K zásadním odlišnostem oproti předchozím sčítáním patří, že ve výsledcích sčítání lidu, domů a bytů 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích předchozího sčítání lidu, domů a bytů 1991 byli cizinci s dlouhodobým pobytem postaveni na úroveň cizinců s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti do dočasně přítomného obyvatelstva.

3.1 Vývoj počtu obyvatel

« zpět

Podle definitivních výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 mělo trvalý nebo dlouhodobý pobyt ve Středočeském kraji celkem 1 122 473 obyvatel.  K rozhodnému okamžiku sčítání bylo z tohoto počtu přítomno celkem 1 018 262 osob, to je 90,7 % a 104 211 osob, to je 9,3 % bylo v rozhodném okamžiku nepřítomno v místě trvalého nebo dlouhodobého pobytu. V době sčítání bylo v kraji dočasně přítomno dalších 75 135 osob, které neměly v kraji trvalý nebo dlouhodobý pobyt

V průběhu uplynulých více než 130 let byl vývoj počtu obyvatel kraje poměrně nerovnoměrný. Od roku 1869, s výjimkou mírného poklesu mezi lety 1921 a 1930, počet obyvatel plynule stoupal a nejvíce obyvatel   v přepočtu na současnou územní strukturu žilo na území kraje v roce 1930, kdy kraj měl 1 225 992 obyvatel.

Tab 3.1.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v kraji a ve vybraných městech ¹⁾

Po roce 1930 do roku 1950 došlo k poměrně výraznému poklesu počtu obyvatel o více než 140 tisíc osob. V dalších letech už nedocházelo k žádným dramatickým zvratům a počet obyvatel od roku 1950 do současnosti kolísal v rozsahu od 1 113 tisíc do 1 151 tisíc osob.

Po roce 1961 byl nejvyšší intercenzální přírůstek v období 1970-1980, kdy se počet obyvatel kraje zvýšil o 21 719 osob, naopak nejvyšší intercenzální úbytek byl zaznamenán mezi roky 1980 a 1991, kdy došlo v kraji k poklesu počtu obyvatel o 38 383 osob. Mezi posledními dvěma sčítáními lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001 počet obyvatel kraje vzrostl o 9 591 osob, příznivou skutečností tohoto přírůstku je i to, že po vyloučení započtených 8 243 cizinců s dlouhodobým pobytem, by stále ještě intercenzální přírůstek v období 1991-2001 představoval 1348 osob.

Tab 3.1.2 Bilance obyvatel mezi sčítáními

Na příznivém vývoji obyvatel v posledním desetiletí měl zejména vliv vysoký migrační přírůstek, neboť na území kraje se v letech 1991 – 2000 přistěhovalo 119 538 osob, což je o 30 498 osob více než se z kraje vystěhovalo. Naproti tomu nepříznivé dopady zhoršujícího se demografického vývoje ukazuje zejména výrazný úbytek obyvatelstva přirozenou měnou. Z celé období 1991-2000 se narodilo 107 142 dětí a zemřelo 136 745 osob. Přirozenou měnou ubylo tedy v tomto období 29 603 obyvatel a ani v jednom roce uplynulého desetiletí nebyl v kraji zaznamenán přirozený přírůstek obyvatelstva.

3.2 Věková struktura

« zpět

Údaje sčítání lidu, domů a bytů 2001 potvrdily déletrvající tendence stárnutí populace ve Středočeském kraji. Na stárnutí populace nepříznivě působí snižující se počty narozených dětí a vyšší úmrtnost. Středočeský kraj má dlouhodobě nižší podíl dětské složky obyvatelstva a vyšší podíl obyvatel nad 60 let i vlivem dlouhodobé migrace obyvatel do Prahy.

Od roku 1970 do roku 2001 se průměrný věk obyvatel Středočeského kraje zvýšil ze 37,2 na 39,1 roku, to je téměř o dva roky. Absolutně i relativně pokleslo zastoupení věkové skupiny 0-14 let. Počet osob ve věku 0‑14 let se od roku 1970 snížil z 259 841 na 179 109 osob, to je o více než 80 tisíc. Podíl této nejmladší věkové skupiny dosáhl v roce 2001 pouze 16,0 %, to je o 3,6 procentního bodu méně než v roce 1970. V tomto období absolutně i relativně posílila skupina osob ve věku 15-59 let, jejíž podíl vzrostl z 58,8 % v roce 1970 na 65,2 % v roce 2001. Vliv na nárůst měl zejména přechod silnějších populačních ročníků z osmdesátých let do této věkové kategorie.

Rozdíly v nejstarší věkové kategorii obyvatel nad 60 let nebyly v tomto období nijak významné, podíl této kategorie se zvýšil v posledním sčítání proti roku 1970 jen o 0,1 procentního bodu.

Věkovou strukturu obyvatel ovlivňuje zastoupení mužů a žen na celkovém počtu obyvatel. V roce 2001 byl průměrný věk mužů (37,5 roku) o 3,1 roku nižšíí než průměrný věk žen (40,6 roku). Ve srovnání s rokem 1970 se průměrný věk mužů zvýšil o 2,2 roku a průměrný věk žen o 1,7 roku.

Věkové složení obyvatelstva Středočeského kraje podle rodinného stavu k 1. 3. 2001

V roce 2001 měli muži absolutní i relativní převahu nad počtem žen v nejmladší věkové skupině o 1,5 procentního bodu, naproti tomu v nejstarší věkové skupině nad 60 let mají ženy podílem 22,2 % na celkovém počtu obyvatel o 6,7 procentního bodu vyšší zastoupení než muži. Celkem se v roce 2001 muži podíleli  na celkovém počtu obyvatel 49,0 % a ženy 51,0 %.

Proti roku 1970 se počet mužů v roce 2001 zvýšil o 3 999 osob a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel vzrostl o 0,7 procentního bodu. Počet žen zaznamenal v období 1970-2001 pokles o 11 072 osob a podíl žen na celkovém počtu obyvatel se snížil o 0,7 procentního bodu.

Výraznější rozdíly ve věkové struktuře jsou i mezi velikostním skupinami obcí. Nejvyšší průměrný věk má obyvatelstvo v menších obcích. V obcích do 199 obyvatel dosáhl v roce 2001 průměrný věk 41,2 roku, v obcích od 200 do 499 obyvatel 39,5 roku. Nejnižší průměrný věk obyvatel vykazují obce od 20 000 do 49 999 obyvatel a to 38,5 roku.

Poměrně výrazné rozdíly  ve věkové struktuře obyvatelstva jsou i mezi jednotlivými správními obvody obcí s rozšířenou působností. Nejpříznivější věkové složení mají správní obvody Lysá nad Labem a Neratovice, kde počet obyvatel v nejmladší věkové skupině převyšuje počet obyvatel ve věku nad 60 let. Obyvatelé obou těchto správních obvodů mají také  nejnižší průměrný věk ze všech šestadvaceti správních obvodů obcí s rozšířenou působností 37, 0, resp. 37,5 roku)

Naproti tomu mezi nejstarší co do věkového složení lze řadit správní obvody Poděbrady s průměrným věkem 40,6 roku, kde na 100 osob ve věku do 14 let připadá 145,6 osob starších 60 let. Druhým správním obvodem s nepříznivým věkovým složením jsou Votice s průměrným věkem obyvatel 39,7 roku, kde na 100 osob ve věku do 14 let připadá 138,3 osob starších 60 let.

3.3 Rodinný stav

« zpět

Z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let bylo v roce 2001 celkem 24,1 % svobodných, 56,5 % obyvatel bylo ženatých/vdaných, celkem 9,0 % bylo rozvedených a 9,7 % ovdovělých. V průběhu posledních deseti let došlo v rodinném stavu obyvatelstva k poměrně výrazným změnám. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 prokázalo tendence odkládání uzavírání manželství do vyššího věku. Projevilo se to jak u mužů, tak i u žen.

Tab 3.3.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu

Podíl svobodných mužů v roce 2001 dosáhl 29,5 %, to je o 4,9 procentního bodu více, než v roce 1991, podíl svobodných žen se v tomto období zvýšil z 14,2 % na 19,0 %, to je o 4,8 procentního bodu. Podíl ženatých mužů poklesl proti roku 1991 o 7,6 procentního bodu na 58,3 % v roce 2001, podíl vdaných žen se snížil z 60,9 %  na 54,9 %, to je o 6,0 procentního bodu.

K datu sčítání v roce 2001 žilo ve Středočeském kraji v manželství celkem 246 577 mužů a žen, z toho pro 205 645 manželských párů (tj. 83,4 %) to bylo oboustranně manželství první.

Ve faktických manželství nesezdaných dvojic žilo k datu sčítání 2001 v kraji celkem 12 952 mužů a žen,  z nichž téměř 20 % bylo zastoupeno soužití oboustranně svobodných partnerů a více než polovinu faktických manželství tvořilo soužití dvojic, kdy některý z partnerů byl rozvedený.

Struktura rodinného stavu mužů a žen v roce 1991 a 2001

Pokud jde o velikostní skupiny obcí, ukazuje se, že poměrně výrazně se stoupající velikostí sídel roste podíl svobodných a rozvedených obyvatel a podíl ženatých/vdaných osob a osob ovdovělých je nižší. Např. podíl ženatých/vdaných obyvatel a ovdovělých osob je v obcích do 999 obyvatel o několik procentních bodů vyšší než je průměr v kraji, naopak podíl rozvedených osob ve velkých obcích a městech téměř dvojnásobně převyšuje podíl rozvedených osob na celkovém počtu obyvatel v malých obcích.

Tab. 3.3.2 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu a velikostních skupin obcí

3.4 Plodnost žen

« zpět

Zjišťování údajů o plodnosti žen má v České republice dlouholetou tradici. Poprvé byla plodnost žen zařazena do programu sčítání lidu v roce 1930. V následujících cenzech byl okruh zjišťovaných dat doplňován.  Získané informace slouží především k vyhodnocení trendů populačního vývoje, věkové struktury obyvatelstva a jsou podkladem pro záměry v hospodářské a sociální politice státu.

Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo na území Středočeského kraje 485 428 žen ve věku 15 let a více. Těmto ženám se podle výsledků sčítání během jejich dosavadního života narodilo celkem 767 386 dětí, což je přibližně 1,7 dítěte na jednu ženu. Zjištěný počet dětí na jednu ženu byl nejnižší za posledních několik desetiletí

V posledních deseti letech se zvýšila věková hranice žen při narození prvního dítěte a poklesl počet narozených dětí jedné ženě. Ještě v roce 1991 byla ve věkové skupině žen 20-24 let míra plodnosti 173,8. V roce 2000 byla míra plodnosti ve stejné věkové skupině jen 68,5.

Výrazné snížení míry plodnosti žen ovlivnila změna životního stylu mladé generace v posledním desetiletí.  Až do roku 1997 se nejvíce dětí rodilo ženám ve věku 20 – 24 let. Od roku 1998 se nejvíce dětí rodilo ženám ve věku 25 – 29 let. V roce 1999 a 2000 významně posílila míra plodnosti žen ve věku 30 – 34 let. Zatímco v roce 1991 se v této věkové skupině na 1 000 žen narodilo 32,3 dětí,  v roce 2000 to bylo již 44,1 dětí.

Pokles plodnosti žen v devadesátých letech minulého století velmi dobře ukazuje úhrnná plodnost, tj. počet dětí, které by se v průměru narodily každé ženě, pokud by plodnost po celé její reprodukční období zůstala stejná jako v daném roce.  Pro zachování stabilního počtu obyvatel je nutné, aby úhrnná plodnost byla vyšší než 2. Úhrnná plodnost ve Středočeském kraji byla této ideální hodnotě nejblíže v roce 1991 (1,818) a nejdále v roce 1999, kdy dosáhla pouze 1,133.

Tab. 3.4.2 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu dětí, věku a rodinného stavu

Přes změny ve struktuře obyvatelstva podle rodinného stavu se naprostá většina dětí narodila vdaným ženám. Ženám, v rozhodném okamžiku sčítání vdaným, se v průběhu života narodilo 65,7 % všech dětí, k tomu je nutno přičíst i část dětí rozvedených a ovdovělých žen, kterým se zpravidla děti narodily v manželství. Podíl dětí narozených matkám v okamžiku sčítání svobodným představoval pouze 1,2 %. 

Podle sčítání lidu v roce 2001 připadlo ve Středočeském kraji v průměru na 1 000 žen ve věku 15 a více let 1 682 dětí. Nejvíce dětí měly ženy se základním vzděláním (1 846 dětí na 1 000 žen). Tento souhrnný výsledek ovlivnily především starší ročníky žen, které měly zpravidla více dětí a nízký stupeň vzdělání.

Vyšší než průměrný počet dětí v kraji na 1 000 žen měly ženy se středním vzděláním  bez maturity (1 804 dětí na 1 000 žen). Méně dětí měly ženy s vysokoškolským vzděláním (1 461 dětí) a se středním vzděláním s maturitou (1 428 dětí). Přes výše uvedené rozdíly převažují ve všech vzdělanostních skupinách ženy se dvěma dětmi.

Tab. 3.4.3 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu dětí, věku a vzdělání

Z výsledků sčítání v roce 2001 byl patrný vztah mezi počtem narozených dětí a náboženskou orientací žen.  Věřící ženy měly v průměru více dětí než ženy bez vyznání. Na 1 000 věřících žen ve věku 15 a více let připadlo 1 952 dětí, tj. o 270 dětí nad průměrem kraje. Ženy bez vyznání měly v tomto přepočtu 1 554 dětí. Počet dětí v přepočtu na 1 000 žen se zvyšoval s přibývajícím věkem bez rozdílu vyznání.

První dítě porodily zpravidla ženy věřící v pozdějším věku než ženy bez vyznání. Ve věkové skupině 20 – 24 let mělo jedno dítě 15,0 % věřících žen a 17,0 % žen bez vyznání. Ve věkové skupině 25 – 29 let byl tento rozdíl již výraznější (28,7 % věřící, 35,3 % bez vyznání). S přibývajícím věkem se rozdíly mezi oběma skupinami žen stíraly. Ve věkové skupině 60 a více let byly rozdíly v podílovém zastoupení žen věřících a bez vyznání podle počtu dětí minimální. Např. tři a více dětí mělo v této věkové skupině 18,1 %  věřících a 17,4 %  žen bez vyznání.

Přes výše uvedené rozdíly v rozhodování o počtu dětí upřednostňovaly obě skupiny žen model dvou dětí v rodině. Dvě děti v rodině mělo 45,3 % věřících žen a 41,6 % žen bez vyznání. Lišily se však v krajních hodnotách počtu dětí. Tři a více dětí mělo 22,9 %  věřících žen, ale jen 13,2 % žen bez vyznání. Věřících bezdětných žen bylo jen 10,1 %, bezdětných žen bez vyznání 20,2 %.

Tab. 3.4.4 Ženy podle počtu živě narozených dětí, věkových skupin a náboženského vyznání

3.5 Národnost, státní občanství

« zpět

Středočeský kraj zůstal, tak jako v dřívějších sčítáních, národnostně homogenním územním celkem. Naprostou převahu mělo dříve a má i v současnosti obyvatelstvo české národnosti. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 se přihlásilo k české národnosti ve Středočeském kraji 1 074 360 osob, to je 95,7 % z celkového počtu obyvatel kraje.

Při posledních dvou sčítáních se mohli občané přihlásit k moravské, slezské a romské národnosti. Oproti sčítání lidu, domů a bytů 1991 se však na území kraje v roce 2001 přihlásila k těmto národnostem jen zhruba polovina občanů.

Podíly moravské a romské národnosti dosahují pouze 0,1 % z celkového počtu obyvatel, podíl slezské národnosti je prakticky zanedbatelný, když se k ní přihlásilo pouze 89 osob.

 K romské národnosti se přihlásilo v roce 2001 v kraji celkem 1 416 obyvatel, to je o 1 491 méně, než v roce 1991. Z jednotlivých národností zaujímají největší podíl občané slovenské národnosti s celkovým počtem 15 287 osob a 1,4 % podílem na celkovém počtu obyvatel kraje.

Tab. 3.5.1 Vývoj obyvatelstva podle národnosti

Převažujícím státním občanstvím obyvatel Středočeského kraje ve sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo státní občanství České republiky s 98,9 % podílem na celkovém počtu obyvatel. Cizí státní příslušníci představovali jen 1,1 % a osoby s dvojím občanstvím pouze 0,15 % z celkového počtu obyvatel kraje.

Nejvyšší zastoupení měli cizí státní příslušníci Ukrajiny (0,25 %), Slovenské republiky (0,24 %) a Polské republiky (0,17 %).

Podíl mužů a žen na celkovém počtu cizích státních příslušníků byl v podstatě vyrovnaný. Muži s cizí státní příslušností se podíleli na celkovém počtu sečtených cizích státních příslušníků 51,1 % a ženy 48,9 %.

Tab. 3.5.2 Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a státního občanství

3.6 Obyvatelstvo podle místa narození

« zpět

Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 se opět po deseti letech zjišťovalo místo narození trvale bydlícího obyvatelstva otázkou na trvalé bydliště matky v době narození sčítané osoby.

Z celkového počtu obyvatel Středočeského kraje se narodilo v České republice 94,2 % občanů, v cizině 3,6 % občanů, z nich téměř dvě třetiny ve Slovenské republice.

Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 uvedlo 534 219 občanů (to je 47,6 % z celkového počtu obyvatel kraje), že měli v době narození trvalý pobyt v obci současného bydliště.

Vyšší podíl narození v místě svého současného trvalého bydliště měli muži než ženy. V místě svého narození mělo v době sčítání trvalé bydliště 50,8 % z celkového počtu mužů, u žen představoval tento podíl jen 44,6 % z celkového počtu žen.

Podíl osob, které se narodily ve Středočeském kraji jako místě svého současného trvalého pobytu dosáhl téměř tři čtvrtiny počtu obyvatel středočeského kraje.

Trvalé bydliště matky v době narození sčítané osoby v roce 2001 podle věkových skupin

3.7 Náboženské vyznání obyvatelstva

« zpět

Otázka náboženského vyznání byla poprvé od roku 1950 zařazena na program sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 a znovu i ve sčítání 2001. Odpověď na ni byla dobrovolná, za děti do 15 let mohli zapsat náboženské vyznání jejich rodiče. Zjištěná data o náboženském vyznání dokládají pouze rozhodnutí občana vyjádřit vazbu k určité církvi, náboženské společnosti nebo víře.

Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 uvedlo 262 441 občanů Středočeského kraje, že jsou věřící, 770 234 na otázku odpovědělo, že jsou bez vyznání a u 89 798 nebyla odpověď zjištěna, resp. občané využili svého práva a na otázku neuvedli odpověď.

Proti sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 jsou ve sčítání 2001 v odpovědích na náboženské vyznání poměrně výrazné změny.

Podíl věřících ve sčítání lidu, domů a bytů 2001 byl 23,4 % z celkového počtu obyvatel kraje, to je téměř o 12 procentních bodů méně než v roce 1991.

Podíl občanů bez vyznání se proti roku 1991 zvýšil o 22,6 procentního bodu a dosáhl 68,6 % z celkového počtu obyvatel.

Výrazně menší byl v roce 2001 podíl nezjištěných odpovědí, který představoval pouze 8,0 %, to je téměř o 11 procentních bodů méně než v roce 1991.

Značný posun z věřících osob na osoby bez vyznání je nutné brát jako fakt, který může souviset s opadnutím jistého nadšení v roce 1991 z možnosti vyjádřit po dlouhé době otevřeněji své náboženské cítění.

Nejvyšší zastoupení z jednotlivých církví měla Církev římskokatolická (81,2 % z celkového počtu věřících), dále Církev československá husitská (5,0 % z celkového počtu věřících) a Českobratrská církev evangelická (4,3 % z celkového počtu věřících).

Údaje o náboženském vyznání v třídění podle velikostních skupin obcí naprosto přesvědčivě ukazují, že se podíl věřících občanů snižuje s rostoucí velikostí obce. Ve skupině obcí do 199 obyvatel bylo věřících více než 33 %, ve skupině obcí od 1 000 do 4 999 obyvatel už jen 23,9 %, ve skupině obcí nad 20 000 obyvatel pouze 19,0 %

Tab. 3.7.2 Obyvatelstvo podle pohlaví, náboženského vyznání a velikostních skupin obcí

Rozdíly v náboženském vyznání jsou i při plošném pohledu na jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností.

Nejvyšší podíl věřícího obyvatelstva je ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností Vlašim (52,0 % z celkového počtu obyvatel ve správním obvodu), Sedlčany (49,9 % z celkového počtu obyvatel ve správním obvodu) a Votice (45,4 % z celkového počtu obyvatel ve správním obvodu).

Naopak nejnižší podíl věřícího obyvatelstva byl při sčítání lidu, domů a bytů zjištěn ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností Rakovník (14,4 % z celkového počtu obyvatel ve správním obvodu), Kladno (15,3 % z celkového počtu obyvatel ve správním obvodu) a Mnichovo Hradiště (16,6 % z celkového počtu obyvatel ve správním obvodu).

Zastoupení jednotlivých církví bylo v podstatě obdobné jako v průměru celého kraje, ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností výrazně převažovala Církev římskokatolická.

3.8 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

« zpět

Úroveň vzdělání obyvatelstva se od sčítání lidu, domů a bytů v roce 1950 zjišťuje jako nejvyšší ukončený stupeň školního vzdělání obyvatelstva staršího 15 let.

Ve školním vzdělání došlo od posledního sčítání k dalším kvalitativním změnám. Dále vzrostla celková vzdělanost obyvatelstva, a to zejména u žen. Proti roku 1991 vzrostl počet obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním o 70 518 osob, to je o 36,8 %, z toho počet žen s úplným středním a vyšším vzděláním se zvýšil o 42 725 osob, to je o 40,8 %.

Z celkového počtu 943 364 obyvatel starších 15 let mělo v roce 2001 pouze základní vzdělání 23,1 % obyvatel. Proti roku 1991 se počet obyvatel se základním vzděláním snížil o 92 059 osob, tj. téměř o 30 % a podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let klesl z 35,0 % na 23,1 %. Pro ilustraci vývoje je možné uvést, že v roce 1980 mělo základní vzdělání 46,5 % obyvatel.

Střední vzdělání (učňovské bez maturity a střední odborné bez maturity) mělo v roce 2001 celkem 380 964 obyvatel a jeho podíl na celkovém počtu obyvatel nad 15 let se zvýšil proti roku 1991 o 2,8 procentního bodu. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou mělo v roce 2001 celkem 261 991 obyvatel, jejichž podíl 27,8 % na celkovém počtu obyvatel nad 15 let byl proti roku 1991 vyšší o 6,2 procentního bodu.

Tab. 3.8.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Počet vysokoškolsky vzdělaných (včetně vědecké přípravy) dosáhl v roce 2001 celkem 66 123 osob, vysokoškolsky vzdělané osoby se na celkovém počtu obyvatel starších 15 let podílely 7,0 %. Nejvyšší nárůst byl zejména u univerzitních oborů (o 6 608 osob) a u ekonomických oborů (o 5 554 osob). Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním univerzitním se na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných osob podílí 39,8 % a obyvatelé s ekonomickým vzděláním 13,6 %. Menší nárůst zaznamenaly technické obory, jejichž podíl na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel klesl z 29,6 % v roce 1991 na 27,8 % v roce 2001. K poměrně výraznému poklesu došlo u zemědělského a veterinárního vysokoškolského vzdělání, kde se počet vysokoškoláků snížil proti roku 1991 o 1 008 osob, to je o více než 16 %.

Rostoucí úroveň vzdělání u mladších populačních ročníků se projevila ve větších podílech vyšších stupňů vzdělání oproti starším věkovým skupinám. Ve věkové skupině osob od 25 do 34 let mělo jen základní vzdělání pouze 6,9 %, 21,4 % osob mělo střední vzdělání bez maturity, 36,8 % mělo střední vzdělání s maturitou a 9,7 % vzdělání vysokoškolské. Naproti tomu ve věkové kategorii nad 65 let představoval podíl osob se základním vzděláním více než 41 %, středoškolské vzdělání s maturitou mělo 13,6 % obyvatel a vysokoškolské 3,9 %.

Rozdíly ve vzdělání jsou i mezi obyvateli v jednotlivých velikostních skupinách obcí. Zatímco ve skupině obcí do 199 obyvatel má jen základní vzdělání 30,2 % obyvatel, jeho podíl se zvětšující se velikostí obce poměrně rychle klesá a ve skupině obcí nad 20 000 obyvatel je téměř o 10 procentních bodů nižší.

Opačný poměr je u středoškolského vzdělání s maturitou a u vzdělání vysokoškolského. V obcích do 499 obyvatel má střední vzdělání s maturitou 21 % obyvatel a vysokoškolské vzdělání necelá 4 % osob. Naproti tomu podíl středního vzdělání s maturitou ve skupinách obcí nad 5 000 obyvatel přesahuje 30 % a podíl vysokoškolsky vzdělaných osob  se pohybuje na úrovni 9 %.

Rozdíly ve vzdělanosti obyvatel se projevují i v pohledu na strukturu vzdělání obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Nejvyšší podíl osob jen se základním vzděláním měl správní obvod Votice (27,8 %), Sedlčany (27,7 %) a Slaný (26,3 %), nejnižší potom ve správním obvodu Říčany (19,8 %), Černošice (19,9 %) a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (20,6 %). Podíl středního vzdělání bez maturity se mezi jednotlivými správními obvody nijak výrazně neliší a pohybuje se okolo 40 %.

Podíl úplného středoškolského vzdělání s maturitou se ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností pohybuje od 21,3 % (obvod Votice) do 26,5 % (obvod Příbram). V jedenácti správních obvodech je podíl úplného středoškolského vzdělání s maturitou vyšší než je průměr v celém kraji. Nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním měl správní obvod Černošice (11,2 %) a Říčany (9,8 %) a naopak nejnižší podíl byl zjištěn ve správním obvodu Votice (3,9 %) a Sedlčany (4,9 %).