Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2015“ patřily příjmy středočeských domácností k nejvyšším mezi kraji. Čistý roční peněžní příjem na člena domácnosti 168,5 tisíc Kč byl o 11 tisíc Kč vyšší než celorepublikový průměr a druhý nejvyšší po domácnostech v Praze. Středočeské domácnosti jsou oproti průměru republiky vícečlenné, vyšší je podíl pracujících členů a vyživovaných dětí, méně je nezaměstnaných a nepracujících důchodců. Častěji, než je průměr republiky, bydlí Středočeši ve vlastním domě (53,3 % středočeských domácností), v bytech s více místnostmi a v bytech s větší celkovou plochou; vyšší je i průměrná plocha na osobu. Výdaje na bydlení představovaly průměrně 15 % z  příjmů a patřily tak k nejnižším mezi kraji. 

Na základě členství v Evropské unii provedl Český statistický úřad další ročník výběrového šetření EU-SILC o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky 2015“^[1]. Cílem tohoto šetření je dlouhodobě získávat srovnatelná data o sociální situaci domácností, která jsou díky jednotné metodice porovnatelná i s dalšími zeměmi EU.

Šetření se uskutečnilo ve všech krajích ČR. V jeho průběhu navštívili pověření tazatelé v celé republice přibližně 9,5 tis. domácností, ve Středočeském kraji to bylo přes 1 tis. domácností s 83% vyšetřeností. Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. na jaře 2015, pouze ekonomická aktivita, údaje o peněžních a naturálních příjmech byly zjišťovány za rok 2014.

Charakteristika domácností

V roce 2015 hospodařilo ve Středočeském kraji přes 508 tisíc domácností. Na jednu domácnost tak průměrně připadalo 2,53 osob. Vyššího průměrného počtu členů jedné domácnosti dosahoval jen Zlínský kraj (2,56). Obecně byly vícečlenné domácnosti typické spíše pro východní část Čech a Moravu. Nejnižší průměrný počet členů na jednu domácnost zaznamenalo hlavní město Praha (2,09). 

Díky vyššímu počtu osob a demografickým charakteristikám dosahovaly středočeské domácnosti v mezikrajském srovnání nejvyššího průměrného počtu vyživovaných dětí na domácnost (0,61) a v kombinaci s vyšší zaměstnaností zároveň nejvyššího průměrného počtu pracujících členů na domácnost (1,20). Naopak v průměrném počtu nezaměstnaných (0,07) a nepracujících důchodců (0,56) patřila hodnota v mezikrajském srovnání k nejnižším.

Příjmy a finanční situace domácností

Příjmy osob a domácností byly zjišťovány vždy za rok předcházející šetření. Hrubý roční peněžní příjem na člena domácnosti činil ve Středočeském kraji v roce 2014 průměrně 198,3 tis. Kč, průměrný roční čistý peněžní příjem na osobu dosahoval za kraj výše 168,5 tis. Kč (při zahrnutí naturálních příjmů 174,4 tis. Kč). Středočeský kraj byl s průměrnou hodnotou čistého peněžního příjmu na osobu mezi kraji druhý po hl. m. Praze a o 11 tis. Kč přesahoval republikový průměr (157,6 tis. Kč).

Nadprůměrné příjmy v rámci republiky vykazoval kraj i v podílech domácností podle jednotlivých velikostních skupin měsíčního čistého příjmu na osobu. Zatímco podíly domácností s nejnižšími příjmy se pohybovaly pod republikovou úrovní (příjem do 6 tisíc Kč na osobu – kraj 2,8 %, ČR 4,7 %; příjem 6–8 tisíc Kč na osobu – kraj 5,5 %, ČR 7,7 %), podíly s vyššími příjmy se naopak pohybovaly nad celorepublikovým průměrem (příjem 20–30 tisíc Kč na osobu – kraj 12,9 %, ČR 9,8 %; příjem 30–50 tisíc Kč na osobu – kraj 4,2 %, ČR 2,9 %). Nejvíce středočeských domácností se nacházelo v pásmu s příjmy 10–15 tisíc Kč na osobu a podíly skupin v tomto pásmu byly obdobné jako u celorepublikového průměru (příjem 10–12 tisíc Kč na osobu – kraj 21,9 %, ČR 21,1 %; příjem 12–15 tisíc Kč na osobu – kraj 22,4 %, ČR 22,1 %). 

Příjmy domácností v ČR podle krajů v roce 2014

Součástí šetření bylo také zjišťování subjektivních názorů člena domácnosti na socioekonomickou situaci celé domácnosti. Z výsledků vyplývá, že tři z deseti středočeských domácností vycházely se svými příjmy v celku snadno, zbylé domácnosti již měly se svou finanční situací určité problémy. I přesto, že příjmy středočeských domácností patřily republikově k nadprůměrným, procento domácností, které neměly problém svým příjmem pokrýt chod domácnosti, bylo nižší než u celorepublikového průměru. 

Charakteristika bydlení

Úroveň bydlení patří k základním ukazatelům životního standardu. Více než polovina domácností v kraji (53,3 %) bydlela ve vlastním domě, což odpovídá charakteru bydlení ve Středočeském kraji, tedy skutečnosti, že je zde vyšší podíl bytů v rodinných domech, než je tomu u většiny ostatních krajů. Podíly domácností s jinými typy vlastnického poměru k obývanému bytu (osobní, družstevní, pronájem) byly díky tomu naopak celorepublikově podprůměrné.

Velikost plochy k bydlení patří k celorepublikově nadprůměrným hodnotám, stejně jako u vlastnického poměru, především díky charakteru bydlení ve Středočeském kraji. Průměrná obytná plocha na osobu středočeské domácnosti činila v roce 2015 přibližně 34,3 m², v celé republice to bylo o 0,7 m² méně. Nejvíce domácností žilo v kraji v bytech se 3 pokoji (34,6 %) a v bytech s celkovou plochou 60–80 m² (29,3 %). Podíly středočeských domácností hospodařících v bytech ve velikostních skupinách do 80 m² celkové plochy byly v porovnání s republikou podprůměrné a naopak v kategoriích s větší obytnou plochou celorepublikově nadprůměrné. Na jednu obytnou místnost připadalo v kraji v průměru 0,68 osob, celorepublikový průměr pak byl nepatrně vyšší (0,70 osob). 

Náklady na bydlení bývají často pro domácnost jednou z hlavních položek ve výdajích a ovlivňují životní podmínky domácností. Středočeské domácnosti vydaly na bydlení měsíčně v průměru 5 311 Kč, což představovalo 15 % z čistých peněžních příjmů celé domácnosti. To bylo o 2,7 procentního bodu méně, než představoval celorepublikový průměr (17,7 %) a po Královéhradeckém kraji (14,8 %) se jednalo v mezikrajském srovnání o druhé nejnižší zatížení domácností výdaji na bydlení.

Nejvyšší výdajovou položkou na bydlení byly pro středočeské domácnosti poplatky za elektřinu, měsíční průměr těchto poplatků 1 764 Kč představoval třetinu výdajů za bydlení a mezi kraji byl nejvyšší. Ostatní měsíční poplatky související s bydlením byly zpravidla již pod hranicí jednoho tisíce korun a zpravidla již nižší než celorepublikový průměr. 

Placení poplatků za bydlení představovalo podle názorů členů stojících v čele domácnosti zpravidla zatížení finančního rozpočtu, přičemž přibližně pro čtvrtinu středočeských domácností byly náklady na bydlení velkou zátěží.

Jen pro 6,1 % středočeských domácností nebyly náklady na bydlení zátěží domácího rozpočtu, v celé ČR toto deklarovalo vyšší procento domácností (9,9 %) a v hlavním městě Praze byl podíl nejvyšší (16,4 %). 

Při zjišťování životních podmínek obyvatel je nutné neopomenout spokojenost občanů s bydlením. Nejčastějšími faktory, které negativně ovlivňovaly kvalitu bydlení domácností, byly znečištěné ovzduší, vandalství a kriminalita v okolí a také hluk z domu či ulice. Tyto faktory uvedlo zhruba 15–21 % středočeských domácností, zatímco v průměru ČR to bylo do 15 %. Naopak o něco méně domácností ve Středočeském kraji, než domácností v ostatních krajích, trápily problémy např. s velikostí bytu.

Shrnutí:

• v mezikrajském srovnání patří středočeské domácnosti k vícečlenným s vyšším počtem pracujících členů a nezaopatřených dětí a naopak nižším počtem nezaměstnaných a nepracujících důchodců,
• po Praze dosahovaly středočeské domácnosti druhých nejvyšších čistých příjmů mezi kraji ČR,
• kraj dosahoval oproti celorepublikovému průměru vyššího zastoupení domácností s vyššími měsíčními příjmy na osobu,
• vzhledem k charakteristice bydlení (vyšší podíl rodinných domů) disponují středočeské domácnosti větším obytným prostorem na osobu a náklady na bydlení jsou nižší než v ostatních krajích.

Podrobné výsledky šetření, metodika a tabulky s odhadem 95% intervalu spolehlivosti, jsou uvedeny ve zdrojové publikaci „Příjmy a životní podmínky domácností - 2015“. Další informace naleznete na stránkách ústředí ČSÚ v příslušné tematické sekci a v krajských tematických tabulkách.