo 613 bytů (4,8 %), v domech s pečovatelskou službou a domovech – penzionech 560 bytů (4,4 %), v nebytových objektech bylo dokončeno 280 a stavební úpravou nebytových prostor pak 405 bytů. A jak se na počtech dokončených bytů podle jednotlivých druhů výstavby podílely městské části?

Nejvyšší počet bytů v bytových domech byl dokončen v městské části Brno-Medlánky, 1 306 bytů tvořilo 20,3 % z celkového počtu bytů dokončených v bytových domech v Brně. Nejvíce bytů v rodinných domech bylo dokončeno v městské části Brno-Žebětín – 227 bytů tvořilo 12,7 % celku, nejvyšší počet bytů dokončených v přístavbách a nástavbách bytových domů byl zjištěn v části Brno-střed, 867 bytů tvořilo 33,1 % celkového počtu. V Brně-Židenicích bylo dokončeno 92 bytů v nástavbách rodinných domů, což byl nejvyšší podíl z celku, a to 15,0 %.

V letech 2000 až 2008 v městských částech Brno-Ivanovice nebo Brno-Ořešín byla převážná část dokončených bytů v rodinných domech či nástavbách a přístavbách k nim. Naopak v městské části Brno-Medlánky z 1 347 dokončených bytů bylo 1 306, tj. 97,0 % v bytových domech. Byty v nástavbách rodinných domů tvořily nejvyšší podíl z celkového počtu dokončených bytů v městské části Brno-Nový Lískovec (58,6 % celku) a byty v nástavbách bytových domů tvořily nejvyšší podíl z celkového počtu dokončených bytů v Brně-Kohoutovicích. V této formě výstavby zde bylo dokončeno celkem 204 bytů, tj. 81,6 % z bytů dokončených v této městské části. Pohled na situaci v počtech dokončených bytů podle části obce nabízejí tabulky 20 a 21. Část obce Medlánky se podílela nejvyšším dílem na celkovém počtu dokončených bytů v Brně, byla zde zjištěna i nejvyšší intenzita bytové výstavby, vyjádřená jako roční průměr počtu dokončených bytů v přepočtu na tisíc obyvatel (podle SLDB).

Tab. 20 Části obce s nejvyššími podíly dokončených bytů - úhrn let 2000 až 2008


V části obce Dolní Heršpice, Dvorska a Pisárky (z městské části Brno-Jundrov) byly všechny dokončené byty v rodinných domech. Vysoký podíl dokončených bytů v bytových domech v části Medlánky byl již uveden v souvislosti s částí města Brno-Medlánky. Zajímavostí jsou nadpoloviční podíly dokončených bytů ve formě přístavby rodinných domů v části obce Pisárky z městské části Brno-Kohoutovice, dále v částech obce Nový Lískovec a Stránice a vysoké podíly bytů dokončených v nástavbách bytových domů v částech obce Černá Pole, Kohoutovice či Veveří.

Tab. 21 Části obce s nejvyššími podíly dokončených bytů podle druhu budovy- úhrn let 2000 až 2008


Užitková plocha bytů dokončených v Brně v letech 2000 až 2008 dosáhla v průměru 86,1 m² na jeden byt a obytná plocha 61,4 m² na jeden byt. V tabulce 22 jsou městské části a části obce s nejvyššími průměrnými hodnotami. Extrémem byla městská část Brno-Ivanovice s průměrnou užitkovou plochou jednoho bytu 183,4 m² a obytnou plochou 119,0 m², v nejnižším územním členění pak část obce Dvorska v městské části Brno-Tuřany s průměrnou užitkovou plochou jednoho bytu 275,5 m² a obytnou plochou 202,8 m² (v obou lokalitách, jak již bylo uvedeno, byly zjištěn vysoký podíl bytů v rodinných domech, v části Dvorska dokonce podíl 100%).

Tab. 22 Městské části a části obce s nejvyšší obytnou a užitkovou plochou dokončených bytů
- úhrn let 2000 až 2008


V tabulkách 23 až 25 jsou za roky 2000 až 2008 za Brno uvedeny vybrané souhrnné údaje o dokončených bytech v rodinných domech podle městských částí a částí obce, v tabulkách 26 až 28 jsou tyto data uvedeny za byty v bytových domech.

Tab. 23	Vybrané údaje o dokončených rodinných domech v Brně podle části obce - úhrn let 2000 až 2008	xls	pdf
Tab. 24	Byty v rodinných domech podle počtu pokojů - úhrn let 2000 až 2008	xls	pdf
Tab. 25	Technické vybavení dokončených bytů v rodinných domech podle částí obce - úhrn let 2000 až 2008	xls	pdf
Tab. 26	Základní údaje o dokončených bytových domech podle části obce - úhrn let 2000 až 2008	xls	pdf
Tab. 27	Byty v bytových domech podle počtu pokojů - úhrn let 2000 až 2008	xls	pdf
Tab. 28	Technické vybavení dokončených bytů v bytových domech podle části obce - úhrn let 2000 až 2008	xls	pdf

V letech 2000 až 2008 bylo v Brně dokončeno 1 789 bytů v rodinných domech. Pozemek kolem rodinného domu dosahoval v průměru 644 m² a cena jednoho domu činila v průměru 3 800 tis. Kč. Průměrný byt v rodinném domě disponoval užitkovou plochou 166,6 m² a obytnou plochou 111,1 m².

Rodinné domy s nejvyšší hodnotou průměrné plochy pozemku byly v městské části Brno-Medlánky, rodinné domy s nejvyšší průměrnou cenou byly dokončeny v městské části Brno-Komín, v této městské části měly byty v průměru i nejvyšší užitkovou plochu, nejvyšší průměrná obytná plocha bytů v rodinných domech byla zjištěna v městské části Brno-Žabovřesky.

Tab. 29 Vybrané charakteristiky dokončených bytů v rodinných domech podle městských částí
- úhrn let 2000 až 2008


V dokončených rodinných domech převažovaly byty s 5 a více pokoji, 805 takto velkých bytů tvořilo 45,0 % z dokončených bytů v rodinných domech. Následovaly byty se 4 pokoji (652 bytů, tj. 36,4 % celku), byty se 3 pokoji (218 bytů, tj. 12,2 %), bytů se 2 pokoji bylo 86, jednopokojových 21 a garsoniér pouze 7. Z celkového počtu 1 789 bytů v rodinných domech bylo 1 633 (91,3 %) připojeno ke kanalizační síti, 1 693 bytů (94,6 %) bylo připojeno k plynu ze sítě a 1 641 bytů (91,7 %) mělo lokální vytápění.

Tab. 30 Podíl bytů v rodinných domech podle počtu pokojů podle městských částí
- úhrn let 2000 až 2008


Nejvyšší podíl pětipokojových a větších bytů v rodinných domech byl zjištěn v městské části Brno-Medlánky, čtyřpokojové byty převažovaly v městské části Brno-Vinohrady.

Charakteristiky dokončených bytů v rodinných domech za městské části uvedené v tabulkách 29 a 30 jsou doplněny stejnými ukazateli v tabulkách 31 a 32 do úrovně části obce.

Tab. 31 Vybrané charakteristiky dokončených bytů v rodinných domech podle částí obce
- úhrn let 2000 až 2008


Tab. 32 Podíl bytů v rodinných domech podle počtu pokojů podle částí obce - úhrn let 2000 až 2008


K výše uvedeným přehledům podle části obce je ovšem nutno uvést, že v části obce Město Brno, které se objevuje na první pozici u ceny, užitkové a obytné plochy, nebo v částech obcí, které mají všechny byty 5 a více pokojové, tedy 100% podíl takto velkých bytů, byl v průběhu hodnoceného devítiletého období postaven pouze 1 rodinný dům.

V letech 2000 až 2008 bylo v Brně dokončeno 282 bytových domů a v nich 6 443 bytů. Pozemek kolem bytového domu dosahoval v průměru 1 194 m², v jednom bytovém domě bylo v průměru 23 bytů. Průměrný byt v bytovém domě disponoval užitkovou plochou 69,5 m² a obytnou plochou 52,7 m².

Tab. 33 Vybrané charakteristiky dokončených bytů v bytových domech podle městských částí
- úhrn let 2000 až 2008


Ze srovnání užitkové a obytné plochy průměrného bytu v rodinném a bytovém domě vyplývá, že ani nejvyšší hodnoty zjištěné u bytů v bytových domech v městské části Brno-Žabovřesky, resp. Brno-Jundrov nedosahují hodnot zjištěných u bytů v rodinných domech v části Brno-Chrlice, kde byly průměrné hodnoty nejnižší v rámci bytů v rodinných domech.

Tab. 34 Podíl bytů v bytových domech podle počtu pokojů podle městských částí
- úhrn let 2000 až 2008


Pokojovost (počet pokojů na 1 byt) je výrazně odlišná. Zatímco u bytů v rodinných domech tvořily největší skupinu byty s 5 a více pokoji, u bytů v bytových domech byla největší část dokončených bytů s 2 pokoji – 2 406 bytů tvořilo 37,3 % z celkového počtu bytů dokončených v bytových domech. Následovaly třípokojové byty (1 718, tj. 26,7 %), jednopokojové (1 192 bytů, tj. 18,5 %), garsoniéry (589, tj. 9,1 %), čtyřpokojové byty (486, tj. 7,5 %) a konečně pětipokojové, jichž bylo pouze 52, tj. 0,8 % z celku.

Z tohoto pohledu byl například zásadní rozdíl mezi městskou částí Brno-Černovice, kde garsoniéry a jednopokojové byty tvořily 56,6 % bytů dokončených v bytových domech, na druhé straně v městské části Brno-Útěchov bylo 83,3 % dokončených bytů třípokojových či v městské části Brno-Chrlice čtvrtina bytů čtyřpokojových a větších.

Tab. 35 Vybrané charakteristiky dokončených bytů v bytových domech podle částí obce
- úhrn let 2000 až 2008


Tab. 36 Podíl bytů v bytových domech podle počtu pokojů podle částí obce - úhrn let 2000 až 2008


Prakticky všechny byty dokončené v bytových domech byly připojeny na kanalizační síť, 88,9 % z nich mělo zavedeno plyn ze sítě, 45,7 % bytů bylo napojeno na centrální domovní vytápění, 27,0 % na centrální dálkové a 27,3 % bytů mělo lokální vytápění.

Na závěr této práce budou uvedeny spíše souhrnné informace, tedy informace, které se týkají Brna jako celku. S využitím tabulek v textu je možno většinu těchto informací rozklíčovat až do městských částí a částí obce města Brna. V Jihomoravském kraji bylo v letech 2000 až 2008 dokončeno v souhrnu 34 958 bytů, 12 712 z nich, tj. 36,4 %, bylo dokončeno v Brně. Druhý nejvyšší počet bytů byl dokončen v okrese Brno-venkov, 7 883 bytů tvořilo 22,5 % z krajského celku. Ovšem intenzita bytové výstavby, vyjádřená jako průměrný roční počet dokončených bytů přepočtených na 1 000 obyvatel středního stavu, byla v okresech Jihomoravského kraje nejvyšší právě v okrese Brno-venkov. Zde na tisíc obyvatel připadlo ročně v průměru 4,7 dokončených bytů, v Brně byla spočtena druhá nejvyšší hodnota, a to 3,8 dokončených bytů na tisíc obyvatel.

Podle výsledků SLDB 2001 se v Brně téměř čtyři pětiny obydlených bytů nacházelo v bytových domech, pouze pětina v domech rodinných. Obdobná situace byla u struktury dokončených bytů, téměř 51 % tvořily byty dokončené v bytových domech a dalších 20 % z celkového počtu dokončených bytů tvořily nástavby a přístavby bytů v bytových domech. Byty dokončené v rodinných domech tvořily v Brně přibližně 14 % z celkového počtu a nástavby a přístavby bytů v rodinných domech téměř 5 % z celkového počtu.

V době sčítání byly vlastníkem rodinných domů v Brně v převážné míře fyzické osoby, což platilo i pro byty dokončené v rodinných domech ve sledovaném období. U bytových domů se však situace proti stavu zjištěnému ve sčítání zřejmě měnila, v době sčítání více než 41 % bytových domů vlastnila obec (město, městská část) a 21 % bytová družstva. Ovšem u nově dokončených bytů v bytových domech patřilo obcím necelá 4 %, podíl vlastnictví družstev se snížil na 18 %, na významu tak nabývá výstavba prováděná ostatními právnickými osobami, tedy různými podnikatelskými subjekty.

Bytovost a pokojovost zjištěná u nově dokončených bytů se vcelku lišila od stavu, který vyplynul ze sčítání. U bytů v rodinných domech se jednalo především o pokojovost (počet pokojů na 1 byt), zatímco ve sčítání tvořily největší skupinu třípokojové byty, u nově postavených rodinných domů převládal počet pokojů pět a vyšší. U bytových domů byl spíše rozdíl u bytovosti (počet bytů na 1 bytový dům), ze sčítání vyplynul průměrný počet 14 bytů na 1 dům, ovšem v bytových domech dokončených v období 2000 až 2008 v Brně bylo v průměru 23 bytů.

Velikost užitkové a obytné plochy bytů podle druhu výstavby se výrazně změnila. Např. užitková plocha u nově dokončených bytů v rodinných domech dosáhla v průměru 166,6 m² a obytná plocha 111,1 m², proti výsledků ze sčítání se zvýšila o 72,6 resp. 77,5 %. U bytů dokončených v bytových domech plochy byly sice podstatně nižší ve srovnání s byty v nových rodinných domech (69,5 m² užitková a obytná plocha 52,7 m²), ovšem proti sčítání byl také zaznamenán nárůst – o 11,9 resp. o 34,1 %.

Poměrně velké rozdíly mezi byty v rodinných a bytových domech byly v technické vybavenosti, především v oblasti způsobu vytápění. Zatímco 91,7 % bytů v rodinných domech mělo lokální způsob vytápění, u bytů v bytových domech to bylo pouze 27,3 %. Zde naopak největší část, a to 45,7 %, tvořily byty s centrálním domovním vytápěním. Do kanalizační sítě ovšem byly připojeny všechny byty v bytových domech, bytů v rodinných domech pak 91,3 %. Nejmenší rozdíl byl v podílu vybavenosti plynem ze sítě – 64,6 % bytů v rodinných domech a 88,9 % bytů v bytových domech.

Nejvyšší počet bytů byl v Brně (i v Jihomoravském kraji a celé ČR) dokončen v roce 2007. Proti předchozím letům byl téměř dvojnásobný. Vysvětlením je skutečnost, že od roku 2008 se změnila DPH stavebních prací z 5 % na 19 %.

Brnu patří v rámci Jihomoravského kraje rozsahem dokončené bytové výstavby ve sledovaném období prvenství. Intenzita bytové výstavby v okrese Brno-venkov je však dokladem suburbanizačních tendencí, tedy obecného směřování bytové výstavby do zázemí velkých měst.