Ženy a muži v krajích ČR - Zaměstnanost
1.1 Zaměstnaní v NH podle OKEČ (odvětví klasifikace ekonomických činností)
Údaje za zaměstnané ženy a muže byly získány z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Výběrové šetření pracovních sil je prováděno u respondentů bydlících v náhodně vybraných bytech. Šetření podléhají všechny osoby obvykle bydlící ve vybraném bytě bez ohledu na druh jejich pobytu. Výběrový soubor zahrnuje přibližně 25 tisíc bytů na území celé České republiky (přes 0,6% trvale obydlených bytů). Metodika ukazatelů koresponduje s definicemi a doporučeními Mezinárodní organizace práce (ILO-International Labour Organization), data mohou sloužit jako základ pro přímou mezinárodní srovnatelnost charakteristik trhu práce v různých zemích.
Zaměstnaní jsou všechny osoby 15 leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnaní. Do skupiny zaměstnaných nejsou zahrnovány osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené, jejichž postavení má podle metodiky ILO odlišný charakter.
V roce 2008 představovaly zaměstnané ženy v ČR 42,8 % z celkového počtu zaměstnaných. Nejvyšší procento žen bylo zaměstnáno v Hl. městě Praha (44,4%), naopak nejnižší procento žen v Ústeckém kraji (40,6%). Zaměstnaní muži v ČR tvořili 57,2% z celkového počtu zaměstnaných. Nejvyšší procento zaměstnaných mužů bylo zjištěno v Ústeckém kraji (59,4%), nejnižší procento
v Hl. městě Praha (55,6%).
K odvětvím podle klasifikace ekonomické činnosti v ČR, která zaměstnávala nejvíce žen, patřila Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (80,8%) a Vzdělávání (75,7%). Pracující muži byli nejvíce zastoupeni v odvětvích Stavebnictví (91,4%) a Těžba nerostných surovin (87,0%). Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení patřilo k odvětvím, kde byl rozdíl mezi pracujícími ženami a muži nejnižší.
1.2 Zaměstnaní v sektorech NH (národního hospodářství)
V ČR je nejméně mužů a žen zaměstnáno v primárním sektoru (zemědělství). Zaměstnanost mužů převažuje v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví), zatímco nejvíce žen pracuje v terciárním sektoru (služby).
1.3 Zaměstnaní podle KZAM (klasifikace zaměstnanosti)
Nejnižší rozdíly mezi ženami a muži v zaměstnanosti podle KZAM v ČR v roce 2008 byly zaznamenány v těchto profesích: Vědečtí a odborní duševní pracovníci a Techničtí, zdravotničtí
a pedagogičtí pracovníci. Obě profese zaměstnávaly více žen: Vědečtí a odborní duševní pracovníci 52,1% a Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci 53,1%. Ve skupině Zákonodárci, vedoucí
a řídící pracovníci, která rovněž klade vyšší nároky na vzdělání, existovaly výrazně vyšší rozdíly mezi ženami a muži. Z celkového počtu zaměstnaných představovali muži 71,9%.
Naopak ve skupinách Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři a Obsluha strojů a zařízení převažovali muži. Ve skupině Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé, opraváři bylo zaměstnáno 88,6% mužů a v Obsluze strojů a zařízení 74,3% mužů.
Přibližně opačný poměr v zaměstnávaní mužů a žen se vyskytoval ve skupinách: Provozní pracovníci ve službách a obchodě a Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví. Zatímco
v první skupině bylo zaměstnáno více žen (65,8 %), ve druhé skupině převažovali muži (61,6%).
V profesi bez vzdělání Pomocní a nekvalifikovaní dělníci neexistovaly výrazně vyšší rozdíly mezi ženami a muži jako v profesích se středním vzděláním. Nekvalifikovaných žen bylo v této skupině zaměstnáno více (57,8%).
1.4. Zaměstnaní podle vzdělání
V ČR bylo v roce 2008 nejvíce zaměstnáno žen se středním vzděláním s maturitou. Nejpočetnější
skupinu zaměstnaných mužů představovali muži se středním vzděláním bez maturity. Nejvyšší vzdělání vysokoškolské bylo zastoupeno v obou skupinách rovnoměrně. Nejméně zaměstnaných mužů a žen tvořila skupina se základním vzděláním.
1.5 Struktura mezd
Struktura mezd se zjišťuje pomocí strukturálního šetření mezd a od ostatních mzdových zjišťování se odlišuje. Ve strukturálním šetření mezd jsou šetřeny mzdy jednotlivých zaměstnanců a jsou podrobně zjišťovány všechny složky hrubého výdělku a personální údaje
o zaměstnanci. Do hrubých mezd se počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance ve sledovaném období je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, počtem měsíců, za kterou mzdu či náhradu mzdy pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností za daný rok.
Zjišťování údajů o subjektech podnikatelské sféry je získáváno z Informačního systému
o průměrném výdělku (IPSV) Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Za nepodnikatelskou sféru jsou údaje využívány z administrativního zdroje Informační systém o platu (ISP) Ministerstva financí ČR. Obě databáze z IPSV a ISP jsou spojené do jedné, která slouží pro výpočet výsledků
za celou národní ekonomiku.
Pro hodnocení rozdílného mzdového vývoje má lepší vypovídací hodnotu mzdový medián
než průměrná mzda. Výše průměrných mezd neodpovídá symetrickému rozdělení. Většina platů se nachází v oblasti nižších hodnot a existuje méně jednotlivců s platy extrémně velkými. Rozdělení průměrných mezd je považováno za kladně zešikmené rozdělení a z těchto důvodů je vhodnější používat střední hodnotu mediánu. Mzdový medián nám říká, že přesně 50% dostává nižší mzdu
a přesně 50% má mzdu vyšší.
V časové řadě let 2006 až 2008 se rozdíly v platech mezi ženami a muži v ČR prohlubovaly.
V roce 2008 byl mzdový medián mužů o 26,1% vyšší, zatímco v roce 2006 představoval tento rozdíl 22,4%. Nejvyšší rozdíly podle KZAM se vyskytovaly ve skupině Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci a naopak nejnižší rozdíly byly zaznamenány ve skupině Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Mzdový medián mužů byl v první skupině vyšší o 43,2% a ve druhé o 14,9%. Skupina Příslušníci armády se stala jedinou skupinou, kde byly mzdy žen a mužů prakticky na stejné úrovni.
V roce 2008 byly zjištěny největší rozdíly mezi mzdovým mediánem žen a mužů v krajích Vysočina
a Zlínském. Mzdový medián mužů byl v kraji Vysočina vyšší o 6 229 Kč a ve Zlínském kraji
o 6 069 Kč. Naopak nejnižších rozdílů bylo dosaženo v krajích Pardubickém (4 298 Kč)
a Královéhradeckém. (4 323 Kč).
Rozdíly v platech mezi ženami a muži jsou ovlivněny celou řadou faktorů. Jedním z těchto faktorů je postavení ženy v zaměstnání. Ženy méně podnikají. Intenzita podnikatelské aktivity žen dosahuje 9,1% zatímco u mužů představuje 19,2%. Rozdíly v postavení žen a mužů
v zaměstnání uvádí dva následující grafy.
Dalším faktorem je struktura vzdělání zaměstnaných. I když zaměstnaní s vysokoškolským vzděláním jsou zastoupeni rovnoměrně, ženy upřednostňují studium humanitních a pedagogických oborů, zatímco muži preferují studium technických oborů. Technické obory jsou na trhu práce více požadovány a lépe ohodnoceny než obory humanitní a pedagogické. Více zaměstnaných žen má v porovnání s muži střední vzdělání s maturitou, zatímco u zaměstnaných mužů převládá střední vzdělání bez maturity. Zaměstnaných žen se základním vzděláním, kde jsou platy nejnižší, existuje
na trhu práce více než mužů.
Rozdíly v platech mezi ženami a muži jsou rovněž podmíněny rozdílným přístupem žen a mužů
k mzdovým požadavkům, z důvodu péče o rodinu jsou ženy častěji ochotny pracovat za nižší mzdu.
I když u mladší vzdělanější populace se tento tradiční model péče o rodinu začíná měnit.
Posledním faktorem je diskriminace ženy ze strany zaměstnavatele. Ženy jsou znevýhodněny především možnou graviditou, a z toho pro zaměstnavatele vznikající "zbytečné" komplikace. Právě těhotenství a následná péče o děti se podílí značnou měrou na nerovnosti v dosažení kariérového postupu a výši mzdy.
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Demografie
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Pracovní neschopnost
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Nezaměstnanost
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Průměrný důchod (z podkladů ČSSZ)
